Syn.: Phellopilus nigrolimitatus

Vzácný druh choroše vázaného převážně na horské smrčiny, v nižších nadmořských výškách se objevuje v inverzních polohách. Roste na padlých kmenech smrků (vzácně i jiných jehličnanů), často na spodní straně a způsobuje charakteristickou tvrdou bílou voštinovou hnilobu v jádrovém dřevě. Plodnice se tvoří dosti dlouhou dobu po odumření stromu, v době kdy už opadává bělové dřevo. Další druhy ohňovců na smrku jsou ohňovec smrkový (Phellinus chrysoloma), ohňovec izabelový (Phellinus viticola), ohňovec Hartigův (Phellinus hartigii) a ohňovec rezavohnědý (Phellinus ferrugineofuscus). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh) a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Phellinus nigrolimitatus Labský důl - Pančavská jáma, horská smrčina, padlý kmen Picea, 19.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus nigrolimitatus NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 30.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus nigrolimitatus NPR Klenovský Vepor [SK], jedlobučina, kmen Picea, 11.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus nigrolimitatus PR Údolí Teplé, suťovitá smrčina, padlý kmen Picea, 10.4.2023, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus nigrolimitatus NPR Milešický prales, jedlobučina, kmen Picea, 15.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus nigrolimitatus PR Pleš, suťový les, kmen Picea, 4.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus nigrolimitatus PR Hrubovodské sutě, suťový les, padlý kmen Picea, 14.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus nigrolimitatus Velká Javorská, Bobří soutěska, potoční luh, kmen Picea, 20.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus nigrolimitatus (hniloba) PR Pleš, Tilio-Acerion, kmen Picea, 4.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus nigrolimitatus NPR Praděd, horská smrčina, kmen Picea, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Panellus patellaris

Vzácnější druh dřevokazné houby rostoucí na dřevě listnáčů (buk, bříza, olše), vzácně i jehličnanů, často spolu s měkkoušem kadeřavým (Plicatura crispa). Hojnější v západních Čechách. Význačný plodnicemi bez třeně, které jsou připojené k substrátu vrcholem klobouku; lupeny jsou v mládí zakryté velem. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Tectella patellaris Kyšperk, suťový les, opadlá silná větev Fagus, 21.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Tectella patellaris Milhostov, potoční luh, padlý kmen listnáče, 23.10.2021, (c) Lucie Zíbarová

Tectella patellaris Milhostov, potoční luh, padlý kmen listnáče, 23.10.2021, (c) Lucie Zíbarová

Tectella patellaris (mladé plodnice) PP Milhostovské mofety, olšina, kmínek Betula, 23.10.2021, (c) Lucie Zíbarová

Tectella patellaris PR Pleš, suťový les, větev Fagus, 5.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Tectella patellaris PR Pleš, suťový les, větev Fagus, 5.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější dřevorozkladná houba rostoucí na silně zetlelých pařezech a kmenech jedlí, méně často smrku. Hojnější je ve vyšších polohách v pralesovitých porostech. Význačná tmavě lemovaným ostřím lupenů. Viz též ronivka sazová (Hydropus atrametosus) rostoucí na podobném substrátu s černajícími plodnicemi. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Hydropus marginellus Černý les u Želnavy, horský suťový les, padlý kmen jedle, 30.7.2011 (c) Lucie Zíbarová

Hydropus marginellus Obírka, suťový les, kmen Abies, 15.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus marginellus PR Pleš, květnatá bučina, mechatý kmen Abies, 5.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus marginellus PR Polom, květnatá bučina, kmen Abies, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus marginellus NP Šumava, Smrčina, květnatá bučina, pařez Abies, 19.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus marginellus NP Šumava, Smrčina, květnatá bučina, pařez Abies, 19.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus marginellus NPR Salajaka, jedlobučina, kmen Abies, 22.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus marginellus NPR Salajaka, jedlobučina, kmen Abies, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus marginellus NP Šumava, Radvanický hřbet, suťový les, pařez Abies, 22.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus marginellus NPR Salajka, jedlobučina, pařez kmen Abies, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus marginellus PR Pleš, květnatá bučina, mechatý kmen Abies, 5.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hericium alpestre

Nápadná a krásná houba rostoucí vzácně na mrtvém dřevě jehličnanů (především jedle, méně i smrku), ojediněle i listnáčů, zejména ve vyšších polohách. Hojnější je jen v pralesovitých rezervacích. Způsobuje bílou hnilobu dřeva. Podobný korálovec bukový (Hericium coralloides) se odlišuje mimo jiné růstem především na buku a hřebenitě uspořádanými ostny na větvičkách. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Hericium flagellum PR Libochovka, květnatá bučina, báze kmene PIcea, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hericium flagellum PR Polom, jedlobučina, padlý kmen Abies, 3.11.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hericium flagellum PR Milešický prales, jedlobučina, kmen Abies, 20.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hericium flagellum NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen Abies, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová,

Hericium flagellum PR Zátoňská hora, jedlobučina, kmen Abies, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Hericium flagellum Soumarský most, řezná plocha kmene Abies, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Hericium flagellum PR Pleš, suťový les, kmen Abies, 4.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hericium clathroides

Nápadná houba tvořící plodnice od léta do podzimu, převážně na dřevě (živém i mrtvém) listnáčů, nejčastěji buku. Roztroušeně se vyskytující druh, hojnější ve starších bučinách. Způsobuje bílou hnilobu. Jedlý, ale pro nehojnost by se neměl sbírat. Podobný korálovec jedlový (Hericium flagellum) roste zejména na dřevě jehličnanů a má ostny na větvích uspořádané ve svazečcích. Viz též korálovec ježatý (Hericium erinaceus), ježatec různozubý (Creolophus cirratus) a ostnateček křehký (Dentipellis fragilis).

Hericium coralloides Jelenec [SK], dubohabřina, padlý kmen Quercus cerris, 23.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

Hericium coralloides PR Studený vrch, květnatá bučina, kmen Fagus, 4.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hericium coralloides PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, kmen Populus, 7.11.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hericium coralloides PR Pleš, acidofilní bučina, kmen Fagus, 4.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Hericium coralloides PR Bučina u Žďáru, květnatá bučina, kmen Fagus, 26.8.2008, (c) Lucie Zíbarová

Hericium coralloides PR Fabián, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hericium coralloides Jirkov, Najštejn, suťový les, kmen Fagus, 4.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hericium coralloides PR Karvanice, lomová plocha kmene Tilia, 17.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Gelatoporia pannocincta, Ceriporiopsis pannocincta

Typický choroš bučin, jeho rozlité plodnice kopírující povrch substrátu můžeme najít roztroušeně na spodní straně kmenů a větví různých listnatých dřevin, někdy vytváří plodnice i na blízké vegetaci, spadaném listí či kamenech. Často v porostech s větší zásobou mrtvého dřeva. Nápadná velmi malými póry a olivovým odstínem plodnic. Způsobuje bílou hnilobu.

Gloeoporus pannocinctus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, kmen Fagus, 2.10.2012 (c) Lucie Zíbarová

Gloeoporus pannocinctus PR Bučina u Žďáru, Eu-Fagion, zetlelý kmen Fagus, 26.8.2008, (c) Lucie Zíbarová

Gloeoporus pannocinctus PR Fabián, květnatá bučina, kmen Fagus, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Gloeoporus pannocinctus Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, kmen Carpinus, 27.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Gloeoporus pannocinctus PP Údolí Podbradeckého potoka, lužní les, kmen Populus, 5.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Phlebia mellea, Hermanssonia centrifuga

Roztroušeně se vyskytující pohledná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě jehličnanů (smrk, jedle), vzácněji listnáčů (buk), dříve měla těžiště výskytu v pralesovitých rezervacích ve vyšších polohách, v poslední dvou dekádách se však šíří. V nižších nadmořských výškách preferuje stanoviště s inverzním nebo vlhkým mezoklimatem. Plodnice se tvoří většinou v druhé polovině září až v říjnu a vytrvávají až do jara. Čerstvé plodnice se vyznačují růžovým okrajem, který však u starších může vybledat. Viz žilnatka oranžová (Phlebia radiata). Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Phlebia centrifuga Černý les u Želnavy, suťový les, kmen Fagus, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia centrifuga NPR Ve Studeném, jedlobučina, fragment kmene Abies, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia centrifuga Zátoň, padlý mohutný kmen jedle, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia centrifuga NPR Žofinka, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 4.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia centrifuga EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, smíšený kulturní les, padlý kmen Picea, 26.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia centrifuga NPP Peklo, inverzní smrčina, padlý kmen Picea, 9.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia centrifuga (starší plodnice) PR Roztocký háj, dubohabřina, padlý kmen Acer pseudoplatanus, 25.3.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia centrifuga PR Libochovka, dubohabřina, kmen Carpinus, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia centrifuga NPR Šúr [SK], mokřadní olšina, kmen Alnus, 7.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia centrifuga Zátoň, padlý mohutný kmen jedle, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Diplomitoporus lindbladii

Hojný a proměnlivý, zcela rozlitý druh jednoletého choroše. Roste na mrtvém dřevě jehličnanů (borovice, smrk), méně často i listnáčů (bříza, olše, buk) a způsobuje bílou hnilobu. Vyznačuje se nepříjemným ploštičným pachem. Šedavý odstín plodnic, na který odkazuje české druhové jméno, nebývá vždy patrný, můžeme se setkat i s plodnicemi čistě bílými nebo nažloutlými. Snadno poznatelný druh pod mikroskopem (amyloidní skeletové hyfy, které se rozpouštějí v roztoku KOH).

Cinereomyces lindbladii NPR Břehyně-Pecopala, bučina, padlý kmen Pinus, 26.4.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cinereomyces lindbladii NPR Ruda, rašelinný bor, spodní strana padlého kmene Pinus, 18.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cinereomyces lindbladii NPR Ve Studeném, jedlobučina, kmen Abies, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cinereomyces lindbladii NPR Ruda, rašelinný bor, spodní strana padlého kmene Pinus, 18.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cinereomyces lindbladii Malonty, svahové prameniště, zetlelá větev Alnus sp., 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cinereomyces lindbladii NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, starý nálet na opuštěné pískovně, padlý kmínek Betula, 8.11.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cinereomyces lindbladii Arnoštov, kulturní smrko-borový les, kmen Pinmus, 9.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cinereomyces lindbladii Mikulovický vrch u Kadaně, acidofilní doubrava, větev Pinus v koruně, 27.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Typická houba iniciálních sukcesních stadií, roste velmi hojně na narušených stanovištích, lesních školkách, čerstvě zelesněných pasekách, pískovnách apod. Konkurenčně slabý, během sukcese rychle podléhá tlaku specializovanějších druhů. Druh tvořící mykorhizu se širokým spektrem jehličnatých a listnatých dřevin. Ve vzrostlých lesích bývá k nalezení na místech s narušenou vrstvou humusu (úvozy cest, vymletá koryta, konvexní tvary terénu). Vyhýbá se bazickým půdám, na kterých lze častěji nalézt podobný plesňák karafiátový (Thelephora caryophyllea), vzácněji však mohou růst i pospolu.

Thelephora terrestris Lítovská Výsypka, sub Pinus, 14.8.2007, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora terrestris NPP Swamp, zarůstající přechodové rašeliniště, sub Pinus, Betula, 22.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora terrestris NPP Swamp, okraj rašeliniště, sub Pinus, Betula, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora terrestris Mikulov, Nové Město, výsadba smrku pichlavého, příkop při lesní cestě, sub Betula, Picea pungens, 10.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný druh klouzku tvořící mykorhizu s dvoujehličkatými borovicemi na kyselých, podmáčených i sušších půdách. Jedlý, ale méně kvalitní. Póry velké, nepravidelné a sbíhavé na třeň. Pokožka takřka neslupitelná. Často v jeho společnosti roste slizák růžový (Gomphidius roseus), který parazituje na mykorhizách tohoto klouzku. Poněkud podobný charakter rourek má hřib dutonohý (Boletinus cavipes) rostoucí pod modříny. Na podmáčených stanovištích může růst se vzácným klouzkem žlutavým (Suillus flavidus), který však má na třeni vyvinutý slizovitý prsten, na sušších stanovištích zase s klouzkem obecným (Suillus luteus), avšak i ten má prsten, nemá sbíhavé rourky a má snadno slupitelnou pokožku klobouku. Viz též klouzek strakoš (Suillus variegatus).

Suillus bovinus NPP Jetřebské slatiny, okraj slatiniště, sub Pinus, Betula, 11.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Suillus bovinus NPP Swamp, rašelinný bor, sub Picea, Betula, 20.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Suillus bovinus (detail hymenoforu) NPP Swamp, rašelinný bor, sub Picea, Betula, 20.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Suillus bovinus Lítovská Výsypka, sub Pinus, 14.8.2007, (c) Lucie Zíbarová

Suillus bovinus PR Na Černčí, lesostepní bor, sub Pinus, Betula, 30.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Suillus bovinus PR Maštale, kulturní bor, sub Pinus, Picea, 18.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Suillus bovinus PR Na Černčí, lesostepní bor, sub Pinus, Betula, 30.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Suillus bovinus PR Čabel, kulturní smíšený les, sub Pinus, Betula, 4.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Rhizopogon vulgaris s. auct.

Tato roztroušeně se vyskytující břichatkovitá houba patří do blízkého příbuzenstva klouzků. Roste pod dvojehličkatými borovicemi, se kterými vytváří mykorhizu, na kyselých, písčitých půdách s tenkou vrstvou humusu. Plodnice se tvoří těsně pod povrchem půdy, jejich temeno však obvykle vystupuje na povrch. Podobné druhy: např. kořenovec žlutavý (Rhizopogon luteolus) a k. načervenalý (Rhizopogon roseolus) a další.

Rhizopogon rubescens PP Vesecký kopec, písečný přesyp, sub Pinus, 8.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Rhizopogon rubescens Provodín, spontánní sukcese v pískovně, sub Pinus, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Nejběžnější druh z našich kozáků rostoucí velmi hojně pod břízami, se kterými vytváří mykorhizu. Jedlý. Podobné druhy: pod břízami - kozák šedohnědý (Leccinum brunneogriseolum), kozák šedozelený (Leccinum variicolor), kozák bílý (Leccinum holopus); pod osikou - kozák topolový (Leccinum duriusculum); pod habrem - kozák habrový (Leccinum pseudoscabrum).

Leccinum scabrum PR Niva Doubravy, okraj kulturní smrčiny, sub Picea, Betula, 17.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Leccinum scabrum Halámky, pískovna, sub Pinus, Betula, 13.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Leccinum scabrum Podkrušnohorská výsypka, sub Betula, Quercus, 28.8.2008, (c) Lucie Zíbarová

Leccinum scabrum Halámky, pískovna, sub Pinus, Betula, 13.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Leccinum scabrum Lítovská Výsypka, sub Betula, 10.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná vláknice rostoucí pod listnatými (bříza, osika, vrba jíva) a jehličnatými (borovice) dřevinami, na narušených (okraje cest) a časně sukcesních stanovištích na surových minerálních kyselých (vyhýbá se bázím) půdách s chybějící či tenkou vrstvou humusu. Dobře poznatelná podle úzkých a hladkých spor. Komplex více druhů, vláknice moravská (Inocybe moravica) by se měla odlišovat nikoli bělavou ale šedavou velipellis, více šupinatým kloboukem, širšími a méně uniformními sporami a kratšími kaulocystidami. Inocybe helobia drobnějšími plodnicemi, hladším povrchem klobouku a sporami se zvlněnými či hranatým profilem a kratšími hymeniálními cystidami. Další podobné druhy jsou např. Inocybe pluppiana a I. impexa. Taxonomie stále neustálená.

Inocybe lacera agg. NPR Břehyně-Pecopala, boreokontinentální bor, lesní cesta, sub Betula, Pinus, 11.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe lacera agg. NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, sub, Betula, populus tremula, Pinus, 1.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe lacera agg. NPP Jestřebské slatiny, mladá vlhká smrčina, vyschlý odvodňovací příkop, sub Picea, Betula, 27.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe lacera agg. Lítovská výsypka, sub Pinus, 10.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe lacera agg. (helobia?) Tušť, pískovna, nálet borovice, sub Pinus, 11.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh vláknice rostoucí pod vrbami (zejm. Salix caprea), osikami, břízami a borovicemi zejména na bazických, ale i kyselých substrátech. Hojnější je na narušených a sukcesních stanovištích, v zapojených lesích s vyšší vrstvou humusu se naopak už takřka nevyskytuje. Mykorhizní druh, stejně jako všechny ostatní vláknice. Spory vejčité až eliptické, metuloidní pleurocystidy chybí. Komplex drobných, špatně rozpoznatelných druhů druhů, viz též vláknce širosporá (Inocybe latispora) či vláknice Aghardova (Inocybe aghardii).

Inocybe dulcamara Podkrušnohorská výsypka, sub Salix caprea, 13.8.2007, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe dulcamara Lítovská Výsypka, sub Pinus, 30.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Velmi vzácný saprotrofní druh plaménky rostoucí na zbytcích vegetace na podmáčených stanovištích, spáleništích či v chudých borech. Spory středně ornamentované, mandlovité, dextrinoidní, cca 6.5-7.0 x 4-4.5 μm. Od podobné plaménky pozemní (Gymnopilus decipiens) se pozná mj. živějšími barvami a nahořklou chutí. Z dalších pozemních plamének rostoucích v ČR se p. srhožijná (Gymnopilus flavus) odlišuje drobnými sporami (4.5-6 x 3-3.5 μm, Holec 2005) a p. rašeliníková (Gymnopilus fulgens) naopak velkými sporami (8-11 x 5-7 μm, Holec 2005) a často vínovým třeněm. Další druhy pak rostou na dřevě (např. plameníka nevonná - Gymnopilus penetrans).

Gymnopilus odini Lítovská výsypka, bazické prameniště, báze graminoidů (Eriophorum?), 30.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Crinipellis stipitaria

Hojně se vyskytující drobný útlý druh spíše sušších a rozvolněných trávníků na kyselém i bazickém podkladě. Vyrůstá od jara do podzimu z mrtvých stébel trav, tenkých větviček a jiných zbytků vegetace. Plodnice na lokalitě vytrvávají docela dlouho a oživují po dešti. Nálezy ze dřeva a kůry jsou obvykle mohutnější (var. corticalis) než z trav. Ostatní zástupci rodu Crinipellis jsou ve střední Evropě velmi vzácné a mají buď robustnější plodnice nebo nemají hnědé chloupky na klobouku.

Crinipellis scabella Ústí nad Labem, živý plot, větvička Symphoricarpos, 5.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Crinipellis scabella Havraní ostrov, suchý trávník, 29.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Crinipellis scabella Bělušice, jasenina, větvička Fraxinus, 17.2.2024, (c) Lucie Zíbarová

Crinipellis scabella Milovice, pastvina, ooddenky trav, 26.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Crinipellis scabella (detail lupenů) Ústí nad Labem, živý plot, větvička Symphoricarpos, 5.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Crinipellis scabella Ústí nad Labem, živý plot, větvička Symphoricarpos, 5.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Crinipellis scabella Lítovská Výsypka, v trsu trávy (Calamagrostis epigeios), 10.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lenzites gibbosa

Poměrně robustní druh outkovky, jejíž jednoleté (méně často víceleté) plodnice vyrůstají roztroušeně až hojně na dřevě listnáčů, typicky na mrtvých kmenech buků. Způsobuje bílou hnilobu. Rozpoznatelná podle protažených rourek. Možná do určité míry parazituje na šedopórce osmahlé (Bjerkandera adusta). Viz outkovka vonná (Trametes suaveolens) rostoucí na vrbách a se sladkým, anýzovým pachem.

Trametes gibbosa PR Stříbrný luh, květnatá bučina padlý kmen Fagus sylvatica, 29.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Trametes gibbosa PR Holina, květnatá bučina, kmen Fagus sylvatica, 3.10.2008, (c) Lucie Zíbarová

Trametes gibbosa (detail hymenoforu) PR Stříbrný luh, květnatá bučina padlý kmen Fagus sylvatica, 29.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Trametes gibbosa Staré Splavy, acidofilní bučina, řezná plocha kmene Fagus sylvatica, 9.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Trametes gibbosa NPP Medník, acidofilní bučina, kmen Fagus, 10.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Protostropharia semiglobata

Roztroušeně se vyskytující druh límcovky vázaný na trus domácích býložravců (koně, ovce ap.) i divoce žijících (jelen, ..). Roste spíše v pokročilém stadiu sukcese na substrátu, někdy i zdánlivě ze země. Třeň i klobouk lepkavý. Makroskopicky obtížně rozlišitelná od podobných koprofilních druhů límcovek, je z nich však zdaleka nejhojnější.

Stropharia semiglobata Milovice, pastvina, koňský trus, 5.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia semiglobata Horní Podluží, pastvina, koňský trus, 11.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia semiglobata PR Pavlova huť, podmáčená smrčina, trus býložravce, 19.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia semiglobata, Loučná pod Klínovcem, mladá smrčina, zbyky trusu býložravce, 12.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn: Mycoacia nothofagi

Kornatcovitá houba rostoucí roztroušeně na dřevě listnáčů, hojněji v pralesovitých porostech. Význačná silným a sladce-chemickým pachem. Proměnlivý druh, ostny jsou často zploštělé. Podobné druhy - hrotnatečka žlutá (Phlebia uda), h. zlatavá (Phlebia aurea), h. černavá (Phlebia fuscoatra), h. dvouvýtrusá (Phlebia bispora). Na obdobných stanovištích roste i ostnateček křehký (Dentipellis fragilis). Zapáchá i hrotnatka zápašná (Sarcodontia crocea) rostoucí převážně na živých jabloních. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Phlebia nothofagi PR Libochovka, květnatá bučina, kmen Fagus, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia nothofagi PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, kmen Populus, 8.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia nothofagi NPR Šúr [SK], olšina, padlý kmínek Alnus, 17.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia nothofagi NPR Horný les [SK], tvrdý luh, padlý kmen Populus, 11.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia nothofagi NPR Horný les [SK], tvrdý luh, padlý kmen Populus, 18.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia nothofagi NPR Kohoutov, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 10.11.2015, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia nothofagi PR Holina, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 3.10.2008, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia nothofagi NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, kmen Fagus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia nothofagi PR Fabián, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia nothofagi PR Holina, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 3.10.2008, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia nothofagi PR Fabián, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pluteus griseopus

Menší druh štítovky rostoucí na silně zetlelém dřevě nejrůznějších listnáčů, poměrně často i na zemi. Roztroušeně se vyskytující druh. Taxonomicky nedořešená skupina. Podobná štítovka šedohnědá (Pluteus cinereofuscus) se liší výrazněji rýhovaným klouboukem a povrchem kloubouku, který se otlačením nestává lesklým. Vzácná štítovka modronohá (Pluteus cyanopus) se pak liší modrým či modrozeleným zbarvením na bázi třeně. Štítovky z okruhu štítovky síťnaté (Pluteus phlebophorus) mají třeň a klobouk zbarveny ve více teplejších odstínech. Taxonomicky nedořešená skupina.

Pluteus cf. nanus PR Vápenka, květnatá bučina, lesní cesta, sub Fagus, Acer, 6.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus cf. nanus NPP Dlouohpolsko, travnatá cesta, zbytky dřeva v půdě, sub Salix, 16.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus cf. nanus Chocholná-Velčice [SK], potoční luh, sub Carpinus, Salix, Acer campestre, 27.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus cf. nanus PR Holina, Eu-Fagion, zetlelý kmen Fagus sylvatica, 29.7.2008, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus nanus f .griseopus NPR Čtvrtě, potoční olšina, pahýl Alnus, 31.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roste roztroušeně na hnojených loukách a podobných stanovištích, vzácně přímo na trusu. Halucinogenní a jedovatý. Kropenatec zahrocený (Panaeolus acuminatus) je subtilinější, má více zploštělé spory a jeho cheilocystidy nejsou hlavičkaté. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Panaeolus cinctulus Milovice, pastvina, koňský trus, 5.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Panaeolus cinctulus PR Holina, Tilio-Acerion, koňský trus, 27.8.2008, (c) Lucie Zíbarová

Panaeolus cinctulus PR Holina, Tilio-Acerion, koňský trus, 27.8.2008, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Oudemansiella mucida

Pohledná houba typická pro bučiny, kde roste od léta do podzimu roztroušeně, místy až hojně na kmenech a větvích buku, spíše v počátečních stádiích rozkladu, typicky ještě v kůře, někdy na odumřelýcn částech ještě živého stromu. Způsobuje bílou hnilobu. Jedlá, obsahuje fungicidní látky.

Mucidula mucida PR Polom, květnatá bučina, kmen Fagus, 12.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Mucidula mucida PR Polom, květnatá bučina, kmen Fagus, 15.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Mucidula mucida NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 22.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Mucidula mucida Koněprusy, vánomilná bučina, trčící větev na padlém kmenu Fagus, 30.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Mucidula mucida PR Polom, květnatá bučina, kmen Fagus, 12.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Mucidula mucida PR Pleš, Eu-Fagion, kmen Fagus, 4.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Mucidula mucida PR Holina, Eu-Fagion, větev Fagus sylvatica, 29.7.2008, (c) Lucie Zíbarová

Mucidula mucida PR Pleš, květnatá bučina, kmen Fagus, 4.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Mucidula mucida (mladé plodnice) NP Šumava, Kamenná (1. zóna), jedlobučina, kmen Fagus, 23.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Prunulus denticulatus, Prunulus pelianthinus

Druh ze skupiny (sect. Calodontes) helmovky ředkvičkové (Mycena pura), se kterou sdílí pach po ředkvičkách, fialové tóny a pravděpodobně i jedovatost. Odlišuje se celkově tmavšími, tmavě fialově lemovanými lupeny. Roste roztroušeně v listnatých lesích, především bučinách a suťových lesích na úživnějších stanovištích se silnější vrstvou humusu, od léta do podzimu. Velmi podobná je helmovka Mycena lammiensis z Evropy známá jen z Finska a se širšími výtrusy (> 4 μm). Viz helmovka narůžovělá (Mycena rosea).

Mycena pelianthina Raškov, květnatá bučina, sub Fagus, 14.9.2019 (c) Lucie Zíbarová

Mycena pelianthina Koněprusy, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Acer campestre, 30.9.2024 (c) Lucie Zíbarová

Mycena pelianthina PR Vápenka, vápnomilná bučina, sub Fagus, 10.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Mycena pelianthina Broumov, Rožmitál, květnatá bučina, sub Acer, Fagus, 7.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Mycena pelianthina Broumov, Rožmitál, smíšený kulturní les, sub Acer, Corylus, Picea, 7.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Mycena pelianthina Obírka, jedlobučina, sub Fagus, Abies, 15.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Mycena pelianthina PR Libochovka, suťový les, sub Fagus, Acer, Tilia, 13.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Mycena pura (vlevo) a Mycena pelianthina (vpravo) (pohled do lupenů) PR Holina, květnatá bučina, sub Fagus sylvatica, 29.7.2008, (c) Lucie Zíbarová

Helmovka rostoucí roztroušeně na podzim v mechu na živých kmenech listnáčů (dub, olše, vrba aj.) na stanovištích s vyšší vzdušnou vlhkostí. Pozná se mimo jiné podle výrazně hořké chuti, vodnatého latexu a ekologie. Na kůře rostou i další druhy helmovek např. h. zimní (Phloeomana hiemalis), která je drobnější, bez hořké chuti a latexu. Viz též helmovka rýhonohá (Mycena polygramma).

Mycena erubescens NPR Koda, dubohabřina, padlý kmen Quercus, 16.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Mycena erubescens NPR Šúr [SK], lužní les, opadlá kůra Quercus, 6.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Mycena erubescens Lovosice, Havraní ostrov, degradovaný lužní les, mechatý kmen Aesculus, 7.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Mycena erubescens NPR Koda, dubohabřina, padlý kmen Quercus, 16.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Mycena erubescens PR Holina, květnatá bučina, báze živého kmene Fagus sylvatica, 7.11.2008, (c) Lucie Zíbarová

Mycena erubescens PR Libochovka, suťový les, mechatá borka pařezu Fagus,  15.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Mycena erubescens NPP Polabská černava, báze mechatého kmene živého Populus x canadensis aff., 28.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná a velmi proměnlivá houba (popsáno mnoho variet, které jsou pravděpodobně samostatnými druhy) rostoucí, jak na zemi v opadu či mezi mechy, tak na zetlelém dřevě jehličnanů a listnáčů. Roste v jehličnatých, méně často i listnatých lesích. Pozná se především podle slizkého třeně, který je obvykle v nějakém odstínu žluté (může být ovšem i takřa bílý či naopak až zelený).

Mycena epipterygia PR Údolí Teplé, kulturní jehličnatý les, v mechu, sub Picea, Pinus, 29.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Mycena epipterygia s.l. NPR Vyšenské kopce, porost lísky na vápenci, sub Corylus, Sorbus aucuparia, 8.12.2006, (c) Lucie Zíbarová

Mycena epipterygia var. viscosa PR Libochovka, suťový les, kmen Picea, 15.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Mycena epipterygia NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, zbytky kapradin a větvičky, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Mycena epipterygia var. viscosa NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Mycena epipterygia var. viscosa PR Zátoňská hora, jedlobučina, padlý kmen Abies, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Mycena epipterygia var. viscosa PR Libochovka, suťový les, kmen Picea, 15.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně rostoucí špička v opadu listnáčů, především buku, hojnější na neutrálních až bazických půdých. Poodobná a hojnější špička kožová (Marasmius torquescens) se liší absencí set v hymeniu.

Marasmius cohaerens Verneřice, Bobří soutěska, suťový les, sub Fagus, Carpinus, Tilia, Acer, 6.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius cohaerens NPP Peklo, potoční luh, okraj cesty, sub Alnus, Aesculus, Padus, 18.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius cohaerens PR Myslivna, dubohabřina, sub Carpinus, Fagus, Alnus, Fraxinus, 12.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Lignikolní druh rostoucí roztroušeně od léta do zimy na dřevě listnáčů (buk, habr, osika, atd.). Na listnáčích může růst i mohutnější houžovec bobří (Lentinellus castoreus). Byl uvedený v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšel do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Lentinellus ursinus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, kmen Fagus sylvatica, 15.11.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lentinellus ursinus PR Roztocký háj, dubohabřina, silná větev Carpinus, 25.3.2015, (c) Lucie Zíbarová

Lentinellus ursinus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, kmen Fagus sylvatica, 15.11.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lentinellus ursinus PP U Pohránovského rybníka, náletové dřeviny při břehu rybníka, kmen Populus, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lentinellus ursinus NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, starý nálet na opuštěné pískovně (Betula, Populus tremula), padlý kmen Populus tremula, 13.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lentinellus ursinus NPR Karlštejn, dubohabřina, kmínek Corylus, 14.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Nápadně zbarvená závojenka rostoucí od pozdního léta do podzimu na silněji zetlelém dřevě listnáčů nejčastěji olší, méně buku. Nezaměnitelný druh pro celou modrofialově zbarvenou plodnici a ekologii. Vzácnější druh, uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh). a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Entoloma euchroum NPR Velký a Malý Tisý, porost křovitých vrb, pahýl Alnus, 27.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma euchroum Koněprusy, dubohabřina, silně rozložený kmen Quercus, 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma euchroum NPR Libický luh, mokřadní olšina, báze Alnus, 7.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma euchroum (detail lupenů) Koněprusy, dubohabřina, silně rozložený kmen Quercus, 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma euchroum NPP Peklo, mokřadní olšina, báze živé Alnus, 29.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma euchroum NPP Polabská černava, mokřadní olšina, dutina Alnus, 4.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma euchroum Třeboň, Stupský rybník, mokřadní olšina,zetlelý kmen Alnus, 24.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma euchroum Mělnická Vrutice, olšina, zetlelý kmen Alnus, 28.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma euchroum Dobčice, potoční olšina, pařez Alnus, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma euchroum PR Polom, jedlobučina, padlá kmen Fagus, 16.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná dřevokazná vřeckovýtrusá houba jejíž stromata nejčastěji nacházíme na větvičkách listnáčů, ve většině případů buku (Fagus). Stromata podobné korovitky vakovité (Diatrype bullata) jsou konkávní, nikoli plochá a nejsou ohraničená hranou na okraji; roste především na různých druzích vrb (Salix).

Diatrype disciformis Nový hrad, květnatá bučina, větev Fagus, 14.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Diatrype disciformis Nový hrad, květnatá bučina, větev Fagus, 14.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Diatrype disciformis PR Na Černčí, lesostepní bor, větev Quercus(!), 7.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Diatrype disciformis PR Polom, květnatá bučina, větev Fagus sylvatica, 14.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Diatrype disciformis PR Holina, květnatá bučina, větev Fagus sylvatica, 29.7.2008, (c) Lucie Zíbarová

Diatrype disciformis PR Holina, Eu-Fagion, větev Fagus sylvatica, 29.7.2008, (c) Lucie Zíbarová