Hojný pavučinec (či spíše skupina druhů) z podrodu telamonka (Telamonia) vyskytující se od pozdního léta do podzimu pod listnáči, častěji na těžších jílovitých půdách. Význačný silně hygrofánním kloboukem, řídkými lupeny, zemitým pachem a široce obvejčitými až široce eliptckými, hrubě ornamentovanými výtrusy (cca 7.25-8 x 5.25-6 μm). Různě interpretovaný taxon, zde ve smyslu severských autorů.

Cortinarius hinnuleus Těchlovice, květnatá bučina, sub Fagus, 7.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius hinnuleus EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, dubohabřina, sub Corylus, Tilia, 23.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius hinnuleus Bílá, okraj louky, sub Corylus, Picea, 23.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius hinnuleus Bílá, okraj louky, sub Corylus, Picea, 23.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius hinnuleus (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 7.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn: Orbilia inflatula

Hojná vřeckovýtrusá houba rostoucí na dřevě listnáčů. Rod Orbilia (potažmo Hyalorbilia) je poměrně náročný na určování, mikroskop je nezbytný.

Hyalorbilia inflatula Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, větev Carpinus, stará plodnice pyrenomycetu, 30.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hyalorbilia inflatula NPR Čtvrtě, dubohabřina, větev Tilia, 8.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hyalorbilia inflatula PP Stráně Hlubokého dolu, teplomilná doubrava, větev Quercus, 9.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější strmělka rostoucí na silně rozloženém dřevě listnáčů, spíše na vlhčích stanovištích. Význačná ekologií, výrazně hygrofánním, avšak nerýhovaným kloboukem, narůžovělými tóny a mikroznaky. Výtrusný prach bělavý. Pach nevýrazný. Velmi podobná strmělka masová (Clitocybe diatreta) neroste na dřevě a liší se mikroskopicky neinkrustovanými hyfami v pokožce klobouku. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Clitocybe subbulbipes Vlkov, vlhká doubrava, pahýl Quercus, 6.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe subbulbipesEVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, kmen Tilia, 24.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe subbulbipes Vlkov, vlhká doubrava, pahýl Querucs, 6.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Peziza bovina

Nevelká řasnatka rostoucí na trusu býložravců. Dužnina poměrně silná, homogenní, nestratifikovaná. Výtrusy hladké, bez ornamenitky. Na stejném substrátu se může vyskytovat i řasnatka vosková (Peziza vesiculosa), která bývá obvykle mnohem větší (ovšem u koprofilních druhů patrně velikost plodnic do určité míry závisí i na rozměrech substrátu) a mikroznaky. Druh byl v minulosti interpretován různými autory dosti nejednotně, zde pojímán v poměrně širokém pojetí. Peziza morvecii má jemně ornamentované spory.

(pozn. spory u vyobrazených plodnic z Lipové cca 18.5x9 μm, hladké, u plodnic z Milovic 21x10 μm)

Peziza fimeti Lipová u Brodců, dubohabřina, trus srnce, 28.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Peziza fimeti Lipová u Brodců, dubohabřina, trus srnce, 28.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Peziza fimeti Milovice, pastvina, koňský trus, 11.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Inocybe geophylla var. lilacina p.p. non. s. orig.

Druhový komplex dříve souhrnně označovaný jako vláknice zemní fialová (Inocybe geophylla var. lilacina). V Evropě patrně alespoň čtyři druhy, taxonomie nedořešená, Inocybe lilacina v úzkém pojetí je americký druh, nejhojnější druhem z komplexu v Evropě by měla být Inocybe sublilacina rostoucí pod jehličnany. Patrně jedovatá podobně jako vláknice zemní (Inocybe geophylla).

Inocybe lilacina agg. Mikulovický vrch, dubohabřina, sub Carpinus, Larix, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe lilacina agg. NPR Břehyně-Pecopala, dubohabřina, sub Populus tremula, Carpinus, , Fagus, Betula, Pinus, 8.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Drobná houbička na první pohled připomínající stopkatá apothecia nějaké vřeckovýtrusé houby. Na první pohled se však od nich liší tím, že plodničky rostou 'vzhůru nohama' - tj. kalíšky směřují směrem k zemi. Viz též číšoveček hrbatý (Calyptella gibbosa).

Calyptella capula Vinařice, vysokobylinná nivní vegetace, stonek Arctium, 1.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Calyptella capula PP Zadní rybník, tužebníková lada, stonek Urtica, 27.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Calyptella capula Nový Hrozenkov, paseka, stonek Sambucus ebulus, 23.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Calyptella capula NPP Rečkov, okraj mokřadní olšiny, tlející stonek Cirsium, 20.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Calyptella capula Vinařice, vysokobylinná nivní vegetace, stonek Arctium, 1.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Calyptella capula PP Zadní rybník, tužebníková lada, stonek Urtica, 27.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Calyptella capula NPP Jestřebské slatiny, vlhká louka, list Cirsium, 27.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Oligoporus balsameus

Roztroušeně se vyskytující choroš rostoucí na dřevě jehličnanů, vzácněji listnáčů. Způsobuje hnědou kostkovitou hnilobu. Není hořký. Význačný zejména šedavými klobouky a mikroznaky - hyfový systém monomitický; hyfy s přezkami; hymeniýální cystidy vřetenovité, tupě zakončené a často s vrcholovou korunkou z krystalků; bazidie tetrasporické; spory válcovité až oválné, hladké, tenkostěnné, neamyloidní, 4-5 x 2.5-3 μm. Podobný bělochoroš Postia balsamina má nepatrně delší spory (4.3-5.6 x 2.3-3 μm, Ryvareden et Melo 2014), větší póry a více zašpičatělé cystidy v hymeniu; vyskytuje se v severských zemích na smrku. Viz též bělochoroš našedlý (Postia tephroleuca) bez cystid a s užšími sporami (4.5-6 x 1.5-2 μm).

Postia balsamea Mikulovický vrch, teplomilná doubrava, pařez Pinus, 27.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Postia balsamea NPR Horný les [SK], tvrdý luh, padlý kmen Populus, 18.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Postia balsamea Mikulovický vrch, teplomilná doubrava, pařez Pinus, 27.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Choroš z okruhu obtížně rozlišitelných druhů kolem outkovečky bledé (Antrodiella pallescens). Roste na mrtvém dřevě listnáčů, způsobuje jeho bílou hnilobu. Od podobné outkovečky kručinkové (Antrodiella genistae) se odlišuje prakticky jen absencí přezek na generativních hyfách.

Antrodiella onychoides Chotyně, rekultivovaná skládka, větev Cytisus scoparius, 31.8.2018, (c) Lucie Zíbarová

Antrodiella onychoides NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, podmáčený porost křovitých vrb, větev Salix, 8.11.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Antrodiella genistae

Druh z okruhu velmi podobných taxonů z okolí outkovečky bledé (Antrodiella pallescens). Od té se pozná pouze mikroskopicky (téměř válcovité spory). Outkovečka bezpřezkatá (Antrodiella onychoides) má podobné spory, ale nemá přezky na hyfách. Roste na dřevě listnáčů, způsobuje bílou hnilobu, asi spíše teplomilnější druh.

Antrodiella leucoxantha NPR Koda, dubohabřina, opadlá větev Quercus, 16.12.2024, (c) Lucie Zíbarová

Antrodiella leucoxantha PR Libouchecké rybníčky, potoční luh, opadlá větev Alnus, 14.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Antrodiella leucoxantha Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, větev Acer pseudoplatanus, 30.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Typhula gyrans

Hojná drobná houbička rostoucí na rozkládajících se listech listnáčů (zejm. vrb a olší). Nápadná bělavými nevětvenými plodnicemi zřetelně rozlišenými na sterilní a plodnou část, sterilní část bývá obvykle delší než plodná. Na podobných stanovištích roste poměrně často i např. paluška rudonohá (Typhula erythropus), ale i další druhy tohoto i příbuzných rodů.

Typhula setipes PR Holý vrch, porost teplomilných křovin, list Viburnum lantana, 10.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Typhula setipes NPP Jestřebské slatiny, vlhká březina, opadlé listy Populus tremula, 26.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Russula delica var. chloroides

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od léta do podzimu pod listnáči na bazických i kyselejších půdách. Od podobné holubinky bílé (Russula delica) by se měla poznat hustšími lupeny, (občasnou) přítomností modrozeleného pásku na přechodu třeně a lupenů a mírně odlišnou ornamentikou výtrusů. Taxonomicky nedořešená skupina.

Russula chloroides Chlum u Mašťova, výsadba dubu, sub Quercus, 30.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula chloroides Malonty, kuturní smrčina, sub Picea, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula chloroidesNPR Koda, dubohabřina, sub Quercus, Carpinius, Acer campestre, 25.8.2024, (c) Lucie Zíbarová

Russula chloroides (detail připojení lupenů) Chlum u Mašťova, výsadba dubu, sub Quercus, 30.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující holubinka rostoucí od léta do časného podzimu pod duby, vz. i jinými listnáči na těžkých, spíše vápnitých půdách. Mírná. Výtrusný prach tmavě smetanový. Pokožka klobouku má tendenci políčkovitě praskat (ovšem ani zdaleka ne do té míry jako u holubinky nazelenalé - Russula virescens). Podobná je např. holubinka siná (Russula grisea), h. dužnatá (Russula medullata) a větší počet dalších druhů.

Russula anatina Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, sub Quercus, Tilia, 30.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula anatina Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, sub Quercus, Tilia, 30.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula anatina Chodovská výsypka, sub Betula, Salix, 25.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující křehutka rostoucí od léta do podzimu v listnatých lesích a parcích na živinami bohatých stanovištích ze zbytků dřeva, větviček apod., často kolem cest. Nápadná velkými sporami, světlým kloboukem a červenou linkou na ostří lupenů. Podobná je např. křehutka útlá (Psathyrella corrugis) s odlišnými mikroznaky.

Psathyrella pseudogracilis NPR Libický luh, tvrdý luh, sub Carpinus, Populus tremula, Quercus, 20.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella pseudogracilis Chlum u Radonic, lesní cesta, zbytky dřeva, 30.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella pseudogracilis Chocholná-Velčice [SK], potoční luh, sub Carpinus, Salix, Quercus, Acer campestre, 26.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella pseudogracilis Chlum u Radonic, lesní cesta, zbytky dřeva, 30.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh pyrenomycetu rostoucí na dřevě různých listnáčů (jasan, vrba, jilm, javor, dub, ...). Ze stromat se roztokem KOH louhuje oranžověrezavý pigment (i mladá stromata jsou oranžová, postupně však živé barvy ztrácejí). Existuje řada podobných druhů (viz např. dřevomor velký - Hypoxylon macrocarpum, d. Petriniové - Hypoxylon petriniae, Hypoxylon perforatum, d. oranžový - Hypoxylon ticinense, Hypoxylon julianii aj.), které lze rozlišit na základě barviv a mikroskopických znaků.

Hypoxylon rubiginosum Mikulovický vrch u Kadaně, teplomilná doubrava, padlý kmen Quercus, 27.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon rubiginosum PR Království, tvrdý luh, větev Fraxinus, 24.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon rubiginosum PR Království, tvrdý luh, větev Fraxinus, 8.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon rubiginosum Mikulovický vrch u Kadaně, teplomilná doubrava, padlý kmen Quercus, 27.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon rubiginosum PP Noldenteich, křovité vrbičky, kmínek Salix, 10.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon rubiginosum Markvarec, humózní dubohabřina, fragment kmene Quercus(?), 23.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon rubiginosum Markvarec, humózní dubohabřina, fragment kmene Quercus(?), 23.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon rubiginosum NPP Slatinná louka u Velenky, smíšený les, větev Padus, 25.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon rubiginosum PR Kopáčsky ostrov [SK], měkký luh, větev Salix, 5.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon rubiginosum (barviva v KOH) 5.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pseudoinonotus dryadeus

Mohutný jednoletý choroš rostoucí při bázi živých i mrtvých dubů. Spíše vzácnější druh, jen místy hojnější, často roste i na člověkem ovlivněných stanovištích (hráze rybníků, aleje, parky). Rostoucí plodnice za vyšší vzdušné vlhkosti často roní rezavou tekutinu (gutace). Na dubech roste též rezavec dubomilný (Inonotus dryophilus), ten však bývá méně mohutný, roste výše na kmeni a liší se i mikroznaky. Příbuzný velmi vzácný Pseudoinonotus tibeticus roste na bázi jedlí. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Inonotus dryadeus Veselí nad Moravou, zámecký park, báze pahýlu Quercus, 11.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Inonotus dryadeus PR Pod Trlinou, dubohabřina, báze Quercus, 17.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Inonotus dryadeus Houština u Mašťova, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 15.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující vláknice rostoucí od léta do podzimu pod listnáči vz. jehličnany na úživnějších půdách. Nápadná výraznou medovou vůní při zasychání (čerstvé plodnice mají jen slabý zatuchlý pach!) a hlízkou na bázi. Spory takřka fazolovité, hladké. Metuloidní pleurocystidy chybí. Podobná je vzácnější vláknice ploštičná (Inocybe quietiodor) s pachem po štěnicích.

Inocybe cookei Houština u Mašťova, teplominá doubrava, sub Quercus, Acer, 15.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe cookei NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, Carpinus, 1.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe cookei PR Dětanský chlum, teplomilná doubrava, sub Quercus, 2.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe cookei Chocholná-Velčice [SK], potoční luh, sub Carpinus, Fagus, Salix, 27.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující štítovka rostoucí od léta do podzimu na dřevě listnáčů. Druh z příbuzenstva štítovky jelení (Pluteus cervinus). Od podobných druhů se pozná drobnějšími plodnicemi, nevýrazným pachem, světlým kloubukem v šedavých (až šedozelených) barvách a mikroznaky. V některých případech může báze třeně nabíhat do zelenomodra (přítomnost psilocybinu).

Pluteus salicinus Chlum u Radonic, bazifilní doubrava, kmínek Quercus, 14.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus salicinus NPR Šúr [SK], mokřadní olšina, kmen Alnus, 7.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus salicinus PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, kmínek Salix, 9.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus salicinus PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, kmín Alnus, 28.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus salicinus Zlatnická dolina [SK], lesní prameniště, kmen Alnus, 14.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Etheirodon fimbriatum

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující kornatcovitá houba, rostoucí na dřevě listnáčů, většinou na spodní straně ležících větví a kmenů. Nápadná a snadno určitelná pro nafialovělý/narůžovělý odstín plodnic, výrazně třásnitý okraj a krátké ostny.

Steccherinum fimbriatum NPP Jestřebské slatiny, vlhká březina, větev Salix, 26.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Steccherinum fimbriatum NPR Čtvrtě, dubohabřina, větev Corylus, 24.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Steccherinum fimbriatum NPR Koda, dubohabřina, opadlá větev Quercus, 14.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Steccherinum fimbriatum NPR Koda, dubohabřina, opadlá větev Quercus, 14.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Steccherinum fimbriatum Lipová u Brodců, dubohabřina, větev Quercus(?), 31.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Steccherinum fimbriatum Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, kmínek Tilia, 27.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Steccherinum fimbriatum Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, kmínek Tilia, 27.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující drobnější závojenka rostoucí na zemi a ze zbytků vegetace pod listnáči na úživných vlhkých půdách. Nápadná vláknitým kloboukem a velkými (> 15 μm) sporami s mnoha úhly. Několik podobných druhů (např. E. hirtum, E. dysthaloides, E. strigossisimum), určitelné pouze pod mikroskopem.

Entoloma dysthales NPP U Nového mlýna, jasenina, 4.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma dysthales NPR Břehyně-Pecopala, výsadba javoru klenu, sub Acer pseudoplatanus, Fagus, 29.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Camarophyllopsis atropuncta agg.

Vzácná drobnjěší lupenatá houba rostoucí na podzim, převážně na víceméně otevřených stanovištích - loukách, sadech, křovinatých stráních apod. Dává přednost vápnitému podkladu a nehnojeným půdám. Význačná absencí výrazného pachu a černě tečkovaným třeněm. Podobná je např. voskovička zápašná (Camarophyllopsis foetens agg.) s nepříjemným zápachem, ale i jiné druhy rodu. Komplex více druhů. Ve všech případech se však jedná o dosti vzácné houby. Při velké nezkušenosti by mohla být možná záměna za hojnou šťavnatku tečkovanou (Hygrophorus pustulatus). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Camarophyllopsis atropuncta agg. NPP U Nového mlýna, porost křovin v zarůstajícím vápencovém lůmku, 4.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pravděpodobně hojná vláknice z komplexu drobných druhů okolo vláknice potměchťové (Inocybe dulcamara), od které se pozná širšími výtrusy. Makroskopicky a stanovištěm jsou oba druhy nerozlišitelné.

Inocybe latispora NPP U Nového mlýna, zarůstající lůmek, sub Salix caprea, 4.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe latispora Sokolov, Podkrušnohorská výsypka, porost přirozené sukcese, sub Salix caprea, 1.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lepiota aspera

Roztroušeně, místy hojně se vyskytující bedla rostoucí od pozdního léta do podzimu na úživných půdách v listnatých, méně často jehličnatých lesích či v parcích. Nápadná kuželovitými snadno oddělitelnými šupinami na klobouku, dobře vyvinutým prstenem a hustými, často vidlenými lupeny. V rámci rodu Echinoderma nejhojnější druh v ČR. Druh v některých uváděn jako smrtelně jedovatý, nicméně je otázkou nakolik jsou tato tvrzení podložená (amatoxiny se nepodařilo potvrdit). V odborné literatuře udávány pouze otravy po požití alkoholu (antabusový efekt). Viz např. bedla podobná (Echidonderma perplexum), b. oježená (Echinoderma echinaceum) či bedla vápnomilná (Echinoderma calcicola).

Echinoderma asperum PP Údolí Podbradeckého potoka, jasenina, sub Fraxinus, Alnus, 18.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Echinoderma asperum PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční olšina, sub Alnus, Fraxinus, in Urtica, 11.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Echinoderma asperum PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční olšina, sub Alnus, Fraxinus, in Urtica, 11.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Echinoderma asperum Domaslavické údolí, okraj lesní cesty, sub Fagus, 15.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lepiota perplexa

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na úživných, na báze bohatších půdách. Od podobné a hojnější bedly ostrošupinné (Echinoderma asperum) se liší např. absencí prstenu, od dalších příbuzných druhů pak tvarem spor a mikroskopickou strukturou pletiv v ostnech. Viž též např. bedla oježená (Echinoderma echinaceum).

Echinoderma perplexum NPP U Nového mlýna, výsadba borovice černé na vápenci, sub Pinus nigra, 4.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Echinoderma perplexum Lovosice, Havraní ostrov, degradovaný lužní les, sub Populus, Acer, Ulmus, 7.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Echinoderma perplexum NPR Pochválovská stráň, vápnomilná bučina, sub Fagus, 10.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující holubinka rostoucí pod listnáči, zejména na živinami a bázemi bohatších půdách. Mírná. Výtrusný prach smetanový. Vemi podobná je holubinka hřebenitá (Russula pectinatoides) rostoucí na obdobných stanovištích, není však tolik vázána na bazický substrát. Od té se h. pruhovaná liší zejm. přítomností žluté báze třeně, v mládí i žlutého vela na okraji klobouku a zcela mírnou chutí.

Russula insignis Radonický vrch, teplominá doubrava, sub Quercus, Fraxinus, 6.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Russula insignis Konětopy, výsadba dubu červeného, okraj lesní cesty, sub Quercus rubra, Larix, 23.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Russula insignis NPP U Nového mlýna, mladá výsadba listnáčů, sub Tilia, Carpinus, Quercus rubra, 4.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula insignis (detail třeně) NPP U Nového mlýna, 4.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula insignis (detail vela na okraji klobouku) Konětopy, výsadba dubu červeného, okraj lesní cesty, sub Quercus rubra, Larix, 23.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Russula insignis (detail vela na okraji klobouku) Ratíškovice, sub Quercus, Tilia, 17.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula insignis Radonický vrch, (spory, Melzerovo reagens, 1000x) 17.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující holubinka rostoucí v mykorhizní symbióze s habrem. Plodnice se často vyskytují již počátkem června. Povrch třeně a dužnina má tendenci ke žloutnutí, klobouk často nápadně skvrnitý. Mírná. Výtrusný prach tmavě žlutý. Podobná je např. hojná holubinka celokrajná (Russula integra) rostoucí pod jehličnany. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Russula carpini Zlatnická dolina [SK], dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, Fagus, 14.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Russula carpini Mikulovický vrchu Kadaně, degradovaná dubohabřina, sub Carpinus, Larix, 27.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula carpini NPP U Nového mlýna, mladá výsadba listnáčů, sub Carpinus, Quercus rubra, 4.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Drobnější telamonka z příbuzenstva pavučince tupého (Cortinarius obtusus). Význačný štíhlými plodnicemi vzhledu čepičatek (Galerina) s ostrým hrbolem. Roste pod jehličnany (smrk, borovice) na kyselých půdách, sušších i podmáčených, od léta do podzimu, hojně. Taxonomcky nedořešená skupina.

Cortinarius acutus Dluhoště, Dálava, podmáčená smrčina, rašelinná deprese, sub Picea, Betula, 5.9.2006, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius acutus NPP Rečkov, okraj mokřadní olšiny, sub Alnus, Picea, Betula, in Molinia, 20.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius cf. acutus PP Noledenteich, okraj rašeliniště, sub Betula, Picea, 22.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující plesňák rostoucí od léta do podzimu pod listnatými stromy, častěji na bázemi bohatších půdách. Bez pachu. Plodnice mohou být poměrně rozmanité v tvaru - kuřátkovité až stětičkovité, při určování je lepší spoléhat spíše na mikroznaky. Podobné druhy: plesňák zápašný (Thelephora palmata) pod jehličnany a s výrazným zápachem po hnijícím zelí a plesňák čekankovitý (Thelephora penicillata).

Thelephora anthocephala Chlum u Radonic, mladá výsadba lípy, sub Tilia, 29.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora anthocephala Nečemice, kulturní smrčina, lesní cesta, sub Picea, Quercus, 5.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Melanogaster "broomeianus"

Roztroušeně se vyskytující podzemka rostoucí pod listnáči (dub, habr, lípa) na půdách bohatších na báze. Temeno plodnice často vystupuje nad povrch půdy. Voní po jablkovém kompotu. Nejběžnější zástupce rodu v ČR, od podobných druhů se pozná nejlépe mikroskopicky.

Melanogaster broomeanus Chlum u Radonic, mladá výsadba lípy, sub Tilia, Larix, 29.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Melanogaster broomeanus Dřevič, zářez lesní cesty, sub Ulmus, Cerasus, Acer, 4.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Melanogaster broomeanus (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 4.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Chřapáč velmi podobný běžnému ch. kadeřavému (Helvella crispa), od kterého se liší drobnějšími plodnicemi, smetanovým hymeniem, která má tendenci ke žloutnutí, hladkým, nikoli pýřitým spodkem 'klobouku' a mikroznaky.

Hevella lactea Chlum u Radonic, mladá výsadba lípy, sub Tilia, Larix, 29.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Clitocybe collina

Roztroušeně se vyskytující druh drobnější strmělky rostoucí na podzim na otevřených stanovištích, spíše v teplejších a sušších oblastech - stepích, suchých mezích, písčitých trávnících, lesních cestách, poměrně často i na narušených biotopech (pískovnách). Vůně moučná. Klobouk šedě plstnatý, nehygrofánní. Podobný pach a ekologii má i strmělka LeGalové (Clitocybe legaliae) a s. suchomilná (Clitocybe barbularum), obě však s hygrofánním kloboukem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Spodocybe collina PR Kobyla, pastvina, 30.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Spodocybe collina Vrbová Lhota, písčitý trávník, 17.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

Spodocybe collina Doksy, písčitý trávník, 29.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Spodocybe collina Doksy, písčitý trávník, 29.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Spodocybe collina Provodín, trávník v obci, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Spodocybe collina Provodín, spontánní sukcese v pískovně, sub Pinus, Betula, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Spodocybe collina Dlouhý vrch u Kozlů, skalní step, 28.11.2012, (c) Lucie Zíbarová

Spodocybe collina PP Radobýl, stepní trávník, 17.1.2007, (c) Lucie Zíbarová