Syn.: Lentinus suavissimus

Roztroušeně se vyskytující druh dřevorozkladné houby rostoucí od jara do podzimu na suchých větvích listnáčů, téměř výhradně vrb (např. Salix cinerea), obvykle stále připojených ke kmeni. Preferuje vlhčí stanoviště (okraje rašeliništ, rybníků apod.) a vyšší polohy. Význačný intenzivním pachem po anýzu, za příznivých povětrnostních podmínek je cítít i na několik metrů daleko. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh). a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Neofavolus suavissimus Lásenice, směr Blatská Hájnice, porost křovitých vrb v příkopu u cesty, větev Salix cinerea, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Neofavolus suavissimus NPR Velký a Malý Tisý, poros křovitých vrb, suchá větev Salix cinerea, 1.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Neofavolus suavissimus Lásenice, směr Blatská Hájnice, porost křovitých vrb v příkopu u cesty, větev Salix cinerea, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Neofavolus suavissimus NPP Jestřebské slatiny, křovité vrbičky, větev Salix, 27.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Neofavolus suavissimus Lásenice, směr Blatská Hájnice, porost křovitých vrb v příkopu u cesty, větev Salix cinerea, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Boletus pulverulentus

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od léta do podzimu pod listnáči, méně často i jehličnany především na kyselých až neutrálních půdách. Nápadný a prakticky nezaměnitelný pro intenzivní modrání celé plodnice.

Cyanoboletus pulverulentus NPR Lichnice-Kaňkovy hory, suťový les, sub Fagus, Carpinus, Picea, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Cyanoboletus pulverulentus PR Fabián, květnatá bučina, sub Fagus, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cyanoboletus pulverulentus NPR Libický luh, dubohabřina, sub Carpinus, 11.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hypholoma subviride?

Tato varieta se od typické třepenitky svazčité (var. fasciculare) liší nápadně drobnějšími plodnicemi s průměrem klobouku do cca 2cm. Taxonomická hodnota sporná, nicméně bylo prokázáno, že některé linie vytvářející drobné plodnice se nekříží s typickou varietou a tvoří tak samostatný biologický druh (H. subviride). V každém případě jeho odlišení od pouhých zakrslých plodnic třepenitky svazčité se zdá být značně problematické. Jedovatá.

Tricholoma fasciculare var. pusillum PR Fabián, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pluteus luteovirens

Vzácná štítovka rostoucí na zetlelém dřevě listnáčů, nejčastěji buku. Nápadná žlutým hygrofánním kloboukem, při vysychání se zelenavými tóny. Od podobné a mnohem hojnější štítovky žluté (Pluteus leoninus) se pozná podle odlišné stavby pokožky ta je u š. žluté vláknitá, u š. žlutozelenavé naopak zrníčkatá a uprostřed často svraskalá. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Pluteus chrysophaeus PR Fabián, suťový les, zetlelý kmen Fagus, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus chrysophaeus PR Fabián, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus chrysophaeus NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Fagus, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus chrysophaeus PR Fabián, květnatá bučina, silně zetlelý kmen listnáče, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus chrysophaeus PR Fabián, květnatá bučina, silně zetlelý kmen listnáče, 27.7.2006, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný polorozlitý víceletý choroš způsobující kořenovou hnilobu jehličnanů, zejména smrku. Vyskytuje se při bázích živých stromů i pařezů. Hospodářsky významný druh, hojný ve smrkových monokulturách. Mez stromy v rámci porostu se šíří kořenovými srůsty. Způsobuje bílou hnilobu kořenů a báze kmene. Dříve nerozlišován od příbuzných druhů lišících se mimojiné preferencí hostitele (Heterobasidion annosum s. str., Heterobasidion abietinum). Na starých plodnicích může růst nedohub Broomeův (Sphaerostilbella broomeana).

Heterobasidion cf. parviporum Libořezy, kulturní smrčina, pařez Picea, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vysyktující druh rostoucí pod jehličnany, nejčastěji smrky, spíše ve vyšších polohách. Dužnina mírná. Podobná holubinka ametystová (Russula amethystina) a h. Turkové (R. turci) se odlišují sytě zbarveným výtrusným prachem a pachem po jodoformu. Viz též holubinka podmračná (Russula parazurea).

Russula azurea Východná, Kundrátovo, [SK], zarostlé pastviny, sub Picea, Populus, 21.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Russula azurea Malonty, mladá kulturní smrčina, sub Picea, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula azurea Včelný, kulturní smíšený les, sub Abies, Picea, Quercus, 30.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula azurea (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 30.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh jednoletý choroše rostoucí zdánlivě ze země, ve skutečnosti však parazituje(?) na kořenech jehličnanů, nejčastěji borovic, kde způsobuje bílou hnilobu. Vzácně i na spáleništích. Další druhy rodu ďubkatec (Coltricia) jsou vzácnější a liší se mikroskopickými znaky a ekologií. Viz např. ďubkatec skořicový (Coltricia cinnamomea) a ďubkatec Coltricia confluens.

Coltricia perennis Malonty, mladá kulturní smrčina, sub Picea, Pinus, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Coltricia perennis NPR Břehyně-Pecopala, boreokontinentální bor, lesní cesta, sub Betula, Pinus, 11.9.2023, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Coltricia perennis Malonty, okraj lesní cesty, sub Pinus, Picea, Betula, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Coltricia perennis s.l. Neuschönau, jedlobučina, okraj cesty, sub Picea, Fagus, 13.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

syn.: Lentinus torulosus

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, nejčastěji břízy a buku. Význačná fialovou barvou u mladých plodnic. Viz též hlíva chlupatá (Panus lecomtei).

Panus conchatus Radčice u Malont, suťový les, větev listnáče, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Panus conchatus NPR Ruda, padlý kmen Populus tremula, 14.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Panus conchatus NPR Velká niva, rašelinný bor, padlý kmen Betula, 4.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cyclocybe erebia

Roztroušeně se vyskykující druh rostoucí od léta do podzimu v humózních listnatých lesích, parcích, zahradách či ruderálních stanovištích. Nápadná tmavými barvami klobouku s často svraskalým, slizkým povrchem a rýhovaným prstenem a od báze tmavnoucím třeněm.

Agrocybe erebia Lipová-Lázně, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 15.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Agrocybe erebia Jindřichov na Moravě, kulturní smrčina, sub Picea, Abies, 12.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Agrocybe erebia Lipová u Brodců, suťový les, sub Acer, Fraxinus, Populus tremula, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Agrocybe erebia Lipová u Brodců, suťový les, sub Acer, Fraxinus, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Agrocybe erebia Nečemice, potoční luh, sub Alnus, Fraxinus, Ulmus, 5.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Agrocybe erebia Radčice u Malont, suťový les, sub Corylus, Acer pseudoplatanus, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh slizáku parazitující na podhoubí a mykorhizách klouzku kravského (Suillus bovinus). Roste od léta do podzimu pod borovicemi, na obdobných stanovištích jako jeho hostitel. Jedlý, ale málo kvalitní.

Gomphidius roseus NPR Břehyně-Pecopala, rašelinný bor, sub Pinus, soc. Suillus bovinus, 15.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Gomphidius roseus Provodín, spontánní skucese v pískovně, sub Pinus, Betula, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Gomphidius roseus PR Na Černčí, lesostepní bor, sub Pinus, 30.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Gomphidius roseus Malonty, svahové prameniště, sub Pinus, Picea, Alnus, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Gomphidius roseus NPR Velký a Malý Tisý, vlhký bor, sub Pinus, Betula, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojná vláknice rostoucí od léta do podzimu na podmáčených stanovištích pod jehličnany, případně v kyselých bučinách. Nápadná tupým, ale výrazným hrbolem, vrostle vláknitým, často při okraji rozpraskávajícím kloboukem a hlízkou na bázi třeně. Od podobných druhů (obzvláště vláknice hnědé - Inocybe assimilata) se bezpečně pozná pouze mikroskopicky.

Inocybe napipes Malonty, svahové prameniště, sub Picea, Alnus, 30.7.2011, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Nyctalis parasitica

Roztroušeně až vzácně se vyskytující druh houby cizopasící na plodnicích některých ryzců a holubinek. Od podobné a hojnější rovetky pýchavkovité (Asterophora lycoperdoides) vyskytující se na stejných substrátech se pozná podle neredukovaných lupenů a hladkých chlamydospor.

Asterophora parasitica Malonty, fragment jedlobučiny, stará plodnice Russula densifolia, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Asterophora parasitica PR Malonty, kulturní smrčina, stará plodnice Russula, 11.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pholiota nematolomoides

Roztroušeně až vzácně se vyskytující šupinovka rostoucí na značně rozloženém dřevě jehličnanů, zejména smrku, ve vyšších polohách. Na první pohled podobná některým třepenitkám (Hypholoma), od kterých se však liší hnědým výtrusným prachem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Pholiota subochracea Tatranský národný park, Tichá dolina [SK], horská smrčina, kořenové náběhy pařezu Picea, 19.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota subochracea Malonty, fragment jedlobučiny, mechatý kmen jehličnanu, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota subochracea Malonty, fragment jedlobučiny, mechatý kmen jehličnanu, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota subochracea Černý Kříž, rašelinná smrčina, mechatý pařez Picea, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota subochracea NPR Velká niva, rašelinná smrčina, echatý pařez Picea, 12.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hojná holubinka rostoucí pod listnáči (zvláště buky) a jehličnany na kyselých, často minerálních půdách. Dužnina na řezu nejprve červená, pak pozvolna šedne až černá. Mírná, avšak v lupenech trochu palčivá. Holubinka černající (Russula nigricans) má výrazně řidší lupeny, h. ostrolupenná (Russula acrifolia) je výrazněji palčivá, má řidší lupeny a lepkavý klobouk; h. osmahlá (Russula adusta) je mírná, dužnina na řezu před šednutím nerůžoví nebo jen mírně a výtrusy s nízkou ornamentikou. V nedávné době bylo v příbuzenstvu objeveno více druhů.

Russula densifolia PR Údolí Doubravy, kulturní jehličnatý les, sub Picea, Pinus, 29.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Russula densifolia NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Russula densifolia NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, sub Betula, Populus tremula, Pinus, Fagus, 1.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Russula densifolia NPR Ve Studeném, acidofilní bučina, sub Fagus, Picea, Abies, Carpinus, 28.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula densifolia NPR Velká Niva, rašelinný bor, sub Pinus, BEtula, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Russula densifolia Malonty, fragment jedlobučiny, sub Picea, Abies, Fagus, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula densifolia NPR Bukačka, horská bučina, sub Fagus, Abies, Picea, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula densifolia NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, 13.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojná saprotrofní houba rostoucí od léta do podzimu pod jehličnany, ponejvíce borovicemi na kyselých chudých půdách. Nápadná nízkými hustými lupeny, hořkou chutí a plodnicemi, které ve stáří rezavě skvrnatějí. Nejedlá. Var. scorzononerea má (červeno-)hnědý klobouk a žluté lupeny.

Rhodocollybia maculataStaré Splavy, kulturní bor, sub Pinus, Betula, 20.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocollybia maculata Alp Flix [CH], rašelinný bor, sub Pinus, 11.8.2022, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocollybia maculata PR Údolí Doubravy, kulturní smrčina, sub Picea, Pinus, Abies, 13.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocollybia maculata Malonty, fragment jedlobučiny, sub Fagus, Abies, Picea, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocollybia maculata NPR Břehyně-Pecopala, podmáčený bor, sub Pinus, 9.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocollybia maculata Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, pařez Picea, 5.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná holubinka rostoucí od začátku léta do podzimu pod listnáči i jehličnany na kyselých i zásaditých půdách. Dobře poznatelná podle pružných lupenů, bílého výtrusného prachu a negativní reakce na zelenou skalici. Barevně proměnlivá, v bučnách bývá např. hojná f. peltereaui (viz níže) se zeleným kloboukem. Jedlá a chutná. Viz např. holubinka sivá (Russula grisea) s lámavými lupeny, smetanovým (krémovým) výtrusným prachem a lososovou reakcí dužniny na zelenou skalici.

Russula cyanoxantha Česká Kamenice, Líska, květnatá bučina, 16.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula cyanoxantha Jetřichovice, Ferdinandova soutěska, kulturní les, sub Picea, Carpinus, 25.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Russula cyanoxantha Papradno [SK], jedlobučina, sub Picea, Abies, Fagus, 30.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Russula cyanoxantha Malonty, fragment jedlobučiny, sub Picea, Fagus, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula cyanoxantha f. peltereaui PR Polom, květnatá bučina, sub Picea, Fagus, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula cyanoxantha (forma?) NPR Třčkov, horská bučina, sub Fagus, Abies, Picea, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Od typické variety (Amanita phalloides var. phalloides) se odlišuje absencí zeleného zbarvení klobouku. Vyskytuje se spíše vzácně, často společně s typickou varietou. Pach po zavadajících růžích. Smrtelně jedovatá! Viz též muchomůrka jarní (Amanita verna) a m. jízlivá (Amanita virosa) se žlutou reakcí na roztok KOH (u m. zelené je negativní).

Amanita phalloides var. alba NPR Karlštejn, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Acer campestre, 15.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Amanita phalloides var. alba NPR Karlštejn, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Acer campestre, 15.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Amanita phalloides var. alba NPR Karlštejn, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Acer campestre, 15.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Amanita phalloides var. alba (vlevo) a var. phalloides (vpravo) NPR Karlštejn, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Acer campestre, 15.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Amanita phalloides var. alba NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, 9.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius caperatus

Hojná mykorhizní houba rostoucí od druhé poloviny léta do podzimu v jehličnatých lesích, nejčastěji pod borovicemi na kyselých a lehčích půdách, méně často v smrčinách, vzácně v kyselých bučinách a doubravách. Jedlá. Podle výsledků molekulárních studií nemá samostatný rod sluka (Rozites) opodstatnění a druh by měl být zařazen do rodu pavučinec (Cortinarius), od kterého se odlišuje prakticky jen přítomností prstenu.

Rozites caperata Tetřevská slať, podmáčená smrčina, sub Picea, 3.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Rozites caperata PR Pod Trlinou, acidofilní bučina, sub Fagus, 10.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Rozites caperata Černý Kříž, rašelinná smrčina, sub Picea, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Rozites caperata Staré Ransko, podmáčená smrčina, sub Picea, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Rozites caperata NPR Čtvrtě, acidofilní doubrava, sub Quercus, 30.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Rozites caperata Dluhoště, Dálava, mechatá kulturní smrčina, sub Picea, Pinus, 26.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Rozites caperata Staré Ransko, podmáčená smrčina, sub Picea, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Rozites caperata Benešov, nad Černou, kulturní smíšený les, sub Pinus, Picea, Betula, Fagus, 7.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Rozites caperata Malonty, fragment jedlobučiny, sub Fagus, Picea, Abies, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojná drobná holubinka rostoucí od počátku léta do časného podzimu pod smrky, vzácněji i buky i jinými listnáči, na kyselých půdách. Nápadná žloutnutím plodnic. Pach nevýrazný nebo slabě nakyslý, chuť mírná. Výtrusný prach středně smetanový.

Russula puellaris Horní Bradlo, kulturní smrčina, sub Picea, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula puellaris Malonty, mladá kulturní smrčina, sub Picea, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula puellaris cf. NPP Dlouhopolsko, střídavě vlhká acidofilní doubrava, sub Quercus, 16.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Russula puellaris (spory, Melzrovo reagens, 1000x), 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Tolypocladium ophioglossoides, Elaphocordyceps ophioglossoides

Naše nejhojnější housenice z druhů parazitujících na plodnicích podzemní houby jelenky (Elaphomyces spp.). Roste od léta do podzimu na kyselých půdách, nejčastěji v bučinách a smrčinách. Nápadná olivovými tóny a kyjovitým tvarem stromat. Viz též housenice Rouxova (Cordyceps rouxii).

Cordyceps ophioglossoides Pec pod Sněžkou, kulturní smrčina, sub Picea, 23.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cordyceps ophioglossoides Malonty, osamělý buk v kulturní smrčině, plodnice Elaphomyces muricatus, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cordyceps ophioglossoides (řez stromatem) Pec pod Sněžkou, kulturní smrčina, sub Picea, 23.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cordyceps ophioglossoides Krásná lípa, acidofilní bučina, plodnice Elaphomyces muricatus, sub Fagus, Picea, 19.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Cordyceps ophioglossoides Černý Kříž, podmáčená smrčina, plodnice Elaphomyces muricatus, 18.9.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Russula mairei

Hojná holubinka z okruhu holubinky vrhavky (Russula emetica) mykorhizně vázaná na buky. Roste od léta do časného podzimu na kyselých i neutrálních půdách. Spolu s holubinkou žlučovou (Russula fellea) prakticky všudypřítomný průvodce buku. Silně palčivá. Nápadná drobnějšími plodnicemi s pevnou konzistencí, nerýhovaným okrajem klobouku, nazelenalým odstínem v lupenech a ekologií.

Russula nobilis Malonty, osamělý buk v kulturní smrčině, sub Fagus, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula nobilis Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, sub Fagus, 5.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Russula nobilis Malonty, osamělý buk v kulturní smrčině, sub Fagus, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula nobilis Litvínov, Šumenské údolí, acidofilní bučina, sub Fagus, 27.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Russula nobilis Osek, acidofilní bučina, sub Fagus, 20.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lactarius piperatus

Hojný druh ryzce rostoucí pod listnáči (zejm. buk) méně často i jehličnany, na kyselých i živinami bohatších půdách. Nápadný velmi hustými a nízkými lupeny. Od podobného ryzce zelenajícího (Lactifluus glaucescens) se pozná podle mléka, které při zasychání (obvykle, nikoli však vždy!) nezelená ani nereaguje s KOH. Oba druhy se liší mikroskopickou stavbou pokožky klobouku. Mléko i dužnina velmi palčivé. Podobný je i velmi hojný ryzec plstnatý (Lactifluus vellereus), s řidšími lupeny a plstnatým kloboukem.

Lactifluus piperatus NPR Karlštejn, dubohabřina, sub Quercus, Fagus, Carpinus, 24.6.2024, (c) Lucie Zíbarová

Lactifluus piperatus Malonty, osamělý buk v kulturní smrčině, sub Fagus, Picea, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lactifluus piperatus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 21.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Phaeocollybia spadicea

Vzácnější (z našich kržatek rodu Phaeocollybia však nejhojnější) houba rostoucí ve vlhkých a humózních jehličnatých, méně často i listnatých lesích, častěji ve vlhčích polohách. Její výživa závisí na kořenech dřevin, pravděpodobně se spíš než o mykorhizní houbu jedná o parazita. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Phaeocollybia lugubris Malonty, vlhká mladá kulturní smrčina, sub Picea, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Phaeocollybia lugubris Velké Karlovice, kulturní smrčina, sub Picea, 1.7.2018, (c) Lucie Zíbarová

Phaeocollybia lugubris Krásná, Travný, kulturní smrčina, sub Picea, 22.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Phaeocollybia lugubris Krásná, Travný, kulturní smrčina, sub Picea, 22.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hojná holubinka rostoucí od léta do podzimu ve smrčinách na kyselých půdách, s oblibou na vlhčích stanovištích. Druh častější zejména ve vyšších polohách. Dobře rozpoznatelná podle krupičkatého povrchu klobouku a ve stáří šednoucích plodnic. Výtrusný prach světle až středně okrový. Chuť mírná a tudíž jedlá. Podobná je např. holubinka odbarvená (Russula decolorans) vyskytující se na obdobných stanovištích s oranžovým nekrupičkatým kloboukem. Viz též holubinka jahodová (Russula paludosa). Podobný povrch klobouku má někdy palčivá holubinka brunátná (Russula badia).

Russula vinosa Benešov nad Černou, kuturní smrčina, sub Picea, ,7.10.2018 (c) Lucie Zíbarová

Russula vinosa NPR Trčkov, horská bučina, sub Fagus, Picea, 22.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula vinosa Malonty, mladá kulturní smrčina, sub Picea, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Drobná houbička na první pohled připomínající nějaký druh trepkovitky (Crepidotus), od kterých se liší růžovým výtrusným prachem, moučnou vůní a mikroskopicky podélně rýhovanými výtrusy. Roste na dřevě listnáčů nebo starých plodnicích chorošů. Od velmi podobné mechovky Hobsonovy (Clitopilus hobsonii) se pozná většími výtrusy, hranice mezi oběma druhy je však poměrně nejstá a jedná se spíš o druhový komplex. Patrně přehlížený a poměrně hojný druh.

Clitopilus daamsii NPR Ve Studeném, suťový les, stará plodnice Ischnoderma, 21.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Clitopilus daamsii Blatská Hájnice, kulturní smrčina, pařez listnáče, stará plodnice Ustulina deusta, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojná, avšak velmi drobná čepičatka rostoucí po většinu roku v mechu na zemi či na mechatých pařezech a kmenech, často na vlhčích a stinných stanovištích. Parazituje na meších. Chuť a vůně moučná. Od podobných druhů rozpoznatelná spolehlivě jen mikroskopicky.

Galerina hypnorum NP Krkonoše, horská smřina, mechatý pařez Picea, 22.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Galerina hypnorum NPP Peklo, mokřadní olšina, pahýl Alnus, 20.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

Galerina hypnorum NPR Červené Blato, podmáčená smrčina, značně rozložený kmen Pinus, 22.7.2007, (c) Lucie Zíbarová

Galerina hypnorum NPP Peklo, inverzní smrčina, mechatý fragment kmene Picea, 23.5.2016, (c) Lucie Zíbarová

Galerina hypnorum Obírka, suťový les, mechatý kmen Abies, 15.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Galerina hypnorum NPR Velká niva, rašelinný bor, kořenové náběhy Pinus, 29.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hojná vláknice rostoucí od léta do podzimu na chudých, kyselých, pod jehličnany méně často i listnáči. Význačná odstále šupinkatým kloboukem a šupinkatě vláknitým třeněm. Od podobných druhů (I. leptophylla, I. stellatospora aj.) se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky (pleurocystidy kyjovité až hruškovité).

Inocybe lanuginosa NPR Červené Blato, podmáčená smrčina, sub Picea, Pinus, Betula, 22.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe lanuginosa PP Prameniště Chomutovky, rašelinná smrčina, sub Picea, 26.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe lanuginosa NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, holá půda pod skalním převisem, sub Fagus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe lanuginosa Vinařice, výsadba smrku na opuce, sub Picea, 19.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Volvariella speciosa, Volvopluteus gloiocephalus

Hojný druh saprotrofní houby rostoucí na otevřených stanovištích zbytcích vegetace, hnijící slámě, dřevní štěpce apod. Častý na podzim na polích po sklizni. Kloubouk lysý, za vlhka lepkavý, barva může být bílá či šedivá. Jedlý. V současnosti oddělován od většiny kukmáků (Volvariella) do nově vzniklého rodu Volvopluteus.

Volvariella gloiocephala NPR Velký a Malý Tisý, okraj pole, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella gloiocephala Břínkov, sklizené ploe, sláma, 16.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella gloiocephala NPR Velký a Malý Tisý, okraj pole, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella gloiocephala Oldřichov u Duchcova, golfové hřiště, tlející seno, 7. 6. 2006, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella gloiocephala Hejná, okraj polní cesty, 9.10.2007, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella gloiocephala (řez mladými plodnicemi) Ratíškovice, skládka dřeva, dřevní štěpka, 17.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Eutypa acharii

Vřeckovýtrusá houba jejíž stromata můžeme nalézt po celý rok na větvích listnáčů, především javorů. Velmi hojný druh, který následuje svého hostitel téměř všude. Stejně jako u ostatních druhů rodu Eutypa, jsou plodničky zčásti zapuštěny do dřeva hostitele.

Eutypa maura PR Polom, květnatá bučina, větev Acer pseudoplatanus, 31.7.2007, (c) Lucie Zíbarová

Eutypa maura PR Broumovská bučina, suťový les, větev Acer pseudoplatanus, 31.7.2007, (c) Lucie Zíbarová

Eutypa maura PR Broumovská bučina, suťový les, větev Acer pseudoplatanus, 31.7.2007, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Amanitopsis fulva

Velmi hojný druh rostoucí od léta do podzimu pod jehličnany i listnáči na kyselých půdách. Druh význačný ryšavě hnědým kloboukem, oranžově rezavou pochvou a třeněm bez příčného žebrování. Podobná je např. muchomůrka šafránová (Amanita crocea). Jedlá. Obtížně odlišitelná od příbuzných druhů (Amanita fulvoides, Amanita deflexa).

Amanita fulva s.l. NPR Červené Blato, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Amanita fulva s.l. Okna, přechodové rašelinišrě, sub Betula, Pinus, Frangula, 30.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Amanita fulva s.l. PP Tiské stěny, kulturní smíšený les, sub Betula, Pinus, Sorbus, Fagus, 9.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Amanita fulva s.l. Dluhoště, Dálava, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, 24.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Amanita fulva s.l. Litvínov, Šumenské údolí, acidofilní bučina, sub Fagus, 3.8.2005, (c) Lucie Zíbarová

Amanita fulva s.l. PP Prameniště Chomutovky, přechod mezi rašelinnou smrčinou a klečovým rašeliništěm, sub Picea, Pinus mugo, 26.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Amanita fulva s.l. NPR Červené Blato, podmáčená smrčina, sub Picea, Pinus, Betula, 22.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Amanita fulva s.l. Jetřichovice, brusinkový bor, sub Pinus, Betula, 15.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Amanita fulva s.l. Ralsko, Boreček, výsadba dubu červeného, sub Quercus rubra, 1.8.2016, (c) Lucie Zíbarová