Syn.: Caloboletus radicans

Teplomilný druh hřibu vyskytující se od léta do podzimu pod duby, lipami a habry, častěji v nižších polohách na vápencovém či jinak bazickém podloží. V chladnějších oblastech se může vyskytovat na hrázích rybníků. Na příhodných lokalitách až hojný druh. Síťka na třeni obvykle omezená jen na na oblast pod kloboukem. Hořký a nejedlý. Poněkud podobný a vzácnější hřib Fechtnerův (Butyriboletus fechtneri) je mírný a má na třeni síťku. Viz další hořké hřiby: hřib kříšť (Caloboletus calopus) a hřib žlučník (Tylopilus felleus) obvykle na kyselých půdách pod jehličnany.

Caloboletus radicans PR Žehuňsko-Báň, lesní lem, sub Quercus, Crataegus, 25.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Caloboletus radicans PR Deštěnské pastviny, dubohabřina, sub Quercus, Corylus, Acer campestre, 13.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Caloboletus radicans Velký Karlov, hráz rybníka, sub Quercus, 12.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Caloboletus radicans NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, sub Quercus, Acer, Crataegus, 2.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Caloboletus radicansi Zlatnická dolina [SK], dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 14.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Caloboletus radicans Ústí nad Labem, Klíše, zahrada, sub Tilia, 3.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Caloboletus radicans Ústí nad Labem, Klíše, zahrada, sub Tilia, 24.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Caloboletus radicans Dřevíč, křovinatá stráň, sub Quercus, 4.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Caloboletus radicans Dymokury, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, Corylus, 3.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Caloboletus radicans Ústí nad Labem, Klíše, zahrada, sub Tilia, 22.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

Caloboletus radicans PR Vrbenské rybníky, návodní strana hráze, sub Quercus, Ulmus, 6.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Amanita echinocephala

Roztroušeně se vyskytující druh muchomůrky rostoucí od léta do podzimu pod listnáči (dub, hab, líska, lípa, buk), zpravidla na těžších půdách bohatších na báze. Vyskytuje se nejen v lesích, ale s oblibou i v parcích, stromořadích nebo na hřibitovech. Snadno poznatelný druh pro nepříjemný pach a jehlancovité bradavky. Viz muchomůrka šiškovitá (Amanita strobiliformis). Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Amanita solitaria NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, sub Quercus, Carpinus, 17.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Amanita solitaria NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, sub Quercus, 30.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Amanita solitaria Dlouhopolsko, intravilán, parčík, sub Pinus, Tilia, 18.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Amanita solitaria Ústí nad Labem - Klíše, zahrada, sub Tilia, 1.8.2024, (c) Lucie Zíbarová

Amanita solitaria Ústí nad Labem - Klíše, zahrada, sub Tilia, 5.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Amanita solitaria EVL Vrbka, Quercion pubescenti-petrae, sub Quercus, Crataegus, 15.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Amanita solitaria NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, sub Quercus, Tilia, 22.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Amanita solitaria EVL Vrbka, výsadba lípy, sub Tilia sp., 15.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Amanita solitaria EVL Evaňská rokle, Quercion pubescenti-petrae, sub Quercus, 7.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

 Syn.: Agaricus caroli, A. maiusculus, A. squamulifer

Saprotrofní druh rostoucí od pozdního léta do podzimu v listnatých a jehličnatých lesích s preferencí pro vápnité podloží. Dužnina na řezu červená. Třeň ve spodní části s věncovitě uspořádanými šupinkami (velum). Dříve se rozlišovali v příbuzenstvu více podobných druhů (Agaricus caroli, A. squamulifer), není se však považují za jeden variabilní druh. Může připomínat světlé formy pečárky lesní (Agaricus sylvaticus), která je mikroskopicky velmi podobná; sušený materiál u p. Benešovy však netmavne, liší se i Schäfferovou reakcí (negativní u p. Benešovy) a zbytky vela na třeni a strukturou prstenu. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Agaricus benesii Evaň, kulturní smíšený les, sub Larix, Fraxinus, Ligustrum, Swida, 25.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Agaricus benesii EVL Evaňská rokle, lesní lem, sub Corylus, Fraxinus, 11.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh hřibovité houby tvořící mykorhizu s dvoujehličkatými borovicemi především na kyselých, písčitých půdách. Plodnice se obevují od počátku léta do podzimu. Pod většiny klouozků se liší suchým a matným, v dospělosti jemně šupinkatým povrchem klobouku. Na obodobných stanovištích se vyskytuje např. i klouzek kravský (Suillus bovinus) nebo klouzek obecný (Suillus luteus). Jedlý.

Suillus variegatus PP Rašeliniště Bobovec, okraj rašeliniště, sub Pinus, Betula, Salix, 27.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Suillus variegatus EVL Pískovna Erika u Sokolova, sub Pinus, 29.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný ryzec rostoucí od léta do podzimu pod borovicemi a smrky (vzácně i listnáči) na kyselých půdách. Význačný suchým kloboukem se slídovými odlesky, často též se špičatým hrbolem a bílým neměnným mlékem se zprvu mírnou, avšak po chvíli značně palčivou chutí. Nejedlý.

Lactarius rufus PP Prameniště Chomutovky, kulturní smrčina, sub Picea, 23.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius rufus Doksy, písčitý bor, sub Pinus, 23.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius rufus PR Komáří vrch, mladá kuturní smrčina, sub Picea, 15.7.2018, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius rufus PR Kostelecké bory, boreokontinentální bor, sub Pinus, Betula, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius rufus PR Komáří vrch, mladá kuturní smrčina, sub Picea, 15.7.2018, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius rufus EVL Pískovna Erika u Sokolova, sub Pinus, 29.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Inocybe rufoalba?

Drobný druh vláknice, roztroušeně se vyskytujcí pod borovicemi na obnažené půdě mezi mechy a lišejníky na písčitých půdách. Poměrně častá je v pískovnách. Výtrusy bradavčité. Nápadná ekologií, drobnými plodnicemi a často dvoubarvým koboukem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Inocybe jacobi Provodín, spontánní skucese v pískovně, sub Pinus, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe jacobi Heřmanův Městec, pískovna, sub Pinus, 17.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe jacobi Lítovská výsypka, sub Pinus, 30.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe jacobi EVL Pískovna Erika u Sokolova, sub Pinus, 29.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe jacobi Stráž nad Nežárkou, pískovna, sub Pinus, 9.8.2010, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe jacobi Tušť, pískovna, sub Pinus, 11.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Drobná penízovka rostoucí hojně na loňských plodnicích hub, nejčastěji hřibovitých (klouzek, čechratka), ale například i čirůvek. Od podobných druhů (penízovka hlíznatá - Collybia tuberosa, penízovka Cookeova - Collybia cookei) se liší absencí sklerocia na bázi plodnic.

Collybia cirrhata Soumarský most, stará plodnice Paxillus, 6.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Collybia cirrhata Dluhoště u Benešova nad Černou, loňská plodnice Paxillus?, mladá podmáčená smrčina, 20.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Collybia cirrhata Podkrušnohorská výsypka, sub Pinus sp., zbytky plodnice Suillus, 13.8.2007, (c) Lucie Zíbarová

Collybia cirrhata Pískovna Erika u Sokolova, sub Pinus, zbytky plodnice Suillus?, 29.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Handkea excipuliformis, Calvatia excipuliformis

Hojný větší druh druh pýchavky, rostoucí od léta do podzimu v listnatých lesích, lesních lemech, kolem cest apod. Jedlá. Podobná pýchovka dlabaná (Lycoperdon utriforme) roste spíše mimo les.

Lycoperdon excipuliforme Výsluní, mladá kulturní smrčina, sub Picea, 23.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon excipuliforme Poplze, porost náletových dřevin, 1.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon excipuliforme EVL Pískovna Erika u Sokolova, sub Pinus, Betula, 29.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Strobilomyces floccopus

Nezaměnitelná mykorhizní hřibovitá houba rostoucí roztroušeně od léta do podzimu pod listnáči (buk) a jehličnany (smrk) na kyselých půdách zpravidla chudých na humus. Dužnina na řezu červená. Jedlý, ač ke konzumaci neláká. Citlivým osobám může způsobovat zažívací obtíže.

Strobilomyces strobilaceus, Bečice, kulturní smíšený les, sub Picea, Abies, Corylus, 28.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Strobilomyces strobilaceus NPP Peklo, inverzní smrčina, sub Picea, Abies, Fagus, 23.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Strobilomyces strobilaceus NPP Peklo, inverzní smrčina, sub Picea, Abies, Fagus, 23.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Strobilomyces strobilaceus NPP Peklo, inverzní smrčina, sub Picea, Abies, Fagus, 23.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Strobilomyces strobilaceus PP Domaslavické údolí, acidofilní bučina, 10.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Strobilomyces strobilaceus Osek, acidofilní bučina, sub Fagus, 20.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Strobilomyces strobilaceus Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, sub Fagus, 5.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Strobilomyces strobilaceus PP Peklo, acidofilní bučina, sub Faus, Picea, 22.8.2008, (c) Lucie Zíbarová

Celkem hojný, avšak přehlížený druh kornacovité houby s polokloboukatými plodnicemi a ostnitým hymenoforem. Roste na dřevě listnáčů, nejčastěji olší. Ještě hojnější ostnateček okrový (Steccherinum ochraceum) nevytváří výrazně polokloboukaté plodnice (i když se mohou na okraji odchlipovat), má kratší, jinak zbarvené ostny a menší spory.

Steccherinum bourdotii NPR Ruda, pobřežní porost rybníku, větev Alnus, 14.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Steccherinum bourdotii NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, báze mrtvého dubu (Quercus sp.), 21.3.2014, (c) Lucie Zíbarová

Steccherinum bourdotii NPP Polabská černava, mokřadní olšina, padlý kmen Alnus, 20.12.2015, (c) Lucie Zíbarová

Steccherinum bourdotii Chabařovice, vrbina, větev Salix, 11.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Steccherinum bourdotii PR Mokřady dolní Liběchovky, mokřadní olšina, kmínek Alnus, 30.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh rostoucí od jara do podzimu na živém i mrtvém dřevě listnáčů (i jehličnanů), nejčastěji buku. Způsobuje bílou hnilobu. Jedlá a chutná. Od podobné hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) se pozná subtilnějšími světlejšími plodnicemi a žloutnutím ve stáří. Hlíva dubová (Pleurotus dryinus) roste častěji jednotlivě, je tužší, má v mládí lupeny zakryté plachetkou a plstnatý až plstnatě šupinatý klobouk. Na dřevě jehličnanů ve vyšších či podmáčených polohách roste jedovatá hlíva ušatá (Pleurocybella porrigens). Velmi vzácně roste na dřevě jehličnanů i hlíva smrková (Pleurotus abieticola) s tmavšími, tenkomasými plodnicemi.

Pleurotus pulmonarius PR Dlouhý vrch, Tilio-Acerion, stojící mrtvý kmen Fraxinus, 6.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Pleurotus pulmonarius PP Líska, suťový les, kmen Fagus, 13.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Pleurotus pulmonarius PP Líska, suťový les, kmen Fagus, 13.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Pleurotus pulmonarius Dymokury, dubohabřina, kmínek Tilia, 3.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Pleurotus pulmonarius Dobčice, bučina, živý kmen Fagus, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Oligoporus alni, Cyanoporus alni

Jednoletý choroš z komplexu bělochoroše modravého (Postia caesia). Relativně hojný na dřevě listnáčů, odlišení od podobných druhů je dáno kombinací makroskopických (drobnější plodnice, klobouk není chlupatý, modré zbarvení přítomné jen u starších plodnic) a mikroskopických znaků (rozměry spory, tloušťka stěn u hyf).

Postia alni PR Studený vrch, třtinová bučina, kmen Fagus, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Postia alni PR Studený vrch, suťový les, kmen Fraxinus, 18.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Postia alni PR Království, tvrdý luh, větev Fraxinus, 6.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Postia alni NPP Peklo, potoční luh, padlý kmen Fraxinus(?), 17.10.2021, (c) Lucie Zíbarová

Postia alni PR Slovanský ostrov [SK], měkký luh, padlý kmen Salix, 9.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná vřeckovýtrusá dřevorozkladná houba. Roste na větvičkách nejrůznějších listnáčů, často ve společnosti bledě oranžového nepohlavního stadia Tubercularia vulgaris, tvořícího konidie. Komplex více druhů. Význačná bradavčitým povrchem perithecií a typem anamorfy. Parazitována nitschkií cizopasnou (Nitschkia parasitans).

Nectria cinnabarina PR Dlouhý vrch, Tilio-Acerion, větvička Fagus, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Nectria cinnabarina Houština u Maštova, výsadba modřínu, větev Acer platanoides, 29.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Nectria cinnabarina PR Choltická obora, zámecký park, větev Acer, 9.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Nectria cinnabarina PR Choltická obora, zámecký park, větev Acer, 9.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující, hezky vybarvená helmovka, rostoucí od konce jara do podzimu (nejhojnější je počátkem léta) na dřevě listnáčů, nejčastěji buků, vzácně i jehličnanů. Zapáchá po kyselině dusičné. Podobný pach mají i jiné dřevní helmovky, které však nebývají takto výrazně vybarvené a rostou na dřevě jehličnanů: helmovka louhová (Mycena stipata), helmovka zelenobřitá (Mycena viridimarginata) a helmovka smrková (Mycena silvae-nigrae). Podobně zbarvená může být mnohem drobnější helmovka jehličková (Mycena acicula). Žlutý třeň mívá i helmovka leponohá (Mycena inclinata).

Mycena renati NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, padlý kmen Fagus, 15.9.2022, (c) Lucie Zíbarová<

Mycena renati PR Vlčí důl, květnatá bučina, kmen Fagus, 20.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Mycena renati NPR Karloské bučiny, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 22.5.2025, (c) Lucie Zíbarová

Mycena renati NP Šumava, Žlebský vrch, suťový les, kmen Fagus, 5.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Mycena renati PR Studený vrch, květnatá bučina, větev Fagus, 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Mycena renati Černý vrch u Klášterce nad Ohří, jedlobučina, kmen Fagus, 26.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Mycena renati Černý vrch u Želnavy, horský suťový les, padlý kmen Acer, 30.7.2011, (c) Lucie Zíbarová

Mycena renati Křižanov, Domaslavické údolí, acidofilní bučina, padlý kmen Fagus, 7.6.2006, (c) Lucie Zíbarová

Mycena renati Křižanov, Domaslavické údolí, acidofilní bučina, padlý kmen Fagus, 7.6.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Mycena oortiana

Roste poměrně hojně od časného léta do podzimu na dřevě listnáčů, s oblibou buku a javoru klenu, vzácně i jehličnanů, častá je v bučinách a suťových lesích, ale i jiných biotopech. Nepříjemně zapáchá po jodoformu (zejména při zasychání). Význačná třeněm, který je často modře či fialově naběhlý, často na bázi s bělavým myceliem, světlým kloboukem začerstva s olivovými tóny, ekologií (růst na dřevě) a mikroskopickými znaky.

Mycena arcangeliana NPR Karlovské bučiny, květnatá bučina, silně zetlelý pařez Fagus, 19.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Mycena arcangeliana Litvínov, Pekelské údolí, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 29.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Mycena arcangeliana NPR Šúr [SK], tvdý luh, větev Quercus, 6.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Mycena arcangeliana PR Studený vrch, suťový les, kmen Fraxinus, 18.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Mycena arcangeliana PR Studený vrch, suťový les, kmen Picea, 4.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Mycena arcangeliana Kyšperk, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 4.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Mycena arcangeliana Litvínov, Šumenské údolí, acidofilní bučina, padlý kmen Fagus, 26.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Mycena arcangeliana Konětopy, suťový les, kmen Tilia, 24.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Mycena arcangeliana PR Dlouhý vrch, suťový les, zetlelý kmen listnáče, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Mycena arcangeliana Černý vrch u Klášterce nad Ohří, suťová bučina, silně zetlelá větev listnáče, 19.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

<

Mycena arcangeliana PP Babinské louky, porost křovitých vrb, větev Salix, 16.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh helmovky rostoucí na mrtvém dřevě listnatých stromů, nejčastěji buku, javoru klenu a olše. Hojnější ve vyšších a středních polohách. Po poranění roní hnědočervené mléko. Podobně zbarvené mléko roní i velmi hojná helmovka krvavá (Mycena sanguinolenta), ta však je drobnější, roste převážně na zemi, v opadu, z tenkých větviček a především má červeně lemované ostří lupenů. Plodnice jsou údajně bioluminiscentní, avšak v intenzitě, která není zachytitelná lidským okem.

Mycena haematopus NPR Koda, dubohabřina, fragment kmen Fagus, 14.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Mycena haematopus NPP Peklo, mokřadní olšina, pahýl Alnus, 7.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Mycena haematopus NPR Kohoutov, acidofilní bučina, kmen Fagus, 22.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Mycena haematopus PR Dlouhý vrch, suťový les, kmen Acer sp., 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Mycena haematopus NP České Švýcarsko, Jelení louže, rašeliniště, kmen Betula, 25.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Mycena haematopus PP Stříbrný roh, květnatá bučina, kmen Fagus, 4.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Mycena haematopus PR Vlčí důl, kyselá bučina, kmen Fagus, 25.8.2010, (c) Lucie Zíbarová

Mycena haematopus Litvínov, Šumenské údolí, květnatá bučina, silná větev Fagus, 29.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně místy hojně se vyskytující helmovka rostoucí od časného léta do podzimu v listnatých lesích v opadu a na větvičkách, hojná je v humózních bučinách a suťových lesích. Význačná tím, že při poranění roní šafránově oranžové mléko. Viz helmovka krvavá (Mycena sanguinolenta) a helmovka krvonohá (Mycena haematopus). Někdy mohou plodnice připomínat i špičku cibulovou (Mycetinis alliaceus), která roste na obdobných stanovištích, ale neroní mléko a má výrazný pach po česneku.

Mycena crocata Litvínov, Šumenské údolí, acidofilní bučina, hromada větví Fagus, 27.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Mycena crocata Litvínov, Šumenské údolí, acidofilní bučina, hromada větví Fagus, 27.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Mycena crocata Kyšperk, suťový les, opadlá větěv listnáče, sub Acer, Fagus, 12.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Mycena crocata PR Studený vrch, suťový les, sub Fagus, Acer, Picea, 3.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Mycena crocata PR Dlouhý vrch, Tilio-Acerion, větvičky listnáče, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Hojný dřevokazný druh rostoucí od léta do podzimu na bázích a kořenech živých i mrtvých listnatých stromů, nejčastěji buku a javoru klenu. Častý i v parcích. V mládí poživatelný. Způsobuje bílou hnilobu. Plodnice černají. Viz trsnatec lupenitý (Grifola frondosa), bondarcevka horská (Bondarzewia mesenterica) a hnědák Schweinitzův (Phaeolus schweinitzii).

Meripilus giganteus Kostolomlaty pod Milešovkou, Kamený vrch, suťový les, pařez Fagus, 20.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Meripilus giganteus Dlouhý vrch, Tilio-Acerion, báze pařezu Acer pseudoplatanus, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Meripilus giganteus PP Starý Hirštejn, acidofilní bučina, báze pahýlu Fagus, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Meripilus giganteus PR Polom, květnatá bučina, kolem pahýlu Fagus, 18.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lopharia spadicea

Roztroušeně se vyskytující dřevorozkladný druh rostoucí na dřevě listnáčů (dub, habr, líska, javor aj.). Hojnější především v nižších polohách. Způsobuje bílou hnilobu. Viz pevník dvoubravý (Laxitextum bicolor).

Porostereum spadiceum NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Acer campestre, 7.5.2013, (c) Lucie Zíbarová

Porostereum spadiceum NPR Drbákov-Albertovy skály, acidofilní teplomilná doubrava, padlý kmínek Robinia, 31.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Porostereum spadiceum NPR Libický luh, tvrdý luh, opadlá větev Quercus, 20.2.2023, (c) Lucie Zíbarová

Porostereum spadiceum NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Acer campestre, 7.5.2013, (c) Lucie Zíbarová

Porostereum spadiceum NPR Děvín-Kotel-Soutěska, dubohabřina, větev Corylus, 21.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Porostereum spadiceum NPR Děvín-Kotel-Soutěska, dubohabřina, větev Corylus, 21.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Porostereum spadiceum PR Myslivna, potoční luh, větev Populus, 3.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Porostereum spadiceum PP U Pohránovského rybníka, lužní les, větev Salix, 14.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Incl.: Lentinellus omphalodes, L. bissus, ...

Lignikolní druh rostoucí na podzim na dřevě listnáčů, s oblibou jasanu. Taxonomicky problematická skupina. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Lentinellus flabelliformis s.l. Korozluky, jasenina, větev Fraxinus, 2.1.2006, (c) Lucie Zíbarová

Lentinellus flabelliformis s.l. NPR Ve Studeném, suťový les, větev Acer pseudoplatanus, 28.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Lentinellus flabelliformis s.l. Kyšperk, potoční luh, opadlá větev Picea, 12.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lentinellus flabelliformis s.l. Hřivice, suťový les, větev Fagus, 3.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Lentinellus flabelliformis s.l. Kyšperk, potoční luh, opadlá větev Picea, 12.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lentinellus flabelliformis s.l. Dlouhý vrch, suťový les, větev Fraxinus, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující ryzec rostoucí od konce léta do podzimu pod listnáči, obzvláště buky, na půdách bohatších na živiny a báze. Dužnina a mléko nejsou palčivé. Mléko při zasychání šedne. Vůně slabá, ovocná. Podobný a vzácný ryzec strakatý (Lactarius musteus) roste pod borovicí na chudých, kyselých půdách, často mezi lišejníky.

Lactarius pallidus NPP Bílichovské údolí, okroticová bučina, sub Fagus, Picea, 16.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius pallidus Lipová-lázně, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 15.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius pallidus PR Dlouhý vrch, Tilio-Acerion, sub Fagus, Fraxinus, Acer pseudplatanus, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius pallidus PR Zátoňská hora, jedlobučina, sub Fagus, Abies, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius pallidus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Ryzec rostoucí v listnatých a smíšených lesích. Mléko bílé, vodnaté, zaycháním růžovějící. Viz též obtížně rozlišitelný ryzec datlí (Lactarius picinus) rostoucí pod jehličnany. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Lactarius fuliginosus PR Dlouhý vrch, suťový les, sub Acer pseudoplatanus, Fagus, 4.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Velice drobný druh lakovky rostoucí roztroušeně na podmáčených stanovištích zejména pod vrbami a olšemi. Spolehlivě rozpoznatelná mikroskopicky (bisporické bazidie, spory s dlouhými ostny), podobné drobné fromy může tvořit např. i velmi hojná lakovka obecná (Laccaria laccata). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Laccaria tortilis Hříškov, kulturní jehličnatý les, vlhké koleje lesní cesty, sub Pinus, Picea, Quercus, 26.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Laccaria tortilis PR Dlouhý vrch, Tilio-Acerion, podmáčené stanoviště, sub Fraxinus, Fagus, Acer pseudoplatanus, Alnus, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Laccaria tortilis Malonty, lesní prameniště, sub Salix, 20.9.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hydropus subalpinus

Tento druh roste roztroušeně od časného léta do podzimu podzim na větvičkách listnáčů (olše, buk, jasan) na vlhčích stanovištích, především v bučinách a suťových lesích. Někdy připomíná drobné plodnice penízovky ocasaté (Hymenopellis radicata).

Hydropus subalpinus NPR Karlovské bučiny, květnatá bučina, sub Fagus, 22.5.2025, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus subalpinus PR Vápenka, opuštěný lom, větvičky listnáčů, sub Fagus, Acer, Picea, 24.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus subalpinus PR Studený vrch, květnatá bučina, větev Fagus, 30.5.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus subalpinus NPR Karlovské bučiny, květnatá bučina, sub Fagus, 22.5.2025, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus subalpinus Dlouhý vrch, suťový les, podmáčené stanoviště, větvičky listnáče, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus subalpinus NPR Ve Studeném, květnatá bučina, potůček, větev listnáče, 6.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus subalpinus PR Pučanka, porost lísky, větvička listnáče, 2.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Drobná penízovka rostoucí na podzim z loňských zbytků plodnic dřevokazných hub, nejčastěji václavek a třepenitek. Od podobných druhů (penízovka hlíznatá - Collybia tuberosa, penízovka třásnitá - Collybia cirrhata) se pozná žlutookrovým a kulatým sklerociem na bázi plodnic. Roztroušeně se vyskytující druh.

Collybia cookei NP České Švýcarsko, Horní soutěska, inverzní smrčina, staré plodnice Armillaria, 16.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Collybia cookei NPR Libický luh, tvrdý luh, zbytky dřevokazných hub kolem pařezu Quercus, 11.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Collybia cookei PR Vápenka, lipová doubrava, na zbytcích dřevokazné houby (Hypholoma?), 28.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Collybia cookei NPR Libický luh, tvrdý luh, zbytky dřevokazných hub kolem pařezu Quercus, 11.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Druh připomínající drobnější plodnice hojné lišky obecné (Cantharellus cibarius), od té se však liší oranžovým zbarvením celé houby, útlejšími plodnicemi, mikroskopicky tenkostěnnými hyfami v pokožce klobouku a rozměry výtrusů. Roste vzácně od léta do podzimu v kyselých až chudých květnatých bučinách, vzácně i pod jehličnany. Mykorhizní druh. Podobná liška Romagnesiho (Cantharellus romagnesianus) je zbarvena oranžově až okrově žlutě, někdy se zbarvuje po poškození a báze třeně je obvykle červená, v ČR patrně nebyla nalezena (je známa zejména z oceanické západní Evropy). Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Cantharellus friesii Lipová-lázně, mladá kuturní smrčina, sub Picea(!), 15.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cantharellus friesii Žlíbek, světlý smíšený les, sub Corylus, Pinus, 5.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cantharellus friesii PR Vlčí důl, acidofilní bučina, sub Fagus, 23.8.2008, (c) Lucie Zíbarová

Cantharellus friesii Litvínov, Pekelské údolí, květnatá bučina, sub Fagus, 29.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cantharellus friesii PP Domaslavické údolí, acidofilní bučina, sub Fagus, 10.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cantharellus friesii PR Polom, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Cantharellus friesii (vlevo), C. cibarius (vpravo) PR Údolí Doubravy, 29.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Amanitopsis crocea (Pošvatka šafránová)

Rozroušeně až místy hojně se vyskytující druh, vytvářející mykorhizu s břízou (vzácněji i jinými dřevinami) na kyselých až neutrálních půdách, často na světlejších místech. Poměrně hojná je v lesních lemech, parcích, stromořadích a zahradách. Příbuzná muchomůrka Amanita subnudipes se odlišuje vybledlejšími barvami, třeněm bez výrazných příčných pásků a mikroskopickými znaky. Podobná a hojnější muchomůrka plavá (Amanita fulva) se liší zvnějšku oranžovou pochvou, třeněm bez příčných pásků, drobnějšími plodnicemi a kloboukem spíše v rezavěhnědých než oranžových odstínech.

Amanita crocea Dlouhý vrch, Tilio-Acerion, sub Fagus, Acer psudoplatanus, 6.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Amanita crocea Jirkov, Najštejn, porost náletových drřevi, sub Salix caprea, Betula, Fagus, 3.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Amanita crocea Moldava v Krušných horách, zahrada, sub Betula, 8.7.2007, (c) Lucie Zíbarová

Drobná a nenápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí roztroušeně až hojně na číškách buku. Na jaře se lze hojně setkat s nepohlavní fází (bíle ojíněné spičky stromat), pohlavní fáze (perithecia) se vytváří na podzim a nalézá se dosti zřídka. Viz např. dřevnatka hlohová (Xylaria oxyacanthae) na sklerotizovaných plodech hlohu nebo dřevnatka parohatá (Xylaria hypoxylon) na dřevě.

Xylaria carpophila PR Broumovská bučina, Eu-Fagion, číška Fagus sylvatica, 2.11.2007

Xylaria carpophila (nepohlavní fáze) PR Polom, květnatá bučina, číska Fagus, 2.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Xylaria carpophila (nepohlavní fáze) PR Pučanka, bučina na vápenci, číška Fagus sylvatica, 14.5.2013

Velmi hojný jednoletý druh choroše rostoucí na všech možných druzích mrtvého dřeva listnáčů, méně jehličnanů. Způsobuje bílou hnilobu. Nápadná tenkými, často úzce přisedlými, jemně plstnatými plodnicemi s černým zónováním. Pravděpodobně komplex kryptických druhů. Podobné druhy - např. outkovka pásovaná (Trametes ochracea), outkovka pýřitá (Trametes pubescens) či outkovka chlupatá (Trametes hirsuta). Nezaměnit s pevníkem plstnatým (Stereum subtomentosum) s hladkým, nikoli rourkatým hymenoforem (spodní plodnou stranou plodnice).

Trametes versicolor Zlatnická dolina [SK], dubohabřina, kmínek listnáče, 14.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Trametes versicolor NPR Horný les [SK], dubohabřina, padlý kmínek Carpinus, 18.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Trametes versicolor NPR Břehyně-Pecopala, podmáčená smčina, padlý kmen Alnus, 23.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Trametes versicolor PR Vysoký kámen, suťový les, kmen Fagus, 18.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Trametes versicolor Staré Ransko, květnatá bučina, větev Fagus, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Trametes versicolor CHA Jarovská bažantnica, tvrdý luh, opadlá větev Tilia, 20.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Trametes versicolor PR Broumovská bučina, květnatá bučina, větev Fagus sylvatica, 2.11.2007, (c) Lucie Zíbarová

Trametes versicolor NPR Horný les [SK], dubohabřina, padlý kmínek Carpinus, 18.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Trametes versicolor Podkrušnohorská výsypka, kmínek Tilia, 7.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný druh pevníku rostoucí na mrtvém dřevě různých listnáčů (buk, bříza, dub aj.). Význačný tuhými plodnicemi se štětinatým povrchem klobouku, hymenium jež po poranění nemění barvu a tmavou vrstvičkou na příčném řezu plodnicí. Pevník žlutookrový (Stereum ochraceoflavum) má měkčí, snadno ohebné plodnice, bez černé vrstvičky na řezu a roste typicky na tenčích větvičkách. Pevník plstnatý (Stereum subtomentosum) má plodnice obvykle s výrazněji vyvinutými klobouky, svrchu jemně plstnaté a hymenium po poranění žloutnoucí. Viz pevník dubový (Stereum gausapatum) s červenajícími plodnicemi a též pevník dvoubravý (Laxitextum bicolor). Na pevníku chlupatém parazituje rosolovka Steidlerova (Tremella steidleri) a rosolovka Naematelia aurantia.

Stereum hirsutum NPR Karlštejn, dubohabřina, pařízek Quercus, 26.8.2024, (c) Lucie Zíbarová

Stereum hirsutum PR Pavlínino údolí, potoční luh, padlý kmen Fagus, 21.8.2024, (c) Lucie Zíbarová

Stereum hirsutum PR Broumovská bučina, květnatá bučina, kmen Fagus sylvatica, 2.11.2007

Stereum hirsutum (řez plodnicí) PR Pavlínino údolí, potoční luh, padlý kmen Fagus, 21.8.2024, (c) Lucie Zíbarová

Stereum hirsutum PR Polom, květnatá bučina, kmen Fagus sylvatica, 28.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Stereum hirsutum PR Broumovská bučina, květnatá bučina, kmen Fagus sylvatica, 2.11.2007

Stereum hirsutum NPR Karlštejn, dubohabřina, pařízek Quercus, 26.8.2024, (c) Lucie Zíbarová