Málo známý druh kornatcovité houby z okruhu kornatce moučnatého (Trechispora farinacea) rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, méně listnáčů. Od t. moučnaté se liší vždy hladkým porulósním hymenoforem a delšími ostny (až 0,75 μm) na sporách, kornatec hladký (Trechispora laevis) tvoří kompaktnější plodnice s výtrusy konkávními na ventrální straně, kornatec jehličkatý (Trechispora microspora) má drobnější, takřka kulovité výtrusy a nápadné jehlicovité krystalky v subikulu. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Trechispora minima Velká Javorská, Bobří soutěska, potoční luh, kmen Picea, 20.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Albatrellopsis confluens

Roztroušeně, místy hojně se vyskytující druh pozemního choroše rostoucí na kyselých půdách pod jehličnany (smrk, borovice). Jedlá, ale chuť mírně nahořklá. Význačná oranžověokrovými tóny na klobouku a neměnnými rourkami po otlačení. Spory vejčité, slabě amyloidní, 4-5 x 2.5-3.5 μm. Viz krásnopórka mlynářka (Albatrellus ovinus).

Albatrellus confluens PR Maštale, kulturní smrčina, sub Picea, 11.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Albatrellus confluens Svojše, kulturní smíšený les, sub Picea, Pinus, 4.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Albatrellus confluens PR Maštale, kulturní bor, sub Pinus, Picea, 11.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Albatrellus confluens Velké Karlovice, kuturní jehličnatý les, sub Abies, Picea, 29.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Albatrellus confluens Alp Flix [CH], horská smrčina, sub Picea, 11.8.2022, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná lošákovitá houba rostoucí pod jehličnany, zejména smrky, převážně na živinami chudých půdách, nezatížených imisemi. Význačný silnou anýzovou vůní (která přetrvává i u exsikátů) a modravými odstíny na plodnici (u starších plodnic patrné alespoň v dužnině). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).

Hydnellum suaveolens Petrovice u Sušice, kulturní jehličnatý les, sub Picea, Pinus, Abies, 21.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum suaveolens Velké Karlovice, kulturní jehličnatý les, sub Abies, Picea, 29.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum suaveolens Velké Karlovice, kulturní jehličnatý les, sub Abies, Picea, 29.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum suaveolens Petrovice u Sušice, kulturní jehličnatý les, sub Picea, Pinus, Abies, 21.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum suaveolens Petrovice u Sušice, kulturní jehličnatý les, sub Picea, Pinus, Abies, 21.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum suaveolens Velké Karlovice, kulturní jehličnatý les, sub Abies, Picea, 29.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum suaveolens PR Maštale, kulturní smrčina, u potůčku, sub Pinus, 6.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum suaveolens Petrovice u Sušice, kulturní jehličnatý les, sub Picea, Pinus, Abies, 21.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum suaveolens PR Maštale, okraj kulturního boru, sub Pinus, Picea, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum suaveolens PR Maštale, okraj kulturního boru, sub Pinus, Picea, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum suaveolens Petrovice u Sušice, kulturní jehličnatý les, sub Picea, Pinus, Abies, 21.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum suaveolens (řez plodnicí) PR Maštale, okraj kulturního boru, sub Pinus, Picea, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Méně běžná kosmatka rostoucí na půdě a zbytcích dřeva na vlhčích místech. Druh význačný spíše krátkými marginálními chlupy (<900 μm, se dvěma a více kořeny) a malými a relativně úzkými, začísti asymetrickými sporami (15.4-19.5 x 9.5-11.8 μm - Schumacher 1990) s nízkými nepravidelnými bradavkami.

Scutellinia vitreolaŠumpersko (ex situ), fragment dřeva Picea, 17.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Scutellinia vitreola PR Království, tvrdý luh, pařez Fraxinus, 24.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Scutellinia vitreolaŠumpersko (ex situ), fragment dřeva Picea, 17.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Scutellinia vitreola (spory, Cotton blue, 1000x) 24.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hojná lupenatá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, nejčastěji dubu, méně buku. Chuť hořce palčivá. Americké (ale bohužel nikoli evropské) populace vykazují bioluminiscenci. Viz pařezník jemný (Panellus mitis) s bělavými plodnicemi, mírnou chutí a růstem na dřevě jehličnanů.

Panellus stipticus Východná, Kundrátovo, [SK], zarostlé pastviny, větev Alnus incana, 21.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Panellus stipticus EVL Království, dubohabřina, větev Quecus, 8.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Panellus stipticus Ždárský rybník, dubohabřina, pařez Quercus, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Panellus stipticus NPP Hojná voda, jedlobučina, kmen Fagus, 16.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Panellus stipticusNPP Jeskyně na Pomezí, suťový les, opadlá větev listnáče, 15.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Panellus stipticusNPP Jeskyně na Pomezí, suťový les, opadlá větev listnáče, 15.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Panellus stipticus České Budějovice, parčík, pařez Quercus, 1.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Xerocomus rubellus, Xerocomellus rubellus

Roztroušeně se vyskytující hřibovitá houba rostoucí od počátku léta do časného podzimu pod listnáči (dub, lípa) na živinami a bázemi bohatších půdách, často v parcích, zahradách, stromořadích apod. Pokožka klobouku obvykle nerozpraskává, dužnina na řezu jen slabě modrá, někdy je v bázi třeně oranžová, hyfy v klobouku úzké (4-10 μm), jemně inkrustované. Výtrusy neuťaté, podélně nerýhované. Několik příbuzných, obtížně rozlišitelných druhů např. hřib meruňkový (Rheubarbariboletus armeniacus) s rozpraskaným kloboukem, širšími hyfami v pokožce klobouku a pozitivní (modrozelenou) reakcí dužniny na zelenou skalici. Hřib Markův (Xerocomellus marekii) má uťaté výtrusy. Hřib mokřadní (Xerocomellus ripariellus) se odlišuje silně modrající dužninou, zejména ve třeni, růstem na podmáčených stanovištích pod vrbami a topoly a podélně jemně rýhovanými výtrusy. Hřib Engelův (Hortiboletus engelii) bývá obvykle méně intenzivně červený, dužnina ve třeni je intenzivněji mrkvově zbarvená a hyfy v pokožce klobouku jsou širší. Hřib parkový (Hortiboletus bubalinus) má růžovou zónu v dužnině klobouku.

Hortiboletus rubellus Bukovka, hráz rybníka, sub Quercus, 17.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hortiboletus rubellus Hradec Králové, intravilán, sub Tilia, Quercus rubra, 2.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hortiboletus rubellus Bukovka, hráz rybníka, sub Quercus, 17.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hortiboletus rubellus Ždárský rybník, koruna hráze, sub Tilia, Quercus, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Xerocomellus rubellus Ždárský rybník, koruna hráze, sub Tilia, Quercus, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Polymorphum rugosum, Dichaena rugosa

Hojný saproparazit rostoucí na živém i mrtvém dřevě buku (a méně často dubu) v kůře. Pohlavní stádium (teleomorofa) bývá obvykle vzácné, častěji se nachází pyknidy anamorfy, tvořící nepohlavní výtrusy. Na kmenech buků tvoří nápadné a z dálky viditelné "mapy".

Ascodichaena rugosa PR Polom, květnatá bučina, větev Fagus, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Přehlížený druh rostoucí od časného léta do podzimu na mrtvém dřevě listnáčů (především buk), vzácně jehličnanů. Od příbuzné trepkovitky zploštělé (Crepidotus applanatus) se odlišuje o něco většími plodnicemi a zejména mikroskopickými znaky (větší spory o průměru cca 6-7 μm, tvar cheilocystid). Viz též trepkovitka smrková (Crepidotus stenocystis) s jiným tvarem cystid a preferencí pro jehličnany.

Crepidotus malachius PR Polom, květnatá bučina, kmen Fagus, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus malachius PR Polom, květnatá bučina, kmen Fagus, 28.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus malachius NP Šumava, Stožec, suťový les, kmen Fagus, 18.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus malachius PR Polom, květnatá bučina, kmen Fagus, 28.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus malachius PR Pod Trlinou, květnatá bučina, kmen Fagus, 23.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus malachius PR Polom, květnatá bučina, kmen Fagus, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Xerocomus chrysenteron

Hojný druh hřibovité houby rostoucí od čásného léta do počátku podzimu pod různými listnáči i jehličnany, v lesích ale i v parcích, stromořadích apod. Jedlý, ale nekvalitní a často napadený nedohubem zlatovýtrusým (Hypomyces chrysospermus). Význačný vínovou vrstvičkou pod svrchní vrstvou pokožky, která býva viditelná v prasklinách na klobouku, vínově naběhlou dužninou ve třeni a pouze slabým modráním na řezu, mikroskopicky pak neuťatými a nerýhovanými výtrusy. Existuje celá řada nesnadno odlišitelných druhů - např. hřib políčkatý (Xerocomellus cisalpinus) se liší intenzivním modráním dužniny ve třeni a mikroskopicky jemně podélně rýhovanými výtrusy, hřib uťatovýtrusý (Xerocomellus porosporus) absencí vínové vrstvičky v pokožce, hnědavou dužninou ve třeni a uťatými výtrusy, hřib sametový (Xerocomellus pruinatus) pak zpravidla nerozpraskávajícím kloboukem a jemně podélně rýhovanými výtrusy.

Xerocomellus chrysenteron Horní Bradlo, kulturní smrčina, sub Picea, Acer, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Xerocomellus chrysenteron Horní Bradlo, kulturní smrčina, sub Picea, Acer, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Xerocomellus chrysenteron PR Údolí Doubravy, kulturní smíšený les, sub Pinus, Corylus, Quercus, 26.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Xerocomellus chrysenteron NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, Quercus, Pinus, 11.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Nectria coccinea

Běžný saproparazit tvořící plodnice typu perithecií na čerstvě odumřelém dřevě buku. Rážovka granátová (Neonectria punicea) se může vyskytovat na stejném substrátu, v tomto případě není rozlišení obou druhů na základě makro- i mikroskopických znaků možné, pouze za pomoci kultivačních nebo genetických metod.

Neonectria coccinea PR Polom, květnatá bučina, větev Fagus, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Neonectria coccinea PR Holý vrch u Jílového, kulturní smíšený les, opadlá větev Fagus, 20.8.2024, (c) Lucie Zíbarová

Neonectria coccinea PR Polom, květnatá bučina, větev Fagus, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Neonectria coccinea PR Holý vrch u Jílového, kulturní smíšený les, opadlá větev Fagus, 20.8.2024, (c) Lucie Zíbarová

Neonectria coccinea (anamorfní stadium) PR Polom, květnatá bučina, větev Fagus, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Neonectria coccinea PR Polom, květnatá bučina, větev Fagus, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Amanita crocea var. subnudipes, Amanita flavescens s. auct.

Málo známý druh muchomůrky rostoucí od léta do časného podzimu pod listnáči. Význačná bledě žlutooranžovým kloboukem, třeň bez výrazných příčných pásů a mikroskopickými znaky (převaha vláknitých elementů v pletivu pochvy, téměř kulovité, neamyloidní výtrusy, hojné sterilní buňky na ostří lupenů). Muchomůrka šafránová (Amanita crocea) má sytější oranžové barvy, třen výrazněji příčně ornamentovaný a více kulovité spory. Muchomůrka žlutavá (Amanita flavescens) je podsaditější severský druh vázaný na břízu s béžověžlutým kloboukem a odlišnými mikroznaky. Viz též muchomůrka plavá (Amanita fulva).

Amanita subnudipes Kynšperk nad Ohří, výsypka Boží Požehnání, sub Betula, Pinus strobus, 17.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Sistotrema albopallescens

Vzácný či přehlížený drobný rozlitý choroš rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů. Význačná jemnými a měkkými plodnicemi připomínajícími pórnovitku sněhobílou (Trechispora mollusca), od které se však liší hladkými, téměř kulovitými sporami (3-3.5 μm v průměru) a bazidiemi se šesti až osmi sterigmaty (jak je u rodu Sistotrema obvyklé). Poměrně často ovšem jsou póry roztrhané a hymenofor par připomíná ostnitý, přechody se mohou vyskytovat i v rámci jedné plodnice. Někdy se rozlišuje Sistotrema albopallescens s poroidními a S. muscicola s ostnitými plodnicemi. Hyfový systém monomitický, hyfy na přezkách přítomny. Rozděrka Dennisova (Sistotrema dennisii) se odlišuje válcovitými až takřka alantoidními (rohlíčkovitými) sporami, rozděrka běložlutavá (Sistotrema alboluteum) pak bazidiemi s 2-4 sterigmaty a většími kulovitými sporami (4.5-6 μm v průměru). Rozděrka splývavá (Sistotrema confluens) tvoří klobouky. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Sistotrema muscicola Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, větev Pinus, 9.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Sistotrema muscicola NPP Jestřebské slatiny, mladý bor, větev Pinus, 1.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Sistotrema muscicola Horní Planá, kulturní smrčina s jedlí, detrit, sub Picea, Abies, 1.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Sistotrema muscicola PR Miletínky, hadcový bor, opadlá borka Pinus, 27.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Sistotrema muscicola NPR Břehyně-Pecopala, reliktní bor, opadlá větev Pinus, 1.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

Sistotrema muscicola Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, větev Pinus, 9.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Sistotrema muscicola NPP Jestřebské slatiny, mladý bor, detrit, 1.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Sistotrema muscicola Pec pod Sněžkou, Ružový důl, kulturní smrčina, kmen Picea, 6.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Russula 'fontqueri', Russula aurantiaca?

Vzácnější holubinka rostoucí od léta do podzimu pod břízami na vlhčích půdách. Pach slabý ovocný, chuť mírná. Výtrusný prach žlutý. Na podmáčených stanovištích pod břízou rostou i další holubinky např. h. Lundellova (Russula lundellii), h. lesklá (Russula nitida), h. štíhlá (Russula gracillima), či h. chromová (Russula claroflava). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Russula font-queri Kynšperk nad Ohří, výspyka Boží Požehnání, sub Betula, Quercus, 17.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula font-queri NPP Swamp, vlhký bor, sub Pinus, Betula, 22.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Russula font-queri NPR Břehyně-Pecopala, okraj mokřadní olšiny, sub Alnus, Betula 16.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Russula font-queri PP Veselská blata, smíšený les, sub Betula, Quercus, Pinus, 20.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Russula font-queri (spory, Melzerovo reagens, 1000x) 17.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hojná holubinka rostoucí od počátku léta do časného podzimu pod různými listnáči na kyselých až mírně bazických půdách. Pach nenápadný, chuť mírná. Reakce s zelenou skalicí naoranžovělá. Výtrusný prach světle smetanový. Podobná holubinka sivá (Russula grisea) se odlišuje mírně tmavším výtrusným prachem, intenzivní lososovou reakcí na zelenou skalici a mikroskopickými znaky. Holubinka namodralá (Russula cyanoxantha) má bílý výtrusný prach, pružné lupeny a negativní reakci na zelenou skalici. Viz též holubinka dužnatá (Russula medullata), h. kachní (Russula anatina), h. podmračná (Russula parazurea) aj.

Russula ionochlora NPR Břehně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, Pinus, 21.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Russula ionochlora Obírka, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, Tilia, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až vzácně se vyskytující holubinka rostoucí od léta do časného podzimu pod listnáči (dub, habr, bříza) spíše na neutrálních az bazických půdách. Pach ovocně-pelargoniový, chuť zřetelně palčivá. Výtrusný prach smetanový. Holubinka pelargoniová (Russula pelargonia) je velmi podobná či totožná, odlišuje se šednoucí dužninou, výskytem pod topoly a více síťnatými výtrusy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Russula violacea Kynšperk nad Ohří, výsypka Boží Požehnání, sub Betula, Quercus, 17.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula violacea Nový hrad, smíšený kulturní les, sub Picea, Corylus, 14.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Russula violacea (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 17.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh rostoucí od léta do časného podzimu pod břízou, vz. smrkem na vlhkých, kyselých půdách. Chuť mírná, obvykle bez výrazné vůně. Význačná drobnějšími, tenkomasými plodnicemi, středně sytě okrovým výtrusným prachem a ekologií. Holubinka rašeliníková (Russula sphagnophila), roste též pod břízou, ale obvykle v rašeliníku, má světlejší výtrusný prach, často rozmyté barvy a jinou ornamentiku výtrusů. I holubinka unylá (Russula versicolor) roste pod břízami, je však mírně palčivá a má zřetelně žloutnoucí dužninu. Další holubinky pod břízou: holubinka štíhlá (Russula gracillima), h. parková (Russula exalbicans) či h. Font-Querova (Russula font-queri).

Russula nitida PP U Pohránovského rybníka, náletové dřeviny při břehu rybníka, sub Betula, Alnus, Populus tremula, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Russula nitida NPP Hojkovské rašeliniště, lem přechodového rašeliniště, sub Betula, Picea, Salix, 9.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Russula nitida NPR Rašeliniště Skřítek, přechodové rašeliniště, sub Betula, Picea, Pinus, 13.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Russula nitida PR Maštale, potoční luh, sub Betula, Picea, Pinus, Alnus, 3.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula nitida PP U Pohránovského rybníka, náletové dřeviny při břehu rybníka, sub Betula, Alnus, Populus tremula, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Russula nitida Okna, okraj přechodového rašeliniště, sub Pinus, Betula, Alnus, 30.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Russula nitida (spory, Melzerovo činidlo, 1000x), 3.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Běžný druh vřeckovýtrusé houby rostoucí na trusu býložravců. Význačný relativně velkými (až 10 mm) apothecii se žlutozelenavým nádechem a otrubičnatým okrajem a velkými sporami (25-30 x 11-13 μm) s podélnými rýhami. Viz např hovník žlutozelený (Ascobolus crenulatus) s menšími sporami.

Ascobolus furfuraceus PP Babinské louky, pastvina, kravský trus, 16.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Ascobolus furfuraceus PR Maštale, rašelinný bor, trus býložravce (srnec?), 3.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Ascobolus furfuraceus PR Maštale, rašelinný bor, trus býložravce (srnec?), 3.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Ascobolus furfuraceus (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 16.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Inocybe pyriodora p. p.

Druh blízce příbuzný vláknici jablečné (Inocybe fraudans), od které by se měla lišit pouze většími plodnicemi s kloboukem až 10 cm v průměru. Další znaky (tj. červenání plodnic a sladký pach) mají oba druhy společné. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Inocybe cf. incarnata PR Vápenka, vápnomilná bučina, sub Fagus, Picea, 19.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Inocybe corydalina var. erinaceomorpha

Vzácnější vláknice rostoucí od pozdního léta do podzimu pod listnáči na vápnitých půdách. Význačná hnědě šupinkatým kloboukem, sladkým pachem a slabě červenající dužninou. Podobná vláknice dymnivková (Inocybe corydalina) vyskytující se na obdobných stanovištích má klobouk se šedozelenými odstíny. Viz též vláknice jablečná (Inocybe fraudans). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Inocybe erinaceomorpha PR Pod Trlinou, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Fagus, 13.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe erinaceomorpha Nový hrad, květnatá bučina, sub Fagus, 14.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe erinaceomorpha PR Vápenka, suťový les, sub Acer, Fagus, 19.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Conocybe vestita

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na humózních půdách v listnatých lesích, podél cest, v příkopech apod. Význačná bohatým velem, které zůstavá jako útržky na okraji klobouku a mikroskopickými znaky, zejména absencí klíčního póru u spor. Dalším druhem rodu bez klíčního póru je sametovka bezpórá (Pholiotina aporos), která však má velum ve formě prstýnku na třeni a roste častěji zjara.

Pholiotina vestita PR Vápenka, suťový les, sub Acer, Fagus, 19.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější holubinka rostoucí od léta do časného podzimu pod buky na půdách bohatších na vápník. Podobně jako u ostatních druhů z okruhu holubinky révové (Russula xerampelina) se vyznačuje pachem po slanečcích, hnědnoucí dužninou a zelenou reakcí na zelenou skalici. Od příbuzných druhů (např. holubinky slanečkové - Russula graveolens) se odlišuje znaky v pokožce klobouku (baňkovitě nafouklé články brv). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Russula faginea NPR Karlštejn, dubohabřina, sub Fagus, Quercus, Carpinus, 8.7.2022, (c) Lucie Zíbarová

Russula faginea PR Vápenka, vápnomilná bučina, sub Fagus, 19.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula faginea (spory, Melzerovo reagens), 19.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Patrně vzácnější či přehlížená drobnější bedla rostoucí od léta do podzimu na humózních půdách v listnatých a smíšených lesích, kolem cest, v příkopech apod. Význačná krémovými až nažloutlými lupeny a mikroskopickými znaky (pokožka typu trichoderm bez hymenidermních elementů vespodu, elementy v pokožce klobouk obvykle septované, přítomnost cheilocystid, střelovité výtrusy). Pach nenápadný. Viz bedla opásaná (Lepiota cingulum) s většími plodnicemi a sporami a více ornamentoavým třeněm, bedla štětinkatá (Lepiota echinella) s eliptickými výtrusy, bedla kaštanová (Lepiota castanea) se živěji zbarvenými plodnicemi, bělavými lupeny a vrstvou hymenidermu pod trichodermem v pokožce klobouku a bedla Lepiota pilodes s bledšími plodnicemi, s neseptovanými elementy pokožce klobouku a tendencí k červenání.

Lepiota tomentella NPR Ve Studeném, suťový les, sub Fagus, Acer, 22.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Xercomus cisalpinus

Místy hojná hřibovitá houba z okruhu hřibu žlutomasého (Xerocomellus chrysenteron) rostoucí od léta do časného podzimu pod listnáči (dub, habr, buk) i jehličnany (borovice), spíše na kyselejších půdách. Druh význačný intezivním modráním dužniny ve třeni a podélně žíhanými sporami, které jsou užší než 5 μm.

Xerocomellus cisalpinus Obírka, dubohabřina, sub Carpinus, Tilia, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Xerocomellus cisalpinus Doksy, intravilán, sub Carolus, Pinus, 16.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Xerocomellus cisalpinus EVL Údolí Lužnice, dubohabřina, sub Carpinus, Tilia, Quercus, 24.7.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Sericeocybe crystallifer

Vzácná bedla rostoucí od léta do podzimu v humózních lesích, spíše v teplejších oblastech. Význačná bělavými plodnicemi, pouze klobouk může mít nažloutý střed, které po otlačení nemění výrazně barvu a mikroskopicky pak cheilocystidami s výraznou čepičkou z hrubých krystalů. Viz též bedla hedvábitá (Leucoagaricus sericifer) a b. jasná (Leucoagaricus serenus).

Leucoagaricus crystallifer Obírka, suťový les, sub Carpinus, Tilia, Acer, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hypocrea pulvinata s. auct., Trichoderma citrinum

Roztroušeně se vyskytující vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, vzácněji jehličnanů, plodnice se mohou šířit i na okolní půdu, opad, plodnice chrošů apod. Druh význačný rozsáhlými rozlitými stromaty, které mohou mít i víc jak 10 cm v půrměru.

Hypocrea citrina NPR Karlštejn, dubohabřina, pařez Quercus, 8.7.2022, (c) Lucie Zíbarová

Hypocrea citrina Obírka, suťový les, na zemi v okolí pařezu Quercus, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hypocrea citrina Obírka, suťový les, na zemi v okolí pařezu Quercus, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hypocrea citrina Sobíňov, podmáčený kraj lesa, pařez Alnus, 17.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hypocrea citrina PP Jasánky, jasenina, na zemi, sub Fraxinus, Acer pseudoplatanus, 21.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pulveroboletus lignicola

Vzácná hřibovitá houba rostoucí na silně rozloženém dřevě jehličnanů, velmi vzácně i listnáčů, typicky na bázi pařezů. Narozdíl od většiny ostatních hřibů není mykorhizní. V literatuře se udává výskyt společně s chorošem hnědákem Schweinitzovým (Phaeolus schweinitzii), laboratorní pokusy ukazují, že je schopný parazitovat na jiných lignikolních houbách, ale i že je schopný rozkládat dřevo sám o sobě. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Buchwaldoboletus lignicola Benešov nad Černou, kulturní smíšený les, báze Picea, 8.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Buchwaldoboletus lignicola Obírka, suťový les, báze pařezu Picea, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Patrně spíše přehlížená kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů. V rámci komplexu druhů okolo trechispory moučnaté (Trechispora farinacea) je význačná většími výtrusy (>5 v delším rozměru, vč. ornamentiky) a krystalky na hyfách ve tvaru "motýlků". Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Trechispora araneosa Obírka, suťový les, kmen Abies, 15.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná lupenatá houba rostoucí od léta do podzimu na mrtvém, silněji rozloženém dřevě jehličnanů (zejména jedle), především v přirozených porostech se zachovalou strukturou a dostatkem mrtvé dřevní hmoty. Význačná plodnicemi, které roní bezbarvý latex, který na vzduchu černá, stejně se zbarvují i staré a otlačené plodnice. Na stejném substrátu roste i o něco hojnější ronivka troudní (Hydropus marginellus) s tmavě lemovaným ostřím lupenů. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh). a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Hydropus atramentosus NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen Abies, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová,

Hydropus atramentosus NPR Žofínský prales, jedlobučina, padlý kmen Abies, 26.9.2023, (c) Lucie Zíbarová,

Hydropus atramentosus Obírka, suťový les, kmen Abies, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus atramentosus Obírka, jedlobučina, kmen Abies, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus atramentosus Obírka, jedlobučina, pařez Abies, 15.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus atramentosus Obírka, jedlobučina, pařez Abies, 15.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Phellodon amicus

Vzácnější lošákovitá houba rostoucí pod listnáči (zejména duby), často na rybničních hrázích. Dužnina na řezu šedavá, nikoli černá, nemění bavu s KOH. Při zasychání voní po Maggi koření. Lošáček tmavý (Phellodon melaleucus) je hojnější, roste častěji pod jehličnany a má subtilnější plodnice a kontrastujícími bělavými ostny, l. černý (Phellodon niger s.l.) má plodnice v mládí s modrofialovým nádechem a černou dužninu, l. číškovitý (Phellodon tomentosus agg.) má tenké plodnice a kruhatý s hnědavými tóny klobouk . Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh)., zároveň je chráněný podle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. v kategorii kriticky ohrožený druh a zůstává i mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích..

Phellodon confluens Kostelecké Horky, hráz rybníka, sub Quercus rubra, Quercus, Picea, 12.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon confluens Kostelecké Horky, hráz rybníka, sub Quercus rubra, Quercus, Picea, 12.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon confluens Kostelecké Horky, hráz rybníka, sub Quercus rubra, Quercus, Picea, 12.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon confluens Kostelecké Horky, hráz rybníka, sub Quercus rubra, Quercus, Picea, 12.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon confluens Kostelecké Horky, hráz rybníka, sub Quercus rubra, Quercus, Picea, 12.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon confluens Kostelecké Horky, hráz rybníka, sub Quercus rubra, Quercus, Picea, 4.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon confluens (spory, Melzerovo reagens, 1000x) 12.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lošákovitá houba rostoucí od léta do podzimu pod jehličnany (smrk, méně borovice), méně často listnáči (buk). V některých částech ČR se vyskytuje roztroušeně (např. j. Čechy), jinde zcela chybí (zejména v oblastech ovlivněných imisemi). Význačný na řezu černou dužninou i v klobouku a její modrozelenou reakcí na roztok KOH. Komplex více velmi nesnadno rozlišitelných druhů. V ČR je patrně nejhojnější lošáček Phellodon aquiloniniger rostoucí pod jehličnany (borovice, možná i smrk?) rostoucí na kyselých půdách, plochým či vypouklým kloboukem a bez zónování. Lošáček Phellodon frondosoniger roste pod listnáči (Fagaceae), má též plochý nebo vypouklý klobouk a zónování na klobouku může být přítomno v podobě koncentricky uspořádaných hrbolků, které však nejsou barevně odlišné. Další dva druhy rostou na bazických půdách pod jehličnany: Phellinus niger s. str. a Phellinus melilotinus. V každém případě určování je bez sekvenace DNA nejisté. Viz též lošáček tmavý (Phellodon melaleucus) a lošáček statný (Phellodon confluens). Druh Phellodon aquiloniniger je uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Phellodon niger s.l. (aquiloniniger?) Svojše, kulturní smíšený les, sub Picea, Pinus, 4.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon niger s.l. (aquiloniniger?) PP Maštale, kulturní smrčina, sub Picea, 11.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon niger s.l. (aquiloniniger?) Petrovice u Sušice, kulturní jehličnatý les, sub Picea, Pinus, Abies, 21.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon niger s.l. Dluhoště, kulturní smrčina, sub Picea, 9.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon niger (spory, Melzerovo reagens) 11.8.2016, (c) Lucie Zíbarová