Nenápadná, roztroušeně se vyskytující kornatcovitá houba se zubatým hymenoforem rostoucí po celý na mrtvém dřevě, především listnáčů. Spory drobné (cca 3,5 - 4 x 2,5), silnostěnné, neamyloidní, eliptické, výrazně bradavčité. Od podobných druhů se pozná pouze mikroskopicky (přítomnost hojných kosočtvrečných krystalků v subikulu, nepřítomost konidií). Viz též kornatec moučnatý (Trechispora farinacea) bez krystalků a s nápadně zkrácenými a širokými hyfami v ostnech a kornatec Stevensonův (Trechispora stevensonii) též bez krystalů a s obvykle přítomnou nepohlavní fází.
Trechispora nivea Houština u Mašťova, květnatá bučina, větev Fagus, 3.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora nivea PP Na Plachtě, porost náletových dřevin, větev Salix, 26.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora nivea Houština u Mašťova, suťový les, větev Tilia, 29.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora nivea PR Kopáčsky ostrov [SK], měkký luh, větev Salix, 5.11.2017, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora nivea NPP Jestřebské slatiny, vlhká smrčina, kmíněk Sorbus, 1.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Tomentella badiofusca, Thelephora humicola
Roztroušeně se vyskytující druh vatičky. Roste na dřevě, často na spodní straně kmenů a větví, vz. i na zemi. Mykorhizní druh rostoucí v jehličnatých, vzácněji i listnatých lesích s preferencí pro bazický substrát. Plodnice jsou oproti většině ostatních druhů rodu kompaktnější. Podobně jako většina druhů rodu je určitelná pouze mikroskopicky (mohutné bazidie v kontrastu s úzkými subikulárními hyfami). Vatička Tomentella nitellina sdílí většinu mikroskopických znaků, ale má hymenium zbarvené více do žluta, o něco větší spory a preferuje podmáčené smrčiny.
Tomentella terrestris NPR Malý a Velký štít, květnatá bučina, dřevo listnáče, sub Fagus, Quercus, 6.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Mycoaciella bispora, Mycoacia bispora
Vzácnější druh ostnité kornatcovité houby rostoucí na podzim na dřevě listnáčů, ovykle na silně podmáčených stanovištích v lužních lesích. Vyznačuje se mikroskopicky dimitickým (v tramě ostnů - genertativní + skeletové hyfy) až trimitickým (v subikulu - zde navíc i mikrovazbové hyfy) hyfovým systémem. Druhové jméno odkazující na bisporické bazidie je poněkud zavádějící, tento znak u druhu není stabilní. Reakce na roztok KOH negativní. Podobné druhy: hrotnatečka sladkovonná (Phlebia nothofagi), h. černavá (Phlebia fuscoatra) aj. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Phlebia bispora NPR Šúr [SK], mokřadní olšina, kmen Alnus, 6.11.2019, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia bispora NPP Hrabanovská černava, křovité vrbičky, opadlá vlhká větev Salix, 17.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia bispora NPR Šúr [SK], porost křovitých vrb, opadlá větev Salix, 17.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia bispora NPR Libický luh, mokřadní olšina, opadlá vlhká větev Alnus, 9.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia bispora NPR Libický luh, měkký luh, padlý kmen Populus, 6.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia bispora NPR Libický luh, mokřadní olšina, opadlá vlhká větev Alnus, 9.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia bispora NPP Hrabanovská černava, křovité vrbičky, opadlá vlhká větev Salix, 17.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Mycoacia fuscoatra
Roztroušeně se vyskytující druh kornatcovité houby rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, s oblibou na lípě. S podobnou hrotnatečkou žlutou (Phlebia uda) má společnou vínovou reakci na roztok KOH, odlišuje se však ve stáří hnědnoucími až černajícícmi plodnicemi a mikroskopicky tvarem cystid. Hrotnatečka zlatavá (Phlebia aurea) má negativní reakci na KOH. Někdy špatně odlištelná, zejm. v exsikátech, je hrotnatečka sladkovonná (Phlebia nothofagi) jejíž plodnice začerstva výrazně voní, ikrustované hyfy v ose ostnů P. fuscoatra někdy mohou zasahovat až do vrstvy hymenia a v tomto případě připomínají inkrustované cystidy u P. nothofagi.
Phlebia fuscoatra PR Libochovka, suťový les, větev Acer, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia fuscoatra PP Chudenická bažantnice, lipová doubrava, padlý kmen Tilia, 13.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia fuscoatra NPP Medník, suťový les, větev Fagus, 7.7.2013, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia fuscoatra NPR Kaelštejn, dubohabřina, opadlá větev Carpinus, 9.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia fuscoatra Domoušice, květnatá bučina, kmínek Quercus, 10.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia fuscoatra NPP Jestřebské slatiny, porost křovitých vrb, větev Salix, 20.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Rozlitý choroš z příbuzenstva pórnatky purpurové (Ceriporia purpurea). Od té se odlišuje hyfoidními cystidami v hymeniu (ne vždy jsou přítomné), nepravidelnými póry a zejména širšími výtrusy. Roztroušeně až vzácně se vyskytující druh, dává přednost nižším a teplejším polohám. S KOH reaguje hnědovínově. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Ceriporia griseoviolascens Lipová u Brodců, křovinatá mez, větev Malus, 28.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporia griseoviolascens NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, fragment kmene Quercus, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporia griseoviolascens NPR Šúr [SK], lužní les, 6.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporia griseoviolascens Režný Újezd, porost náletových dřevin, větev Crataegus, 1.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporia griseoviolascens NPR Šúr [SK], dubohabřina, padlý kmen listnáče, 10.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporia griseoviolascens NPR Šúr [SK], porost křovitých vrb, padlý kmen Alnus, 17.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporia griseoviolascens PR Holý vrch, vysoké křoviny, padlý kmen listnáče, 14.12.2023, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporia griseoviolascens NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, padlý kmen Acer, 8.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hojná houba rostoucí na dřevě listnáčů, často vlhkém. Nápadnější (a hojnější) než samotná kornatcovitá plodnice je nepohlavní stadium Aegerita candida, které vytváří drobná kulovitá sklerocia.
Bulbillomyces farinosus Chabařovice, vrbina, větev Salix alba, 11.11.2016, (c) Lucie Zíbarová
Bulbillomyces farinosus (Aegerita candida) NPR Velký a Malý Tisý, porost křovitých vrb, větev Salix sp., 27.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Bulbillomyces farinosus NPP Jestřebské slatiny, porost křovitých vrbiček, větev Salix, 3.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Bulbillomyces farinosus (Aegerita candida) NPP Žehuňský rybník, vrbina při břehu rybníka, větev Salix alba, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Bulbillomyces farinosus NPP Jestřebské slatiny, porost křovitých vrbiček, větev Salix, 3.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn. Eonema pyriforme
Tenká kornatcovitá houba rostoucí roztroušeně v chladnější polovině roku na dřevě listnáčů i jehličnanů. Význačná mikroskopickými znaky: hyfami bez přezek a ± hruškovitými výtrusy. Fylogeneticky vzdálená ostatním druhům široce pojímaného rodu Athelia, proto se dnes řadí do rodu Eonema.
Athelia pyriformis NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Fraxinus, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Athelia pyriformis Chocerady, jedlobučina, větev Abies, 4.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Athelia pyriformis Chocerady, jedlobučina, větev Abies, 4.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Antrodia pulvinascens p. p.
Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na mrtvém dřevě vrb a topolů. Způsobuje hnědou hnilobu. Nedávno popsaný druh oddělený od outkovky polštářkovité (Antrodia pulvinascens) s víceletými plodnicemi, širšími, eliptickými sporami a odlišným charakterem skeletových hyf. U nás je patrně hojnější než pravá outkovka poštářkovitá.
Antrodia hyalina NPP Žehuňský rybník, vrbina při břehu rybníka, větev Salix alba, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Antrodia hyalina Dobroměřické pískovny, lužní les, větev Populus, 25.11.2016, (c) Lucie Zíbarová
Antrodia hyalina PR Kopáčsky ostrov [SK], měkký luh, větev Salix, 5.11.2017, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná kornatcovitá houba vyznačující se výtrusy se podélně uspořádánými spirálními rýhami. Roste roztroušeně na dřevě listnáčů, spíše v teplejších polohách.
Xenasma pulverulentum NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, silně rozložená větev listnáče, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Xenasma pulverulentum PP Eváňská rokle, lesní lem, větev Rosa, 28.12.2015, (c) Lucie Zíbarová
Xenasma pulverulentum Vinařice, dubohabřina, větev Tilia, 23.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Xenasma pulverulentum PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, silně rozložený kmínek Populus, 8.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Xenasma pulverulentum NPR Drbákov-Albertovy skály, acidofilní teplomilná doubrava, větev Carpinus, 17.5.2023, (c) Lucie Zíbarová
Xenasma pulverulentum PR Milá, suťový les, padlý kmen Tilia, 17.2.2024, (c) Lucie Zíbarová
Xenasma pulverulentum NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, opadlá větev listnáče, 30.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Tato kornacovitá houba na první pohled připomíná barvou nedostatečně vyvinuté plodnice kornatce sírožlutého (Phlebiella vaga), liší se jemnější pavučinovitou konzistencí a mikroznaky. Roste na spodní části odmuřelého dřeva či na humusu především, koncem sezony, nepříliš vzácně. Význačná jemnými žlutozelenými plodnicemi jen volně připojenými k substrátu; roztroušeně se vyskytujícími přezkami v hymeniu; bezbarvými elitpickými a ostnitými výtrusy >5.5 μm.
Tomentellopsis bresadoliana NPP U Nového mlýna, xerotermní křoviny, větev Malus, 22.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Tomentellopsis bresadoliana PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, větev Clematis vitalba, 8.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Tomentellopsis bresadoliana NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Quercus, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Tomentellopsis bresadoliana NPP U Nového mlýna, xerotermní křoviny, větev Malus, 22.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Tomentellopsis bresadoliana Hříškov, květnatá bučina, větev Tilia, 28.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Tomentellopsis bresadoliana Hřivice, suťový les, kmínek Fraxinus, 30.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Tomentellopsis bresadoliana NPR Šúr [SK], lužní les, kus suti, sub Alnus, Populus, Salix, 6.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Tomentellopsis bresadoliana CHÚ Sihoť, měkký luh, fragment kmene Populus, 7.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Xenasmatella vaga, Phlebiella sulphurea
Velmi hojný druh kornatcovité houby rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů, často na spodní straně kmenů a větví, nezřídka i na opadu a detritu. Nápadná rhizomorfickým okrajem plodnice s zelenožlutými odstíny (starší části nabíhají do šedofialova) a vínově červenou reakcí na roztok KOH. Výtrusy eliptické, bradavčité, neamyloidní, cca 5-5.5 x 4-4.5 µm. Viz kornatečka šafránová (Piloderma fallax) a pavučiník třásnitý (Amphinema byssoides).
Phlebiella vaga Chlum u Radonic, křovinatý lesní lem, kmen Prunus padus, 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Phlebiella vaga NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Quercus, 30.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Phlebiella vaga Břehyně, kulturní bor, kmínek Pinus, 11.8.2013, (c) Lucie Zíbarová
Phlebiella vaga Koněprusy, dubohabřina, opadlá větev Quercus, 30.9.2024, (c) Lucie Zíbarová
Phlebiella vaga PR Na Skalách, acidofilní bučina, Picea, 3.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Phlebiella vaga Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, kmínek Quercus, 14.8.2013, (c) Lucie Zíbarová
Phlebiella vaga NPR Libický luh, tvrdý luh, padlý kmínek Tilia, 4.11.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hojný druh chlupáčku rostoucí v chladnější polovině roku na dřevě listnáčů. Od podobných druhů se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky, viz chlupáček svazčitý (Lachnum faciculare) mj. s hojnými světlolomnými inkuzemi v parafýzách.
Lachnum impudicum NPP Jestřebské slatiny, křovité vrbičky, větev Salix, 1.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum impudicum NPP Jestřebské slatiny, křovité vrbičky, větev Salix, 1.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Trichoderma tremelloides
Drobný druh masenky s hyalinním výtrusy. Nápadná nahloučenými voskovitými a poloprůsvitými plodnicemi. Velmi podobná masenka bezová (Hypocrea sambuci) roste na bezu a s vyjímkou přestárlých plodnic je bez červenavých tónů. Obdobnou konzistenci má i masenka rosolovitá (Hypocrea gelatinosa), ta však patří do skupiny se zelenými výtrusy.
Hypocrea tremelloides NPR Libický luh, tvrdý luh, větev Quercus, 4.11.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hypocrea tremelloides Liberec, Opičák, pseudolužní les, větev Salix, 30.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hypocrea tremelloides NPP Peklo, potoční luh, větev Salix, 3.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Trichoderma strictipile
Pravděpodobně nejhojnější druh masenky se zelenými výtrusy. Roste na dřevě po celý rok listnáčů, hojnější bývá v chladnější části roku. Od podobných druhů se pozná víceméně pravidelnými, nelaločnatými a neprůsvitnými plodnicemi, absencí červených či žlutavých tónů a mikroznaky.
Hypocrea strictipilosa NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Quercus, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hypocrea strictipilosa Houština u Mašťova, květatá bučina, větev Fagus, 3.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lyophyllum rancidum
Roztroušeně až vzácně se vyskytující druh rostoucí na podzim v listnatých a smíšených lesích, vzácně mimo les, často na těžkých neutrálních nebo bázemi bohatších půdách. Nápadná dlouze kořenujícím třeněm a výraznou moučnou vůní. Byla uvedena v červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).
Tephrocybe rancida Nepomyšl, kulturní bor, sub Pinus, Cratagus, 2.11.2024, (c) Lucie Zíbarová
Tephrocybe rancida Velký Vřešťov, mladá smrčina, sub Picea, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Tephrocybe rancida NPR Libický luh, tvrdý luh, sub Quercus, Fraxinus, Acer, Ulmus, 31.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Tephrocybe rancida Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, v mechu, sub Quercus, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Tephrocybe rancida Hříškov, smíšený kulturní les, sub Pinus, Tilia, 28.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Phanerochaete rimosa, Scopuloides hydnoides
Hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů, vz. jehličnanů, často vlhčím a v pozdějším stadiu rozkladu a na spodní straně kmenů. Plodnice jsou nenápadné, voskovité, poloprůsvitné, do různé míry jemně zrnité až zoubkaté, nápadně ojíněné (cystidy). Mikroskopicky velmi dobře rozpoznatelný druh mj. pro své hustě nahloučené metuloidní cystidy a drobné válcovité až rohlíčkovité (alantoidní) spory. Viz též kornatka strupovitá (Scopuloides leprosa).
Scopuloides rimosa Obírka, suťový les, kmen Abies, 2.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Scopuloides rimosa Lipová u Brodců, starý náletový porost, kmen Populus tremula, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Scopuloides rimosa PR Myslivna, dubohabřina, větev Quercus, 19.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Scopuloides rimosa PR Libochovka, lipová doubrava, větev Fagus, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Scopuloides rimosa NPP U Nového mlýna, jasenina, kmínek Fraxinus, 22.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Scopuloides rimosa Bouřňák, acidofilní bučina, kmen Sorbus, 27.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Scopuloides rimosa Šanov, potoční luh, větev Salix, 8.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Scopuloides rimosa PR Myslivna, dubohabřina, větev Corylus, 19.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Scopuloides rimosa Litvínov, Pekelské údolí, porost náletový dřevin, větev Salix caprea, 29.4.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hojný, ale patrně přehlížený cyfeloidní druh. Cyfeloidní plodnice na první pohled připomínají apotecia vřeckovýtrusých hub, jedná se však o stopkovýtrusou houbu, která je ve skutečnosti blízce příbuzná hlívečníkům (Resupinatus applicatus, R. trichotis). Nahloučené plodnice poněkud připomínají nějaký rozlitý choroš, odtud druhové jméno. Podobné druhy: číšovec nahloučený (Cyphellopsis anomala) a pavučinopórka brvitá (Porotheleum fimbriatum).
Resupinatus poriaeformis PP V Hlubokém, dubohabřina, kmen Fagus, 15.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus poriaeformis Lipová u Brodců, padlý kmen Populus tremula, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus poriaeformis PP Ronov, suťový les, větev Tilia, 31.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus poriaeformis Slunečná, potoční luh, větev Salix, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus poriaeformis Litvínov, potoční luh, kmen Fraxinus, 21.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus poriaeformis Pohránovský rybník, kmen listnáče, 10.3.2016, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus poriaeformis Kobyla, květnatá bučina, fragment dřeva Fagus, 29.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus poriaeformis Kobyla, květnatá bučina, fragment dřeva Fagus, 29.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí v chladnější části roku na (a okolo) starých plodnic pyrenomycetů. Nápadná ekologií a ojíněnými plodnicemi.
Polydesmia pruinosa Litvínov, šumenské údolí, větev Fagus, stará plodnice pyrenomycetu (Eutypa?), 21.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Polydesmia pruinosa PR Údolí Teplé, lesní prameniště, větev Alnus, sterá stromata Nemania, 7.5.2022, (c) Lucie Zíbarová
Polydesmia pruinosa Lipová u Brodců, teplomilná doubraba, větev Quercus, stará plodnice pyrenomycetu, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Polydesmia pruinosa PR Údolí Teplé, lesní prameniště, větev Alnus, sterá stromata Nemania, 7.5.2022, (c) Lucie Zíbarová
Polydesmia pruinosa Drmaly, acidofilní doubrava, stará plodnice Diatrype undulata, 3.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Polydesmia pruinosa Lipová u Brodců, teplomilná doubraba, větev Quercus, stará plodnice pyrenomycetu, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Polydesmia pruinosa PP Eváňská rokle, lesní lem, větev Rosa, 28.12.2015, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojná drobná špička rostoucí na podzim na opadu listnatých stromů. Nápadná špatně vyvinutými a řídkými lupeny, které mají obvykle jen charakater nízkých lišt. Často lze vedle běžných plodnic nalézt jen třeně bez vyvinutých klobouků. Podobná a drobnější špička Favreho (Marasmius favrei) roste mnohem vzácněji na listech topolů a jeřábu (na kterých se ovšem běžně vyskytuje i š. listová) a liší se mikroznaky. V ČR vzácná špička břečťanová (Marasmius epiphylloides) roste na listech břečťanu. Další druhy s obdobnou ekologií (např. špička listožijná - Marasmius setosus) mají normálně vyvinuté lupeny a odlišné mikroznaky.
Marasmius epiphyllus Benátská Vrutice, okraj cesty, řapíky Acer, 2.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Marasmius epiphyllus Lipová u Brodců, acidofilní doubrava, řapík listu Sorbus torminalis, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Marasmius epiphyllus Hora sv. Šebestiana, mez zarostlá náletovými dřevinami, 8.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Marasmius epiphyllus Kovářeská, Vápenka, opustěný vápencový lom, řapík Sorbus aucuparia, 25.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Omphalina marchantiae, Gerronema marchantiae, Gerronema daamsii
Vzácná kalichovka rostoucí paraziticky na stélkách lupenitých játrovek, často na narušovaných stanovištích. Blízce příbuzná kalichovka Postova (Loreleia postii) má podobnou ekologii (oba druhy mohou růst pospolu), odlišuje se většími plodnicemi, rovným okrajem klobouku a mikroskopickými znaky (absencí hyf s olejnatým obsahem v tramě, inkrustovanými hyfami v pokožce klobouku). Nezaměňovat s běžnou kalichovkou oranžovou (Rickenella fibula) parazitující na meších (a lupenitých játrovkách?) s jemně chlupatým povrchem klobouku (pileocystidy) i třeně (kaulocystidy). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Loreleia marchantiae NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, porost Marchantia polymorpha u potůčku, 24.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Loreleia marchantiae NP České Švýcarsko, Mezní louka, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, porost Marchantia polymorpha, 16.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Loreleia marchantiae Chomutov, železniční stanice, nástupiště, porost Marchantia polymorpha, 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Loreleia marchantiae Chomutov, železniční stanice, nástupiště, porost Marchantia polymorpha, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hyphodontia barba-jovis
Roztroušeně až místy hojně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů, vzácně i jehličnanů. Nápadná zubatým až ostnitým hymenoforem, přečemž jednotlivé ostny jsou nápadně "střapaté" a mikroskopickými znaky - hyfy s přezkami; cystidy projektující, až 8 μm v průměru, válcovité, silnostěnné, na apexu zaoblené, tenkostěnné; bazidie tetrasporické, suburniformní; spory téměř kulovité, hladké, tenkostěnné, neamyloidní, 4.5-5.5 x 3.5-4.5 μm. Kornatec jedlový (Knieffiella abieticola) má kratší ostny, roste především na jehličnanech a má eliptické spory; kornatec bavlníkový (Fibrodontia gossypina) má menší a eliptické spory (3.5-4.5 x 2.5-3.5) a užší (pseudo-)cystidy (až 3.5 μm) přecházející ve skeletové hyfy.
Kneiffiella barba-jovis Doksy, mladá vlhká kulturní smrčina, kmínek Picea, 16.3.2016, (c) Lucie Zíbarová
Kneiffiella barba-jovis Litvínov, Šumenské údolí, acidofilní bučina, větev Fagus, 21.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Kneiffiella barba-jovis PP Stráně Hlubokého dolu, dubohabřina, větev Salix, 22.5.2018, (c) Lucie Zíbarová
Kneiffiella barba-jovis Domaslavické údolí, acidofilní doubrava, větev Quercus, 18.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Kneiffiella barba-jovis Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, větev Quercus, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Kneiffiella barba-jovis Doksy, mladá vlhká kulturní smrčina, kmínek Picea, 16.3.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hygrophoropsis pallida
Tato houba se od běžné lištičky pomerančové (Hygrophoropsis aurantiaca) liší celkově bělavými plodnicemi jen uprostřed klobouku s tmavšími šupinkami. Taxonomicky nedořešená skupina, patrně odlišná je lištička velkovýtrusá (Hygrophoropsis macrospora), s většími výtrusy.
Hygrophoropsis aurantiaca var. pallida Houština u Brodců, humózní smíšený les, sub Quercus, Fraxinus, Populus tremula, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Helvella latispora
Druh blízce příbuzný chřapáči pružnému (Helvella elastica), od kterého se liší mnohem širšími výtrusy, volným okrajem apothecia a jemně chloupkatým excipulem (vnějším povrchem apothecia). Od chřapáče sedlovitého (Helvella ephippium), pak světlejším hymeniem a excipulem, které spolu často nápadně kontrastují. Roste roztroušeně od léta do podzimu na stanovištích s tenkou vrstvou humusu, spíše na bazických půdách.
Helvella stevensii Lipová u Brodců, starý porost osiky, sub Populus tremula, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Helvella stevensii Sokolov, výsypka Velký Rýzl, sub Tilia, Acer, 21.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh vřeckovýtrusé houby. Roste na podzim na nehnojených loukách, v sadech, světlých lesích či olšinách. Význačný plodnicemi, které jsou spíše v hnědavých než přímo černých odstínech, vločkatým třeněm a mikroskopickými znaky. V rámci rodu se jedná o hojnější druh. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Geoglossum fallax PR Myslivna, svahové prameniště, sub Alnus, Corylus, Fraxinus, 12.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Geoglossum fallax Křižanov, parčík, krátkostébelný trávník, sub Tilia, 18.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Geoglossum fallax Žerotín, okraj sadu, sub Cersus, 17.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Geoglossum fallax Lipová u Brodců, mechatý okraj lesní cesty, sub Fraxinus, Acer, Salix caprea, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Geoglossum fallax (spory, Melzerovo reagens, 1000x), (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Coprinus radiatus
Drobný koprofilní druh hnojníku s bohatým vláknitým velem na klobouku. Podobné druhy lze rozlišit pouze mikroskopicky.
Coprinopsis radiata Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, trus srnce, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Coprinopsis radiata Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, trus srnce, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Clitocybe geotropa
Roztroušeně se vyskytující robustní strmělka rostoucí na podzim v humózních listnatých lesích. Nápadná typickým hrbolkem ve středu klobouku. Pach často nasládlý. Podobná běločechratka obrovská (Aspropaxillus giganteus) roste spíše na otevřených stanovištích a má amyloidní výtrusy. Viz strmělka mlženka (Clitocybe nebularis).
Infundibulicybe geotropa Lipová u Brodců, humózní výsadba listnáčů, sub Acer, Quercus, Tilia, Populus tremula, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Infundibulicybe geotropa PP Deštenské pastviny, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Pinus, 8.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Infundibulicybe geotropa PP Evaňská rokle, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 25.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Infundibulicybe geotropa Zahrádky u České Lípy, zámecký park, sub Populus alba, Quercus, Acer, 8.11.2015, (c) Lucie Zíbarová
Infundibulicybe geotropa Velký Vřešťov, smíšený kuturní les, sub Quercus, Fagus, Picea, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Rozlitý choroš rostoucí na dřevě listnáčů, podle literatury spíše v nižších polohách. Obtížná skupina, druh lze snadno zaměnit např. za zcela rozlité formy outkovečky bledé (Antrodiella pallescens) a příbuzných druhů.
Antrodiella romellii Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, větev Quercus, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Drobná, avšak nápadná vřeckovýtrusá houba. Roste roztroušeně v chldnější polovině roku na dřevě listnáčů, žaludech, číškách, opadlých listech a zbytcích vegetace, zejména dubů. Nápadná žlutooranžově ochlupenými plodnicemi a pavučinovitým subikulem. Příbuzné druhy: např. pavučinovka žlutavá (Arachnopeziza aurata). Podobný charakter subikula má i Eriopezia caesia.
Arachnopeziza aurelia PP Vesecký kopec, kulturní smíšený les, žalud Quercus rubra, 14.3.2018, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurelia Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurelia PP Vesecký kopec, kulturní smíšený les, žalud Quercus rubra, 14.3.2018, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurelia Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurelia PP Vesecký kopec, kulturní smíšený les, žalud Quercus rubra, 14.3.2018, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurelia Chlum u Mladé Boleslavi, dubohabřina, větev Quercus, 2.3.2016, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurelia PR Topoľové hony [SK], borka Quercus, 11.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn: Arachnopeziza nivea
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí hojně na dřevě listnáčů. Nápadná bohatě vyvinutým subikulem a zvnějšku jemně ochlupenými plodnicem. Plodnice od žlutavých až po čistě bílé. Význačná nitkovitými sporami. Podobná Arachnopeziza delicatula má širší spory. Příbuzná pavučinovka zlatožlutá (Arachnopeziza aurelia) se vyznačuje plodnicemi s oranžovými chlupy a jinými mikroznaky.
Arachnopeziza aurata NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Quercus, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurata PP Stráně Hlubokého dolu, teplomilná doubrava, větev Quercus, 9.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurata NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Quercus, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurata NPP Medník, dubohabřina, kmen Carpinus, 5.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurata NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, větev Tilia, 3.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurata PR Myslivna, dubohabřina, větev Fraxinus, 19.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurata Lázně Bohdaneč, acidofilní doubrava, kmen Betula, 16.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurata NPR Oblík, teplomilné křoviny, větev Pyrus, 26.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurata Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, větev Betula carpatica, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na dřevě listnáčů, nejčastěji dubu, v chladnější polovině roku. Druh nápadný zvnějšku bělavě chlupatými plodnicemi a bohatě vyvinutým pavučinovitým subikulem. Ochlupené plodnice s nápadným subikulem vytváří i druhy rodu Arachnopeziza (např. Arachnopeziza aurata - pavučinovka žlutavá, A. aurelia - p. zlatožlutá), které však nemají chloupky kontrastně zbarvené vůči hymeniu. Plodnice druhů rodu Tapesia (plstnatka) jsou též usazeny na subikulu, nejsou však zvnějšku bělavě chlupaté.
Eriopezia caesia NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Eriopezia caesia NPR Kněžičky, dubohabřina, větev Quercus, 18.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Eriopezia caesia NPR Libický luh, tvrdý luh, spodní strana kmene Quercus, 4.11.2013, (c) Lucie Zíbarová
