Drobná cyfeloidní (číšovcovitá) houba rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů. Číšovec trubkovitý (Henningsomyces candidus) se odlišuje nepýřitými plodnicemi a mikroznaky. Viz též číšovec osikový (Phaeosolenia densa). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Henningsomyces puber PR Kostelcké bory, reliktní bor, opadlá větev Betula, 3.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Henningsomyces puber PR Polom, květnatá bučina, kmen Fagus, 4.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Henningsomyces puber PP Stráně Hlubokého dolu, teplomilná doubrava, větev Quercus, 9.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Henningsomyces puber Poněšice, zarůstající smrková paseka, vykotlaný pařez Picea, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Henningsomyces puber Litvínov, Pekelské údolí, porost náletových dřevin, kmínek Betula, 29.4.2015, (c) Lucie Zíbarová
Henningsomyces puber Poněšice, zarůstající smrková paseka, vykotlaný pařez Picea, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Poměrně hojná kornatcovitá houba se zubatým hymenoforem rostoucí na dřevě listnáčů, méně často jehličnanů. Druh význačný zubatým hymenoforem, mikroskopicky pak uspořádáním subhymenia do krátkých buněk a téměr kulovitými až turbinátními sporami (cca 5-6 μm v průměru).
Brevicellicium olivascens PR Děťanský chlum, teplomilná doubrava, dřevo Poulus tremula, 2.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Brevicellicium olivascens PP Dobřínský háj, tvrdý luh, větev Corylus, 4.3.2015, (c) Lucie Zíbarová
Brevicellicium olivascens Lázně Bohdaneč, potoční olšina, větev Alnus, 7.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Brevicellicium olivascens Hřivice, porost lísky na opuce, větev Corylus, 24.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Brevicellicium olivascens Chotyně, pískovna, ležící větev Salix caprea, 31.8.2018, (c) Lucie Zíbarová
Brevicellicium olivascens PR Slovanský ostrov [SK], měkký luh, kmínek Clematis, 9.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Brevicellicium olivascens NPR Karlštějn, dubohabřina, fragmnt kmene Fagus, 26.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadný, roztroušeně se vyskytující rozlitý druh heterobasidiomycetu rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů. Podobé tenké šedavomodravé voskovité plodnice má mnoho dalších heterobasidiomycetů a kornatcovitých hub, třeba mikroskopovat. Od dalších zástupců rodu dřevovník (Basidiodendron) se odlišuje zejména eliptickými sporami (10-11 x 6-7 μm), většina ostatní zástpuců rodu má spory široce eliptické až kulovité. Viž dřevovník Eyreův (Basidiodendron eyrei) a d. našedlý (Basidiodendron caesiocinereum) a další.
Basidiodendron cinereum Vinařice, potoční luh, opálená silná větev Salix alba, 27.3.2014, (c) Lucie Zíbarová
Basidiodendron cinereum NPP Peklo, mokřadní olšina, silně rozložený kmen Alnus, 30.4.2015, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na dřevě jehličnanů, především smrku ve vyšších polohách. Dává přednost dřevu v počátečním stadiu rozkladu na rozdíl od běžného krásnorůžku lepkavého (Calocera viscosa). Obtížně rozlišitelný od krásnorůžku rohovitého (Calocera cornea), který se sporadicky též vyskytuje na dřevě jehličnanů, spolehlivě pouze mikroskopicky (k. rohovitý má spory (0-)1 septy, k. vidlený s (0-)1-3 septy).
Calocera furcata PR Kostelecké bory, reliktní bor, padlý kmen Pinus, 15.10.2021, (c) Lucie Zíbarová
Calocera furcata EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, kulturní smrčina, padlý kmen Picea, 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Calocera furcata NP České Švýcarsko, Horní soutěska, inverzní smrčina, padlý kmen Piceae, 16.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Calocera furcata Černý vrch u Želnavy, horský suťový les, kmen Picea, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Irpex oreophilus
Méně hojná polokloboukatá ostnitá houba rostoucí na dřevě listnáčů, nejčastěji krušiny, vrby, olše a břízy, s oblibou na vlhčích stanovištích ve středních až vyšších polohách. Podobná je bránovitka mléčná (Irpex lacteus) s většími a mohutnějšími plodnicemi a úplnou absencí přezek na hyfách. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Steccherinum oreophilum NPP Jestřebské slatiny, podmáčená smrčina, větev Frangula alnus, 3.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Steccherinum oreophilum PP Černovice, kulturní smíšený les, opadlá větev Populus tremula, 19.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Steccherinum oreophilum PR Niva Doubravy, kulturní smrčina, větev Populus tremula, 13.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Steccherinum oreophilum NPR Mohelenská hadcová step, potoční luh, větev Fraxinus, 18.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Steccherinum oreophilum (detail hymenia s patrnými cystidami) NPP Peklo, potoční luh, trčící větev Frangula, 5.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Steccherinum oreophilum Senomaty, křovité vrbičky, větev Salix, 10.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Steccherinum oreophilum NPP Jestřebské slatiny, podmáčená smrčina, větev Frangula alnus, 3.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Steccherinum oreophilum NPP Klokočka, mokřadní olšina, větev Frangula alnus, 27.4.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější (či spíše přehlížená?) jarní závojenka rostoucí na bazických půdách pod jilmy (a růžovitými dřevinami?), na mezích, lesních pláštích, v parcích apod. Pach okurkově-moučný. Podobných jarních závojenek je více, od častější závojenky podtrnky (Entoloma clypeatum) se pozná mj. slídovitě-vláknitým povrchem klobouku a jen nevýrazně hranatými sporami, taktéž hojná závojenka sadovka (Entoloma saepium) se odlišuje i tendencí dužniny k oranžovění. Pod jilmy na jaře roste i závojenka dubnová (Entoloma aprile). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Entoloma saundersii NPR Kněžičky, křovinatá stráň, sub Pyrus, Acer campestre, Ulmus, Prunus spinosa, 21.3.2014, (c) Lucie Zíbarová
Entoloma saundersii NPR Kněžičky, křovinatá stráň, sub Pyrus, Acer campestre, Ulmus, Prunus spinosa, 21.3.2014, (c) Lucie Zíbarová
Hojná kornatcovitá houba rostoucí po celý rok na dřevě listnáčů, velmi vz. i jehličnanů, velni často na relativně čerstvém dřevě buku ležícím na zemi. Způsobuje bílou hnilobu. Od podobných druhů rodu (např. Phanerochaete velutina, Phanerochaete alnea, Phanerochaete sordida) se pozná pouze mikroskopicky (subikulární hyfy s tenčími stěnami, inkrustované cystidy s nahou špičkou).
Phanerochaete laevis Kyšperk, acidofilní bučina, opadlá větev Fagus, 21.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Phanerochaete laevis NPR Čtvrtě, potoční luh, kmen Alnus, 7.3.2014, (c) Lucie Zíbarová
Hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na dřevě listnáčů, nejčastěji dubu, většinou na spodní straně dřeva či v dutinách, obvykle v chladnější polovině roku. Od podobných druhů se pozná pouze mikroskopicky (zejm. drsnými chloupky, které jsou na posledních 1-2 článcích hladké) a ± válcovitými parafýzami (kopinaté u rodu Lachnum).
Dasyscyphella nivea NPR Kněžicky, teplmilná doubrava, fragment kmene Quercus, 30.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Dasyscyphella nivea NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 7.3.2014, (c) Lucie Zíbarová
Dasyscyphella nivea PR Libochovka, dubohabřina, kmen Quercus, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Dasyscyphella nivea NPR Karlštejn, dubohabřina, spodní strana padlého kmene Quercus, 28.3.2024, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Steccherinum lacerum
Roztroušeně až vzácně se vyskytující rozlitý choroš rostoucí na dřevě listnáčů. Od podobné a mnohem hojnější pórnatky krásnoporé (Junguhnia nitida) se odlišuje většími a nepravidelnými póry, rhizomorfickým okrajem plodnice a o něco málo většími výtrusy. Viz velmi vzácná pórnatka kořínkatá (Junhghuhnia fimbriatella) s drobnějšími výtrusy. Dnes se řadí do rodu Steccherinum. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).
Junghuhnia lacera PR U Spálené, dubohabřina, větev Quercus, 18.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Junghuhnia lacera NPR Karlštejn, dubohabřina, padlý kmen Populs tremula, 10.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Junghuhnia lacera Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, kmen Carpinus, 15.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Junghuhnia lacera Lipová u Brodců, dubohabřina, větev Quercus, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Pohledný pavučinec z podrodu Telamonia rostoucí roztroušeně na podzim pod jehličnany, nejčastěji v chudých písčitých borech. Význačný živě zbarveným, oranžově hnědým (za sucha světle okrovým) výrazně hygrofánním kloboukem, světle béžovými lupeny a bílým třeněm kontrastujícícím s kloboukem. Podobný je například pavučinec blizoučký (Cortinarius subbalaustinus) rostoucí pod břízami s méně kontrastně zbarveným třeněm a jinými mikroznaky. Viz pavučinec Cortinarius melitosarx s užšími sporami.
Cortinarius armeniacus NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, 29.9.2020 (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Cortinarius armeniacus NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, sub Picea, 12.10.2020 (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Cortinarius armeniacus Dluhoště, Dálava, mladá smrčina, sub Picea, 20.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hemimycena cyphelloides s. auct.
Droboučká helmovka rostoucí na různých rostlinných zbytcích. Celá plodnice je nápadně jemně chlupatá (cystidy), lupeny jsou silně redukované. Řada podobných druhů, od kterých se pozná pouze mikroskopicky (velké a úzké spory, setoidní pileo- a kaulocystidy, bisporické bazidie bez přezek). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).
Hemimycena subtilis NPR Pochválovská stráň, suťový les, opad Fagus, 2.3.2014, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Omphaliaster borealis
Vzácná drobnější houba rostoucí na rašelinných biotopech s těžištěm výskytu v boreálním pásu. Podobná a hojnější kalichovka hvězdovýtrusá (Hygroaster asterosporus) má světlejší a výrazně prosvítavě čárkovaný klobouk a není typická pro podmáčená stanoviště. Druhy poměrně malého rodu Hygroaster se vyznačují výrazně hvězdovitě bradavčitými výtrusy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).
Hygroaster borealis Lajpanovo (RUS), otevřené rašeliniště, 24.09.2007, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Galerina "vittaeformis"
Hojná čepičatka rostoucí na podzim na zemi, často v mechu, na kyselých půdách, převážně v jehličnatých a smíšených lesích, méně často i mimo les. Vzácněji roste i v rašeliníku. Podobná a ještě o něco hojnější čepičatka Atkinsonova (Galerina atkinsoniana) má o něco rezavější plodnice a odlišuje se přítomností hojných pileocystid (u č. pruhované chybí nebo se vyskytují vzácně při okraji klobouku). Forma dvouvýtrusá (Galerina vittiformis f. bispora) má tmavší třeň a dvouvýtrusé bazidie.
Galerina vittiformis Doksy, zámecký park, nízký mechatý trávník, 29.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Galerina vittiformis PR Hořečky, horská louka, 13.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Galerina vittiformis f. bispora PR Podtrosecká údolí, slatinná louka, 11.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Galerina vittiformis PR Niva Doubravy, vlhká louka, 11.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Druh pavučince tradičního z podrodu Myxacium rostoucí pod břízou v severské tajze. Další severské druhy podrodu pod břízou: Cortinarius oreoborealis mj. s výrazněji fialovými lupeny a Cortinarius fennoscandicus s tlumenějšími, olivovými tóny na klobouku. Další podobné druhy: pavučinec slizký (Cortinarius mucosus) pod borovicemi s podsaditějšími plodnicemi a pavučinec plavooranžový (Cortinarius collinitus) pod smrkem s výrazně fialově naběhlým třeněm.
Cortinarius septentrionalis Lajpanovo (RUS), podmáčený březový porost, sub Betula, 24.9.2007, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující pavučinec z podrodu Phlegmacium. Roste na podzim pod topoly, zejména osikou, často na člověkem ovlivněných stanovištích. Viz pavučinec klamný (Cortinarius fraudulosus) rostoucí pod smrkem a výrazněji vyvinutým velem. Podobný pavučinec křišťálový (Cortinarius barbatus) roste pod listnáči (buk, dub), má hořkou pokožku klobouku a menší spory.
Cortinarius argutus EVL Království, náletové dřeviny, sub Populus, Tilia, 6.10.2020, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius argutus EVL Království, náletové dřeviny, sub Populus, Tilia, 6.10.2020, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius argutus Vyborg (RUS), lesopark, sub Pinus, Populus tremula, Sorbus, 23.9.2007, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh čirůvky rostoucí na podzim pod buky (vz. i jinými listnáči) na kyselých i vápnitých, převážně však humózních půdách. Význačná špinavě béžovým kloboukem, nepříjemnou sladce-chemickou vůní, na řezu se zatuchle moučnou komponentou a tmavě hnědými lupeny u exsikátů. Viz čirůvka bílá (Tricholoma album) a č. běložlutavá (Tricholoma stiparophyllum) pod jinými dřevinami a č. holubičí (Tricholoma columbetta) s vrostle vláknitým kloboukem a často namodralými skvrnami na bázi třeně. Čirůvka nevonná (Tricholoma inamoenum) má pach po svítiplynu a roste pod jehličnany. Na obdobných stanovištích se může vyskytovat i šťavnatka buková (Hygrophorus penarius) nebo š. básnická (Hygrophorus poëtarum). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Tricholoma lascivum PR Stříbný luh, květnatá bučina, sub Fagus, Acer, Carpinus, 30.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Tricholoma lascivum NPR Ve Studeném, květnatá bučina, silně zetltlý kmen Fagus, sub Fagus, 28.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Tricholoma lascivum Domaslavické údolí, květnatá bučina, sub Fagus, 15.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Tricholoma lascivum Domaslavické údolí, květnatá bučina, sub Fagus, 15.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Tricholoma lascivum NPR Ve Studeném, květnatá bučina, silně zetltlý kmen Fagus, sub Fagus, 28.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Tricholoma lascivum NPR Ve Studeném, květnatá bučina, sub Fagus, Carpinus, 28.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh pavučince patřící do "tradičního" podrodu Myxacium, sekce Vibratiles (druhy s hořkou pokožkou). Roste na podzim pod listnáči (dub, buk) převážně na kyselých půdách. Viz pavučinec Cortinarius alboamarescens a Cortinarius emollitoides.
Cortinarius barbatus PR Kulivá hora, dubohabřina, sub Pinus, Carpinus, Quercus, 20.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od léta do podzimu především na otevřených stanovištích, vz. i v lesích. Poměrně proměnilvý druh (viz též var. heimii). Od podobné bedly útlé (Macrolepiota mastoidea) se liší mikroskopicky nepřítomností přezek.
Macrolepiota excoriata NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová
Hojná helmovka rostoucí na podzim až do zámrazu v opadu jehličnanů, méně často i listnáčů. Druh nápadný sbíhavými lupeny a moučnou chutí a vůní. Viz další šedé helmovky se ± sbíhavými lupeny např. h. obecná (Mycena vulgaris), h. širokolupenná (Mycena latifolia), h. lepkavá (Roridomyces rorida), h. podobná (Mycena clavicularis), helmovka malovaná (Mycena pseudopicta) či Mycena agrestis.
Mycena cinerella Kovářská, kulturní smrčina, mechatá lesní cesta, sub Picea, Betula, 25.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Mycena cinerella PR Stříbrný luh, suťový les, mechatý kmen listnáče, 30.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Mycena cinerella PR Polom, květnatá bučina, mechatý padlý kmen Fagus, 5.11.2015, (c) Lucie Zíbarová
Mycena cinerella PR Polom, květnatá bučina, mechatý padlý kmen Fagus, 5.11.2015, (c) Lucie Zíbarová
Mycena cinerella Lajpanovo [RUS], boreální smíšený les, sub Populus tremula, Betula, Pinus, 24.9.2007, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Cortinarius alcalinophilus s. auct.
Vzácnější pavučinec z tradičního podrodu Phlegmacium (pahřib) rostoucí na podzim pod listnáči (dub, buk), na vápnitých půdách, především v teplejších oblastech. Pach nevýrazný nebo mírně po sladu. Význačný zlatožlutým okrajem klobouku s tmavými zbytky vela uprostřed, žlutou dužninou a myceliálními provazci na bázi a pozitivní vínovou reakcí na KOH. Podobný pavučinec překrásný (Cortinarius splendens) má negativní reakci na KOH. Uvedený (jako Cortinarius alcalinophilus) v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Cortinarius majusculus Klapice, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Larix, 10.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius majusculus Klapice, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Larix, 10.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius majusculus NPR Špraněk, vápnomilná bučina, sub Fagus, 19.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius majusculus NPR Špraněk, vápnomilná bučina, sub Fagus, 19.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius majusculus PR Pučanka, okroticová bučina, sub Fagus, Pinus, 9.10.2007, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hebeloma edurum, H. fastibile, H. senescens
Jen místy hojná slzivka rostoucí od pozdního léta do podzimu pod listnáči a jehličnany na vápnitých půdách. Význačná kakaovým (nikoli vysloveně ředkvovým) pachem, tendencí třeně ke kořenování a tmavnutí od báze.
Hebeloma laterinum Kovářská, Vápenka, opuštěný vápencový lom, sub Picea, 12.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hebeloma laterinum PR Pučanka, bor na vápenci, sub Pinus, Fagus, 9.10.2007, (c) Lucie Zíbarová
Hebeloma laterinum Konětopy, výsadba borovice černé, sub Pinus nigra, Quercus, 5.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Hebeloma laterinum PR Na Černčí, lesostepní bor, sub Pinus, Laburnum, 7.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Vcelku ničím nevýrazná vláknice rostoucí na chudých, kyselých půdách pod jehličnany. Pach slabě spermatický. Třeň ojíněný jen na apexu, na bázi bez hlízy.
Inocybe rennyi Mikulov v Krušných horách, mladá smrčina, okraj lesní cesty, 7.7.2007, (c) Lucie Zíbarová
Hojný pavučinec rostoucí pod jehličnany (smrk, borovice) na kyselých půdách. Patří do poměrně obtížné skupiny hořkých pavučinců z podrodu Myxacium, pojetí druhů se značně liší mezi autory. Viz: Cortinarius alboamarescens, Cortinarius eburneus, Cortinarius emollitus, Cortinarius emollitoides, Cortinarius pluvius.
Cortinarius vibratilis Tetřevská slať, podmáčená smrčina, sub Picea, 3.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius vibratilis s. Moser PR Údolí Teplé, mechatá kulturní smrčina, sub Picea, Pinus, 29.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius vibratilis Dluhoště, Dálava, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, 4.9.2007, (c) Lucie Zíbarová
Jeden z drobnějších ryzců rostoucích na vlhkých místech, výhradně pod olšemi. Nápadný šupinkatým kloboukem, ekologií a mikroznaky (výtrusy cca 8-8.5 x 6.5-7). Podobné druhy s obdobnou ekologií: ryzec olšový (Lactarius obscuratus) a r. pohárkovitý (L. cyathuliformis). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Lactarius omphaliformis NPR Ruda, mladá rašelinná olšina, sub Alnus, 17.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius omphaliformis PP Noldenteich, olšina, sub Alnus, Salix, Picea, 10.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius omphaliformis Jestřebí, mokřadní olšina, sub Alnus glutinosa, 1.9.2006, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius omphaliformis NPP Peklo, mokřadní olšina, sub Alnus, Frangula, 29.8.2015, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius omphaliformis NPP Peklo, mokřadní olšina, sub Alnus, 18.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius omphaliformis NPP Peklo, mokřadní olšina, sub Alnus, 18.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius omphaliformis NPR Břehyně-Pecopala, mokřadní olšina, sub Alnus, 15.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Hojná kuřátka rostoucí od léta do podzimu na dřevě listnáčů. Špičky větví žlutavé. Rhizomorfy nápadné, bělavé, dimitické. Od podobných druhů se pozná mikroskopickými znaky.
Ramaria stricta Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, kmen Carpinus, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria stricta PR Vápenka, květnatá bučina, kmen Fagus, 6.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria stricta NPP Pochválovská stráň, okroticová bučina, zbytky dřeva v půdě, 11.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria stricta NPP Peklo, potoční luh, okraj cesty, sub Alnus, Aesculus, Padus, 18.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Leucoagaricus sericatellus, Sericeomyces sericatellus
Vzácnější bedla vyskytující se v listnatých lesích, spíše na humózních, živinami bohatších půdách v nižších a teplejších polohách. Význačný takřka bílými plodnicemi (pouze ve středu může být klobouk mírně zbarvený), které při manipulaci či stářím hnědnou a mikroznaky. Několik velmi podobných taxonů, které lze spolehlivě rozlišit pouze mikroskopicky. Forma sericatellus se od typické (f. sericifer) odlišuje bisporickými bazidiemi.
Leucoagaricus sericifer f. sericatellus Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, sub Carpinus, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Leucoagaricus sericifer f. sericatellus Obírka, suťový les, lesní cesta, sub Tilia, Acer, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Leucoagaricus sericifer f. sericatellus EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, sub Tilia, Acer, Picea, Abies, 26.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Leucoagaricus sericifer f. sericatellus Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, sub Carpinus, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hojná hřibovitá houba rostoucí pod listnáči, zejména duby, v lesích, parcích a na hrázích rybníků, spíše v nižších až středních polohách, od časného léta do podzimu. Dužnina bělavá až nažloutlá, nad rourkami a v horní polovině třeně promodrává, v bázi třeně narůžovělá. Od středních poloh výše je hojnější hřib osmahlý (Xerocomus ferrugineus) s bělavou (nikoli nažloutlou dužinou), méně výrazně žlutými rourkami v mládí, nahnědlým vrcholem třeně a pachem po jodoformu. Hřib zlatokořenný (Xerocomus chrysonemus) se odlišuje sytě žlutým bazálním myceliem a protáhlejšími výtrusy. Hřib Xerocomus silwoodensis roste pod topoly na vlhkých místech, má kořenující bázi třeně s živě žlutým bazálním myceliem, často živě červenohědé barvy klobouku, na řezu nemodrá.
Xerocomus subtomentosus Bukovka, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Pinus, 17.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Xerocomus subtomentosus PR Žehuňsko-Báň, bazifilní teplomilná doubrava, sub Quercus, Crataegus, Pinus, 25.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Xerocomus subtomentosus Ždářský rybník, dubohabřina, sub Quercus, 12.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Xerocomus subtomentosus NPP Velký vrch u Vršovic, teplomilná doubrava, 6.7.2007, (c) Lucie Zíbarová
Patrně vzácnější bedla rostoucí na humózních stanovištích, typicky na okrajích cest. Nápadná absencí prstenu (parciální velum zůstává jako útržky na okraji klobouku) a mikroznaky (eliptické výtrusy, absence diferencovaných cheilocystid, pokožka klobouku typu hymenoderm). Pach nasládlý. Podobná a mnohem hojnější bedla hřebenitá (Lepiota cristata) se liší přítomností prstenu (i když ten může v některých případech sekundárně chybět), nepříjemným nakysle-kovovým pachem a mikroznaky (střelovité výtrusy). Bedla Lepiota cristatoides má podobnou stavbu pokožky a též eliptické výtrusy a je bez cheilocystid, avšak má vyvinutý prsten a metalický pach. Bedla Lepiota hymenoderma má cheilocystidy.
Lepiota apatelia Proboštov, odkaliště, sub Betula, Populus tremula, Alnus, 12.11.2020, (c) Lucie Zíbarová
Hojný pavučinec z podrodu telamonka (pásenka,Telamonia) rostoucí pod listnáči i jehličnany na kyselých i živinami bohatších půdách. Význačný bělavými pásky vela na třeni, nešupinatým klouboukem, nevýrazným pachem a výrazně velkými a relativně úzkými výtrusy. Druhový komplex.
Cortinarius casimiri agg. NPP Jestřebské slatiny, vlhká březina, sub Salix, Betula, Alnus, 3.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius casimiri agg. PP Údolí Vlásenického potoka, potoční luh, sub Tilia,Corylus, Alnus, 23.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius casimiri agg. Stráž nad Nežárkou, pískovna, sub Betula, Pinus, Salix, 9.8.2010, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius casimiri agg. Černý vrch u Klášterce nad Ohří, jedlobučina, 17.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius casimiri agg. Břehyně, lesní průsek, sub Betula, Pinus, 29.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius casimiri agg. PR Borkovická blata, rašelinný bor, sub Betula, Pinus, Picea, 20.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující pavučinec z podrodu Phlegmacium rostoucí na podzim pod jehličnany, zejména smrkem, častěji na úživných, nepříliš vápnitých ani kyselých půdách. Význačný stříbřitými útržky vela na okraji klobouku, v mládí bělavými lupeny, bílým velem a bazálním myceliem, které se zbarvuje do růžova. Mikroskopicky jsou pak nápadné úzké spory s nezřetelnou ornamentikou. Viz pavučinec světlobarvý (Cortinarius claricolor) s vřetonovitým třeněm a bez růžovějícího bazálního mycelia. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Cortinarius turmalis PP Rašeliniště Bobovec, podmáčená smrčina, sub Picea, PInus, Betula, 27.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius turmalis Ktiš, fragment acidofilní bučiny, sub Fagus, Pinus, 27.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius turmalis PP Rašeliniště Bobovec, podmáčená smrčina, sub Picea, PInus, Betula, 27.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius turmalis (bazální mycelium) PP Rašeliniště Bobovec, podmáčená smrčina, sub Picea, PInus, Betula, 27.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius turmalis Pohorská ves, kulturní smrčina, sub Picea, 20.9.2006, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius turmalis (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 27.9.2020, (c) Lucie Zíbarová