Syn.: Xenasma tulasnelloideum
Nenápadná, avšak poměrně hojná kornatcovitá houba s voskovitými plodnicemi rostoucí na dřevě listnáčů, vzácněji i jehličnanů. Jak je patrné z fotografií, charakter hymenoforu může být značně různorodý. Určitelná pouze mikroskopicky (pleurální bazidie, bradavčité spory s výraznou subapikální depresí). Viz například voskovice pukající (Phlebiella subflavidogrisea) a voskovice (Phlebiella ardisiaca) se sporami bez subapikální deprese. Podobné voskovité plodnice má např. voskovec douglaskový (Aphanobasidium pseudotsugae) s hladkými výtrusy a pachem po naftalínu a voskovice poprášená (Xenasma pulverulentum) se spirálně pruhovanými výtrusy.
Phlebiella tulasnelloidea PP Černovice,suchá acidofilní doubrava, opadlá větev Quercus, 19.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Phlebiella tulasnelloidea Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, fragment kmene Fagus, 18.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Phlebiella tulasnelloidea Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, fragment kmene Fagus, 18.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Phlebiella tulasnelloidea PP Ronov, suťový les, větev Carpinus, 31.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Phlebiella tulasnelloidea Dluhoště, Dálava, porost křovitých vrb, větev Salix, 7.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Phlebiella tulasnelloidea Domaslavické údolí, potoční luh, silně rozložený kmen Fraxinus, 22.4.2015, (c) Lucie Zíbarová
Phlebiella tulasnelloidea Vápenný Podol, zarůstající odval, větev Corylus, 17.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Phlebiella tulasnelloidea NPR Karlovské bučiny, květnatá bučina, fragment kmene Fagus, 22.5.2025, (c) Lucie Zíbarová
Phlebiella tulasnelloidea Rožmitál, mez s lískou, kmínek Corylus, 14.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na vlhkém mrtvém dřevě. Komplikovaný a taxonomicky ne zcela dořešený rod, určení možné pouze mikroskopicky.
Orbilia epipora Ročov, květnatá bučina, větev Fagus, 17.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh z příbuzenstva hojného dřevomoru plazivého (Nemania serpens), od kterého se liší především mikroznaky (amyloidní askoapikální aparát, tmavé spory s klíční štěrbinou takřka po celé délce spory). Podobné mikroznaky má naopak dřevomor Nemania diffusa se stromaty, která nejsou nikdy zcela černá a méně vystouplými perithecii. Podobný je i dřevomor černý (Nemania atropurpurea) mikroskopicky se lišící sporami s kratší klíční šterbinou. Roste na mrtvém dřevě různých listnáčů, především v teplejších polohách. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Nemania carbonacea Ročov, suťový les, kmen Sorbus, 17.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Nemania carbonacea Ročov, suťový les, kmen Sorbus, 17.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Nemania carbonacea PR Rač, potoční luh, fragment kmene Salix, 12.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Nemania carbonacea PR Topoľové hony [SK], lužní les, fragment kmene Populus, 11.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Nemania carbonacea Rusovo [SK], lužní les, fragment kmene Populus, 5.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Galerina pseudocamerina?
Nenápadná drobnější čepičatka rostoucí v lesích na zemi v opadu či ze zbytků dřeva, často na vlhčích stanovištích. Význačná výrazně vyvinutým velem, které může tvořit na třeni náznak prstenu, moučnou chutí a mikroznaky. Plodnice bez moučné chuti se někdy odlišují jako Galerina pseudocamerina.
Galerina ampullaceocystis Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, větev Fagus, 15.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Plodnice tvoří jemný a nenápadný povlak na dřevu listnáčů i jehličnanů, vzhledem připomíná např. některé zástupce rodu kornatečka (Athelia). Od ostatních zástupců rodu se odlišuje mikroskopicky (drobné takřka kulovité spory a svazky jehličkovitých krystalků v subhymeniu). Roztroušeně se vyskytující druh, častější v biotopech s větší zásobou mrtvého dřeva.
Trechispora microspora Černý vrch u Kotviny, výsadba klenu, větev Acer pseudoplatanus, 15.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora microspora Obírka, suťový les, kmen Abies, 15.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora microspora NPR Velký Špičák, jedlobučina, kmen Abies, 8.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora microspora PP Pustý zámek, suťový les, opadlá větev jehličnanu, 31.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hojný druh dřevomoru rostoucí na čerstvě odumřelém dřevě (typicky ještě v kůře) buku, vzácně i jiných listnáčů. V roztoku KOH se ze stromat louhují oranžově rezavé pigmenty. Velmi podobný je dřevomor Howeův (Hypoxylon howeanum) rostoucí typicky na jiných dřevinách (dub, habr, líska, apod., vzácně však mohou růst i pospolu), často s vláknitou nepohlavní fází na bázi stromat a odlišnými mikroznaky (velikost výtrusů). Na buku roste též hojně dřevomor ranový (Hypoxylon cohaerens).
Hypoxylon fragiforme Břínkov, květnatá bučina, větev Fagus, 14.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon fragiforme Nový hrad, květnatá bučina, větev Fagus, 14.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon fragiforme Břínkov, květnatá bučina, větev Fagus, 14.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Quaternaria quaternata, Libertella faginea
Patrně poměrně hojná vřeckovýtrusá houba jejiž stromata můžeme nalézt na mrtvých neodkorněných větvích buku (Fagus) i dalších dřevin z čeledi bukovitých (Fagaceae). Stromata obsahují více perithecií, která jsou zapuštěna do pletiva kůry, na povrchu jsou patrná jen jejich ústí. Na jaře a v zimě vytváří houba oranžovou nepohlavní fázi (anamorfu) Libertella faginea. Viz bradavkatka jilmová (Eutypella dissepta).
Eutypella quaternata Břínkov, květnatá bučina, větev Fagus, 14.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Eutypella quaternata Břínkov, květnatá bučina, větev Fagus, 14.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Eutypella quaternata NPR Habrůvecká bučina, květnatá bučina, větev Fagus, 14.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Haplotrichum conspersum
Hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů. Poměrně často lze nalézt pouze samotnou nepohlavní fázi (Haplotrichum conspersum). Určitelný pouze mikroskopicky.
Botryobasidium conspersum (pohlavní i nepohlavní fáze) NPR Šúr, mokřadní olšina, padlý kmínek Alnus, 7.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium conspersum (pohlavní i nepohlavní fáze) NPP Hrabanovská černava, borový lesík, kmen Pinus, 1.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium conspersum Chocerady, jedlobučina, kmen Abies, 4.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium conspersum (anamorfa Haplotrichum conspersum) PP V Hlubokém, okroticová bučina, fragment kmene Fagus, 11.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium conspersum (anamorfa Haplotrichum conspersum) Osek, acidofilní bučina, kmen Fagus, 20.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Haplotrichum conspersum (konidie a konidiofory, Melzerovo reagens, 1000x), 7.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na mrtvé dřevě, zejména jehličnanů, méně často listnáčů. Hojnější je ve vyšších polohách a v pralesovitých porostech. Význačný mikroskopickými znaky (přítomnost přezek jen na některých septech, výrazně úzké výtrusy). Plodnice oproti jiným zástupcům rodu bývají obvykle nápadně bílé. Byl uvedený v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšel do kategorie "málo dotčený druh" (LC).
Botryobasidium intertextum PR Polom, květnatá bučina, kmen Abies, 3.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium intertextum Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, kmen Picea, 18.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium intertextum NPP Peklo, inverzní smrčina, kmen Picea, 30.4.2015, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium intertextum PP Domaslavické údolí, suťový les, kmínek Picea, 13.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium intertextum Kyjov, podmáčená smrčina, fragment kmene Picea, 2.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium intertextum PR Losí blato, blatkový bor, trčící větev Pinus, 1.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Trechispora alnicola
Vzácnější kornatcovitá houba rostoucí vzácně na dřevě, vzácně i jehličnanů. Od příbuzných druhů se pozná pouze mikroskopicky (eliptické konidie, relativně dlouhé bazidie, bradavičnaté spory). Druh se dříve řadil do rodu Trechispora, nicméně v rámci něj zaujímal poměrně izolovanou pozici, morfologické i molekulární znaky ukazují na příslušnost k rodu Xenasmatella. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Xenasmatella alnicola NPP Polabská černava, mokřadní olšina, větev Alnus, 4.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Xenasmatella alnicola PP V Hlubokém, teplomilná doubrava, kmen Betula, 11.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Xenasmatella alnicola CHÚ Sihoť, tvrdý luh, větev Tilia, 7.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Xenasmatella alnicola PP V Hlubokém, teplomilná doubrava, kmen Betula, 11.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Xenasmatella alnicola PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, větev Alnus, 22.5.2018, (c) Lucie Zíbarová
Roztrošeně kornatcovitá houba rostoucí po celý rok na dřevě jehličnanů, méně listnáčů, hlavně na tenčích substrátech jako jsou větve. Makroskopicky nerozlišitelná od ostatních zástupců rodu. Cystidy jsou slabě inkrustovany, válcovité až mírně kuželovité, většinou apikálně tupé, se stěnami, které se zužují směrem k apexu. Většina materiálu určovaného v minulosti jako Phanerochaete sordida patří k druhu Phanerochaete alnea, která je patrně v ČR výrazně hojnější. Z dalších podobných druhů se např. kůrovka hladká (Phanerochate laevis) se odlišuje mikroskopicky tenkostěnnými hyfami v subikulu a spičatými apikálně neinkrustovanými cystidami, kůrovka sametová (Phanerochate velutina) hojnými, mohutnými a silně inkrustovanými cystidami (oba předchozí druhy navíc často tvoří rhizomorfy), kůrovka Phanerochaete livescens špičatými a apikálně inkrustovanými cystidami a užšími (< 3 μm) sporami či kůrovka hrbolatá (Phanerochaete tuberculata) úplnou nepřítomností cystid.
Phanerochaete sordida PR Údolí Teplé, lesní lem, opadlá větev Pinus, 29.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Phanerochaete sordida NPP Peklo, relikní bor, opadlá větev Pinus, 3.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Phanerochaete sordida Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, větev Betula carpatica, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Makroskopicky ničím nevýrazná křehutka rostoucí hojně v listnatých lesích na zemi či ze zbytků dřeva, větviček apod. Nekořenuje, ostří lupenů není červeně lemované, bez výrazného pachu, velum na klobouku ve formě řídkých vláken. Podobná je např. hojná křehutka hnědošedá (Psathyrella spadiceogrisea) s odlišnými mikroznaky.
Psathyrella obtusata PR Vápenka, opuštěný vápencový důl, zbykty vlhkého dřeva, 24.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella obtusata Domoušice, paseka po okroticové bučině, větvičky Fagus, 11.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella obtusata PR Buky u Vysokého Chvojna, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 2.11.2015, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella obtusata Vinařice, dubohabřina, dřevní zbytky, 21.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella obtusata Nepomyšl, nálet osiky, zpod padlého kmene Populus, 24.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Discocistella grevillei
Poměrně hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na starých lodyhách dvouděložných rostlin. Více podobných druhů rozlišitelných jen mikroskopicky, viz např. chlupečka omějová (Cistella aconiti) či ch. uherská (Cistella hungarica).
Cistella grevillei PR Dětanský chlum, dubohabřina, stonek Urtica, 19.5.2025, (c) Lucie Zíbarová
Cistella grevillei NPR Koda, dubohabřina, stonek Ranunculus lanuginosus, 1.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Cistella grevillei Deštnice, akátina, stonek Apiaceae, 6.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Cistella grevillei PP Stráně Hlubokého dolu, stonek Alliaria petiolata, 9.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Cistella grevillei Nový Hrozenkov, paseka, stonek Sambucus ebulus, 23.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cistella grevillei PR Dětanský chlum, dubohabřina, stonek Urtica, 19.5.2025, (c) Lucie Zíbarová
Cistella grevillei PP Rychnovský vrch, vysokobylinná vegetace, stonek Apiaceae, 29.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hyphodontia spathulata
Kornatcovitá houba rostoucí roztroušeně až místy hojně na dřevě jehličnanů (smrk, jedle) méně i listnáčů. Spory (téměř)kulovité, v hymeniu zaškrcované cystidy často s protaženým zúženým vrcholem. Od podobného a hojnějšího kornatce krátkoostného (Xylodon brevisetus) se odlišuje výrazně delšími a často zploštělými ostny. Viz kornatec dubový (Xylodon quercinus) s válcovitými sporami.
Xylodon spathulatus NPR Břehyně-Pecopala, podmáčená smrčina, kmen Picea, 11.8.2013, (c) Lucie Zíbarová
Xylodon spathulatus EVL Údolí Lužnice a Pochválovského potoka, suťový les, kmen Abies, 17.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Xylodon spathulatus NPP Klokočka, mokřadní olšina, padlý kmen Pinus, 29.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Celkem hojná kornatcovitá houba se zubatým až ostnitým hymenoforem. Od podobných druhů (např. kornatec moučnatý - Trechispora farinacea či kornatec sněhobílý - Trechispora nivea) v rámci rodu se pozná mikroznaky (přítomnost konidií, charakter hyf v subhymeniu, tvar a velikost výtrusů). Plodnice je často (nikoli však vždy!) doprovázena nepohlavním stádiem v podobně bělavých bochníčků. U nás patrně nejhojnější druh z ostnitých zástupců rodu po t. moučnaté.
Trechispora stevensonii NPP Bílichovské údolí, květnatá bučina, větev Fagus, 16.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora stevensonii PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, větev Populus, 30.7.2018, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora stevensonii Jirkov, Najštejn, acidofilní bučina, fragment kmene Fagus, 3.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora stevensonii PP Kozinecká stráň, teplomilná doubrava, větev Fagus, 23.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora stevensonii PR Loužek, tvrdý luh, fragment silné větve Quercus, 19.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Mycoacia ocellata, Phlebia livida var. tuberculata, Mycoacia neotuberculata
Hojně se vyskytující kornacovitá houba tvořící voskovité plodnice na mrtvém dřevě listnáčů vzácně i jehličnanů (zejm. jedle). Makroskopicky značně proměnlivý druh plodnice mohou být takřka hladké až výrazně hrbolaté, v hnědavých až nafialovělých barvách, proto je pro správné určení nutné mikroskopické ověření. Žilnatka olovová (Phlebia livida), za jejíž varietu byla považována roste na jehličnanech. Podobná žilnatka liláková (Phlebia lilascens) se odlišuje drobnějšími výtrusy s odlišným tvarem.
Phlebia livida Litvínov, Šumenské údolí, acidofilní bučina, větev Fagus, 21.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia livida Solopysky, vápnomilná bučina, větev Fagus, 8.3.2015, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia livida Radostice, křovinatá mez, větev Corylus, 22.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia tuberculata NPR Čertoryje, potoční luh, větev Tilia, 10.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia tuberculata PP U císařské studánky, acidofilní bučina, větev Fagus, 24.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů. Význačná voskovitými plodnicemi ve fialových odstínech a mikroznaky. Velmi podobná je dosti hojná žilnatka olovová (Phlebia livida) a žilnatka Phlebia tuberculata, která se liší velikostí a tvarem výtrusů a v některých případech i přítomonstí cystid. Podobné plodnice vytváří též struhák splývavý (Radulomyces confluens). Pravděpodobně komplex více druhů.
Phlebia lilascens Jirkov, Najštejn, acidofilní bučina, větev Fagus, 3.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia lilascens Papradno [SK], kulturní smrčina, kmínek Abies, 30.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lachnum tenuissimum
Hojný druh chlupáčku rostoucí na stéblech nejrůžnějších travin (a dalších graminoidů). Podobně jako u dalších podobných druhů je určení možné pouze za použití mikroskopu (kyjovitě zakončené chloupky). Podobné druhy na obdobném substrátu: např. chlupáček červenající (Lachnum controversum) či chlupáček Lachnum carneolum var. carneolum.
Lachnum pudicellum NPP Peklo, mokřadní olšina, listy Carex, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum pudicellum PP Meandry Chřibské Kamenice, potoční luh, stébla Phalaris arundinacea, 3.6.2025, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum pudicellum Šanov, potoční luh, stéblo Phragmites, 8.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum pudicellum Jirkov, Najštejn, acidofilní bučina, stéblo Calamagrostis, 3.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum tenuissimum NPP Rečkov, mokřadní olšina, stéblo Poa palustris?, 25.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum pudicellum Jirkov, Najštejn, acidofilní bučina, stéblo Calamagrostis, 3.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum pudicellum (spory, vřecka, parafýzy a choupky, H20, 1000x), 8.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Hojná, ale velmi drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí po celý rok na dřevě dubu, často v dutinách starých pařezů a naspodu kmenů spolu s pavučinovkou sivou (Eriopezia ceasia), chlupáčkem sněhobílým (Dasyscyphella nivea) a kožovkou rezavou (Hymenochaete tubiginosa). Podobné druhy kustřebiček, např. kustřebička nejmenší (Hyaloscypha fuckelii var. fuckelii), která vzácně může růst i na dřevu dubu, se liší mikroznaky (tvar výtrusů, charakter chloupků).
Hyaloscypha daedaleae PP Černovice, suchá acidofilní doubrava, fragment pařezu Quercus, 19.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha daedaleae PP Černovice, suchá acidofilní doubrava, fragment pařezu Quercus, 19.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha daedaleae PR Ronov, dubohabřina, kmínek Quercus, 17.3.2020, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřeve listnáčů i jehličnanů, někdy i na starých choroších, rostlinných stoncích, řapících kapradin a jiných zbytcích vegetace. Plodnice se vyznačují bělavými, nažloutlými až okrovými odstíny a proměnlivým uspořádáním hymenoforu od takřka hladkého po zřetelně zoubkatý. Přesné určení vyžaduje mikroskop (význačné jsou zejména krátké a širkové hyfy v ostnech a drobné, mírně silnostěnné, hustě bradavčité, neamyloidní spory cca 3-4 x 2-2.5 μm). Viz též kornatec Stevensonuv (Trechispora stevensonii) s výraznějšími zoubky a přítomností anamorfy a kornatec sněhobílý (Trechispora nivea) s hojnými krystalky v subikulu.
Trechispora farinacea NPP Jestřebské slatiny, podmáčená březina, kmen Populus tremula, 1.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora farinacea NPR Praděd, horská smrčina, kmen Picea, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora farinacea PR Studený vrch, okraj suťového pole, kmen Picea, 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora farinacea Jirkov, Najštejn, acidofilní bučina, fragment kmene Fagus, 3.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora farinacea Ročov, květnatá bučina, padlý kmen Pinus, 17.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora farinacea NP Krkonoše, Svorová hora, horská smrčina, větev Picea, 7.9.2016, (c) Lucie Zíbarová
Drobnější vřeckovýtrusá houba rostoucí na vlhkém dřevě či lignifikovaných rostlinných zbytcích. Od podobných druhů se pozná mikroskopicky (velikost a tvar výtrusů, uspořádání okraje apothecia).
Orbilia auricolor Nová ves u Loun, vysokobylinná vegetace v nivě potoka, stonek Arctium, 1.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Vřeckovýtrusá houba rostoucí na dřevě listnáčů, starých plodnicích chorošů apod Taxonomicky nedořešená skupina, vyobrazená položka určena podle neoficiálně publikovaného klíče H. Barala. Vyznačuje se velmi úzkými a spirálně stočenými sporami, velice podobné spory (nicméně méně stočené a s drobnými rozměrovým odlišnostmi) má taxon označovaný jako H. fagi. Podobná je běžná kruhatka zlatavá (Hyalorbilia inflatula) s rovnými či jen mírně zakřivenými sporami.
Hyalorbilia cf. tortuosa NPR Velký a Malý štít, suťový les, větev Acer, stará plodnice pyrenomycetu (Ustulina deusta?), 1.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Drobná stopkovýtrusá houbička rostoucí na loňských lodyhách dvouděložných rostlin. Více než stopkovýtrusou houbu připomíná některé vřeckovýtrusé zástupce čeledi Hyaloscyphaceae s. l., např. rod chlupáček (Lachnum). Příbuzný číšovec bělofialový (Lachnella alboviolascens) se odlišuje většími plodnicemi, šedofialovým hymeniem a rozměry výtrusů. Nedořešený komplex více druhů.
Lachnella villosa Nový Hrozenkov, pasek, stonek Sambucus ebulus, 23.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Lachnella villosa Vinařice, vysokobylinná vegetace v nivě potoka, stonek Chaerophyllum, 1.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Lachnella villosa Bělušice, vysoké křoviny, stonek Apiaceae, 17.2.2024, (c) Lucie Zíbarová
Lachnella villosa Vinařice, vysokobylinná vegetace v nivě potoka, stonek Chaerophyllum, 1.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Lachnella villosa PP Radobýl, skalní step, stonek Lamiaceae, 20.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na dřevě listnáčů. Od podobných druhů rodu se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky.
Lachnum brevipilosum PR Milá, suťový les, padlý kmen Tilia, 17.2.2024, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum brevipilosum NPR Ve Studeném, suťový les, větev Fagus, 28.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Drobná, nicméně patrně poměrně hojná vřeckovýtrusá houba rostoucí na stoncích starčeku (zejm. Senecio ovatus), aptrně i některých miříkovitých rostlin (Apiaceae). Od rodů Mollisia a Pyrenopeziza se rod Pirottaea liší nápadným černými tlustostěnnými chloupky na exipulu.
Pirottaea senecionis NPR Velká niva, rašelinná smrčina, břeh potůčku, stonek Senecio, 3.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Pirottaea senecionis PR Vápenka, břeh potůčku, lodyha Senecio, 17.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Pirottaea senecionis Liberec, Opičák, degradovaná olšina, lodyha Senecio ovatus, 3.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Pirottaea senecionis PR Vápenka, břeh potůčku, lodyha Senecio, 17.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojná vřeckovýtrusá houba rostoucí zvláště na přelomu jara léta na loňských lodyhách dvouděložných rostlin zejména kopřivy a miříkovitých. Od podobných voskoviček Hymenoscyphus repandus a Hymenoscyphus macroguttatus na obdobných substrátech se pozná sytěji zbarenými plodnicemi a vysokým objemem olejovitých inkluzí ve sporách.
Hymenoscyphus menthae Liberec, Opičák, degradovaná olšina, lodyha Urtica, 3.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Hymenoscyphus menthae Jirkov, Najštejn, potoční luh, lodyha Filipendula ulmaria, 11.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hymenoscyphus menthae NPP Jestřebské slatiny, odvodňovací kanál, stéblo Phragmites, 19.5.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hymenoscyphus menthae PR Niva Doubravy, rákosina, stonek dvouděložné, 13.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hymenoscyphus menthae PR Údolí Doubravy, lesní prameniště, stonek Lysimachia?, 7.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Haploporus tuberculosus
Vzácnější choroš rostoucí na dřevě listnáčů, především dubu, často na suchých větvích v koruně nebo čerstvě odumřelých kmenech, ještě v kůře. Hojnější v teplých oblastech. Mikroskopicky nápadná podélně ornamentovanými sporami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Pachykytospora tuberculosa Zlatnická dolina [SK], dubohabřina, zavěšený kmen Quercus, 14.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Pachykytospora tuberculosa NPR Koda, dubohabřina, padlý kmen Quercus, 31.8.2022, (c) Lucie Zíbarová
Pachykytospora tuberculosa Veverská Býtíška, Sokolí skály, suchá acidofilní doubrava, padlý kmen Quercus, 19.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Pachykytospora tuberculosa NPR Karlštejn, teplomilná doubrava, pahýl Quercus, 14.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Pachykytospora tuberculosa PR Pod Trlinou, květnatá bučina, kmen Quercus, 23.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Pachykytospora tuberculosa PR Čihadlo, dubohabřina, větev Quercus, 13.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Phellinus ribis
Hojný víceletý choroš rostoucí na dřevě listnáčů, typicky na bázi různých živých křovin (rybíz, brslen, svída, dřín aj.). Patrně nedořešený druhový komplex. Podobný je ohňovec hrbolatý (Phellinus torulosus) podobně rostoucí na bázi dubů.
Phylloporia ribis Hřivice, suťový les, báze Ligustrum, 30.5.2014, (c) Lucie Zíbarová
Phylloporia ribis Mnichov, záhrada, báze Ribes, 24.10.201¨21, (c) Lucie Zíbarová
Phylloporia ribis PP Holý vrch u Zahořan, teplomilné křoviny, báze Euonymus, 8.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Phylloporia ribis PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, kmínek Euonymus, 9.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Inocybe microspora, Inocybe fuscidula
Roztroušeně se vyskytující vláknice rostoucí pod listnáči na neutrálních až vápnitých půdách. Význačná na třeněm ojíněným jen na apexu a drobnými výtrusy. Ještě drobnější výtrusy má vláknice drobnovýtrusá (Inocybe minimispora) rostoucí pod smrkem ve vyšších polohách.
Inocybe glabripes NPR Čtvrtě, dubohabřina, sub Quercus, Corylus, Carpinus, 20.5.2014, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe glabripes NPR Čtvrtě, dubohabřina, sub Quercus, Corylus, Carpinus, 20.5.2014, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe cf. glabripes Černý vrch u Klášterce nad Ohří, jedlobučina, sub Fagus, 17.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe glabripes Konětopy, suťový les, sub Tilia, 22.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější druh hnojníku rostoucí na zemi (patrně ze zbytků dřeva v půdě) pod listnáči (buk), typicky na vápnitých půdách. Určitelný podle mikroznaků (mitrovité výtrusy, charakter vela) a nápadné chlebové (kvasnicové) vůně. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Coprinopsis episcopalis NPR Velký a Malý Štít, vápnomilná bučina, na holé půdě, 22.5.2014, (c) Lucie Zíbarová
