Roztroušeně se vyskytující holubinka rostoucí od léta do časného podzimu pod duby, vz. i jinými listnáči na těžkých, spíše vápnitých půdách. Mírná. Výtrusný prach tmavě smetanový. Pokožka klobouku má tendenci políčkovitě praskat (ovšem ani zdaleka ne do té míry jako u holubinky nazelenalé - Russula virescens). Podobná je např. holubinka siná (Russula grisea), h. dužnatá (Russula medullata) a větší počet dalších druhů.

Russula anatina Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, sub Quercus, Tilia, 30.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula anatina Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, sub Quercus, Tilia, 30.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula anatina Chodovská výsypka, sub Betula, Salix, 25.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující křehutka rostoucí od léta do podzimu v listnatých lesích a parcích na živinami bohatých stanovištích ze zbytků dřeva, větviček apod., často kolem cest. Nápadná velkými sporami, světlým kloboukem a červenou linkou na ostří lupenů. Podobná je např. křehutka útlá (Psathyrella corrugis) s odlišnými mikroznaky.

Psathyrella pseudogracilis NPR Libický luh, tvrdý luh, sub Carpinus, Populus tremula, Quercus, 20.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella pseudogracilis Chlum u Radonic, lesní cesta, zbytky dřeva, 30.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella pseudogracilis Chocholná-Velčice [SK], potoční luh, sub Carpinus, Salix, Quercus, Acer campestre, 26.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella pseudogracilis Chlum u Radonic, lesní cesta, zbytky dřeva, 30.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh pyrenomycetu rostoucí na dřevě různých listnáčů (jasan, vrba, jilm, javor, dub, ...). Ze stromat se roztokem KOH louhuje oranžověrezavý pigment (i mladá stromata jsou oranžová, postupně však živé barvy ztrácejí). Existuje řada podobných druhů (viz např. dřevomor velký - Hypoxylon macrocarpum, d. Petriniové - Hypoxylon petriniae, Hypoxylon perforatum, d. oranžový - Hypoxylon ticinense, Hypoxylon julianii aj.), které lze rozlišit na základě barviv a mikroskopických znaků.

Hypoxylon rubiginosum Mikulovický vrch u Kadaně, teplomilná doubrava, padlý kmen Quercus, 27.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon rubiginosum PR Království, tvrdý luh, větev Fraxinus, 24.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon rubiginosum PR Království, tvrdý luh, větev Fraxinus, 8.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon rubiginosum Mikulovický vrch u Kadaně, teplomilná doubrava, padlý kmen Quercus, 27.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon rubiginosum PP Noldenteich, křovité vrbičky, kmínek Salix, 10.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon rubiginosum Markvarec, humózní dubohabřina, fragment kmene Quercus(?), 23.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon rubiginosum Markvarec, humózní dubohabřina, fragment kmene Quercus(?), 23.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon rubiginosum NPP Slatinná louka u Velenky, smíšený les, větev Padus, 25.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon rubiginosum PR Kopáčsky ostrov [SK], měkký luh, větev Salix, 5.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon rubiginosum (barviva v KOH) 5.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pseudoinonotus dryadeus

Mohutný jednoletý choroš rostoucí při bázi živých i mrtvých dubů. Spíše vzácnější druh, jen místy hojnější, často roste i na člověkem ovlivněných stanovištích (hráze rybníků, aleje, parky). Rostoucí plodnice za vyšší vzdušné vlhkosti často roní rezavou tekutinu (gutace). Na dubech roste též rezavec dubomilný (Inonotus dryophilus), ten však bývá méně mohutný, roste výše na kmeni a liší se i mikroznaky. Příbuzný velmi vzácný Pseudoinonotus tibeticus roste na bázi jedlí. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Inonotus dryadeus Veselí nad Moravou, zámecký park, báze pahýlu Quercus, 11.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Inonotus dryadeus PR Pod Trlinou, dubohabřina, báze Quercus, 17.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Inonotus dryadeus Houština u Mašťova, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 15.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující vláknice rostoucí od léta do podzimu pod listnáči vz. jehličnany na úživnějších půdách. Nápadná výraznou medovou vůní při zasychání (čerstvé plodnice mají jen slabý zatuchlý pach!) a hlízkou na bázi. Spory takřka fazolovité, hladké. Metuloidní pleurocystidy chybí. Podobná je vzácnější vláknice ploštičná (Inocybe quietiodor) s pachem po štěnicích.

Inocybe cookei Houština u Mašťova, teplominá doubrava, sub Quercus, Acer, 15.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe cookei NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, Carpinus, 1.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe cookei PR Dětanský chlum, teplomilná doubrava, sub Quercus, 2.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe cookei Chocholná-Velčice [SK], potoční luh, sub Carpinus, Fagus, Salix, 27.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující štítovka rostoucí od léta do podzimu na dřevě listnáčů. Druh z příbuzenstva štítovky jelení (Pluteus cervinus). Od podobných druhů se pozná drobnějšími plodnicemi, nevýrazným pachem, světlým kloubukem v šedavých (až šedozelených) barvách a mikroznaky. V některých případech může báze třeně nabíhat do zelenomodra (přítomnost psilocybinu).

Pluteus salicinus Chlum u Radonic, bazifilní doubrava, kmínek Quercus, 14.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus salicinus NPR Šúr [SK], mokřadní olšina, kmen Alnus, 7.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus salicinus PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, kmínek Salix, 9.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus salicinus PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, kmín Alnus, 28.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus salicinus Zlatnická dolina [SK], lesní prameniště, kmen Alnus, 14.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Etheirodon fimbriatum

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující kornatcovitá houba, rostoucí na dřevě listnáčů, většinou na spodní straně ležících větví a kmenů. Nápadná a snadno určitelná pro nafialovělý/narůžovělý odstín plodnic, výrazně třásnitý okraj a krátké ostny.

Steccherinum fimbriatum NPP Jestřebské slatiny, vlhká březina, větev Salix, 26.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Steccherinum fimbriatum NPR Čtvrtě, dubohabřina, větev Corylus, 24.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Steccherinum fimbriatum NPR Koda, dubohabřina, opadlá větev Quercus, 14.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Steccherinum fimbriatum NPR Koda, dubohabřina, opadlá větev Quercus, 14.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Steccherinum fimbriatum Lipová u Brodců, dubohabřina, větev Quercus(?), 31.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Steccherinum fimbriatum Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, kmínek Tilia, 27.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Steccherinum fimbriatum Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, kmínek Tilia, 27.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující drobnější závojenka rostoucí na zemi a ze zbytků vegetace pod listnáči na úživných vlhkých půdách. Nápadná vláknitým kloboukem a velkými (> 15 μm) sporami s mnoha úhly. Několik podobných druhů (např. E. hirtum, E. dysthaloides, E. strigossisimum), určitelné pouze pod mikroskopem.

Entoloma dysthales NPP U Nového mlýna, jasenina, 4.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma dysthales NPR Břehyně-Pecopala, výsadba javoru klenu, sub Acer pseudoplatanus, Fagus, 29.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Camarophyllopsis atropuncta agg.

Vzácná drobnjěší lupenatá houba rostoucí na podzim, převážně na víceméně otevřených stanovištích - loukách, sadech, křovinatých stráních apod. Dává přednost vápnitému podkladu a nehnojeným půdám. Význačná absencí výrazného pachu a černě tečkovaným třeněm. Podobná je např. voskovička zápašná (Camarophyllopsis foetens agg.) s nepříjemným zápachem, ale i jiné druhy rodu. Komplex více druhů. Ve všech případech se však jedná o dosti vzácné houby. Při velké nezkušenosti by mohla být možná záměna za hojnou šťavnatku tečkovanou (Hygrophorus pustulatus). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Camarophyllopsis atropuncta agg. NPP U Nového mlýna, porost křovin v zarůstajícím vápencovém lůmku, 4.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pravděpodobně hojná vláknice z komplexu drobných druhů okolo vláknice potměchťové (Inocybe dulcamara), od které se pozná širšími výtrusy. Makroskopicky a stanovištěm jsou oba druhy nerozlišitelné.

Inocybe latispora NPP U Nového mlýna, zarůstající lůmek, sub Salix caprea, 4.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe latispora Sokolov, Podkrušnohorská výsypka, porost přirozené sukcese, sub Salix caprea, 1.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lepiota aspera

Roztroušeně, místy hojně se vyskytující bedla rostoucí od pozdního léta do podzimu na úživných půdách v listnatých, méně často jehličnatých lesích či v parcích. Nápadná kuželovitými snadno oddělitelnými šupinami na klobouku, dobře vyvinutým prstenem a hustými, často vidlenými lupeny. V rámci rodu Echinoderma nejhojnější druh v ČR. Druh v některých uváděn jako smrtelně jedovatý, nicméně je otázkou nakolik jsou tato tvrzení podložená (amatoxiny se nepodařilo potvrdit). V odborné literatuře udávány pouze otravy po požití alkoholu (antabusový efekt). Viz např. bedla podobná (Echidonderma perplexum), b. oježená (Echinoderma echinaceum) či bedla vápnomilná (Echinoderma calcicola).

Echinoderma asperum PP Údolí Podbradeckého potoka, jasenina, sub Fraxinus, Alnus, 18.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Echinoderma asperum PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční olšina, sub Alnus, Fraxinus, in Urtica, 11.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Echinoderma asperum PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční olšina, sub Alnus, Fraxinus, in Urtica, 11.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Echinoderma asperum Domaslavické údolí, okraj lesní cesty, sub Fagus, 15.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lepiota perplexa

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na úživných, na báze bohatších půdách. Od podobné a hojnější bedly ostrošupinné (Echinoderma asperum) se liší např. absencí prstenu, od dalších příbuzných druhů pak tvarem spor a mikroskopickou strukturou pletiv v ostnech. Viž též např. bedla oježená (Echinoderma echinaceum).

Echinoderma perplexum NPP U Nového mlýna, výsadba borovice černé na vápenci, sub Pinus nigra, 4.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Echinoderma perplexum Lovosice, Havraní ostrov, degradovaný lužní les, sub Populus, Acer, Ulmus, 7.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Echinoderma perplexum NPR Pochválovská stráň, vápnomilná bučina, sub Fagus, 10.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující holubinka rostoucí pod listnáči, zejména na živinami a bázemi bohatších půdách. Mírná. Výtrusný prach smetanový. Vemi podobná je holubinka hřebenitá (Russula pectinatoides) rostoucí na obdobných stanovištích, není však tolik vázána na bazický substrát. Od té se h. pruhovaná liší zejm. přítomností žluté báze třeně, v mládí i žlutého vela na okraji klobouku a zcela mírnou chutí.

Russula insignis Radonický vrch, teplominá doubrava, sub Quercus, Fraxinus, 6.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Russula insignis Konětopy, výsadba dubu červeného, okraj lesní cesty, sub Quercus rubra, Larix, 23.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Russula insignis NPP U Nového mlýna, mladá výsadba listnáčů, sub Tilia, Carpinus, Quercus rubra, 4.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula insignis (detail třeně) NPP U Nového mlýna, 4.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula insignis (detail vela na okraji klobouku) Konětopy, výsadba dubu červeného, okraj lesní cesty, sub Quercus rubra, Larix, 23.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Russula insignis (detail vela na okraji klobouku) Ratíškovice, sub Quercus, Tilia, 17.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula insignis Radonický vrch, (spory, Melzerovo reagens, 1000x) 17.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující holubinka rostoucí v mykorhizní symbióze s habrem. Plodnice se často vyskytují již počátkem června. Povrch třeně a dužnina má tendenci ke žloutnutí, klobouk často nápadně skvrnitý. Mírná. Výtrusný prach tmavě žlutý. Podobná je např. hojná holubinka celokrajná (Russula integra) rostoucí pod jehličnany. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Russula carpini Zlatnická dolina [SK], dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, Fagus, 14.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Russula carpini Mikulovický vrchu Kadaně, degradovaná dubohabřina, sub Carpinus, Larix, 27.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula carpini NPP U Nového mlýna, mladá výsadba listnáčů, sub Carpinus, Quercus rubra, 4.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Drobnější telamonka z příbuzenstva pavučince tupého (Cortinarius obtusus). Význačný štíhlými plodnicemi vzhledu čepičatek (Galerina) s ostrým hrbolem. Roste pod jehličnany (smrk, borovice) na kyselých půdách, sušších i podmáčených, od léta do podzimu, hojně. Taxonomcky nedořešená skupina.

Cortinarius acutus Dluhoště, Dálava, podmáčená smrčina, rašelinná deprese, sub Picea, Betula, 5.9.2006, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius acutus NPP Rečkov, okraj mokřadní olšiny, sub Alnus, Picea, Betula, in Molinia, 20.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius cf. acutus PP Noledenteich, okraj rašeliniště, sub Betula, Picea, 22.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující plesňák rostoucí od léta do podzimu pod listnatými stromy, častěji na bázemi bohatších půdách. Bez pachu. Plodnice mohou být poměrně rozmanité v tvaru - kuřátkovité až stětičkovité, při určování je lepší spoléhat spíše na mikroznaky. Podobné druhy: plesňák zápašný (Thelephora palmata) pod jehličnany a s výrazným zápachem po hnijícím zelí a plesňák čekankovitý (Thelephora penicillata).

Thelephora anthocephala Chlum u Radonic, mladá výsadba lípy, sub Tilia, 29.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora anthocephala Nečemice, kulturní smrčina, lesní cesta, sub Picea, Quercus, 5.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Melanogaster "broomeianus"

Roztroušeně se vyskytující podzemka rostoucí pod listnáči (dub, habr, lípa) na půdách bohatších na báze. Temeno plodnice často vystupuje nad povrch půdy. Voní po jablkovém kompotu. Nejběžnější zástupce rodu v ČR, od podobných druhů se pozná nejlépe mikroskopicky.

Melanogaster broomeanus Chlum u Radonic, mladá výsadba lípy, sub Tilia, Larix, 29.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Melanogaster broomeanus Dřevič, zářez lesní cesty, sub Ulmus, Cerasus, Acer, 4.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Melanogaster broomeanus (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 4.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Chřapáč velmi podobný běžnému ch. kadeřavému (Helvella crispa), od kterého se liší drobnějšími plodnicemi, smetanovým hymeniem, která má tendenci ke žloutnutí, hladkým, nikoli pýřitým spodkem 'klobouku' a mikroznaky.

Hevella lactea Chlum u Radonic, mladá výsadba lípy, sub Tilia, Larix, 29.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Clitocybe collina

Roztroušeně se vyskytující druh drobnější strmělky rostoucí na podzim na otevřených stanovištích, spíše v teplejších a sušších oblastech - stepích, suchých mezích, písčitých trávnících, lesních cestách, poměrně často i na narušených biotopech (pískovnách). Vůně moučná. Klobouk šedě plstnatý, nehygrofánní. Podobný pach a ekologii má i strmělka LeGalové (Clitocybe legaliae) a s. suchomilná (Clitocybe barbularum), obě však s hygrofánním kloboukem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Spodocybe collina PR Kobyla, pastvina, 30.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Spodocybe collina Vrbová Lhota, písčitý trávník, 17.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

Spodocybe collina Doksy, písčitý trávník, 29.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Spodocybe collina Doksy, písčitý trávník, 29.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Spodocybe collina Provodín, trávník v obci, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Spodocybe collina Provodín, spontánní sukcese v pískovně, sub Pinus, Betula, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Spodocybe collina Dlouhý vrch u Kozlů, skalní step, 28.11.2012, (c) Lucie Zíbarová

Spodocybe collina PP Radobýl, stepní trávník, 17.1.2007, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Clitocybe trulliformis

Méně hojná strmělka rostoucí na podzim pod listnáči, zejména v bučinách na bázemi bohatším substrátu. Význačná nehygrofánním a vláknitým, uprostřed často tmavě šupinkatým kloboukem. Pach moučný. Spory úzce eliptické až válcovité, neamyloidní, 6-7 x 3.25-3.5 μm. Podobná strmělka pahorečná (Spodocybe collina) roste mimo les a má užší spory. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Spodocybe trulliformis NPR Ve Studeném, květnatá bučina, sub Fagus, Abies, 28.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Spodocybe trulliformis Verneřice, Bobří soutěska, suťový les, sub Fagus, Aer, Fraxinus, 6.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Spodocybe trulliformis PR Libochovka, květnatá bučina, sub Fagus, 13.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Spodocybe trulliformis PR Libochovka, květnatá bučina, sub Fagus, 13.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius 'variecolor', C. nemorensis

Velmi hojný druh pavučince rostoucí na podzim pod listnáči i jehličnany. Silný zemitý pach. KOH v dužnině vyvolává reakci se žlutým okrajem. Podobný pavučinec masitý (Cortinarius largus) nemá klobouk vrostle vláknitý, je více slizký a má nenápadný pach.

Cortinarius variicolor NPR Velký a Malý Tisý, vlhká acidofilní doubrava, sub Querucs, Betula, 16.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius variicolor Černý vrch u Klášterce nad Ohří, jedlobučina, sub Fagus, Abies, 17.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hojný pavučinec rostoucí od léta do podzimu pod jehličnany (zejm. smrk), vz. listnáči (bříza), na kyselých a chudých půdách. Skupina velmi podobných a obtížně určitelných druhů, typických jodoformovým pachem při zasychání. V rámci skupiny by měl být druh význačný mikroskopicky nepříliš diferencovaným cheilocystidami a poměrně širokými a krátkými sporami. Viz pavučinec strakatý (Cortinarius albovariegatus) a p. hrotitý (Cortinarius acutus).

Cortinarius obtusus PR Maštale, kulturní smrčina, okraj potůčku, sub Picea, Salix, Betula, 21.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius obtusus NPR Ruda, vlhký smíšený les, sub Pinus, Populus tremula, Betula, 14.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Incl. Cortinarius acutispissipes, C. paraolbocyaneus

Hojný a pohledný pavučinec rostoucí od pozdního léta do podzimu pod listnáči (dub, buk, bříza). Nápadný světle fialovými plodnicemi (ve stáří se fialové tóny ztrácí) a nevýrazným pachem. Komplex druhů, příbuzný pavučinec Cortinarius acutispissipes má menší spory, spíš vřetenovitý třeň a roste především pod topoly, vrbami, méně břízou. Cortibarius paraolbocyaneus by měl být znaky zhruba mezi obma druhy a trochu odlišný tvar výtrusů. Pod jehličnany roste velmi podobný pavučinec kafrový (Cortinarius camphoratus) se silným a nepříjemným pachem.

Cortinarius alboviolaceus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 20.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius alboviolaceus NPR Ve Studeném, květnatá bučina, sub Fagus, Abies, 28.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius alboviolaceus NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius alboviolaceus Kamenná, Kamenská hora, výsadba dubu červeného, sub Quercus rubra, Picea, 15.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius alboviolaceus s.l. NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, vlhká acidofilní doubrava, sub Quercus, Betula, 13.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius pulchripes, C. sertipes, C. dumetorum, C. robertii, C. falsosus, C. atrocoeruleus, C. griseophyllus, C. griseovioleipes, C. subdecipiens, ...

Velmi hojný pavučinec z tradičního podrodu Telamonia (telamonka, pásenka) rostoucí od pozdního léta do podzimu pod listnáči (bříza, topol, vrba, dub, buk, ...) i jehličnany (borovice, smrk), v různých typech biotopů. Proměnlivý druh (nebo spíše komplex kryptických druhů), taxonomická situace nedořešená.

Cortinarius decipiens NPP Všetatská černava, porost křovitých vrb, sub Salix, 27.9.2022, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Cortinarius decipiens PP Kutiny, porost křovitých vrb, sub Salix, 20.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius decipiens NPR Ruda, podmáčený listnatý porost, sub Betula, Populus tremula, 14.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius decipiens NPR Velký a Malý Tisý, porost křovitých vrb, sub Salix, Betula, 16.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius decipiens PR Všetatská černava, (spory, Melzerovo reagens, 1000x) 27.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh pavučince rostoucí na podzim pod břízami. Nápadný sytě červenohnědým silně hygrofánním kloboukem, za vlhka s 'mastným' vzhledem a bílým velem na kyjovitém třeni. Podobný je na např. pavučinec meruňkový (Cortinarius armeniacus) s bílým třeněm a pod jehličnany nebo pavučinec dvojzávojný (Cortinarius bivelus) s méně hygrofánním kloboukem a výrazněji vyvinutým velem na třeni a mnohé další.

Cortinarius subbalaustinus NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, vlhký smíšený les, sub Betula, Pinus, Quercus, 13.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius subbalaustinus NPP Jestřebské slatiny, vlhká březina, sub Betula, Salix, 3.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Phlebia danica

Roztroušeně se vyskytující kornatcovitá houba význačná voskovitými plodnicemi ve žlutých až okrových odstínech. Roste na dřevě listnáčů, především vrb a topolů, na vlhčích místech, často v lužních lesích na periodicky zaplavovaném dřevě v okolí slepých ramen. Viz též kornatec skořicový (Crustoderma dryinum). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Phlebia subochracea NPR Šúr [SK], měkký luh, větev Salix, 3.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia subochracea NPR Šúr [SK], měkký luh, větev Salix, 3.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia subochracea NPR Šúr [SK], mokřadní olšina, kmen Alnus, 17.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia subochracea NPR Velký a Malý Tisý, kmen Populus tremula, 16.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia subochracea NPR Nová a Stará řeka, hráz, větev Quercus?, 30.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia subochracea NPR Velký a Malý Tisý, kmen Populus tremula, 16.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia subochracea PR Kopáčsky ostrov [SK], měkký luh, větev Salix, 5.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia subochracea NPR Šúr [SK], mokřadní olšina, kmen Alnus, 6.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až místy hojně se vysyktující kornatcovitá houba rostoucí po celý rok na dřevě listnáčů (často lípy), spíše v nižších polohách. Význačná zubatým hymenoforem a mikroznaky (válcovité hymenialní cystidy, přítomnost přezek a úzce válcovité výtrusy 9-11,5 x 3-4 μm). Viz též kornatec okrouhlý (Xylodon radula) s výrazně ostnitým až lopatkovitým hymenoforem a mikroskopicky se zaškrcovanými cystidami.

Hyphoderma transiens PP Údolí Podbradeckého potoka, dubohabřina, větev Tilia, 8.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hyphoderma transiens NPP Medník, dubohabřina, kmínek Carpinus, 7.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hyphoderma transiens Chlum u Dobrušky, výsadba lípy, větev Tilia, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hyphoderma transiens Chlum u Dobrušky, potoční luh, větev Tilia, 28.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh vřeckovýtrusé houby rostoucí na lesních spálenšitích. Většina ostatních zástupců rodu hovník (Ascobolus) roste, jak již název naznačuje, na trusu (koprofilní), na spáleništích roste ještě hovník Ascobolus pusillus s drobnějšími plodnicemi a sporami kratšími než 15 μm. Význačný bradavčitými výtrusy cca 18-22 x 10-12 μm.

Ascobolus carbonarius PR Údolí Doubravy, paseka, lesní spáleniště, 26.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Ascobolus carbonarius NPP Medník, paseka v kulturní smrčině, lesní spáleniště, 7.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Ascobolus carbonarius PR Údolí Doubravy, paseka, lesní spáleniště, 26.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Ascobolus carbonarius NPP Medník, paseka v kulturní smrčině, lesní spáleniště, 7.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Ascobolus carbonarius Rychnov nad Kněžnou, Včelný, lesní spálenišetě, 30.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Ascobolus carbonarius (spory ve vřeckách, melzerovo reagens) Rychnov nad Kněžnou, Včelný, lesní spálenišetě, 30.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější drobná hlívička rostoucí na dřevě listnáčů (často bezu), či zdřevnatělých bylinných stoncích. Plodnice mají gelatinizovanou pokožku. Od podobných druhů, např. hlívíčky Hohenbuehelia leightonii, se pozná zvláště pomocí mikroznaků. Viz též hojný hlívečník připjatý (Resupinatus applicatus). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Hohenbuehelia cyphelliformis PR Opolenec, jasenina, loňský stonek miříkovité rostliny, 14.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Hohenbuehelia cyphelliformis PR Opolenec, jasenina, loňský stonek miříkovité rostliny, 14.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Hohenbuehelia cyphelliformis PR Opolenec, jasenina, loňský stonek miříkovité rostliny, 14.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Hohenbuehelia cyphelliformis (spory, cystidy, Congo Red v amoniaku, 1000x), 15.2.2022, (c) Lucie Zíbarová

Drobná vláknice rostoucí pod vrbičkami na podmáčených stanovištích. Druh, který patrně není příliš vzácný, avšak vyskytuje se na obtížně přístupných místech. Spory hladké, mandlovité. Význačná trsnatým růstem, šupinkatým kloboukem, ekologií a mikroskopickými znaky. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Inocybe squarrosa NPR Velký a Malý Tisý, porost křovitých vrb, sub Salix, 16.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe squarrosa (spory a pleurocystidy, 5% vodný roztok KOH, 1000x) 16.9.2013, (c) Lucie Zíbarová