Vzácnější šupinovka z okruhu běžné šupinovky slizké (Pholiota adiposa). V rámci komplexu se vyznačuje drobnějšími tmavými šupinkami na klobouku, štíhlejšími plodnicemi, růstem často v početných trsech a preferencí pro dřevo ukryté v půdě (zdánlivě roste přímo ze země) a mikroznaky. Dává přednost spíše nižším polohám a úživnějším půdám. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Pholiota jahnii Poněšice, lipová doubrava, lesní cesta, na zemi, 19.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Stropharia thrausta, Stropharia autrantiaca s. auct

Roztroušeně se vyskytující odrůda límcovky šupinaté (Leratiomyces squamosus var. squamosus), od které se odlišuje rezavými či oranžovými tóny na plodnici. Roste na obdobných stanovištích. V minulosti byla zaměňována za introdukovanou a synatropní límcovku oranžovou (Leratiomyces ceres), původem z Austrálie.

Leratiomyces squamosus var. thraustus Poněšice, lipová doubrava, větev listnáče, 19.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Leratiomyces squamosus var. thraustus Poněšice, lesní paseka, zbytky dřeva a vegetace, 15.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na humózních a živinami bohatých stanovištích na holé půdě a z rostlinných zbytků.

Cheilymenia vitellina Vápenný Podol, porost křovin, okraj cesty, sub Crataegus, Corylus, Swida, 15.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cheilymenia vitellina Sokolov, výsypka Antonín, sub Picea, 18.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Cheilymenia vitellina Poněšice, Nová obora, porost vysokých bylin, 19.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Cheilymenia vitellina Sokolov, výsypka Antonín, sub Picea, 18.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující vřeckovýtrusá houba parazitující na ryzci kravském (Lactarius torminosus) a r. pýřitém (Lactarius pubescens). Houba způsobuje, že si hostitel nevyvine lupeny a na jejich místě se vytvářejí drobné plodičky (typu perithecí) parazita. Viz nedohub cihlový (Hypomyces lateritius) parazitujcí převážně na ryzcích s oranžovým lékem.

Hypomyces spadiceus Poněšice, areál AMU, plodnice Lactarius pubesces, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hypomyces spadiceus Poněšice, areál AMU, plodnice Lactarius pubesces, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh trepkovitky rostoucí později na podzim na dřevě i lodyhách bylin. Druh nápadný ekologií a nažloutlými plodnicemi. Z trepkovitek má zbarvené plodnice ještě např. t. šafránová (Crepidotus crocophyllus), t. Ehrendorfova (Crepidotus ehrendorferi) či trepkovitka karpatská (Crepidotus carpaticus), většina však má víceméně bílé plodnice (např. Crepidotus cesatii, Crepidotus variabilis).

Crepidotus luteolus Poněšice, jasenina, lodyha Urtica, 19.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus luteolus Mikulov, Nové Město, potoční niva, stonek Epilobium, 20.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus luteolus Domoušice, paseka, větev Fagus, 26.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus luteolus Kyšperk, suťový les, opadlá větvička listnáče (Acer?), 4.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus luteolus NPP Polabská černava, rákosina, opadlá větévka Salix, 2.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Nenápadná cyfeliodní houba rostoucí roztroušeně na silně zetlelém dřevě jehličnanů. Nápadná nahloučenými  a trubičkovitě protaženými plodničkami. Velmi podobný číšovec pýřitý (Henningsomyces puber) má o něco větší, více nahloučené, zvnějšku chlupaté a trochu gelatinózní plodnice, mikroskopicky se odlišuje nevětvenými až jen slabě větvenými chloupky na obústí. Od dalších podobných rodů se pozná mikroskopicky viz např. číšovec osikový (Phaeosolenia densa) s hnědými chloupky a hnědými výtrusy či číšovec Merismodes ochracea s hyalinními výtrusy a hnědými chloupky.

Henningsomyces candidus NPR Karlštej, dubohabřina, fragment kmene listnáče, 26.8.2024, (c) Lucie Zíbarová

Henningsomyces candidus PR Milešický prales, jedlobučina, kmen Picea, 15.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Henningsomyces candidus Vinařice, potoční luh, ohořelé dřevo Salix, 27.3.2014, (c) Lucie Zíbarová

Henningsomyces candidus PP V Hlubokém, dubohabřina, větev Quercus, 11.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Henningsomyces candidus PR Polom, fragment kmene Fagus, 18.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Trichoderma sinuosum

Hojný druh vřeckovýtrusé houby rostoucí na dřevě listnáčů. Nápadná stromaty s nepravidelným obrysem a zelenými výtrusy. Příbuzná masenka rosolovitá (Hypocrea gelatinosa) se liší průsvitnými, až rosolovitými plodnicemi.

Hypocrea sinuosa NPR Libický luh, tvrdý luh, padlý kmínek Padus, 18.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Hypocrea sinuosa PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, kmen Salix, 21.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hypocrea sinuosa NPR Libický luh, tvrdý luh, padlý kmínek Padus, 18.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Hypocrea sinuosa PR Libochovka, lipová doubrava, větev Fagus, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hypocrea sinuosa PR Myslivna, svahové prameniště, fragment dřeva listnáče, 9.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pulvinula constellatio

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na obnažené půdě, často na minerálním, na humus chudém substrátu. Mykorhizní. Nedořešná taxonomická skupina.

Pulvinula convexella Poněšice, aréal terénní stanice AVU, pata zídky, sub Betula, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pulvinula convexella Srní u České Lípy, pískovna, okraj lesní cesty, sub Pinus, 2.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Pulvinula convexella Papradno [SK], potoční luh, sub Petasites, 30.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Široce rozšířená a hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů, vz. jehličnanů, plodnice tvoří nejčastěji později na podzim. Nápadná voskovitýmí plodnicemi s nafialovělými odstíny v mladších částech, pach po naftalínu, oranžovými ve starších a mikroskopickými znaky (silnostěnné široce eliptické spory, cca 6-8 x 5,5-7,5, které mohou být hladké nebo velmi jemně ornamentované, přítomnost řídce větvených hyfidií v hymeniu, hyfy s přezkami, bazidie tetrasporické, cystidy nepřítomny). Viz též struhák Radulomyces rickii.

Radulomyces confluens NPR Libický luh, tvrdý luh, kmen Ulmus, 6.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Radulomyces confluens NPP Polabská černava, potoční luh, kůra padlého kmene Salix alba, 20.12.2015, (c) Lucie Zíbarová

Radulomyces confluens PR Žernov, mokřadní olšina, kmen Alnus, 6.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Radulomyces confluens Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, větev Acer pseudoplatanus, 30.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Radulomyces confluens PR Libochovka, lipová doubrava, větev Fagus, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Skvortzovia furfuracea

Nenápadná voskovitá kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů. Ve vyšších a chladnějších polohách patrně nepříliš vzácný a dosti proměnlivý druh. Příbuzný a hojný ostnáček dvobarvý (Resinicium bicolor) roste předvším na jehličnanech, se liší přítomností cystid s hvězdicovitě uspořádanými krystaly a zubatým hymenoforem.

Resinicium furfuraceum NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, padlý kmen jehličnanu, 1.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Resinicium furfuraceum Kyjov, podmáčená smrčina, fragment Picea, 2.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Resinicium furfuraceum Velká Javorská, Bobří soutěska, suťový les, kmen Abies, 20.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Resinicium furfuraceum NPP Peklo, inverní smrčina, kmen Picea, 25.3.2015, (c) Lucie Zíbarová

Resinicium furfuraceum PR Dětanský chlum, teplomilná doubrava, kmen Pinus, 27.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Resinicium furfuraceum PR Libochovka, květnatá bučina, padlý kmen Picea, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Resinicium furfuraceum NPP Peklo, inverzní smrčina, padlý kmen Picea, 23.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Skrytě rostoucí kornatcovitá houba tvořící plodnice od léta do podzimu ze spodu kmenů a větví, v dutinách pařezů apod., často na silně rozloženém dřevě, jejíž pavučinovité plodnice s rhizomorfami a snadno oddělitelné od substrátu lze nalézt na dřevě listnáčů (zejm. buku), vz. jehličnanů. V rámci velkého rodu Trechispora paří do skupiny s hladkými sporami bez bradavek. Od podobných druhů se pozná pouze mikroskopicky, viz. trechispora hedvábitá (Trechispora byssinella) s eliptickými sporami či Trechispora confinis s plodnicemi pevně přirostlými k substrátu a menšími sporami. Zaměnitelná i např. s kristinií zrnitou (Cristinia helvetica).

Trechispora cohaerens PR Stříbrný luh, suťový les, fragment dřeva jehličnanu, 29.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora cohaerens Bouřňák, acidofilní bučina, silná větev Fagus, 12.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora cohaerens EVL Údolí Lužince a Vlásenického potoka, suťový les, dutina silně rozloženého pařezu jehličnanu, 18.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora cohaerens PR Myslivna, dubohabřina, větev Tilia, 2.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora cohaerens Bouřňák, acidofilní bučina, silná větev Fagus, 12.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Aleurodiscus disciformis

Vzácná (patrně však i často přehlížená) kornatcovitá houba rostoucí na kůře živých listnáčů, nejčastěji dubu. Zdá se, že se v poslední době šíří. Podobné druhy např. pevník korkovitý (Stereum rugosum), kornatec pórkový (Dendrothele alliacea). Viz škrobnatec Aleurocystidiellum subcruentatum na jehličnanech ve vysokých polohách. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Aleurocystidiellum disciforme PR Pod Trlinou, acidofilní bučina, borka Quercus, 14.5.2021, (c) Lucie Zíbarová

Aleurocystidiellum disciforme PP Kozinecká stráň, kůra Quercus, 30.5.2014, (c) Lucie Zíbarová

Aleurocystidiellum disciforme Veverská Býtíška, Sokolí skály, suťový les, borka Quercus, 19.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

Aleurocystidiellum disciforme PR Kulivá hora, bazifilní teplomilná doubrava, borka Qercus, 17.12.2024, (c) Lucie Zíbarová

Aleurocystidiellum disciforme EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suchá acidofilní doubrava, borka živého Quercus, 16.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Aleurocystidiellum disciforme NPP Americká zahrada, arboretum, kůra Quercus, 13.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Aleurocystidiellum disciforme PP Kozinecká stráň, kůra Quercus, 30.5.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující nenápadný druh závojenky rostoucí od léta do podzimu na dřevě listnáčů, často v pokročilém stadiu rozkladu. U nás nejhojnější zástupce podrodu Claudopus. Poměrně často se lze potkat s odr. drobnovýtrusou (var. microsporum) lišící se pouze velikostí výtrusů. Vzhledem může připomínat např. některé kržatky (zvl. kržatku jazykovitou - Simocybe rubi), avšak má, podobně jako ostatní závojenky, hranaté výtrusy a narůžovělý výtrusný prach.

Entoloma byssisedum Chlum u Radonic, výsadba lípy, větev Tilia, 30.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma byssisedum Kobeřice u Brna, dubohabřina, fragment listnáče, 15.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma byssisedum NPP Jeskyně na Pomezí, květnatá bučina, silně rozložené dřevo, 15.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma byssisedum NPP Hrabanovská černava, křovité vrbičky, opadlá vlhká větev Salix, 17.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma byssisedum PP Chudenická bažantnice, lipina, kmínek Tilia, 13.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hygrocybe laeta

Vzácnější voskovka rostoucí převážně na otevřených stanovištích (nehnojené louky a pastviny, parky), méně pak ve vlhkých listnatých lesích. Význačná typickou barvou a gelatinizovaných ostřím lupenů. Podobná může být např. voskovka cihlová (Gliophorus sciophanus). Viz též voskovka papouščí (Gliophorus psittacinus). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Gliophorus laetus Bouřňák, horská mezofilní louka, 20.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Gliophorus laetus Bouřňák, horská mezofilní louka, 20.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Gliophorus laetus PR Hořečky, horský krátkostébelný trávník, 13.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Gliophorus laetus NPP Americká zahrada, arboretum, mechatý trávník, 13.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější druh rozlitého vícelétého choroše rostoucího na dřevě listnáčů, nejčastěji dubu, často ještě na živých stromech. Dává přednost nižším polohám. Silně hořká. Viz o něco hojnější pórnatka jižní (Perenniporia meridionalis). Další rozlité druhy rodu rostoucí ve střední Evropě jsou pórnatka narymská (Perenniporia narymica), pórnatka nakyslá (Perenniporia subacida) a pórnatka tenká (Perenniporia tenuis). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Perenniporia medulla-panis PP Chudenická bažantnice, v prasklině čerstvě padlého kmene Quercus, 13.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Perenniporia medulla-panis PP Chudenická bažantnice, v prasklině čerstvě padlého kmene Quercus, 13.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Perenniporia medulla-panis PP Chudenická bažantnice, v prasklině čerstvě padlého kmene Quercus, 13.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující rozlitý jednoletý choroš rostoucí na dřevě listnáčů, vz. jehličnanů, převážně v chladnější polovině roku. Způsobuje bílou hnilobu. Podobně zbarvená může někdy být i o výrazně hojnější pórnatka purpurová (Ceriporia purpurea) a další příbuzné druhy, které se však odlišují pozitivní reakcí na roztok KOH a mikroznaky (mj. větší spory). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Ceriporia excelsa NPR Ve Studeném, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 21.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Ceriporia excelsa PR Vlčí důl, suťový les, stará plodnice Fomes fomentarius, 19.4.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hypochnicium analogum

Vzácnější kornatcovitá houba rostoucí na odkorněném dřevě listnáčů, často ještě poměrně tvrdém. Zřejmě dává přednost zachovalým přirozeným lesům s dostatkem dřeva. Ačkoli na první pohled připomíná některé zástupce rodu Phanerochaete (např. kůrovku sametovou - Phanerochaete velutina) je snadno poznatelný i makroskopicky podle pronikavého sladce-chemického pachu, který vytrvává i u herbářových položek. Pod mikroskopem je nápadné (téměř) kulovité neamyloidní ornamentované tlustostěnné spory a hojné gloeocystidy. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh). a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Gloeohypochnicium analogum PR Polom, květnatá bučina, silná větev Fagus, 17.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Gloeohypochnicium analogum NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 29.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Gloeohypochnicium analogum NPR Ve Studeném, suťový les, kmen Fagus, 21.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Gloeohypochnicium analogum NPR Libický luh, měkký luh, větev Populus, 6.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Gloeohypochnicium analogum Rusovce [SK], měkký luh, větev Platanus, 5.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Gloeohypochnicium analogum PR Slovanský ostrov [SK], měkký luh, kmen Ulmus, 19.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

Gloeohypochnicium analogum PR Hrubovodské sutě, suťový les,, padlý kmen Ulmus?, 14.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

Gloeohypochnicium analogum PR Stříbrný luh, suťový les, opadlá silná větev Fagus, 29.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Gloeohypochnicium analogum (spory, bazidie a gloeocystidy, Melzerovo reagens, 1000x), 13.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Rhizomarasmius setosus

Hojná drobná špička rostoucí na podzim na tlejících listech listnáčů, nejčastěji buku. Druh makroskopicky význačný třeněm s chloupky a dobře vyvinutými lupeny netvořícími kolárek. Zaměnit ji je možná za jiné druhy špiček, např. hojnou špičku listovou (Marasmius epiphyllus) s redukovanými lupeny, či helmovek, např. helmovku vlasovou (Mycena capillaris).

Marasmius setosus NPP Jeskyně na Pomezí, květnatá bučina, opad Fagus, 15.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius setosus NPR Ve Studeném, květnatá bučina, řapík listu Fagus, 21.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius setosus Domoušice, suťový les, listy Fagus, 26.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná drobná helmovka rostoucí na podzim a na počátku zimy na tlejících listech buku. Od velmi podobné helmovky mnohobratré (Mycena polyadelpha) rostoucí zpravidla na dubových listech se liší úzce připojenými lupeny. Na podobných stanovištích jako h. vlasová roste běžně i špička listožijná (Marasmius setosus).

Mycena capillaris NPR Ve Studeném, květnatá bučina, list Fagus, 21.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Mycena capillaris PR Hrubovodské sutě, květnatá bučina, list Fagus, 14.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

Mycena capillaris PR Údolí Doubravy, suťový les ,listy Fagus, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Nectria peziza 

Drobná vřeckovýtrusá houba jejíž oranžová perithecia vyrůstají ve velkých skupinách na dřevě listnáčů, starých plodnicích chorošů či zbytcích vegetace. Široce rozšířená, avšak nejspíše přehlížená.

Hydropisphaera peziza PR Dětanský chlum, teplomilná doubrava, kmínek Sorbus, 29.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hydropisphaera peziza NPR Ve Studeném, květnatá bučina, fragment kmene Fagus, 21.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hydropisphaera peziza PR Dětanský chlum, teplomilná doubrava, kmínek Sorbus, 29.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hydropisphaera peziza NPR Ve Studeném, květnatá bučina, fragment kmene Fagus, 21.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hydropisphaera peziza PR Údolí Oslavy a Chvojnice, dubohabřina, kmen Fagus, 17.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Grandinia corrugata, Odontia corrugata, O. junquillea, O. fibrosissima, O. horridula, O. livida

Kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů. Význačná zoubkatým hymenoforem, na apexu každého zoubku je svazeček inkrustovaných cystid. Hyfy bez přezek, bazidie tetrasporické (35–65×6–10 μm), spory široce eliptické, neamyloidní (8-11 x 5-7 μm). Příbuzný kornatec Hyphodermella rosae má menší spory (5.5-8 x 3.5-6 μm) a kratší bazidie (17-38 x 5-8 μm) (Telleria et al. 2010).

Hyphodermella corrugata NPP U Nového mlýna, jasenina, padlý kmínek Fraxinus, 22.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hyphodermella corrugata PR Topoľové hony [SK], tvrdý luh, větev Cornus mas, 11.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hyphodermella corrugata CHA Pečnianský les [SK], měkký luh, vnitřní strana borky na padlém kmeni listnáče, 23.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hojná kornatcovitá houba rostoucí po většinu roku na dřevě listnáčů, méně často i jehličnanů, především od nížin do středních poloh, vzácněji i v horách. Mikroskopicky snadno určitelný druh pro kombinaci dvou typů cystid: 1) dlouhé válcovité a septované hlavičkaté a 2) menší šídlovité inkrustavané v hymeniu a zřetelně zubatý až ostnitý hymenofor. Kornatec kožověžlutý (Hyphodontia alutaria) a kornatec bledavý (Hyphodontia pallidula) jsou mikroskopicky podobné, liší se však hladkým hymenoforem.

Hyphodontia arguta NPP U Nového mlýna, porost xerotermních krořvin, padlý kmen Picea, 22.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hyphodontia arguta NPR Libický luh, tvrdý luh, větev Prunus padus, 6.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hyphodontia arguta NPP U Nového mlýna, porost křovin, pařez Picea, 8.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hyphodontia arguta PP Údolí Podbradeckého potoka, jasenina, kmínek Fraxinus, 16.12.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hyphodontia arguta PR Rač, dubohabřina, kmen Pinus, 12.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hyphodontia arguta Bělušice, křovinatá mez, větev Rosa, 20.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hyphodontia arguta NPR Šúr [SK], měkký luh, fragment větve Populus, 3.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hyphodontia arguta PR Topoľové hony [SK], tvrdý luh, kmínek Clematis vitalba, 10.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná drobná houba rostoucí na dřevě listnáčů, vz. jehličnanů. Plodnice lze nalézt po celý rok, nejčastěji však během chladnější poloviny roku. Podobný je i stejně hojný hlívečník štětinatý (Resupinatus trichotis) s tmavými štětinami v místě přirůstání klobouku k substrátu (h. přijatý však může mít světlé štětiny). Hlívečník Resupinatus striatulus se odlišuje mj. prosvítavě rýhovaným kloboukem. Některé druhy rodu Resupinatus nemají lupeny vůbec, např. džbánovka pórnatkovitá (Resupinatus poriaeformis).

Resupinatus applicatus NPR Drbákov-Albertovy skály, acidofilní teplomilná doubrava, opadlá větev Sorbus, 31.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Resupinatus applicatus Radostice, křovinatá mez, větev Corylus, 22.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Resupinatus applicatus Chotyně, rekultivovaná skládka, větev Cytisus scoparius, 31.8.2018, (c) Lucie Zíbarová

Resupinatus applicatus Havraní ostrov, lužní les, věte Salix, 29.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Resupinatus applicatus NPR Salajka, jedlobučina, větev Fagus, 22.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Resupinatus applicatus NPP U Nového Mlýna, jasenina, silná větev Fraxinus 22.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Resupinatus applicatus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá, padlý kmen Fagus, 31.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na podzim na listech listnatých dřevin. Rozlišení od podobných druhů je s jistotou možné pouze mikroskopicky.

Hymenoscyphus caudatus Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, řapík Acer pseudoplatanus, 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hymenoscyphus caudatus NPP Jestřebské slatiny, vlhká březina, řapík Populus tremula, 26.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hymenoscyphus caudatus PR Na Černčí, lesostepní bor, listy Betula, 31.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hymenoscyphus caudatus (spory a vřecka, H₂0 a Lugolův roztok, 1000x), 26.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus impatiens, Tulosesus impatiens

Roztroušeně se vyskytující hnojník rostoucí na podzim na zemi v detritu v listnatých lesích na humózních, živinami bohatých půdách. Druh význačný absencí vela na klobouku, neautolyzujícími se lupeny a mikroskopickými znaky.

Coprinellus impatiens PR Holý vrch, dubohabřina,, sub Quercus, Acer campestre, Corylus, 14.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus impatiens Domoušice, vápmnomilná bučina, sub Fagus, Corylus, 27.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus impatiens Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, sub Quercus, Tilia, 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus impatiens NPP U Nového mlýna, habřina, v opadu, 22.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hojně se vyskytující houba tvořící voskovité plodnice na mrtvém, často silněji rozloženém dřevě jehličnanů i listnáčů. Až do nedávna byl taxon pojímaný velmi široce, ve skutečnosti zahrnuje větší počet obtížně odlišitelných druhů. Oproti tradičnímu pojetí je Basidiodendron caesiocinereum s. str. druh s hladkými výtrusy rostoucí na listnáčích. Vyobrazený materiál patrně odpovídá hlavně B. trachysporum (revize nutná!), druhu s bradavčitými výtrusy a rostoucím na silněji rozloženém dřevě jehličnanů. Basidiodendron cinerellum má též bradavčité spory, roste na dřevě převážně jehličnanů v počátečních stádiích rozkladu a bazidie jsou slepeny ve shluky cyanofilním gelatinózním obalem. Basidiodendron walleynii ma bradavčité výtrusy, roste na tvrdém dřevě listnáčů, má suché, negelatinizované plodnice a vyčnívající polymorfní cystidy. Basidiodendron groningae má jako jediný z evropských druhů ostnité výtrusy. Basidiodendron glaucum roste téměř výhradně na jehličnanech a má malé a hladké výtrusy.

Basidiodendron caesiocinereum s.l. Chlum u Radonic, výsadba jehličnanů, kmen Larix(?), 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Basidiodendron trachysporum Deštnice, teplomilná doubrava, fragment kmene Pinus, 7.3.2015 , (c) Lucie Zíbarová

Basidiodendron caesiocinereum s.l. NPP Peklo, mokřadní olšina, kmínek Picea, 30.4.2015 , (c) Lucie Zíbarová

Basidiodendron trachysporum Chocerady, jedlobučina, kmen Picea, 4.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. Taxon ze složitého komplexu druhů okolo běžné kornatečky obecné (Athelia epiphylla), od které se liší velikostí a tvarem výtrusů a šířkou hyf. Některé druhy rodu Athelia jsou schopné žít v symbiose s řasami.

Athelia nivea Chlum u Radonic, výsadba lípy, kmínek Tilia, 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Athelia nivea PR Maštale, kulturní smrčna, kmen Picea, 20.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hyphoderma praetermissum

Hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů. Stejně jako většina kornatcovitých hub je určitelný pouze za pomocí mikroskopu (přítomnost přezek, spory neamyloidní cca 8-11 x 4,5-5,5 μm, tři typy cystid: 1) subulatní vřetonovité gloeocystidy, 2) válcovité subkapitátní projektující cystidy s inkrustací na apexu a 3) kulovité stephanocysty. Jedná se o komplex více druhů, jednotlivé taxony lze od sebe spolehlivě rozlišit pouze genetickými metodami. Viz též kornatec bledá (Peniophorella pallida) s užšími sporami a bez cystid s inkrustacemi a kornatec jedlovcový (Peniophorella tsugae) s obdobnými rozměry spor, ale s cystidami pokrytými hojným resinózním materiálem.

Peniophorella praetermissa Chlum u Radonic, výsadba lípy, větev Rosa canina aff., 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella praetermissa NPR Břehyně-Pecopala, podmáčená smrčina, kmen Picea, 29.3.2013, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella praetermissa Markvarec, vápnomilná bučina, silná větev Fagus, 30.5.2014, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella praetermissa Ročov, smíšená doubrava, větev Quercus, 14.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella praetermissa Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, větev Fagus, 18.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella praetermissa Břínkov, teplomilná doubrava, kmínek Pinus, 3.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella praetermissa PR Žernov, dubohabřina, kůra Pinus, 6.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Nenápadná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě převážně růžovitých dřevin (v ČR hloh, růže, trnka), méně často jiných dřevin, konkrétně suchých větvích v koruně, vz. i na větvích ležících na zemi. Suché plodnice jsou často nápadně bělavé, příčně rozpraskané a s tmavým okrajem. Vzácnější, hlavně však spíše přehlížený druh, rostoucí v teplých oblastech v křovinách, lesních lemech a světlých lesích. Pod mikroskopem význačná alantoidními výtrusy (cca 13-16 x 3,5-4,5 μm) a špičatými cystidami v hymeniu. Mnohem hojnější u nás je větvovka ojíněná (Vuilleminia comedens), typicky na dubech, ale i jiných dřevinách, včetně růžovitých, liší se nepřitomností cystid a většími sporami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Vuilleminia cystidiata Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, větev Crataegus, 20.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Vuilleminia cystidiata NPP U Nového mlýna, teplomilné křoviny, větev Crataegus, 12.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Vuilleminia cystidiata Nepomyšl, pískovna, větev Rosa, 29.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Vuilleminia cystidiata Chlum u Radonic, křovinatá stráň, větev Rosa canina aff., 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Vuilleminia cystidiata Vápenný Podol, zarůstající haldy, větev Crataegus, 17.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vuilleminia cystidiata Bělušice, křovinatá mez, větev Crataegus, 21.3.2017, (c) Lucie Zíbarová