Hojný druh slzivky rostoucí pod listnáči, vzácněji pod jehličnany, častěji na těžších a minerálních půdách na neutrálním až bazickém, méně i kyselém podkladě. Mykorhizní druh, stejně jako ostatní slzivky. Význačná robustním vzrůstem, okrově-béžovým kloboukem, pachem po ředkvičkách a hrubě příčně páskovaným třeněm. Lupeny vždy bez kapiček. Poměrně dobře poznatelná i mikroskopicky (cheilocystidy rozšířené na bázi a s válcovitým apexem, ..). Podobná je slzivka zavalitá (Hebeloma bulbiferum), která je u nás výrazně teplomilná a vápnomilná, má často lupeny s kapičkami a užší bázi cheilocystid. Hojná slzivka oprahlá (Hebeloma crustuliniforme) a příbuzné druhy se odlišují světlejším, bělavým kloboukem, méně výrazně vločkatým třeněm, o něco menšími plodnicemi a jinými mikroznaky (kyjovité cystidy). Podobná je i slizvka zatvrdlá (Hebeloma laterinum) se spíše vřetenovitým, na bázi hnědnoucím třeněm a méně výraznou vůní.

Hebeloma sinapizans Sokolov, výsypka Antonín, sub Tilia, Carpinus, 11.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma sinapizans Hradčany, lipová výsadba, sub Tilia, Larix, 17.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma sinapizans PR Vápenka, vápnomilná bučina, sub Fagus, Picea, Acer, 1.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma sinapizans Sokolov, Podkrušnohorská výsypka, sub Tilia, 30.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma sinapizans Klapice, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Acer, Pinus, 10.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma sinapizans NPR Karlovské bučiny, květnatá bučina, sub Fagus, báze pařezu Fagus, 19.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma sinapizans Mšené-Lázně, dubohabřina, sub Tilia, Quercus, Carpinus, 5.1.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma sinapizans Podkrušnohorská výsypka, sub Tilia, 7.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Tato slzivka roste hojně od léta do podzimu pod listnáči s oblibou na bazických a těžších půdách, často v parcích. Vyznačuje se širokými a řídkými lupeny a sladkým pachem, nicméně od podobných druhů se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky (tvar a velkost spor). Obdobný sladký pach mají ještě: slzivka velkovýtrusá (Hebeloma nauseosum), slzivka vřetenovýtrusá (Hebeloma fusiporum), slzivka plstnatá (Hebeloma odoratissimum) a slzivka Hebeloma ichnostylum.

Hebeloma sacchariolens České Budějovice - Stromovka, sub Tilia, Quercus, 20.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma sacchariolens Podkrušnohorská výsypka, sub Tilia, 21.8.2007, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma sacchariolens Podkrušnohorská výsypka, sub Tilia, 17.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Tento hojný a drobnější druh hvězdovky roste od léta do podzimu v opadu jehličnanů (borovice, smrk, modřín), méně často listnáčů, častěji na bazických, ale i na kyselých půdách. Druh dobře poznatelný podle vnější vrstvy okrovky, která zůstává přichycena k substrátu uvolňující se od střední vrstvy (podobně jako u hvězdovky klenbové - Geastrum fornicatum), která bývá zpravidla rozpukaná a čtyři cípy.

Geastrum quadrifidum PP Muckovské vápencové lomy, sub Pinus, Picea, Corylus, 10.6.2006, (c) Lucie Zíbarová

Geastrum quadrifidum NPR Vyšenské kopce, sub Pinus, Corylus, 13.4.2008, (c) Lucie Zíbarová

Geastrum quadrifidum Podkrušnohorská výsypka, sub Larix, 30.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Daedaleopsis tricolor

Roztroušeně se vyskytující varieta běžného síťkovce načervenalého (Daedaleopsis confragosa), rostoucí na dřevě listnáčů (třešeň, lípa), častěji na synantropních stanovištích. Způsobuje bílou hnilobu. Od typické variety se liší tenčími a tmavšími (červenohnědými) plodnicemi a především zcela lupenitým hymenoforem (síťkovec načervenalý má pouze protažené rourky). Existují však přechody. Viz lupeník březový (Trametes betulina) nebo trámovka plotní (Gloeophyllum sepiarium).

Daedaleopsis tricolor NPR Kněžčiky, bazifilní teplomilná doubrava, padlý kmen Cerasus, 2.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Daedaleopsis tricolor NPR Kněžčiky, bazifilní teplomilná doubrava, padlý kmen Cerasus, 2.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Daedaleopsis tricolor NPR Kněžčiky, bazifilní teplomilná doubrava, padlý kmen Cerasus, 2.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Daedaleopsis tricolor NPR Kněžčiky, bazifilní teplomilná doubrava, padlý kmen Cerasus, 2.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Daedaleopsis tricolor Podkrušnohorská výsypka, větev Tilia, 24.10.2006, (c) Lucie Zíbarová

Daedaleopsis tricolor Podkrušnohorská výsypka, větev Tilia, 24.10.2006, (c) Lucie Zíbarová

Daedaleopsis tricolor Nová Ves u Loun, potoční luh, větev Cerasus, 8.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Poměrně hojná a pohledná houba rostoucí na zemi v opadu jehličnanů (smrk, borovic), méně často listnáčů, na kyselých i zásaditých, vždy však humózních půdách. Má nepříjemný zatuchlý pach.

Cystoderma carchariasNPR Velká Niva, kuturní les, sub Picea, 25.10.2022,, (c) Lucie Zíbarová

Cystoderma carcharias Podkrušnohorská výsypka, sub Picea omorica, Alnus glutinosa, 21.8.2007, (c) Lucie Zíbarová

Cystoderma carcharias NP Krkonoše, Krakonošova snídaně, lesní cesta, sub Picea, 22.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cystoderma carcharias Provodín, rekultivovaná pískovna, sub Pinus, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cystoderma carcharias Tutleky, rekultivovaná pískovna, sub Pinus, 20.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

Cystoderma carchariasNPR Velká Niva, kuturní les, sub Picea, 25.10.2022,, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh rostoucí na větvičkách listnáčů, vzácně jehličnanů. Od podobných druhů např. trepkovitka Cesatiho (Crepitodus cesatii), t. hlínolupenná (Crepidotus caspari) se pozná pouze mikroskopicky.

Crepidotus variabilis PR Ronov, suťový les, větev Fraxinus, 21.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus variabilis Jelenec [SK], dubohabřina, opadlá větev Carpinus, 23.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus variabilis NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, řapíky Pteridium, 1.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus variabilis Ralsko, Boreček, výsadba dubu červenému, větev Quercus rubra, 1.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus variabilis PR Ronov, suťový les, větvičky Fraxinus, 6.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus variabilis Podkrušnohorská výsypka, větévka Quercus, 17.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný druh rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě různých listnáčů, vzácně i jehličnanů v různých biotopech, od nížin do hor, často na tenkých trčících větvičkách. Od podobných druhů se pozná pouze mikroskopicky. Viz trepkovitka Kubičkova (Crepidotus kubickae) s méně kulatými výtrusy s mírně odlišnou ornamentikou a růstem typicky na jehličnanech. Další drobnější bílé nehygrofánní trepkovitky jsou např. trepkovitka měnlivá (Crepidotus variabilis), t. běloučká (Crepidotus epibryus), t. Bresadolova (Crepidotus versutus), či t. hlínolupenná (Crepidotus caspari). Další druhy mají hygrofánní pokožku (např. Crepidotus mollis, Crepidotus applanatus) nebo zbarvené plodnice (např. Crepidotus luteolus, Crepidotus crocophyllus). Podobné plodnice tvoří i mechovka Hobsonova (Crepidotus hobsonii), hlíva nejbělejší (Cheimonophyllum candidissimum) či mecháček mechový (Rimbachia arachnoidea).

Crepidotus cesatii PP Eváňská rokle, lesní lem, větev Rosa, 28.12.2015, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus cesatii NPR Libický luh, měkký luh, opadlá větev Salix, 7.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus cesatii PR Gajc [SK], měkký luh, trčící větev Corylus, 14.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus cesatii Radobýl, vysoké křoviny, opadlá větévka rosa, 3.6.2024, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus cesatii PR Loužek, tvrdý luh, větvička Fraxinus, 19.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus cesatii Podkrušnohorská výsypka, větévka Tilia, 17.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus cesatii Libochovany, porost teplomilných křovin, větev Cornus sanguinea, 5.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus cesatii PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, opadlá větev Ulmus?. 8.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus cesatii Chotyně, rekultivovaná skládka, větev Cytisus scoparius, 31.8.2018, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus cesatii CHA Jarovská bažantnica, tvrdý luh, opadlá větev Acer, 20.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Druh pavučince z podrodu telamonka (Telamonia) rostoucí vzácně (místy však hojněji) na podzim na podmáčených stanovištích pod olšemi, se kterými vytváří mykorhizu. Výrazné pásky bílého vela na třeni. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Cortinarius alnetorum NPP Peklo, mokřadní olšina, sub Alnus, 18.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius alnetorum PP Pískovna u Dračice, sub Alnus, 26.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius alnetorum Liberec, Opičák, olšina, sub Alnus, 9.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus disseminatus

Velmi hojný druh hnojníku, který se vyznačuje drobnými plodnicemi rostoucími tařka po celý rok v početných skupinách desítek až stovek kusů na rozloženém dřevu listnáčů, zbytcích dřeva, pilinách apod. někdy zdánlivě na zemi. Podobná charakterem růstu bývá křehutka trpasličí (Psathyrella pygmaea). Viz další drobné druhy rodu např. Coprinellus subdisseminatus nebo Coprinellus aquatilis.

Coprinellus disseminatus Liběchov, lipová alej, sub Tilia, 9.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus disseminatus Křižanov, zbyky dřeva u cesty, sub Thuja, Pinus nigra, 7.6.2006, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus disseminatus NPP Peklo, mokřadní olšina, pahýl Fraxinus?, 28.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus disseminatus Malešov, křovinatá stráň, kmínek Sambucus nigra, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus disseminatus Malešov, křovinatá stráň, kmínek Sambucus nigra, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus disseminatus Vyšné, železniční zastávka, na zemi, v trávě, 16.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus disseminatus Podkrušnohorská výsypka, iniciální stadium sukcese na výsypce, rostlinné zbytky, 22.8.2007, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus disseminatus PP U Pohránovského rybníka, lužní les, dutina pařezu listnáče, 14.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus atramentarius

Hojný druh hnojníku rostoucí v lese, lesních lemech, parcích, zahradách apod. na zemi či zbytcích dřeva. Jedlý, ale při konzumaci společně s alkoholem vyvolává nepříjemné otravy. Viz též hnojník hrotitý (Coprinopsis acuminata) s užšími výtrusy (4-5 μm), h. Romagnesiho (Coprinopsis romagnesiana) s výrazným ornažově-rezavým velem a hnojník význačný (Coprinopsis insginis) s bradavčitými sporami rostoucí typicky na bázi dubů.

Coprinopsis atramentaria Podkrušnohorská výsypka, větev Salix sp., 7.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Drobná penízovka rostoucí roztroušeně na loňských plodnicích holubinek a ryzců. Nejspíš je hojnější ve vyšších polohách a na podmáčených stanovištích. Od podobných druhů (penízovka třásnítá - Collybia cirrhata, penízovka Cookeova - Collybia cookei) se pozná podle charakteru sklerocia, které je tmavě hnědé a tvarem připomíná zrno.

Collybia tuberosa NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, stará plodnice Russula nigricans, 7.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Collybia tuberosa Podkrušnohorská výsypka, sub Picea omorica, loňská plodnice Lactarius deliciosus, 30.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

<

Collybia tuberosa (detail sklerocia) Prášily, rašelinná smrčina, 20.9.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Clavaria acuta

Roztroušeně se vyskytující kyjankovitá houba rostoucí na otevřených stanoviších, v křovinách a lesních lemech, méně často olšinách, převážně na vápnitých až neutrálních substrátech. Komplex více druhů, taxonomicky nedořešená skupina. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Clavaria falcata PR Vápenka, jasenina, sub Acer, Fraxinus, Picea, 9.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Clavaria falcata Podkrušnohorská výsypka, sukcesní plocha s dominancí travin, 2.10.2008, (c) Lucie Zíbarová

Clavaria falcata PR Myslivna, svahové prameniště, sub Alnus, Fraxinus, 12.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Clavaria falcata Červený Hrádek, krátkostébelný mechatý trávník, sub Tilia, 3.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Camarophyllopsis foetens

Vzácný druh rostoucí na travnatých stanovištích, rozvolněných lesích a parcích na bazických substrátech. Druh význačný silným a nepříjemným pachem po naftalínu, tmavými plodnicemi a počtem lupenů ≥ 20. Komplex více obtížně určitelných druhů. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Camarophyllopsis foetens s.l. Podkrušnohorská výsypka, sukcesní plocha s dominancí travin, 2.10.2008, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až vzácně se vyskytující jednoletý choroš rostoucí na dřevě listnáčů, nejčastěji vrby, také i v parcích na jírovci, javoru apod. Způsobuje bílou hnilobu. Dužnina na řezu světlejší než rourky a s tmavou linkou nad rourkami. Viz též mnohem hojnější šedopórka osmahlá (Bjerkandera adusta) s menšími plodnicemi, tmavými póry a dužninou světlejší než rourky.

Bjerkandera fumosa Sokolov, Podkrušnohorská výsypka, pařez Tilia, 7.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Bjerkandera fumosa NPP Hrabanovská černava, křovité vrbičky, kmínek Salix, 16.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Bjerkandera fumosa Sokolov, výsypka Antonín, pařez Populus, 11.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Bjerkandera fumosa Sebuzín, Rytina soutěska, suťový les, kmen Fagus, 16.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Bjerkandera fumosa PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, kmínek Salix, 9.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Bjerkandera fumosa PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, kmínek Salix, 9.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Bjerkandera fumosa PR Slovanský ostrov, měkký luh, mrtvý stojící kmen Acer negundo, 9.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Bisporella citrina

Hojná vřeckovýtrusá houba, jejíž drobná, sytě žlutá apothecia rostou od pozdního léta do podzimu ve velkých skupinách přisedle na dřevě listnáčů (nejčastěji buk, ale i habr, olše, bříza, vrba atd.). Další podobné druhy se odlišují mikroskopickými znaky.

Calycina citrina NPP Jestřebské slatiny, porost křovitých vrb, větev Salix, 1.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Calycina citrina Podkrušnohorská výsypka, větev Alnus glutinosa, 17.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hyphoderma radula, Basidioradulum radula

Hojná kornatcovitá houba rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě, typicky větvích listnatých dřevin ještě v kůře - nejčastěji třešní, trnek, jeřábů a dalších růžovitých dřevin, ale i buků, vrb či bříz, vzácněji i jehličnanů. Hymenofor ostnitý až lopatkovitý. Způsobuje bílou hnilobu. Kornatka přechodná (Hyphoderma transiens) je podobná, jen se zubatým hymenoforem a mikroskopicky bez zaškrcovaných cystid. Viz též struhák blanitý (Radulomyces molaris), s odlišnými mikroskopickými znaky (široce eliptické až vejčité, mírně silnostěnné spory) a pachem po naftalínu.

Xylodon radula PR Rač, dubohabřina, větev Cerasus, 12.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Xylodon radula PR Čabel, kulturní smíšený les, zavěšený kmen Betula, 4.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Xylodon radula Arnoštov, Kaliště, paseka, pařez Picea, 9.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Xylodon radula Vinařice, výsadba borovice černé, větev Pinus nigra, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Xylodon radula Velká Javorská, suťový les, větev Abies, 24.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Xylodon radula Podkrušnohorská výsypka, větev Salix caprea, 28.8.2008, (c) Lucie Zíbarová

Xylodon radula PP Vesecký kopec, mladý kuturní bork, kmínek Pinus, 14.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný a všeobecně známý druh rostoucí v létě a na podzim v listnatých a jehličnatých lesích (nejčastěji pod břízou), častěji na kyselém podloží. Jedovatá a slabě halucinogenní. Velmi variabilní druh co se barvy a množství bradavek na klobouku týče (popsáno větší množství forem a variet). Od podobné muchomůrky královské (Amanita regalis) se pozná podle červeného až oranžového, nikoli hnědého klobouku a obvykle bílých bradavek. Viz též muchomůrka císařka (Amanita caesarea).

Amanita muscaria NPR Břehyně-Pecopala, habřina, sub Carpinus, Betula, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Amanita muscaria Chrastín, kulturní smrčina, sub Picea, Larix, Quercus, 28.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Amanita muscaria Bynovec, kulturní jehličnatý les, sub Picea, Pinus, Betula, 4.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Amanita muscaria Podkrušnohorská výsypka, sub Betula, 7.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Amanita regalis (vlevo) a Amanita muscaria (vpravo), PR Údolí Doubravy, kulturní smrčina, 21.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Amanita muscaria NPP Kaproun, sušší okraj přechodového rašeliniště, sub Salix, Betula, Picea, 21.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Amanita muscaria Solopysky, mladá výsadba listnáčů, sub Acer pseudoplatanus, Betula, Ulmus, 27.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Saprotrofní druh vzácně rostoucí na zemi ve světlých listnatých lesech, lesních lemech, často na mechatých lesních pěšinách, typicky na bazickém podloží. Význačný vláknitě plstnatým až drobně šupinkatým kloboukem, šedou pochvou a cheilocystidami bez nepravidelných a větvených prstovitých výběžků. Viz kukmák dřevní (Volvariella caesiotincta) rostoucí na zbytcích dřeva s cheilocystidami, které často vybíhají do prstovitých výběžků. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Volvariella murinella Eváň, olšo-jasanový luh, sub Alnus, Fraxinus, Acer campestre, 1.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella murinella Nečemice, potoční luh, okraj cesty, sub Acer, Tilia, 5.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella murinella Dřevíč, mechatá lesní cesta, sub Quercus, Swida, Prunus spinosa, 4.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný druh holubinky rostoucí od léta do podzimu pod listnáči i jehličany na různých typech půd. Nápadná řídkými a tlustými lupeny a červenáním, později zčernáním dužniny. Chuť mírná. Jedlá. Staré zčernalé plodnice vytrvávají dlouho na stanovišti. Viz též holubinka hustolupenná (Russula densifolia), holubinka osmahlá (Russula adusta) a nebo h. ostrolupenná (Russula acrifolia). V poslední době bylo v rámci sekce Compactae v Evropě rozpoznáno více druhů, avšak holubinka černající zůstává snadno rozpoznatelným druhem. Na starých plodnicích roste často rovetka pýchavkovitá (Asterophora lycoperdoides).

Russula nigricans NPR Ve Studeném, bučina, sub Fagus, Picea, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula nigricans NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, Carpinus, Picea, 1.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula nigricans (loňské plodnice) Salaš, acidofilní bučina, sub Fagus, 18.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

Russula nigricans Údolí Podbradeckého potoka, dubohabřina, sub Quercus, Fagus, Carpinus, 18.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Russula nigricans NPR Ve Studeném, bučina, sub Fagus, Picea, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula nigricans Rybniště, kulturní smíšený les, sub Fagus, Picea, 9.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh holubinky obzvláště typický pro bučiny, velmi vzácně se vyskytuje i pod jehličnany. Vyznačuje se žlutohnědým kloboukem a třeněm, hořkou a palčivou chutí a vůní po jablečném kompotu. Viz taktéž palčivá holubinka sluneční (Russula solaris) se živějšími barvami a sytější výtrusným prachem a holubinka hlínožlutá (Russula ochroleuca) se zelenavými tóny na klobouku, téměř mírnou dužninou a šednoucím třeněm.

Russula fellea PR Libochovka, květnatá bučina, sub Fagus, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Russula fellea Benešov nad Černou, mladá bučina, sub Fagus, 7.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Russula fellea PR Údolí Doubravy, kulturní smíšený les, sub Fagus, Picea, 26.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Russula fellea Dluhoště, Dálava, fragment acidofilní bučiny, sub Fagus, 24.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Russula alnetorum s. auct.

Roztroušeně vyskytující druh rostoucí v bažinných a potočních olšinách. Vytváří mykorhizu s olší. Nápadná nažloutlým, ve stáří šednoucím třeněm. Palčivá. Uvedená ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb. (ohrožený druh jako R. alnetorum) a Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh). Skutečná Russula alnetorum roste v horách při horní hranici lesa pod olší zelenou.

Russula pumila Stoupno, mokřadní olšina, sub Alnus, 14.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Russula pumila NPP Rečkov, mokřadní olšina, sub Alnus, 10.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Russula pumila PP Zadní rybník, mladá podmáčená olšina, sub Alnus, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Russula pumila NPR Břehyně-Pecopala, mokřadní olšina, sub Alnus, 3.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Russula alnetorum Eváň, olšo-jasanový luh, sub Alnus glutionsa, Fraxinus, 1.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula pumila, potoční luh, sub Alnus, 3.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Russula pumila (spory, Melzrovo reagens, 1000x), 27.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Nápadně zbarvená kornatcovitá houba s merulioidním hymenoforem, poněkud připomínající drobnější a žlutou plodnici dřevomorky domácí (Serpula lacrymans). Stejně jako ona způsobuje hnědou hnilobu dřeva. Roste roztroušeně na padlých kmenech a větvích borovic, často na reliktních stanovištích (bory na skalách nebo na rašeliništích). Význačná úzkými válcovitými výtrusy (cca 4-5 x 1.5 µm). Viz dřevomorka meruňková (Leucogyrophana mollusca) nebo dřevomorka lesní (Serpula himantioides).

Pseudomerulius aureus Rejštejn, kulturní bor, kmen Pinus, 2.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Pseudomerulius aureus NP České Švýcarsko, Vosí díra, inverzní pískovcová rokle, kmen Pinus strobus, 22.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Pseudomerulius aureus NPR Velká niva, rašelinný bor, kmen Pinus, 21.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Pseudomerulius aureus NPR Břehyně-Pecopala, rašelinný bor, kmen Pinus, 23.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Pseudomerulius aureus NPR Velká Niva, rašelinný bor, padlý kmen Pinus, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Pseudomerulius aureus EVL Údolí Podbradeckého potoka, acidofilní doubrava, padlý kmen Pinus sylv., 24.9.2011

Pseudomerulius aureus NPR Červené Blato, blatkový bor, padlý kmen Pinus, 12.10.2012

Drobný druh křehutky rostoucí však ve velkých skupnách. Pro svou podobnost s hnojníkem nasetým (Coprinellus disseminatus) nejspíše přehlížený druh. Roste na zetlelém dřevě listnáčů, vzácně jehličnanů, nebo na zemi. Má hořkou chuť.

Psathyrella pygmaea NPR Koda, potoční luh, detrit, sub Fraxinus, Acer campestre, Fagus, 31.8.2022, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella pygmaea NPR Koda, potoční luh, detrit, sub Fraxinus, Acer campestre, Fagus, 31.8.2022, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella pygmaea NPR Koda, potoční luh, detrit, sub Fraxinus, Acer campestre, Fagus, 31.8.2022, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella pygmaea EVL Údolí Podbradeckého potoka, Alnenion glutinoso-incanae, na zemi, kolem pahýlu listnáče, 14.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pluteus lutescens, Pluteus pallescens

Hojný a poměrně proměnlivý druh štítovky, nicméně vždy dobře odlišitelný podle žlutého třeně. Roste na zetlelém dřevě listnáčů od pozdního jara do podzimu. Komplex více, obtížně rozlišitelných druhů. Nedávno popsaný Pluteus vellingae může růst i na jehličnanech a má o něco málo menší a více kulaté spory. Pluteus siccus známý jen z evropské části Ruska má žlutavý klobouk se zelenavými tóny, malé kulatější spory a polymorfní cheilocystidy.

Pluteus romellii Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, větev Tilia, 30.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus romellii PR Pod Trilinou, květnatá bučina, kmen Fagus, 10.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus romellii Chocholná-Velčice [SK], potoční luh, větev Salix, 26.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus romellii PR Opolenec, porost lísky na vápenci, kmínek Corylus avellana, 25.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus romellii NPR Kněžičky, teplomilná dobrava, dřevní štěpka, 7.5.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus romellii NPR Čtvrtě, lesní prameniště, větev listnáče (Tilia?), 25.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus romellii EVL Údolí Podbradeckého potoka, Alnenion glutinoso-incanae, zetlelý kmen Populus, 14.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Velmi vzácný druh bedly rostoucí pod listnatými stromy (habr, jasan) častěji na bazickém podloží. Pro své modrozelenné lupeny nezaměnitelný druh. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Melanophyllum eyrei EVL Údolí Podbradeckého potoka, Fraxinetum, sub Fraxinus, Corylus, Carpinus, 18.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Saprotrofní druh rostoucí místy hojně od druhé poloviny léta do podzimu v opadu listnáčů (habr, buk, jasan), často v trsech. Dává přednost humózním, neutrálním až bazickým půdám. Význačná narůžovělými či nafialovělými tóny na plodnici.

Marasmius wynneae Těchlovice, mladá bučina, sub Fagus, Acer, 7.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius wynneae Lipová-lázně, smíšený kulturní les, sub Picea, Fagus, Corylus, 15.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius wynneae Údolí Podbradeckého potoka, Carpinion, sub Carpinus, Quercus, 16.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius wynneae Hajnice u Mirochova, květnatá bučina, sub Fagus, Acer pseudoplatanus, 23.9.2008, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius wynneae PR Myslivna, okroticová bučina, sub Fagus, 12.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius wynneae PP V Hlubokém, dubohabřina, sub Carpinus, Fagus, 1.9.2014,  (c) Lucie Zíbarová

Špička rostoucí hojně v opadu a na zbycích dřeva nejrůznějších listnáčů, vzácně jehličnanů. Nápadná ojíněným třeněm a často i kloboukem (sety), podobná a o něco méně hojná špička rohonohá (Marasmius cohaerens) má sety i v lupenech.

Marasmius torquescens NPP Jeskyně Na Pomezí, květnatá bučina, sub Fagus, Acer, Picea, 15.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius torquescens EVL Údolí Podbradeckého potoka, květnatá bučina, 18.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius torquescens PP V Hlubokém, suťový les, sub Carpinus, Acer pseudoplatanus, 1.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius torquescens NPP Medník, acidofilní bučina, sub Fagus, Carpinus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Drobná špička rostoucí hojně od léta do podzimu na opadu a větvičkách listnáčů (dub, habr, líska, buk). Význačná lupeny tvořícími kolárek (límeček) okolo třeně a hnědavými barvami klobouku. Podobná je např. špička kolovitá (Marasmius rotula), která je mj. větší a světlejší a š. Wettsteinova (Marasmius wettsteinii) rostoucí na jehličí. Na listech listnáčů rost mj. i špička listová (Marasmius epiphyllus) s redukovanými lupeny a bez kolárku či špička dubomilná (Marasmius quercophilus).

Marasmius bulliardii NPR Velký a Malý Tisý, větev Quercus, 5.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius bulliardii NPR Salajka, jedlobučina, list Fagus, 22.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius bulliardii NPR Velký a Malý Tisý, větev Quercus, 5.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius bulliardii PR Myslivna, svahové prameniště, větévka listnáče, 12.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hygrophorus persoonii

Mykorhizní houba rostoucí na podzim roztroušeně pod listnáči (habr, líska, dub?) převážně na bazickém podloží. Podobná a hojná šťavnatka olivověbílá (Hygrophorus olivaceoalbus) roste pod jehličnany (smrk) na kyselých půdách; šťavnatka hnědobílá (Hygrophorus latitabundus) je mohutnější, silně slizká a roste pod borovicemi. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Hygrophorus glutinifer Konětopy, teplomilná doubrava, sub Quercus, Corylus, 6.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus glutinifer PR Kulivá hora, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Pinus, 20.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus glutinifer Mšené-Lázně, dubohabřina, sub Corylus, Carpinus, Quercus, 5.1.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus glutinifer PR Kulivá hora, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Pinus, 20.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus glutinifer Hřivice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 6.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus glutinifer PR Kulivá hora, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 20.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus glutinifer PP Eváňská rokle, dubohabřina, sub Quercus, Carpinsu, 28.12.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus glutinifer PP Údolí Podbradeckého Potoka, dubohabřina, sub Carpinus, Corylus, 16.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hygrocybe persistens

Jedna z hojnějších voskovek rostoucí roztroušeně na nehnojených trávnících, pastvinách, v parcích či zahradách s oblibou na bazických půdách. Význačná úzce připojenými až volnými lupeny, lepkavým či suchým kuželovitým klouboukem se špičatým hrbolem a suchým vláknitým třeněm, mikroskopicky pak velkými sporami (>10 μm) a regulární tramou lupenů. Voskovka Konrádova (Hygrocybe konradii) má širší výtrusy. Viz voskovka kuželovitá (Hygrocybe conica) s víceméně černajícími plodnicemi.

Hygrocybe acutoconica PR Pučanka, krátkostébelný trávník na vápenci, 28.9.2005, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe acutoconica Milovice, pastvina, 26.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe acutoconica PR Holý vrch, teplomilné křoviny, sub Corylus, Euonymus, Rhamnus, Swida, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe persistens Milovice, pastvina, 26.9.2017, (c) Lucie Zíbarová