Vzácný druh čirůvky rostoucí na podzim pod modříny, velmi vzácně jinými jehličnany(?). Pod modříny roste i málo známá čirůvka vřetenonohá (Tricholoma subfusipes) podobná čirůvce střechovité (Tricholoma imbricatum), a odlišuje se, jak jméno naznačuje, mj. vřetenovitým třeněm. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při přípravě toho současného (2024) však nesplňovala podmínky pro hodnocení (v ČR výskyt mimo přirozený výskyt modřínu).

Tricholoma psammopus Výsluní, mladá výsadba modřínu, sub Larix, 23.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma psammopus Krásná lípa, kulturní jehličnatý les, sub Picea, Pinus, Larix, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma psammopus(?) Provodín, rekultivovaná pískova, sub Pinus, Populus, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma psammopus Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina s vtroušeným modřínem, sub Larix, Carpinus, Corylus, Betula, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Tricholoma equestre var. populinum

Hojný podzimní druh čirůvky vázaný na osiky se kterými vytváři mykorhizu. Je velmi podobná čirůvce zelánce (Tricholoma equestre), která roste na písčitých půdách pod borovicemi a bývá vzácnější. Stejně jako zelánka se nedoporučuje ke konzumaci. Viz čirůvka sírožlutá (Tricholoma sulphureum) s nepříjemným pachem po svítiplynu.

Tricholoma frondosae České Budějovice, cvičák, náletové dřeviny, sub Populus tremula, Salix, 6.12.2006, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma frondosae Nepomyšl, opuštěná pískovna, sub Populus tremula, Pinus, Salix caprea, 2.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma frondosae Nepomyšl, pískovna, sub Populus tremula, Betula, 29.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma frondosae Podkrušnohorská výsypka, sub Populus tremula, Betula, Salix caprea, 7.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma frondosae Podkrušnohorská výsypka, sub Populus tremula, Betula, Salix caprea, 1.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma frondosae Výsypka Velký Rýzl, sub Tila, Populus, Quercus, 29.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující čirůvka rostoucí na podzim pod vrbami, často pod vrbou jívou, na narušených stanovištích. V rámci šedých čirůvek význačná prstenitou zónou na třeni a ekologií. Viz např. čirůvka šedožemlová (Tricholoma scalpturatum) a čirůvka zemní (Tricholoma terreum). Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Tricholoma cingulatum Senomaty, náletové dřeviny, sub Pinus, Salix, Betula, 3.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma cingulatum Nepomyšl, opuštěná pískovna, sub Salix caprea, Populus tremula, Pinus, 2.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma cingulatum Nepomyšl, pískovna, sub Salix caprea, Pinus, 29.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma cingulatum Domoušice, úvoz lesní cesty, sub Salix caprea, Corylus, 24.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma cingulatum PR Pučanka, nálet vrb a osiky, sub Salix caprea, Populus tremula, Pinus, 9.10.2007, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma cingulatum Podkrušnohorská výsypka, sub Salix caprea, Betula, 24.10.2006, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující nápadná čirůvka rostoucí pod listnáči (obvykle břízou) i jehličnany, typicky na bazických substrátech. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Tricholoma aurantium Podkrušnohorská výsypka, sub Betula, 7.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh mykorhizní houby rostoucí pod listnáči a jehličnany, především na minerálních, spíše bazických či těžších půdách, na písčitém podloží se obvykle vyskytuje kolem cest. Typický druh narušených stanovišť (opuštěné lomy, výsypky apod.).  Podobný a mnohem hojnější plesňák zemní (Thelephora terrestris) se odlišuje tlustšími, svrchu chlupatými plodnicemi, které nejsou zřetelně nálevkovité, zvrásněným hymenoforem a mikroznaky. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Thelephora caryophyllea PR Kostelecké bory, reliktní bor, okraj cesty,, sub Betula, Pinus, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora caryophyllea Proboštov, odkaliště, sub Betula, Populus tremula, Alnus, 12.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora caryophyllea Nepomyšl, opuštěná pískovna, sub Pinus, Salix caprea, Betula, 2.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora caryophyllea (mladá plodnice) Lítovská výsypka, sub Pinus, Betula, 21.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora caryophyllea Podkrušnohorská výsypka, sub Salix caprea, 1.7.2007, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora caryophyllea Dobřín, rekultivovaná pískovna, sub Pinus, 24.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora caryophyllea (mladá plodnice) Podkrušnohorská výsypka, sub Alnus, Picea omorica, 17.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora caryophyllea Vodní dílo Jirkov, porost náletových dřevin, sub Salix caprea, Betula, 4.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora caryophyllea Stráž nad Nežárkou, spontánní sukcese v pískovně, 29.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora caryophyllea (vlevo) Thelephora terrestris (vpravo) Provodín, mechatá cesta v pískovně, sub Pinus, 2.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora caryophyllea (vlevo) Thelephora terrestris (vpravo) Provodín, mechatá cesta v pískovně, sub Pinus, 2.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Suillus aeruginascens, Suillus laricinus

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující druh klouzku rostoucí od léta do podzimu výhradně pod modříny. Jedlý, ale málo kvalitní. Poněkud podobný klouzek bílý (Suillus placidus) roste pod pětijehličkatými borovicemi (u nás zejména pod vejmutovkou) a vyznačuje se černě bradavčitým třeněm a žlutým ústím rourek. Pod modříny rostou i dva klouzky zbarvené ve žlutých až oranžových bravách: hojný klouzek modřínový (Suillus grevillei) a vzácný klouzek tridentský (Suillus tridentinus) vázaný na vápnité podloží.

Suillus viscidus PR Maštale, kulturní smíšený les, sub Larix, Picea, Pinus, 18.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Suillus viscidus Sokolov, Podkrušnohorská výsypka, mladá výsadba modřínu, sub Larix, Betula, 2.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Suillus viscidus Podkrušnohorská výsypka, sub Larix, Betula, 7.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Suillus viscidus Hříškov, kulturní jehličnatý les, sub Larix, Picea, Pinus, Quercus, 26.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Suillus viscidus PP Lom Rasová, opuštěný lom, náletové dřeviny, sub Betula, Larix, 26.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh hřibovité houby vázaný na dvojehličkové borovice, se kterými vytváří mykorhizu, především na kyselých půdách. Roste od počátku lét do podzimu. Dobře poznatelný podle ekologie a prstenu. Jedlý a chutný. Další druh s prstenem vázaný na borovice je vzácný klouzek žlutavý (Suillus flavidus), rostoucí na rašeliništích. Nepřítomností prstenu se vyznačují dva podobné druhy vázané na borovice: klouzek zrnitý (Suillus granulatus) a klouzek žíhaný (Suillus collinitus). Nápadně velké póry sbíhající na třeň a též bez prstenu je klouzek kravský (Suillus bovinus) rovněž vázaný na borovice.

Suillus luteus Doksy, kulturní bor, okraj cesty, sub Pinus, Betula, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Suillus luteus Podkrušnohorská výsypka, sub Pinus sp., Populus tremula, 24.10.2006, (c) Lucie Zíbarová

Suillus luteus Řepeč, okraj kulturního smíšeného lesa, sub Pinus, Quercus, 25.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Suillus luteus Hajnice v Zadním lese, zahrada, sub Pinus, 9.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Stropharia cyanea s. auct.

Hojně se vyskytující druh límcovky rostoucí na dusíkem bohatých stanovištích v listnatých lesích, často i mimo les v parcích, zahradách, na hřbitovech apod. Od podobné límcovky měděnkové (Stropharia aeruginosa) se pozná absencí prstenu a ostřím lupenů, které není výrazaně světlejší než jejich plocha (absence cheiloleptocystid). Límcovka nazelenalá (Stropharia pseudocyanea) je podobná, ale roste na loukách a má světlejší ostří lupenů (cheiloleptocystidy).

Stropharia caerulea NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, zbytky dřeva, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia caerulea NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, zbytky dřeva, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia caerulea NPP Rečkov, ruderalizovaný porost křovitých vrb, sub Salix, Betula, 20.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia caerulea NPP Jeskyně Na Pomezí, opuštěný lůmek, náletové dřeviny, větev listnáče, 15.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia caerulea Raná, mechatý trávník, 1.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující nezaměnitelný drobný druh břichatky rostoucí od léta od podzimu na vlhkém dřevě listnáčů i jehličnanů či zbytcích vegetace bez velké preference pro specifický biotop. Pro velmi drobné rozměry patrně přehlížený. Jednotlivé plodničky s paprskovitě rozpraskávající okrovkou (peridií) vždy obsahují pouze jednu peridiolu na rozdíl od dalších, příbuzných rodů, např. pohárovky obecné (Crucibulum laeve) či hnízdovky nacpané (Nidularia deformis).

Sphaerobolus stellatus Podkrušnohorská výsypka, větev Alnus glutinosa, 21.8.2007, (c) Lucie Zíbarová

Sphaerobolus stellatus Drmaly, acidofilní bučina, větev Fagus, 3.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Sphaerobolus stellatus Kyšperk, květnatá bučina, silně zetlelé dřevo, 12.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Sphaerobolus stellatus Halámecká pískovna, silně rozložené dřevo listnáče (Betula?) (c) Lucie Zíbarová

Sphaerobolus stellatus Halámecká pískovna, silně rozložené dřevo listnáče (Betula?) (c) Lucie Zíbarová

Sphaerobolus stellatus NPP Klokočka, porost vysokých ostřic, báze Carex, 10.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Sphaerobolus stellatus Kyšperk, květnatá bučina, silně zetlelé dřevo, 12.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Sphaerobolus stellatus PP U Pohránovského rybníka, acidofilní doubrava, větev Carpinus, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh pesterce rostoucí pod listnáči, často na humózních půdách. Význačný zřetelně vyvinutým pseudotřeněm a často nafialovělými tóny na okrovce. Výtrusy hnědé, kulovité, s ostnitou ornamentikou. Podobný pestřec jamkatý (Scleroderma areolatum) nemá psudotřeň nebo jen krátký, je obecně menší a má větší a výrazněji ornamentované výtrusy. Jedovatý. Pestřec obecný (Scleroderma citrinum) je větší, bez fialových odstínů, s nevýrazným pseudotřeněm, s výtrusy se síťovitou ornamentikou a roste na kyselých půdách.

Scleroderma verrucosum Podkrušnohorská výsypka, sub Quercus, 17.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Scleroderma verrucosum Podkrušnohorská výsypka, sub Quercus, 17.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Scleroderma verrucosum Velký Horusický rybník, vzdušná strana hráze, sub Quercus, 6.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Scleroderma verrucosum Verneřice, potoční luh, sub Salix, Corylus, Quercus, Padus, 20.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Scleroderma verrucosum Verneřice, potoční luh, sub Salix, Corylus, Quercus, Padus, 20.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Scleroderma verrucosum (spory, 5% KOH), 20.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hojná holubinka rostoucí pod smrky na kyselých i bazických půdách, často v mladých smrčinách. Jak její název naznačuje, jedná se o jednu z nejčasněji se vyskytujících holubinek, první plodnice se začínají objevovat už na přelomu května a června. Význačná tenkomasým kloboukem s uzlinatě rýhovaným okrajem a s rozmytými barvami, mírnou chutí (v lupenech u mladších plodnic mírně palčivou) a poměrně sytě zbarveným (světle žlutý) výtrusným prachem. Jedlá. Podobná a vzácnější holubinka cihlová (Russula cessans) má sytě červený, jednobarevný klobouk, tmavší lupeny a výtrusy a roste v písčitých borech, h. modřínová (Russula laricina) má též tmavší výtrusný prach a větší plodnice s odlišnou barvou klobouku. H. rašeliníková (Russula spagnophila) a h. unylá (Russula versicolor) rostou pod břízami a mají světlejší výtrusný prach, h. unylá navíc žloutne.

Russula nauseosa Panská Habrová, Ovčín, mladá smrčina, sub Picea, 30.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula nauseosa Podkrušnohorská výsypka, sub Picea omorica, 24.10.2006, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující holubinka rostoucí převážně v létě, je vázaná na břízu převážně na neutrálních až bazických půdách. Jak název naznačuje, bývá poměrně hojná v parcích. V dosud neobjasněném vztahu s ryzcem pýřitým (Lactarius pubescens) na jehož mykorhizách nejspíš parazituje. Klobouk má silnou tendenci k vybledání. Třeň naopak ve stáří šedne. Víceméně palčivá a proto nejedlá. Podobná je vzácnější holubinka štíhlá (Russula gracillima) rostoucí též pod břízami, ale na kyselých, podmáčených půdách, se světlejším výtrusným prachem a štíhledšími plodnicemi. Rovněž pod břízou roste i křeká a mírná holubinka lesklá (Russula nitida).

Russula exalbicans Kašperské hory, areál Správy NP a CHKO, sub Betula, Corylus, 4.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Russula exalbicans Proboštov, odkaliště, sub Betula, Populus tremula, Alnus, 12.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

Russula exalbicans Třeboň, areál BÚ, sub Betula, 6.6.2006, (c) Lucie Zíbarová

Russula exalbicans Třeboň, areál BÚ, sub Betula, 6.6.2006, (c) Lucie Zíbarová

Russula exalbicans f. decolorata Podkrušnohorská výsypka, porost přirozené sukcese, sub Betula, Salix caprea, 8.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Rickenella setipes s. auct.

Roztroušeně se vyskytující drobný druh kalichovky rostoucí v mechu (na kterém pravděpodobně parazituje) na zemi i na mechatých kládách v listnatých i jehličnatých lesích, i mimo les, obzvláště na vlhčích stanovištích, např. v olšinách. Viz též kalichovka oranžová (Rickenella fibula), se kterou roste často společně na obdobných stanovištích.

Rickenella swartzii NPP Peklo, mokřadní olšina, mechatý kmen Alnus, 29.8.2015, (c) Lucie Zíbarová

Rickenella swartzii NPP Klokočka, mokřadní olšina, mechatý padlý kmen Alnus, 10.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Rickenella swartzii Podkrušnohorská výsypka, sub Picea omorica, 1.7.2007, (c) Lucie Zíbarová

Rickenella swartzii PR Myslivna, mokřadní olšina, ostřicový bult, 13.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Rickenella swartzii NPP Peklo, potoční luh, v mechu, sub Alnus, Acer, PIcea, 23.5.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Gerronema fibula, Omphalina fibula

Velmi hojná drobná a proměnlivá houbička rostoucí v mechu v listnatých i jehličnatých lesích, lesních lemech, parcích i na otevřených stanovištích. Oranžové barvy mohou vybledat, zejména na vlkhých stanovištích. Preferuje vlhčí stanoviště. Pravděpodobně parazituje na meších. Příbuzné druhy: např. kalichovka Swartzova (Rickenella swartzii) či Rickenella mellea. Na lupenitých játrovkách roste podobná kalichovka Postova (Loreleia postii) a k . porostnicová (Loreleia marchantiae). Viz též kalichovka zvonečková (Xeromphalina campanella) rostoucí zpravidla ve velkých skupinách na trouchnivém dřevě jehličnanů.

Rickenella fibula Kyšperk, suťový les, mechatý balvan, 4.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Rickenella fibula NPP Jestřebské slatiny, mokřadní olšina, mechatý bult, 23.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Rickenella fibula NPR Oblík, suchý trávník, 26.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Rickenella fibula Podkrušnohorská výsypka, sub Picea omorica, 1.7.2007, (c) Lucie Zíbarová

Rickenella fibula PP Stříbrný roh, kyselá bučina, rozložený kmen Fagus, 4.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Candolleomyces candolleanus

Velmi hojná houba rostoucí od jara do podzimu na tlejícím dřevě listnáčů, případně zdánlivě na zemi ze dřeva ukrytého pod povrchem či na drobných větičkách, častěji na poněkud vlhčích stanovištích. Pach nevýrazný. Klobouk okrový, velmi rychle vybledající do bělavé barvy, na okraji typicky ověšený zbytky vela. Mikroskopicky snadno poznatelná absencí pleurocystid a zatupělými cheilocystidami. Více kryptických druhů, patrně morfologicky nerozlišitelných.

Psathyrella candolleana NPP Jestřebské slatiny, podmáčená březina, větvičky listnáčů, 20.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella candolleana Ročov, květnatá bučina, zbytky dřeva v zemi, 17.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella candolleana Ročov, suťový les, kmen Sorbus, 17.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella candolleana Podkrušnohorská výsypka, padlý kmínek Alnus glutinosa, 8.6.2011, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella candolleana Vlkov, okraj pískovny, kmínek Salix, (c) Lucie Zíbarová

Méně běžná štítovka rostoucí na rozloženém dřevě listnáčů, případně zdánlivě ze země ze dřeva ukrytého pod povrchem. Nápadná síťnatě vrásčitým kloboukem a mikroskopicky tvarem cheilocystid (s rostrem) a smíšeným charakterm pokožky (kromě kulovitých až hruškovitých buněk přítomné i protáhlé, válcovité buňky). V některých případech ovšem může síťnatý povrch chybět (f. evenosus). Podobné cheilocystidy mají i druhy z komplexu štítovky klamné (Pluteus insidiosus s.l., - viz Pluteus reisneri, Pluteus pseudoinsidiosus) bez žilnatého povrchu a s odlišnou stavbou pokožky klobouku (pouze kulovité až hruškovité buňky). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Pluteus thomsonii PR Myslivna, vápnomilná bučina, kmen Fagus, 9.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus thomsonii NPR Libický luh, tvrdý luh, pařez Quercus, 7.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus thomsonii PR Na Voskopě, vápnomilná bučina, fragment kmene Fagus, 5.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus thomsonii NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, větev Fagus, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus thomsonii PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, větev Salix, 9.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus thomsonii Ústí nad Labem - městské sady, park, dřevní štěpka, 15.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus thomsonii Podkrušnohorská výsypka, sub Alnus glutinosa, Acer negundo, 1.7.2007, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus thomsonii NPP U Nového mlýna, porost křovin, okraj cesty, dřevní štěpka, 8.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus thomsonii f. evenosus??? České Budějovice, park stromovka, hromada telejícího listí a dřevního odpadu, 20.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný druh se širokou ekologickou amplitudou. Roste od jara do podzimu na dřevě listnáčů, vzácněji i jehličnanů, případně na pilinách či jiných zbytcích dřeva. Má nepříliš příjemnou vůni po ředkvičkách s komponentou syrových brambor. Třeň s tmavými vlákny, alespoň na bázi, nikoli však vždy. Od podobných druhů se odliší velmi nesnadno, mikroskopicky na základě nepřítomnosti přezek v pokožce klobouku a tvarem cystid (pleurocystidy "rohaté", bez rozvětvených přívěsků a další znaky na cheilo- a přechodových cystidách), taxonomie je stále poněkud ve varu. Jedlá, ale málo kvalitní. Podobné druhy: štítovka vrbová (Pluteus salicinus), š. Pouzarova (Pluteus pouzarianus), š. Hongova (Pluteus hongoi) aj. Vyskytují se i bílé formy.

Pluteus cervinus PR Fabián, květnatá bučina, kmen Fagus, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus cervinus Podkrušnohorská výsypka, kmínek Tilia, 28.8.2008, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus cervinus PR Pučanka, vápnomilná bučina, zetlelý pařez listnáče, 23.5.2007, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus cervinus NPR Žofinka, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 5.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus cervinus Česká Kamenice, Líska, květnatá bučina, větev Fagus, 16.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Merulius tremellosus

Hojná houba rostoucí na podzim (plodnice mohou vytrvat přes zimu i do časného jara) na dřevě listnáčů, vzácněji jehličnanů. Dobře poznatelná podle průsvitných, pružných a kloboukatých plodnic s merulioidním hymenoforem. Viz žilnatka proměnlivá (Phlebia rufa), žilnatka vodnatá (Phlebia tremelloidea) či dřevomorka lesní (Serpula himantioides).

Phlebia tremellosa NPR Šúr [SK], lužní les, fragment Populus, 6.11.2018, , (c) Lucie Zíbarová

Phlebia tremellosa PR Studený vrch, suťový les, kmen Fagus, 16.11.2019, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia tremellosa NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, padlý kmen Fagus, 1.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia tremellosa (mladé plodnice) Podkrušnohorská výsypka, kmínek Quercus, 9.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia tremellosa NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 15.11.2012, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia tremellosa NPR Šúr [SK], lužní les, fragment Populus, 6.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia tremellosa PR Libochovka, květnatá bučina, kmen Fagus, 13.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia tremellosa NPR Červené blato, blatkový bor, padlý kmen Pinus, 12.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Rozroušeně se vyskytující drobná houbička rostoucí nejčastěji na suchých tenčích větvích listnáčů stále připojených ke stojícímu kmeni, řidčeji ležících na zemi. Zřejmě nejhojnější je na vrbě jívě (Salix caprea) a jiných vrbách, roste však třeba i na buku a bříze. Polodnice po nahvlčení oživují.

Phaeomarasmius erinaceus Střízovický vrch, náletové dřeviny, opadlá větev Salix, 5.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Phaeomarasmius erinaceus Střízovický vrch, náletové dřeviny, opadlá větev Salix, 30.4.2023, (c) Lucie Zíbarová

Phaeomarasmius erinaceus NPP Kaproun, přechodové rašeliniště, větev Salix, (c) Lucie Zíbarová

Phaeomarasmius erinaceus PR Noldenteich, přechodové rašeliniště, větev Salix, 12.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Phaeomarasmius erinaceus PP Na Plachtě, porost křovitých vrb při břehu rybníka, větev Salix, 26.5.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phaeomarasmius erinaceus PP Stráně Hlubokého dolu, tepplomilné křoviny, ležící větev Prunus spinosa, 9.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Phaeomarasmius erinaceus Podkrušnohorská výsypka, suchá větev Salix caprea, 30.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Phaeomarasmius erinaceus Osek, acidofilní bučina, větvička Fagus, 23.8.2008, (c) Lucie Zíbarová

Phaeomarasmius erinaceus Údolí Lomského potoka, potoční luh, větev Alnus, 24.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Phaeomarasmius erinaceus NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, pobřežní porost křovitých vrb, větev Salix cinerea, 8.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.. Paragalactinia succosa

Roztroušeně se vyskytující řasnatka rostoucí na zemi pod listnáči, převážně na bazických substrátech, na těžkých jílovitých půdách. Mykorhizní. Nápadná tím, že plodnice po poranění roní žlutý latex; mikroskopicky pak převážně bigutulátními (se dvěma kapénkami) sporami s hrubou bradavčitou ornamentikou s nepravidelnými bradavkami, 16-20 x 8-12 μm a vřecky bez háků (croziers) na bázi. Drobnější řasnatka zelenomléčná (Peziza succosella), též se žlutým latexem, má unigutulátní (s jedno kapénkou) spory a vřecka s háky na bázi. Peziza infuscata má spory s drobnějšími, spíše izolovanými bradavkami a tmavší hymenium, P. hypoleuca relativně užší spory (Q≥2)  Řasnatka Micheliova (Peziza michelii) má zprvu bezbarvý, poté však žloutnoucí latex, plodnice s fialovými odstíny, jemněji ornamentované spory a vřecka s háky na bázi. Na obodobných stanovištích se může vyskytovat např. i řasnatka modromléčná (Peziza saniosa) či ř. Gerardova (Peziza gerardii). Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Peziza succosa NPP Peklo, mokřadní olšina, sub Populus, Alnus, 29.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Peziza succosa Panská Habrová, břeh periodického potůčku, sub Tilia, Carpinus, Picea, 29.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Peziza succosa (spory ve vřeckách, cotton blue, 1000x) Panská Habrová, břeh periodického potůčku, sub Carpinus, Picea, 29.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná a široce rozšířená mykorhizní houba rostoucí v listnatých i jehličnatých lesích. Jedovatá! Ačkoli mykorhizní, má poměrně výrazně vyvinuté i saprotrofní vlastnosti. Jedná se o komplex blízce příbuzných a špatně rozlišitelných druhů. Čechratka podvinutá (v úzkém pojetí), zde vyobrazená, roste spíše v lesích na chudších kyselých půdách. Nálezy z parků, výsypek apod. náležejí zpravidla k jiným druhům (Paxillus, ammoniavirescens, Paxillus cuprinus, Paxillus obscurisporus). Poměrně dobře odlišitelná je skupina čechratka olšové (Paxillus filamentosus, Paxillus olivellus, Paxillus adelphus) s rezavým (nikoli olivovým) výtrusným prachem a striktní vazbou na olši. Viz též čechratice černohuňatá (Tapinella atrotomentosa).

Paxillus involutus NPP Swamp, rašelinný bor, sub Pinus, Betula, Alnus, 22.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Paxillus involutus PR Údolí Teplé, mechatá smrčina, sub Picea, Pinus, 29.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Paxillus involutus (řez okrajem klobouku) PR Údolí Teplé, mechatá smrčina, sub Picea, Pinus, 29.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný druh helmovky rostoucí na podzim v listnatých i jehličnatých lesích i mimo les na zemi v opadu, větvičkách či zetlelém dřevě. Význačná chemickým pachem (kyselina dusičná, chlor), šedavými barvami, výrazným bělavým bazálním myceliem a mikroskopickými znaky (diagnostické jsou zejm. kaulocystidy). Od podobných druhů se pozná bezpečně pouze mikroskopicky, determinačně problematická a nedořešená skupina.

Mycena leptocephala NPP Peklo, potoční luh, mechatý padlý kmen, 30.4.2023, (c) Lucie Zíbarová

Mycena leptocephala NPP Peklo, mokřadní olšina, pahýl Alnus, 20.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

Mycena leptocephala Krakonošova snídaně, smrčina, okraj cesty, 24.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Mycena leptocephala NPP U nového mlýna, křovinatý porost, sub Corylus, Carpinus, Salix carpea, 4.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Mycena leptocephala PR Milovická stráň, teplomilná doubrava, sub Quercus, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný druh helmovky rostoucí od jara do podzimu na dřevě listnáčů, vz. i jehličnanů. Vyznačuje se nápadně tuhým třeněm, hojnými nízkými příčnými spojkami mezi lupeny a okurkově-moučnou chutí. Podobné druhy: např. helmovka skvrnitá (Mycena maculata), helmovka sněhonohá (Mycena niveipes), helmovka leponohá (Mycena inclinata) či helmovka Romagnesiho (Mycena romagnesiana).

Mycena galericulata Podkrušnohorská výsypka, pařez Tilia, 8.6.2011, (c) Lucie Zíbarová

Mycena galericulata PR Polom, potoční luh, kmen Alnus, 28.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Mycena galericulata var. albida Mikulovický vrch, dubohabřina, kmínek Quercus, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Mycena galericulata (detail lupenů) PR Polom, potoční luh, kmen Alnus, 28.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Mycena praecox

Hojný druh helmovky rostoucí zpravidla (ne však vždy) na konci jara a počátkem léta na dřevě listnáčů, vzácněji i jehličnanů, různém dalším detritu (šiky a pod.) Páchne slabě po kyselině dusičné či po ředkvích. Třeň roní bezbarvou tekutinu. Spolehlivě se od podobných šedavých druhů s obdobným pachem (např. h. sněhonohá - Mycena niveipes či h. ojíněná - Mycena leptocephala) pozná mikroskopicky.

Mycena abramsii PP Údolí Podbradeckého potoka, lužní les, větev Fraxinus, 8.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Mycena abramsii PR Deštěnské pastviny, teplomilné křoviny, sub Prunus, Euonymus, Swida, na zemi, 13.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Mycena abramsii PR Pučanka, bučina na vápenci, větev Picea, 14.5.2013 (c) Lucie Zíbarová

Mycena abramsii Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, větev Betula carpatica, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Mycena abramsii Obírka, suťový les, větev Abies, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Mycena abramsii Radejčín, opuštěný lůmek, větev Salix caprea, 6.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Mycena abramsii PP Stráně Hlubokého dolu, dubohabřin, větev Ulmus?. 30.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Meruliopsis corium

Velmi hojná kornatcovitá houba na větvičkách listnáčů. Vyznačuje se mělce merulioidním hymenoforem, papírovitou konzistencí a na okraji odstávajícícmi plodnicemi. Mikroskopicky pak nepřítomností cystid a přezek na hyfách a takřka válcovitými až eliptickými neamyloidními hladkými sporami (5-7 x 2,5-3,5 μm). Viz též dřevokaz Byssomerulius hirtellus.

Byssomerulius corium Podkrušnohorská výsypka, větve Tilia, 9.11.2008, (c) Lucie Zíbarová

Byssomerulius corium PR Holý vrch, vysoké křoviny, větev Swida, 14.12.2023, (c) Lucie Zíbarová

Byssomerulius corium NPR Čtvrtě, dubohabřina, větev Tilia, 8.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

S jednoduchými, štíhlými a nevětvenými plodnicemi kyje rourkovitého se můžeme setkat na podzim v různých typech listnatých a smíšených lesů, nejčastěji na větvičkách olší, ale i jiných listnatých dřevin. Plodnice nevyrůstají ze sklerocia. Viz kyj rourkovitý zakroucený (Mycrotyphula fistulosa var. contorta). Viz štíhlejší druhy rostoucí v opadu listnáčů: kyj niťovitý (Mycrotyphula juncea) bez sklerocia a paluška šíhlá (Macrotyphula phacorrhiza) vyrůstající ze sklerocia.

Macrotyphula fistulosa PR Čabel, rašelinný bor, opadlá větev Betula, 4.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Macrotyphula fistulosa Nová ves u Loun, potoční luh, větev Alnus, 22.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Macrotyphula fistulosa Podkrušnohorská výsypka, větve Alnus glutinosa, 24.10.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Leccinum albostipitatum, Leccinum leucopodium

Místy hojný druh křemenáče tvořící mykorhizu s osikou. Jedlý. Kromě ekologie význačný v mládí světlými šupinkami na třeni, které se jen velmi pomalu během vývoje plodnice zbarvují do šeda, světlým ústím rourek v mládí a výrazně vyvinutou plachetkou na okraji klobouku. Podobný je křemenáč krvavý (Leccinum aurantiacum), rostoucí též i po osikami, avšak již od mládí s červenohnědými šupinkami na třeni. Viz křemenáč březový (Leccinum versipelle) s již od počátku tmavými šupinkami a v mládí tmavým ústím rourek.

Leccinum rufum Doksy, smíšený kulturní les, sub Populus tremula, Pinus, 23.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Leccinum rufum Soumarský most, okraj mladé smrčiny, sub Picea, Populus tremula, 6.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Leccinum rufum PR Niva Doubravy, vlhká louka, sub Larix, Populus tremula, 11.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný druh ryzce tvořící mykorhizu s břízou, kterou doprovází prakticky na všech stanovištích včetně parků a zahrad. Roní bílé, neměnné a palčivé mléko. Nejedlý. Velmi podobný je drobnější ryzec skotský (Lactarius scoticus) rostoucí na podmáčených stanovištích. Dalším příbuzným druhem na obdobných stanovištích je ryzec kravský (Lactarius torminosus) s rezavým, zónovaným kloboukem. Mnohem vzácnější je ryzec vodopásný (Lactarius aquizonatus) se žloutnoucím mlékem a lepkavými chloupky na okraji klobouku. Může být parazitován nedohubem kaštanovým (Hypomyces spadiceus).

Lactarius pubescens NPP Swamp, narušené stanoviště, sub Betula, Pinus, Salix, 22.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius pubescens (detail lupenů) NPP Swamp, narušené stanoviště, sub Betula, Pinus, Salix, 22.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius pubescens Podkrušnohorská výsypka, sub Betula, 30.8.2006

Lactarius tominosus (vlevo) a Lactarius pubescens (vpravo)  NPP Swamp, narušené stanoviště, sub Betula, Pinus, Salix, 22.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Druh na naše území zavlečený spolu s modřínem, se kterým vytváří mykorhizu. Vyskytuje se roztroušeně, dává přednost na báze bohatším půdám. Vyznačuje se ekologií, kruhatým kloboukem a bílým, něměnným a zprvu mírným, pak nahořklým až mírně palčivým mlékem. Vůně po citrusech. Na první pohled může připomínat ryzce sekce Dapetes (např. ryzce smrkového - Lactarius deterrimus), které však mají oranžové či červené mléko a nerostou pod modříny. Ryzec přejemný (Lactarius mitissimus) má též bílé mléko, jeho kloubouk je však vždy jednobarvý.

Lactarius porninsis Žerotín, smíšený kulturní les, sub Quercus, Larix, Pinus, 17.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius porninsis Jindřichov na Moravě, kulturní smrčina, sub Picea, Larix, Fagus, 12.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius porninsis Sokolov, Podkrušnohorská výsypka, 2.10.2013, (c) Lucie Zíbarová