Vzácná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, méně často listnáčů nebo rostlinných zbytcích (kapradiny). Druhy význačný mikroskopickými znaky (dva druhy cystid: dlouhé šídlovité a kratší gloeocystidy, spory neamyloidní, široce eliptické až téměř kulovité). Šídlovka menší (Subulicium minus) má kratší šídlovité cystidy, chybí jí gloeocystidy a má kulovité spory. Šídlovka Subulicium rallum má inkrustované cystidy a bazidie. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Subulicium lautum PP Pustý zámek, suťový les, opadlá větev(?) Picea, 1.4.2026, (c) Lucie Zíbarová
Subulicium lautum PP Pustý zámek, suťový les, opadlá větev(?) Picea, 1.4.2026, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Junghuhnia brownii
Tropický druh choroše ve střední Evropě neznámý z volné přírody - jeho výskyt je omezený na antropické biotopy s vysokou vlhkostí a teplotou (tropické skleníky a doly). Vytváří jak rozlité, tak kloboukaté plodnice. Jedná se o obtížně zaměnitelný druh - velmi drobné zářivě žluté póry jej, spolu s ekologií, činí téměř nezaměnitelným. Mikroskopicky připomíná inkrustovanými pseudocystidami rod Junghuhnia či Steccherinum. Další žlutě zbarvené druhy chorošů v ČR: outkovečka citronová (Antrodiella citrinella), outkovka žluťoučká (Antrodia xantha), pórnatka česká (Fibroporia bohemica) či sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus). Trochu paradoxně jediný zástupce rodu žlutochoroš (Flaviporus) s výrazně zbarvenými plodnicemi.
Flaviporus brownii Praha, tropický skleník, zavěšený kmen Robinia pseudoacacia, 30.3.2026, (c) Lucie Zíbarová
Flaviporus brownii Praha, tropický skleník, zavěšený kmen Robinia pseudoacacia, 30.3.2026, (c) Lucie Zíbarová
Flaviporus brownii (detail rourek) Praha, tropický skleník, zavěšený kmen Robinia pseudoacacia, 30.3.2026, (c) Lucie Zíbarová
Flaviporus brownii Praha, tropický skleník, zavěšený kmen Robinia pseudoacacia, 30.3.2026, (c) Lucie Zíbarová
Flaviporus brownii Praha, tropický skleník, zavěšený kmen Robinia pseudoacacia, 30.3.2026, (c) Lucie Zíbarová
Flaviporus brownii PR Pavlínino údolí, (spory a pseudocystidy, Melzerovo reagens, 1000x) 30.3.2026, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Cortinarius elegantissimus var. bergeronii, Cortinarius cedretorum s. auct.
Vzácnější pavučinec z "tradičního" podrodu Phlegmacium (pahřib) rostoucí na podzim pod listnáči (dub, buk). Reakce s KOH červená na pokožce klobouku, růžová v dužnině. Na řezu bývají v dužnině často (ne vždy!) přítomny modravé tóny. Podobný pavučinec zlatonohý (Cortinarius elegantissimus) má větší spory. Viz též pavučinec dubový (Cortinarius quercilis) a p. jablkový (Cortinarius prasinus). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Cortinarius bergeronii NPR Karlštejn, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Fagus, 15.10.2024, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Cortinarius bergeronii NPR Karlštejn, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Fagus, 15.10.2024, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Cortinarius bergeronii NPR Karlštejn, (spory, 5% KOH, 1000x) 15.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Robustnější pavučinec z "tradičního" podrodu Telamonia (telamonka, pásenka) rostoucí na podzim pod listnáči (buk, dub) převážně(?) na vápnitých půdách. Rozšíření v ČR málo známo, patrně je zaměňovaný za pavučinec nevlídný (Cortinarius torvus), který má řidší lupeny, o něco delší spory a roste spíše na nevápnitých stanovištích.
Cortinarius tigrinipes NPR Karlštejn, dubohabřina, sub Quercus, Fagus, Carpinus, Acer campestre, 15.10.2024, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Cortinarius tigrinipes NPR Karlštejn, dubohabřina, sub Quercus, Fagus, Carpinus, 16.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius tigrinipes NPR Karlštejn, (spory, 5% KOH, 1000x) 16.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Cortinarius terribilis, Cortinarius pseudobulbosus, Cortinarius pallidoferrugineus, Cortinarius sociatus
Robustní pavučinec z "tradičního" podrodu Telamonia (pásenka) rostoucí od léta do podzimu pod listnáči (buk, lípa) na vápnitých půdách. Rozšíření v ČR málo známé, patrně zaměňován za podobné příbuzné druhy, např. pavučinec kančí (Cortinarius aprinus), který má o něco menší spory.
Cortinarius pachypus PR Farní stráň, květnatá bučina, sub Fagus, 10.8.2025 (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Cortinarius pachypus PR Farní stráň, květnatá bučina, sub Fagus, 10.8.2025 (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Cortinarius pachypus PR Farní stráň, (spory, H2O, 1000x) 10.8.2025, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Cortinarius "russulaespermus", Cortinarius striatulorufus
Nenápadný pavučinec z "tradičního" podrodu Telamonia (telamonka, pásenka) rostoucí od pozdního léta do podzimu pod listnáči i jehličnany. Pach nevýrazný (případně slabě po cedrovém dřevě či slabě zemitý). Spory relativně velké a výrazně ornamentované, ale popisy v literatuře udávají dosti rozdílné hodnoty.
Cortinarius russulispermus PR Pavlínino údolí, inverzní smrčina, břeh říčky, sub Fagus, Picea, 23.9.2025 (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Cortinarius russulispermus PR Pavlínino údolí, (spory, 5% KOH, 1000x) 23.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Calonarius flavoaurantians
Vzácný či přehlížený pavučinec z "tradičního" podrodu Phlegmacium (pahřib) rostoucí pod listnáči (dub) na vápnitých půdách. Druh ze složité sekce Calochroi, obtížně odlišitelný od podobných druhů. Reakce s KOH: na klobouku zprvu žlutá pak oranžová a nakonec červená, negativní na okraji hlízy a v dužnině. Teplomilný druh popsaný z jižní Evropy.
Cortinarius flavoaurantians PR Kulivá hora, bazifilní teplomilná doubrava, sub Quercus, Sorbus torminalis, 20.10.2024 (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Nenápadný rozlitý heterobasidiomycet rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, zejména borovic. Bazidie příčně dělené (auricularioidní), spory válcovité až úzce eliptické (11-18 x 5,5-8,5 μm - Malysheva et al 2019). Na jehličnanech (typičtěji na smrku) roste podobný přívěskovec smrkový (Helicogloea dryina) má kratší a relativně širší eliptické spory. Další druhy rodu rostou na listnáčích.
Helicogloea subardosiaca PR Kokořínský důl, dubohabřina, zavěšený kmen Pinus, 1.3.2026, (c) Lucie Zíbarová
Velmi drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí během mírné zimy a počátku jara na odumřelých listech bobkovišně (Prunus laurocerasus).
Trochila laurocerasi Pardubice (ex situ), intravilán, opadlé listy Prunus laurocerasus, 22.2.2026, (c) Lucie Zíbarová
Trochila laurocerasi Pardubice (ex situ), intravilán, opadlé listy Prunus laurocerasus, 22.2.2026, (c) Lucie Zíbarová
Trochila laurocerasi Pardubice (ex situ), intravilán, opadlé listy Prunus laurocerasus, 22.2.2026, (c) Lucie Zíbarová
Trochila laurocerasi Pardubice (ex situ), intravilán, opadlé listy Prunus laurocerasus, 22.2.2026, (c) Lucie Zíbarová
Trochila laurocerasi Pardubice, (spory a vřecka, H2O, 1000x) 22.2.2026, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Clavulina coralloides var. incarnata
Kuřátkovitá houba rostoucí od pozdního léta pod listnáči a i jehličnany, rozšíření málo známé. Na první pohled vypadá jako některé formy kuřátečka hřebenitého (Clavulina coralloides), pod mikroskopem však je význačné přítomností nápadných cystid (patrné i pod silnou lupou). Další druh s cystidami - kuřátečko Clavulina alpina - roste v alpinském stupni a má více protažené spory. Naopak Clavulina iris je středomořský druh s nepříjemným pachem.
Clavulina incarnata PR Holý vrch u Jílového, suťový les, sub Acer, Fagus, Betula, Larix, 11.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Clavulina incarnata PR Holý vrch u Jílového, suťový les, sub Acer, Fagus, Betula, Larix, 11.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na odumřelých větvičkách brusnice borůvky. Na stejném substrátu roste hvězdnatka Coccomyces leptideus, jejíž plodnice se otevírají 4-5 cípy. Na brusince roste podobný skulinatec Lophodermium melaleucum.
Terriera cladophila PR Čabel, rašelinný brusnicový bor, trčící větvičky Vaccinium myrtillus, 9.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Terriera cladophila PR Čabel, rašelinný brusnicový bor, trčící větvičky Vaccinium myrtillus, 9.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Terriera cladophila PR Čabel, rašelinný brusnicový bor, trčící větvičky Vaccinium myrtillus, 9.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Terriera cladophila PR Čabel, rašelinný brusnicový bor, trčící větvičky Vaccinium myrtillus, 9.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Terriera cladophila PR Čabel, rašelinný brusnicový bor, trčící větvičky Vaccinium myrtillus, 9.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém odkorněném dřevě listnáčů. Spory zďovité, žlutavé za dospělosti, cca 20–32 x 9–12 μm.
Gloniopsis praelonga PR Na Babě, vysoké xerofilní křoviny, opadlá větev Rhamnus, 31.3.2025, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Byssolophis sphaerioides
Drobná a patrně přehlížená vřeckovýtrusá houba rostoucí na odumřelém dřevě různých listnáčů, někdy i na ostružiníku.
Byssolophis ampla PR Dětanský chlum, bazifilní teplomilná doubrava, opadlá větev Rosa, 2.4.2026, (c) Lucie Zíbarová
Byssolophis ampla NPR Karlštejn, dubohabřina, opadlá větev Quercus, 15.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Byssolophis ampla NPR Karlštejn, dubohabřina, opadlá větev Quercus, 15.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Byssolophis ampla NPP Mladá, náletové dřeviny, opadlá větvička Rosa, 17.3.2025, (c) Lucie Zíbarová
Byssolophis ampla NPP Mladá, náletové dřeviny, opadlá větvička Rosa, 17.3.2025, (c) Lucie Zíbarová
Byssolophis ampla NPR Karlštejn, (spory a vřecka, H2O, 1000x) 15.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Syn.. Anthostomella rubicola
Nenápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí na větvičkách ostružiníků (Rubus). Od podobných druhů se pozná mikroskopicky.
Alloanthostomella rubicola Chmeliště, opustěná cihlena, větvička Rubus, 27.3.2024, (c) Lucie Zíbarová
Alloanthostomella rubicola Chmeliště, (spory a askoapikální parát, H2O a Lugolův roztok, 1000x) 27.3.2024, (c) Lucie Zíbarová
Nedávno popsaná (2026) vláknice z "tradiční" sekce Petiginosae (celý třeň ojíněný, bradavčité spory a hymeniální cystidy s okrouhlou bází) rostoucí ve střední Evropě na podzim pod listnáči. Druh s těžištěm výskytu ve středomořské oblasti pod cisty, borovicemi a stálezelenými duby. Klobouk s bělošedavou velipellis. Podobná vláknice Inocybe castanea roste spíše na vlhkých místech pod jehličnany, chybí jí velipellis a má sterilní ostří lupenů (smíšené u I. percastanea).
Inocybe percastanea NPR Drbákov-Albertovy skály, acidofilní teplomilná doubrava, sub Quercus, 31.10.2024, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Inocybe percastanea NPR Drbákov-Albertovy skály, (spory, hymeniální cystidy, 5% KOH, 1000x) 31.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe percastanea NPR Drbákov-Albertovy skály, (kaulocystidy, 5% KOH, 1000x) 31.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující hřibovitá houba rostoucí od léta do podzimu pod duby v teplomilných doubravách a dubohabřinách, častěji na bazickém podloží, vyskytuje se i na hrázích rybníků. Proměnlivý druh, třeň se zrníčky, v horní části s různě výrazně vyvinutou síťkou (někdy přítomná jen u mladých plodnic. Dužnina v bázi třeně vínová. Spory relativně úzké (Q cca 2.7) a boletoidní. Po tepelné úpravě jedlý. Hřib koloděj (Suillellus luridus) mívá mj. výrazněji vyvinutou síťku, baňatější třeň a relativně širší eliptické spory (Q cca 2.2). Hřib Quelétův (Suillellus queletii) je drobnější, má třeň zcela bez síťky a relativně širší eliptické spory (Q ca 2.1). Viz hřib kovář (Neoboletus erythropus s. auct.) a hřib odbarvený (Neoboletus xanthopus) bez vínové dužniny v bázi třeně.
Suillellus mendax PR Kulivá hora, teplomilná doubrava, sub Quercus, Carpinus, 28.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Suillellus mendax PR Kulivá hora, teplomilná doubrava, sub Quercus, Carpinus, 28.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Suillellus mendax PR Kulivá hora, teplomilná doubrava, sub Quercus, Carpinus, 28.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Suillellus mendax PR Kulivá hora, (spory, 5% KOH, 1000x) 28.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Inocybe glabrescens s. auct., Inocybe pseudoconfusa inval.
Vzácná nebo přehlížená vláknice rostoucí pod jehličnany(?) patrně s preferencí pro vápnité půdy. Význačná tmavě hnědým kloboukem se šedavou velipellis, třeněm ojíněným po celé délce (sekce Splendentes) a bez hlízy. Spory mandlovité, středně velké (8.5-9.5 x 5-5.5 µm). Třeň může být hnědě naběhlý (což může vést k záměně za Inocybe tenebrosa).
Inocybe metrodii NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, sub Quercus, Pinus, 17.10.2024, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Inocybe metrodii NPR Kněžičky, (spory, cheilo- a pleurocystidy, 5% KOH, 1000x) 17.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe metrodii NPR Kněžičky, (kaulocystidy z 1/3 třeně, 5% KOH, 1000x) 17.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující vláknice od léta do podzimu rostoucí pod listnáči i jehličnany, v lesích i parcích, především na humózních půdách. Pach slabě spermatický nebo nasládlý. Třeň ojíněný (kaulocystidy) po ± celé délce. Lupeny od mládí šedé. Mikroskopicky význačná drobnými sporami (ve vyobrazeném materiálu 6.5-7.5 x 4.25-4.75 µm, podle literatury mohou být i o něco větší).
Inocybe langei NPP Mladá, náletové dřeviny, sub Quercus, Betula, Populus tremula, Salix, Pinus, 4.8.2025, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe langei NPP Mladá, (spory a hymeniální cystidy, 5% KOH, 1000x) 4.8.2025, (c) Lucie Zíbarová
Patrně poměrně hojná závojenka rostoucí na podzim pod listnáči (zejména dubem). Pach nevýrazný, případně slabě aromatický, na řezu nanejvýš slabě moučný. Spory isodiametrické, hyfy v pokožce klobouku slabě inkrustované. Skupina velmi podobných a špatně odlišitelných druhů bez molekulárních metod. Velmi podobná závojenka vmáčklá (Entoloma rhodopolium) roste (zejména) pod buky. Na podobných stanovištích roste i mohutnější závojenka olovově bílá (Entoloma lividoalbum) a závojenka olovová (Entoloma sinuatum).
Entoloma quercetorum NPR Karlštejn, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 12.10.2024, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Entoloma cf. quercetorum NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, sub Quercus, 17.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Entoloma quercetorum NPR Karlštejn, (spory a pokožka klobouku, 5% KOH, 1000x) 12.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na starých plodnicích nejrůznějších jedno- i víceletých chorošů. Od podobných druhů se pozná mikroskopickými znaky. Podobný Hypomyces semitranscluscens má o něco užší spory.
Hypomyces orthosporus PR Pavlínino údolí, inverzní smrčina, stará plodnice Pycnoporellus fulgens, 23.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Hypomyces orthosporus PR Pavlínino údolí, inverzní smrčina, stará plodnice Pycnoporellus fulgens, 23.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Hypomyces orthosporus PR Pavlínino údolí, inverzní smrčina, stará plodnice Pycnoporellus fulgens, 23.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Thelephora griseoumbrina
Méně běžná vatičkovitá houba rostoucí na ležícím mrtvém dřevě a detritu především pod duby na bázemi bohatých půdách a v lužních lesích pod topoly. Od podobných druhů se pozná mikroskopicky. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Tomentella griseoumbrina agg. NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, opadlá větev listnáče, sub Quercus, 29.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Nedávno popsaný druh lupenaté houby z příbuzenstva trepkovitky zploštělé (Crepidotus applanatus) rostoucí od pozdního léta do podzimu na mrtvém dřevě jehličnanů (borovice). Klobouk hygrofánní, spory kulovité, jemně bradavčité (5.3–6.3 x 5.2–6.2 µm - Jančovičová et al. 2022), cheilocystidy ± (úzce) kyjovité. Trepkovitka smrková (Crepidotus stenocystis) roste též na jehličnanech, ale liší se mikroskopickými znaky (cheilocystidy převážně na bázi rozšířené, o něco málo větší spory). Trepkovitka Kubičkova (Crepidotus kubickae) nemá hygrofánní klobouk, její spory jsou široce elipsoidní, jemně ostnité a cheilocystidy často laločnaté až větvené na vrcholu. Viz trepkovitka zploštělá (Crepidotus applanatus) a trepkovitka klamná (Crepidotus malachius) rostoucí na listnáčích a s rozdílnými mikroskopickými znaky (velkost spor, délka cheilocystid).
Crepidotus pini NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, padlý kmen Pinus, 29.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Crepidotus pini NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, padlý kmen Pinus, 28.7.2025, (c) Lucie Zíbarová
Crepidotus pini NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, padlý kmen Pinus, 29.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Rugosomyces ionides
Vzácnější lupenatá saprotrofní houba rostoucí od léta do podzimu v opadu převážně pod listnáči na vápnitých a živinami bohatých půdách. Pach moučný. Nápadný a obtížně zaměnitelný druh. Čirůvka nejtmavší (Calocybe obscurissima) se odlišuje tmavým plodnicemi s fialovými tóny jen při okraji plodnice. Viz též čirůvka masová (Calocybe carnea) v růžových odstínech. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Calocybe ionides NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, sub Quercus, Crateagus, Acer campestre, 29.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Calocybe ionides NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, sub Quercus, Crateagus, Acer campestre, 29.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Calocybe ionides NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, sub Quercus, Crateagus, Acer campestre, 29.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvé ležícím dřevě listnáčů, spíše v pokročilejším stadiu rozkladu. Variabilní druh, délka spor a počet sept na nich se mezi jednotlivými sběry liší. Velmi podobná pavučinovka zlatavá (Arachnopeziza aurata) má jak absolutně (1.7–2.7 µm), tak relativně (Q > 20) užší spory.
Arachnopeziza delicatula NPR Libický luh, tvrdý luh, padlý kmen Quercus, 12.4.2022, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza delicatula NPR Libický luh, tvrdý luh, padlý kmen Quercus, 12.4.2022, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza delicatula NPR Libický luh, tvrdý luh, padlý kmen Quercus, 12.4.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Exidia badioumbrina, Globulisebacina fulva
Patrně vzácnější drobnější rosolovitá houba rostoucí v chladnější polovině roku na odumřelém dřevě (typicky trčících či opadlých větvích) listnáčů (často vrba nebo olše) či jehličnanů. Mikroskopicky druh význačný absencí přezek. Spory +- válcovité (10-14 x 6-8 µm), bazidie podélně septované, se čtyřmi sterigmaty (11-13 x 8-10 µm). Zástupci rodů Myxarium nebo Exidia se mikroskopicky odlišují mj. přezkami na hyfách. Na první pohled trochu připomíná kropilku hnědou (Cerinomyces aeneus) se zcela odlišnými mikroskopickými znaky (vidličnaté bisporické bazidie).
Globulisebacina badioumbrina CHA Pečniansky les [SK], tvrdý luh, trčí větev na padlém kmeni Ulmus, 19.11.2024, (c) Lucie Zíbarová
Globulisebacina badioumbrina CHA Pečniansky les, (spory a bazidie, Congo Red v amoniaku, 1000x) 19.11.2024, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojný rozlitý heterobasidiomycet z komplexu dřevovníku našedlého (Basidiodendron casiocinereum) tvořící tenké voskovité povlaky na dřevě jehličnanů i listnáčů, zpravidla v pozdějším stadiu rozkladu. Výtrusy kulovité, jemně bradavčité; bazidie tetrasporické, podélně dělené, obnažené. Od podobných druhů se pozná mikroskopicky. Podobný dřevovník šedavý (Basidiodendron cinerellum) je význačný jemně bradavčitými výtrusy bazidiemi slepenými dohromady cyanofilní hmotou, preferuje dřevo spíše v počátečním stadiu rozkladu. Dřevovník našedlý (Basidiodendron casiocinereum) a dřevovník Basidiodendron glaucum mají hladké výtrusy. Basidiodendron groningae má jako jediný z evropských druhů komplexu ostnité výtrusy.
Basidiodendron trachysporum PR Pavlínino údolí, inverzní smrčina, pařez Picea, 7.11.2025, (c) Lucie Zíbarová
Basidiodendron trachysporum PP Borek, odvaly s břízou, padlý kmen Pinus, 4.4.2025, (c) Lucie Zíbarová
Basidiodendron trachysporum PR Stříbrný luh, suťový les, padlý kmen Abies, 21.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Basidiodendron trachysporum PP Pustý zámek, suťový les, stará plodnice Heterobasidion parviporum, 1.4.2026, (c) Lucie Zíbarová
Basidiodendron trachysporum NPP Jeskyně na Pomezí, květnatá bučina, silně rozložené dřevo jehličnanu, 15.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Patrně nepříliš vzácný rozlitý heterobasidiomycet z komplexu dřevovníku našedlého (Basidiodendron casiocinereum) tvořící tenké voskovité povlaky na dřevě (převážně) jehličnanů. Měl by preferovat stále tvrdé dřevo tenčího průměru (větve, kmínky), často ještě v kůře. Mikroskopicky význačný jemně bradavčitými výtrusy bazidiemi slepenými dohromady cyanofilní hmotou. Na jehličnanech je velmi hojný dřevovník drsnovýtrusý (Basidiodendron trachysporum) také s ornamentovanými výtrusy, který by měl růst spíše na silněji rozloženém dřevě a má mít bazidie obnažené. Dřevovník našedlý (Basidiodendron casiocinereum) a dřevovník Basidiodendron glaucum mají hladké výtrusy. Basidiodendron groningae má jako jediný z evropských druhů komplexu ostnité výtrusy.
Basidiodendron cinerellum cf. PR Údolí Teplé, suťovitá smrčina, padlý kmen Picea, 4.5.2023, (c) Lucie Zíbarová
Basidiodendron cinerellum cf. NP Šumava, Stožec, suťový les, padlý kmen jehličnanu, 26.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Drobná rosolovitá houba rostoucí na mrtvém odkorněném dřevě jehličnanů (zejména borovice), často na trčících nebo čerstvě opadlých větvích. Xerotolerantní druh. Spory úzce vejčité nebo eliptické, zprvu bez přepážek, pak s jednou příčnou a nakonec i s více podélnými a šikmými přepážkami. Bazidie bisporické. Hyfy bez kapének karotenoidů. Podobná kropilečka jednovýtrusá (Unilacryma unispora) má jednovýtrusé bazidie a o trochu větší a relativně širší spory. Kropilka vejčitovýtrusá (Dacrymyces ovisporus) má podobný typ spor a bisporické bazidie, ale tvoří větší a živěji zbarvené (žlutooranžové) plodnice (hyfy i výtrusy s obsahem karotenoidů).
Unilacryma bispora PR Pavlínino údolí, boreokontinentální bor, opadlá větev Pinus, 8.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Inocybe cinncinnata var. major
Patrně roztroušeně se vyskytující vláknice rostoucí pod listnáči i jehličnany. Druh z příbuzenstva vláknice plavohnědé (Inocybe cincinnata), se kterou sdílí šupinkatý klobouk, zbytky hnědavého vela na třeni a často i hnědavé ostří lupenů. Vláknice plavohnědá by měla být menší, štíhlejší a mít šupinky spíše jen ve středu klobouku a o něco menší spory.
Inocybe obscuroides NPP Mladá, náletové dřeviny, sub Populus tremula, Salix caprea, Betula, Quercus, Robinia, 8.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe obscuroides NPP Mladá, náletové dřeviny, sub Populus tremula, Salix caprea, Betula, Quercus, Robinia, 8.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe obscuroides NPP Mladá, náletové dřeviny, sub Populus tremula, Salix caprea, Betula, Quercus, Robinia, 8.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe obscuroides NPP Mladá, (spory, para- a pleurocystidy, 5% KOH, 1000x) 8.10.2025, (c) Lucie Zíbarová
Zřídka zaznamenávaná drobnější bedla rostoucí od pozdního léta do podzimu v lesích i mimo ně, především na živinami bohatších stanovištích. Mikroskopicky význačný uťatými výtrusy (jako bedla hřebenitá - Lepiota cristata) a pokožkou typu trichoderm. Viz bedla bělavá hnědooranžová (Lepiota subalba var. brunneoaurantia). Bedla hranostajová (Lepiota erminea) a bedla špičkovitá (Lepiota oreadiformis) mají vřetenovité výtrusy. Bedla Lepiota angustispora má boletoidní výtrusy.
Lepiota subalba NPP Mladá, náletové dřeviny, sub Populus tremula, Salix caprea, Betula, Quercus, Robinia, 8.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
