Syn.: Nectria episphaeria

Roztroušeně až hojně se vyskytující drobné plodnice této vřeckovýtrusné můžeme nalézt v průběhu celého roku na starých stromatech tvrdohub, nejčastěji korovitek (Diatrype) nebo dřevomorů (Hypoxylon s.l.). Zasychající plodničky májí apex často ze stran smáčklý. Komplex většího počtu druhů s preferencí pro různé hostitele

Dialonectria episphaeria agg. PR Velký Vápenný, květnatá bučina, větev Fagus, staré stroma Diatrype, 12.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Dialonectria episphaeria agg. NPP Medník, dubohabřina, větev Carpinus, staré stroma Diatrype, 7.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Dialonectria episphaeria agg. Deštnice, teplomilná doubrava, staré stroma Diatrype, 28.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Dialonectria episphaeria agg. NPP Medník, dubohabřina, větev Carpinus, staré stroma Diatrype, 7.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Dialonectria episphaeria agg. NPR Ve Studeném, dubohabřina, větev Carpinus, staré stroma Diatrype, 10.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Ryzotroušeně se vyskytující druh pevníku rostoucí na dřevě jehličnanů, nejčastěji jedle, méně i smrku. Příbuzný a hojnější pevníkovec ztlustlý (Amylostereum areolatum) se odlišuje tlustšími plodnicemi, výraznější tendencí k tvorbě klobouků a často i nafialověvými tóny v hymeniu. Pevníkovec hladký (Amylostereum laevigatum) roste na jalovcích a tisech a netvoří klobouky vůbec. Viz pevník dovubarvý (Laxitextum bicolor).

Amylostereum chailletii NPR Ve Studeném, jedlobučina, větev Abies, 10.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Amylostereum chailletii Vodná, jedlina, větev Abies, 22.10.2021, (c) Lucie Zíbarová

Amylostereum chailletii NPR Velká Niva, kuturní les, ořezaná větev Abies, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až hojně se vyskytující štítovka, hojná zejména v pralesovitých bučinách, rostoucí od léta do podzimu na dřevě listnáčů. Nápadná červenohnědým kloboukem s jemně svraskalým a lesklým povrchem, nažloutlým třeněm a mikroznaky. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Pluteus phlebophorus NPR Ve Studeném, květnatá bučina, silně rozložený kmen Fagus, 10.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus phlebophorus NPR Ve Studeném, květnatá bučina, silně rozložený kmen Fagus, 10.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus phlebophorus NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 22.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hyphoderma puberum

Velmi hojná kornatcovitá houba rostoucí na šiokém spektru mrtvého dřeva listnáčů, vzácněji i jehličnanů. Pod mikroskopem nápadná hojnými metuliodními cystidami v hymeniu, pro jejichž přítomnost se jeví povrch plodnice jako ojíněný až jemně pýřitý. Hyfy s přezkami, spory úzce elitptické až téměř válcovité 7-10 x 4-5 µm.

Peniophorella pubera PP V Hlubokém, dubohabřina, kmínek Carpinus, 11.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella pubera (detail hymenia) PR Loužek, tvrdý luh, kmen Fraxinus, 19.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella pubera Houština u Mašťova, květnatá bučina, kmínek Fagus, 3.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella pubera (detail hymenia) PP V Hlubokém, dubohabřina, kmínek Carpinus, 11.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella pubera Hřivice, vápnomilná bučina, silná větev Fagus, 24.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella pubera NPP Rečkov, mokřadní olšina, větev Alnus, 9.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella pubera Domoušice, paseka, pařez Fagus, 26.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella pubera NPR Ve Studeném, suťový les, kmen Fagus, 4.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella pubera Bohdaneč, dubohabřina, padlý kmen Betula, 16.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Gloiothele citrina, Gloeocystidiellum citrinum

Hojná kornatcovitá houba rostoucí po celý rok na dřevě jehličnanů, méně často listnáčů, většinou ve vyšších polohách. Nápadný bohatými rhizomorfami na okraji plodnice, nažloutlým hymeniem a mikroznaky (absence přezek, přítomnost gloeocystid, amyloidní a takřka kulovité, amyloidní spory o průměru 4.5-5.5 μm). Viz voskovec mléčící (Gloiothele lactescens) se široce eliptickými sporami.

Vesiculomyces citrinus Tetřevská slať, podmáčená smrčina, kmen Picea, 3.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Vesiculomyces citrinus PR Děťanský chlum, teplomilná doubrava, fragmet kmene Pinus, 29.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Vesiculomyces citrinus PR Milešický prales, jedlobučina, kmen Picea, 20.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Vesiculomyces citrinus Obírka, suťový les, kmen Abies, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vesiculomyces citrinus NPR Lichnice-Kaňkovy hory, suťový les, kmen Abies, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vesiculomyces citrinus PP Jilmová skála, suťový les, padlý kmen Picea, 23.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Málo známý druh vláknice rostoucí pod listnáči na kyselých i zásaditých půdách. Význačná ojíněným třeněm, žlutavým kloboukem, odsazenou hlízou, mikroskopicky pak výtrusy s velmi výraznými bradavkami. Plodnice při sušení mají tendenci k černání. Podobná vláknice hlízkatá (Inocybe praetervisa) je větší, má méně výrazné bradavky, roste spíše ve vyšších polohách a jen hnědne. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Inocybe xanthomelas NPR Ve Studeném, květnatá bučina, sub Fagus, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Emmia latemarginata

Vzácnější rozlitý choroš rostoucí v teplejších oblastech, typicky v lužních lesích, na dřevě listnáčů. Nápadný velkými póry a mikroskopicky inkrustovanými cystidami a většími, eliptickými sporami (5.5-7 x 3-4 μm, Ryvardeen & Melo 2014). Viz ostropórka rozlitá (Oxyporus obducens) s menšími sporami.

Oxyporus latemarginatus NPR Libický luh, tvrdý luh, pařez Carpinus, 11.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Oxyporus latemarginatus NPR Libický luh, tvrdý luh, pařez Carpinus, 11.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Oxyporus latemarginatus PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, strojící odumřelý kmen Fraxinus angustifolia, 8.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Oxyporus latemarginatus NPP V Jezírkách, porost náletových dřevin, kmínek Populus tremula, 8.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Oxyporus latemarginatus NPR Šúr [SK], měkký luh, pahýl Populus, 3.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Oxyporus latemarginatus PR Gajc [SK], tvrdý luh, padlý kmen Quercus, 14.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Oudemansiella melanotricha

Vzácná houba rostoucí především v bučinách a suťový lescíh, častěji na úživných půdách a ve spojení s jedlí (často kolem pahýlů či souší). Plodnice často rostou zdánlivě ze země, ve skutečnosti však bývá dlouze kořenující třeň připojen k tlejícímu dřevu (kořenům v půdě). Nápadná tmavými a dlouhými chloupky, čímž se liší od rezavě chlupaté slizečky dlouhonohé (Xerula pudens) rostoucí spíše v nižších polohách pod duby a habry. V bučinách na vápnitém podkladě roste ČR ještě vzácnější slizečka černá (Xerula caussei), která je tmavá a má bezbarvé, pod mikroskopem tenkostěnné chlupy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh)., je zároveň i zvláště chráněným druhem podle vyhlášky MŽP 395/1992 (v kategorii kriticky ohrožený druh) a zůstává i mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Xerula melanotricha EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, jedlina, kořeny Abies, 27.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Xerula melanotricha NPR Ve Studeném, květnatá bučina, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Xerula melanotricha (datail třeně) NPR Ve Studeném, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cantharellus cibarius var. amethysteus

Roste od léta do podzomu hojně pod jehličnany, převážně na kyselých půdách. Od běžné lišky obecné (Cantharellus cibarius) se odlišuje fialovými odstíny na klobouku a světlejším hymenoforem.

Cantharellus amethysteus PR Pod Rudným vrchem, kulturní smíšený les, sub Fagus, Picea, 12.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Cantharellus amethysteus NPR Ve Studeném, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Cantharellus amethysteus NPR Ve Studeném, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Cantharellus amethysteus Rybniště, náletový porost, okraj cesty, sub Betula, Ceresus, Acer, 9.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Vzácný ryzec rostoucí od léta do podzimu pod buky a habry na živinami bohatých půdách, typicky v humózních bučinách. Mléko bílé, na vzduchu při kontaktu s dužninou červená, mírně palčivé. Bez výrazného pachu. Nápadný řídkými lupeny a vroubkovaným okrajem klobouku. Podobné druhy: ryzec křídlatovýtrusý (Lactarius pterosporus) a ryzec Romagnesiho (Lactarius romagnesii). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Lactarius ruginosus NPR Ve Studeném, květnatá bučina, sub Fagus, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius ruginosus NPP Medník, květnatá bučina, sub Fagus, Carpinus, 5.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius ruginosus NPR Ve Studeném, květnatá bučina, sub Fagus, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hyphodontia alutacea, Alutaceodontia alutacea

Roztroušeně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na dřevě jehličnanů, nejčastěji smrku, méně listnáčů, spíše ve vyšších polohách. V rámci široce pojatého rodu Hyphodontia význačný mikroskopicky úzkými alantoidními sporami.

Kneiffiella alutacea PP U Kunštátské kaple, rozpadlá horská smrčina, kmínek Picea, 15.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Kneiffiella alutacea PP Jilmová, skála, suťový les, opadlá větev Picea, 23.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Kneiffiella alutacea PR Pavlínino údolí, kůrovcová smrčina, kmen Picea, 5.8.2024, (c) Lucie Zíbarová

Kneiffiella alutacea PR Čabel, kulturní smíšený les, padlý kmen Pinus, 4.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Kneiffiella alutacea NPR Ve Studeném, květnatá bučina, kmen Picea, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Kneiffiella alutacea NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 10.11.2015, (c) Lucie Zíbarová

Kneiffiella alutacea PP Líska, suťový les, kmen Picea, 17.5.2016, (c) Lucie Zíbarová

Kneiffiella alutacea NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Kneiffiella alutacea NP Šumava, Žlebský vrch, kmen Picea, 5.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Kneiffiella alutacea PR Polom, květnatá bučina, kmen Picea, 28.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Kneiffiella alutacea PR Černý důl, jedlobučina, kmen Abies, 5.5.2018, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější křehutka vyskytující se na podzim na dřevě listnáčů, nejčastěji na silně zetlelých kmenech buků. Dává přednost pralesovitým porostům. Nápadná bohatě vyvinutým velem, které tvoří útržky na okraji klobouku a mikroznaky (velmi bohaté pleurocystidy se zesílenými a žlutými stěnami po celé délce). Podobné druhy: křehutka švédská (Psathyrella rostellata), k. olympijská (Psathyrella olympiana) nebo k. vlásenitá (Psathyrella fibrillosa). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Psathyrella spintrigeroides NPR Ve Studeném, suťový les, silně rozložený kmen Fagus, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella spintrigeroides NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, padlý kmen Pinus, 1.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella spintrigeroides NPR Ve Studeném, květnatá bučina, silně rozložený kmen Fagus, 28.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella spintrigeroides NPR Kohoutov, květnatá bučina, silně rozložený kmen Fagus, 10.11.2015, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella spintrigeroides PR Vápenka, květatá bučina, kme Fagus, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella spintrigeroides Lovosice, Havraní ostrov, degradovaný lužní les, kmen listnáče (Populus?), 7.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella spintrigeroides (spory a pleurocystidy, 5% KOH, 1000x), 11.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující závojenka rostoucí od pozdního léta do podzimu v listnatých lesích a parcích zejm. pod duby na kyselých i bazických, převážně těžkých jílovitých půdách. Moučný pach a chuť. Jedovatá!

Entoloma lividoalbum dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Acer campestre, 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma lividoalbum Lipová u Brodců, teplomilná bazifilní doubrava, sub Quercus, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Fibulomyces septentrionalis

Nenápadná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě jehličnů i listnáčů. Od ostatních podobných tenkých bělavých povlaků s rhizomorfami se pozná pouze mikroskopicky.

Leptosporomyces septentrionalis Lipová u Brodců, suTový les, fragment kmene Abies, 2.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Leptosporomyces septentrionalis Lipová u Brodců, jedlová doubrava, fragment kmene Abies, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Leptosporomyces septentrionalis Soumarský most, podmáčená smrčina, kmen Picea, 6.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Vzácně se vyskytujcí taxon rostoucí od konce jara do podzimu na otevřených stanovištích, typicky suchých, živinami chudých trávnících. Od typické variety bedly odřené (var. excoriata) se liší světlými šupinami a mikroznaky.

Macrolepiota excoriata var. heimii Lipová u Brodců, suchý krátkostébelný trávník, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hojná a obecně známá saprotrofní houba od léta do podzimu rostoucí na loukách a mezích, v křovinách a zahradách, případně světlých listnatých lesích. Vyrůstá často po větších letních bouřkách. Jedlá a chutná. Význačná příčně zebrovaným třeněm a drobnými, koncentricky uspořádanými šupinami na klobouku. Podobná je např. bedla Konradova (Macrolepiota konradii). Viz též skupina "červenajících bedel": bedla červenající (Chlorophyllum rachodes), b. zahradní (Chlorophyllum brunneum) a b. šedohnědá (Chlorophyllum olivieri).

Macrolepiota procera Dymokury, dubohabřina, sub Quercus, Corylus, Acer campestre, 3.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Macrolepiota procera Řepeč, kulturní smíšený les, sub Quercus rubra, Pinus, 25.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Macrolepiota procera Lipová u Brodců, teplomilná bazifilní doubrava, sub Quercus, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující holubinka rostoucí pod listnáči (zejm. osika, ale i bříza či dub?) na úživných, jílovitých půdách. Barva klobouku dosti proměnlivá, třeň bílý, bez fialového nádechu. Výtrusný prach v rámci sekce Griseinae poměrně tmavý, světle až sytě okrový (až sv. žlutý). Mírná. Bez výrazného pachu. Viz Russula grisea, Russula anatina, Russula atroglauca aj.

Russula medullata Lítovská výsypka, výsadba listnáčů, sub Populus tremula, Quercus, Tilia, 21.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula medullata PR Údolí Teplé, smrčina, okraj silnice, sub Populus tremula, Picea, 21.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Russula urens

Roztroušeně se vyskytující holubinka rostoucí pod listnáči (dub, habr) na úživnějších, spíše bazických půdách. Palčivá. Výtrusný prach sytě žlutý. Podobná holubinka tmavofialová (Russula firmula) roste po jehličnany a liší se i mikroznaky v pokožce klobouku. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Russula cuprea Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, sub Quercus, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula cuprea (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější holubinka rostoucí od léta do počátku podzimu pod listnáči (zejm. duby) na úživnějších, spíše bazických půdách. Palčivá. Výtrusný prach sytě krémový. Podobná je např. žloutnoucí holubinka citlivá (Russula luteotacta) s bílým výtrusným prachem a žloutnoucími plodnicemi. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Russula persicina PR Holý vrch, dubohabřina, sub Quercus rubra, 18.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Russula persicina Lipová u Brodců, humózní doubrava, sub Quercus, Fraxinus, Acer, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula persicina Radonický vrch, teplomilná doubrava, sub Quercus, Fraxinus, 6.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Russula persicina Lipová u Brodců, humózní doubrava, sub Quercus, Fraxinus, Acer, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula persicina Radonický vrch, teplomilná doubrava, sub Quercus, Fraxinus, 6.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Russula persicina Radonický vrch [spory, Melzerovo reagens, 1000x] 6.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující holubinka rostoucí od léta do časného podzimu pod listnáči (zejm. duby) na kyselých až mírně zásaditých, těžších půdách, především v teplejších oblastech, často i na hrázích rybníků. Nápadná sytě žlutým výtrusným prachem a obvykle mírně palčivou a nahořklou dužninou. Viz holubinka potřísněná (Russula tinctipes).

Russula pseudointegra Houština u Mašťova, teplomilná doubrava, sub Quercus, 3.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula pseudointegra (spory, Melzerovo reagens, 1000x) 3.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Perilachnea hemisphaerioides

Plodničky této vřeckovýtrusé houby lze nalézt jednotlivě či v malých skupinkách, roztroušeně po většinu roku na holé půdě, často (nikoli však výhradně) na lesních spáleništích. V rámci rodu Trichophaea se jedná o poměrně velkého zástupce (průměr plodnic až 1.5 cm), ostatní druhy jsou zpravidla menší (viz např. bělokosmatka osmahlá - Trichophaea woohopeia). Naopak spory jsou poměrně malé 13-14.5 x 7-7.5 μm, eliptické, neornamentované, se dvěma kapénkami. Záměna je možná i s hojnou bělokosmatkou polokulovitou (Humaria hemispharica), jejíž plodnice jsou zpravidla větší, více prohloubené a s jinými mikroznaky.

Trichophaea hemisphaeroides NPP Jestřebské slatiny, staré spáleniště, sub Pinus, Betula, Rhamnus, 5.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Trichophaea hemisphaerioides Prachatice, Libín, kulturní smrčina, fragment spáleného dřeva, 15.4.2007, (c) Lucie Zíbarová

Trichophaea hemisphaerioides Pískovna Erika, staré spáleniště, sub Pinus, Betula, 21.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Drobná, avšak pohledná vřeckovýtrusá houba rostoucí na zemi, opadu či zbytcích dřeva, často pod osikou a ostatními topoly. Níže zobrazený nález je neobvyklý výskytem na starém trusu, jako koprofilní se udává příbuzná bělokosmatka čtyřvýtrusá (Trichophaeopsis tetraspora), ta se však liší mikroznaky (tetrasporická vřecka). Trichophaeopsis latispora má výtrusy širší než 12 μm. Podobní jsou též zástupci rodu Trichophaea (např. bělokosmatka osmahlá - Trichophaea woohopeia), kteří však nemají typické chloupky s dvěmi větvemi, z nichž jedna směřuje vzhůru a druhá dolů, jak je typické pro rod Trichophaeopsis.

Trichophaeopsis bicuspis Lipová u Brodců, nálet osiky, starý zaječí trus, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Trichophaeopsis bicuspis Liberec, Opičák, "lužní" les, větvička Populus X canadensis, 7.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Trichophaeopsis bicuspis CHÚ Sihoť [SK], paseka po lužním lese, 7.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Trichophaeopsis bicuspis Liberec, Opičák, "lužní" les, opad Populus X canadensis, 7.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující dřevorozkladná houba rostoucí po celý rok (převážně v jeho chladnější polovině) na mrtvém dřevě listnáčů, vz. jehličnanů. Způsobuje bílou hnilobu. Nápadná hrbolatým, merulioidním až takřka pórnatým uspořádáním hymenoforu, narozdíl od radiálně žilnatého uspořádání např. žilnatky bledé (Phlebia centrifuga) či ž. oranžové (Phlebia radiata). Žilnatka javorová (Phlebia acerina) se má odlišovat žlutokrovým a hruběji žilnatým hymenoforem a mírně odlišnými mikroskopickými znaky. Velmi vzácná žilnatka vodnatá (Phlebia tremelloidea) má výrazné, inkrustované cystdiy, patrné již pod lupou.

Phlebia rufa Mikulovický vrch, dubohabřina, větev Carpinus, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia rufa NPR Ruda, nálet osiky, kmen Populus tremula, 12.4.2014, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia rufa PP Podskala, suťový les, kmen Sorbus, 28.5.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia rufa NPR Horný les [SK], tvrdý luh, padlý kmen Fraxinus, 25.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia rufa NPP Hrabanovská černava, borový lesík, kmínek Pinus, 1.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia rufa Uhelná, stará pískovna, náletové dřeviny, kmen Populus tremula, 30.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia rufa CHA Sihoť [SK], tvrdý luh, větev Swida, 6.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Collybia racemosa

Drobná houbička rostoucí vzácně ze starých plodnic lupenatých hub, především holubinek a ryzců. Druh nápadný třeněm s postranními větvičkami, na kterých se tvoří ve slizovitých kupkách nepohlavní výtrusy (konidie). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Dendrocollybia racemosa NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, detrit, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Dendrocollybia racemosa Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, mumifikovaná plodnice Russula sp., 30.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Dendrocollybia racemosa NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, detrit, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Dendrocollybia racemosa PP Maštale, potoční luh, mumifikovaná plodnice Russula sp., 19.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Collybia alkalivirens

Poměrně vzácná penízovka rostoucí od konce léta do podzimu v listnatých lesích, typicky v humózních bučinách. Druh nápadný tmavým zbarvením, oranžově rezavým bazálním myceliem a zelenou reakcí na roztok zásad. Podobná penízovka Konradova (Gymnopus fagiphilus) má negativní reakci na KOH. Viz též penízovka jarní (Gymnopus vernus). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Gymnopus fuscopurpureus NPP Medník, květnatá bučina, opad Fagus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus fuscopurpureus Koněprusy, humózní dubohabřina, sub Fagus, Carpinus, Acer campestre, 30.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná hadovkovitá houba rostoucí od léta do podzimu na humózních, často člověkem ovlivněných stanovištích. Druh introdukovaný do Evropy v průběhu dvacátého století ze Severní Ameriky, šíří se. Podobná a v ČR původní je psivka obecná (Mutinus caninus).

Mutinus ravenelii Dluhoště, hráz rybníka, rostlinné zbytky, 24.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hojná drobnější čepičatka rostoucí od léta do podzimu jednotlivě či v malých skupinkách na dřevě jehličnanů, vz. listnáčů, často v pokročilém stadiu rozkladu, od časného léta do podzimu. Nápadná kloboukem s ostrým hrbolem, drobnými rozměry, třeněm se zbytky vela a mikroznaky. Mohutnější plodnice vytváří f. telamonoides, připomínající drobné pavučince.

Galerina triscopa Drmaly, acidofilní doubrava, pařez Larix, 3.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Galerina triscopa PP Zadní rybník, kulturní smíšený les, pařez Picea, 16.9.2019 (c) Lucie Zíbarová

Galerina triscopa NPR Břehyně-Pecopala, mokřadní olšina, pařez Alnus, 8.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Galerina triscopa NPP Peklo, mokřadní olšina, pahýl Alnus, 20.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

Galerina triscopa NPP Medník, acidofilní bučina, silně rozložený kmen Fagus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Galerina triscopa PR Polom, květnatá bučina, silně rozložený kmen Fagus, 15.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hojná závojenka rostoucí od časného léta do podzimu v jehličnatých lesích, na chudých kyselých i rašelinných půdách, vz. i pod listnáči. Klobouky bývají u tohoto druhy často na temeni typicky oploštělé. Vůně nevýrazná nebo slabě moučná. Význačná (převážně) bisporickými bazidiemi a basencí cheilocystid. Proměnlivý druh či skupina druhů.

Entoloma cetratum NPR Velká niva, rašelinná smrčina, sub Picea, 3.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma cetratum NPR Bždhyně-Pecopala, smrčina v rokli, sub Picea, Betula, 23.4.2023, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma cetratum NPP Jestřebské slatiny, rašelinná louka, 20.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma cetratum NPP Medník, acidofilní bučina, sub Fagus, 13.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Závojenka patřící do komplexu obtížně rozlišitelných druhů (viz. např. závojenka hladká - Entoloma sericatum, závojenka vmáčklá - Entoloma rhodopolium). Vyznačuje se tmavším, prosvítavě rýhovaným a hygrofánním kloboukem, moučným pachem a mikroznaky.

Entoloma subradiatum NPP Medník, květnatá bučina, sub Fagus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma subradiatum PP Domaslavické údolí, květnatá bučina, sub Fagus, Fraxinus, 10.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Nafialovělý povlak rostoucí na dřevě listnáčů i jehličanů. Od podobných druhů rozlišitelná pouze mikroskopicky. Vzácný druh ve střední Evropě spíše se severským rozšířením. Význačná mikroskopicky téměř kulovitými sporami.

Tulasnella subglobispora Tatranský národný park, Tichá dolina [SK], horská smrčina, kmen Picea, 19.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tulasnella subglobispora NPP Medník, dubohabřina, kmen Abies, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová