Roztroušeně se vyskytující ryzec, mykorhizně vázaný na habry (Carpinus betulus) rostoucí od léta do podzimu. Mléko bílé, pomalu žloutnoucí, silně palčivé. Podobný ryzec palčivý (Lactarius pyrogalus) má řidší a sytěji zbarvené lupeny, kromě toho je vázaný na lísku.

Lactarius circellatus EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, Acer, 28.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius circellatus NPP Peklo, potoční luh, sub Padus, Alnus, Carpinus, 18.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius circellatus Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, Larix, 27.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius circellatus Ústí nad Labem, Střížovický vrch, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, 19.8.2010, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius circellatus Ústí nad Labem, Střížovický vrch, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, 19.8.2010, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius circellatus NPR Břehyně-Pecopala, habřina, sub Carpinus, Fagus, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná mykorhizní houba rostoucí od konce jara do podzimu pod listnáči i jehličnany, typicky na iniciálně sukcesních či narušovaných stanovištích. Význačná mikroskopickými znaky (tetrasporické bazidie, výtrusy kulovité až takřka kulovité, ostnité). Podobné druhy: např. lakovka statná (Laccaria proxima), l. dvoubarvá (Laccaria bicolor), l. zakroucená (Laccaria tortilis) či l. cihlová (Laccaria fraterna) aj. Určování lakovek je poměrně náročné, zejména bez pomoci mikroskopu.

Laccaria laccata Ústí nad Labem, Střížovický vrch, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 19.8.2010, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cerioporus varius, Polyporus leptocephalus?

Velmi hojný, jednoletý druh choroše rostoucí na dřevě různých listnáčů (často buku nebo břízy). Nové plodnice vytváří na přelomu jara a léta. Nápadný černou bází třeně a radiálně žíhaným, matným kloboukem. Způsobuje bílou hnilobu. Pravděpodobně komplex více druhů.

Polyporus varius NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, větev Betula, 21.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Polyporus varius NPP Swamp, větev Betula, 24.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Polyporus varius PP Háj Petra Bezruče, květnatá bučina, opadlá větev Fagus, 21.5.2025, (c) Lucie Zíbarová

Hojná závojenka rostoucí od začátku léta do podzimu na otevřených stanovištích (smilkové louky, vřesoviště, rašelinné louky apod.), v lesních lemech a světlých jehličnatých lesích, obvykle na kyselém substrátě, spíše ve vyšších polohách. Vůně nevýrazná nebo slabě moučná. Nápadná křížatým tvarem výtrusů. Závojenka Entoloma milthalerae má drobné plodnice a podobné, leč větší a více nepravidelné spory.

Entoloma conferendum NPP Kaproun, vlhká rašelinná louka, v porostu Polytrichum, 12.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma conferendum NPP Kaproun, vlhká rašelinná louka, v porostu Polytrichum, 12.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma conferendum Dálava u Benešova nad Černou, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, 20.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma conferendum NPR Rašeliniště Skřítek, přechodové rašeliniště, sub Picea, Betula, 13.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma conferendum (spory, Melzerovo reagens, 10000x) 20.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě nejrůznějších listnáčů. Nápadná masově růžovou (za sucha) až oranžovou (za vlhka) barvou a mikroznaky. V rodě je více ±oranžových druhů, např. na olších rostou podobné, avšak vzácnější druhy kornatka oranžová (Peniophora aurantiaca) a k Erikssonova (Peniophora erikssonii) s většimi eliptickými sporami.

Peniophora incarnata Loučky u Verneřic, potoční olšina, větev Acer platanoides, 24.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Peniophora incarnata PR Milá, suťový les, padlý kmen Tilia, 17.2.2024, (c) Lucie Zíbarová

Peniophora incarnata NPR Žofinka, blatkové rašeliniště, větev Frangula alnus, 16.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Peniophora incarnata Mělnická Vrutice, lužní les, větev Hedera, 27.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Peniophora incarnata Broumov, Rožmitál, úvoz cesty, větévka Rosa, 27.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Peniophora incarnata NPR Šúr [SK], mokřadní olšina, větvička Alnus, 6.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hypholoma myosotis

Vzácně se vyskytující houba, rostoucí od léta do podzimu na podmáčených stanovištích v porostech rašeliníků, vzácněji i jiných mechů, typicky na živinami bohatších (přechodových) rašeliništích. Živinami chudým, vrchovištním rašeliništím se spíše vyhýbá. Klobouk lepkavý, často se zbytky vela na okraji. Spory mandlovité, hladké, s nezřetelným klíčním pórem, 12.5-19 x 7-9 μm. Viz třepenitka vlhkomilná (Bogbodia uda) a třepenitka prodloužená (Hypholoma eleongatum). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Phaeonematoloma myosotis NPR Břehyně-Pecopala, okraj rašelinné olšiny, sub Alnus, 2.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Phaeonematoloma myosotis NPP Ruda, přechodové rašeliniště, sub Salix, 16.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phaeonematoloma myosotis Okna, přechodové rašeliniště, sub Pinus, Betula, 30.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phaeonematoloma myosotis NPP Kaproun, přechodové rašeliniště, zarůstající odvodňovací kanál, in Sphagnum, (c) Lucie Zíbarová

Phaeonematoloma myosotis Okna, přechodové rašeliniště, sub Pinus, Betula, 10.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phaeonematoloma myosotis NPR Zhejral, přechodové rašeliniště, in Sphagnum, sub Salix, 10.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phaeonematoloma myosotis Pohoří na Šumavě, rašelinná louka, 29.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Phaeonematoloma myosotis (spory, 5% KOH, 1000x) 30.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Gloeophyllum odoratum

Velmi hojný víceletý choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, obzvláště častý je na smrkových pařezech, často na osluněných stanovištích (paseky). Způsobuje hnědou hnilobu. Nápadný (za čerstva) anýzovou vůní. Viz příbuzné trámovky (Gloeophyllum), s jednoletými plodnicemi a více či méně lupenitým hymenoforem, např. trámovka plotní (Gloeophyllum sepiarium).

Osmoporus odoratus (mladá plodnice) PR Fabián, suťový les, padlý kmen Picea, 31.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Osmoporus odoratus NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Osmoporus odoratus PR Fabián, suťový les, padlý kmen Picea, 31.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Osmoporus odoratus NPR Lichnice, suťový les, řezná plocha kmene Picea, 31.3.2018, (c) Lucie Zíbarová

Osmoporus odoratus PR Fabián, suťový les, padlý kmen Picea, 31.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Osmoporus odoratus PR Polom, květnatá bučina, řezná plocha kmne Picea, 14.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Amyloporia xantha, Daedalea xantha

Roztroušeně, místy až hojně se rozlitý choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, nejčastěji borovic, vzácně i listnáčů, často na podmáčených stanovištích nebo naopak v suchých borech. Způsobuje hnědou hnilobu. Nápadná nažloutlými až citrónově žlutými, křehkými plodnicemi, které později charakteristicky rozpraskávají. Hořká. Amyloidní skeletové hyfy (i povrch plodnice tak reaguje s jódem modře). Plodnice z listnáčů jsou obvykle živěji zbarvené naž z jehličnanů. Antrodia carbonica je podobná, byť obvykle bez výrazných žlutých tónů a s většími výtrusy, v ČR patrně doposud nezaznamenána. Viz outkovečka citronová (Antrodiella citrinella) a pórnatka česká (Fibroporia bohemica).

Antrodia xantha PR Dunajské ostrovy, měkký luh [SK], opadlá větev Populus, 12.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia xantha NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, pahýl Pinus, 7.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia xantha PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, opadlá větev Populus, 12.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia xantha PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, opadlá větev Populus, 12.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia xantha NPR Žofinka, blatkové rašeliniště, padlý kmen Pinus, 16.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia xantha PR Kostelecké bory, reliktní bor, větev Pinus, 9.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia xantha Jetřichovice, Havraní skála, sukcese po spáleništi reliktního boru, padlý kmen Pinus, 8.6.2022, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia xantha PR Topoľové hony, tvrdý luh, větev Populus, 14.4.2018, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia xantha NPR Velká Niva, rašelinný bor, padlý kmen Pinus, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Oligoporus guttulatus, Calcipostia guttulata

Roztroušeně až hojně se vyskytující jednoletý choroš rostoucí na dřevě živých i mrtvých jehličnanů, zpravidla smrku. Způsobuje hnědou kostkovitou hnilobu. Nápadný hojně slzícími plodnicemi (kapky jsou čiré, mléčné jsou napříkad u bělochoroše hořkého - Postia stiptica), často s náznakem třeně a hořkou chutí.

Postia guttulata Velké Karlovice, kulturní smrčina, pařez jehličnanu, 1.7.2018, (c) Lucie Zíbarová

Postia guttulata Kunžak, mladá kulturní smrčina, pařez jehličnanu, 6.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Postia guttulata PP Noldenteich, okraj rašeliniště, stojící mrtvý kmínek Picea, 16.7.2019 (c) Lucie Zíbarová

Postia guttulata (okraj klobouku) PP Noldenteich, okraj rašeliniště, stojící mrtvý kmínek Picea, 16.7.2019 (c) Lucie Zíbarová

Postia guttulata NPR Žofinka, blatkové rašeliniště, padlý kmen Pinus, 16.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Postia guttulata Kunžak, mladá kulturní smrčina, pařez jehličnanu, 6.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Postia guttulata NPR Žofinka, blatkový bor, zetlelý kmen Pinus, 5.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hypoxylon mammatum

Vřeckovýtrusná lignikolní houba rostoucí nejčastěji na osice a vrbách, ale i na jiných listnáčích. Hospodářsky významný druh, zvláště v Severní Americe, kde způsobuje rakovinu osik. V ČR roztroušeně az vzácně.

Entoleuca mammata PR Niva Doubravy, křovité vrbičky, větev Salix, 13.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Entoleuca mammata NPP Kaproun, větev Frangula alnus(?), 12.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Entoleuca mammata NPP Kaproun, větev Frangula alnus(?), 12.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Entoleuca mammata PR Pacova hora, náletové dřeviny v bývalém lomu, mrtvý kmínek Salix, 23.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Entoleuca mammata PP Na Plachtě, křovité vrby při břehu rybníka, mrtvý kmínek Salix, 26.5.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Xerocomus parasiticus

Tento druh hřibovité houby je význačný tím, že parazituje na plodnicích pesterce obecného (Scleroderma citrinum). Je schopný vytvářet ektomykorhizu, nicméně ke tvorbě plodnic je patrně pestřec nezbytný. Vyskytuje se značně nerovnoměrně, v mnohých částech ČR chybí, naopak v některých oblastech (např. Třeboňsko, Dokesko) je poměrně hojný.

Pseudoboletus parasiticus Suchdol nad Lužnicí, kulturní bor, příkop u lesní cesty, 13.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Pseudoboletus parasiticus Kynšperk nad Ohří, výsypka Boží Požehnání, plodnice Scleroderma citrinum, 17.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Pseudoboletus parasiticus NPR Žofinka, blatkové rašeliniště, sub Pinus, 13.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pseudoboletus parasiticus NPR Břehyně-Pecopala, rohozcový bor, sub Pinus, 9.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pseudoboletus parasiticus NPR Velký a Malý Tisý, vlhký smíšený les, sub Alnus, Pinus, Picea, Betula, 27.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný druh slzivky rostoucí pod listnatými, vzácněji jehličnatými stromy. Nápadná jemně oděným třeněm, často kyjovitou bází třeně a mikroskopickými znaky. Pach po ředkvičkách. Nejpodobnějším druhem je slzivka dlouhotřenná (Hebeloma incarnatulum), která však roste na podmáčených stanovištích, obvykle v rašeliníku a má odlišnou šířku výtrusů a dále slzivka Hebeloma leucosarx se štíhlými plodnicemi s vyhrblým a tmavším kloboukem.

Hebeloma velutipes Halámky, pískovna, sub Pinus, Betula, 13.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma velutipes NPP Peklo, potoční luh, sub Corylus, Fraxinus, 29.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma velutipes PR Údolí Teplé, okraj silnice, kulturní smrčina, sub Picea, v mechu, 17.10.2023 , (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma velutipes NPP Hrabanovská černava, křovité vrbičky, sub Salix, Betula, 17.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma velutipes NPR Břehyně-Pecopala, habřina, okraj lesní cesty, sub Carpinus, Fagus, Pinus, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma velutipes Sokolov, výsypka Antonín, sub Larix, 18.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma velutipes NPR Ruda, smíšený les při břehu rybníka, sub Quercus, Salix, Betula, 6.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma velutipes NPP Rečkov, okraj mokřadní olšiny, sub Alnus, Betula, Picea, 27.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Tricholoma flavobrunneum

Hojná čirůvka rostoucí na podzim pod břízami. Od podobných druhů hnědých čirůvek se liší od mládí nažloutlými lupeny a nažloutlou dužinou. Moučná chuť i vůně, často nahořklá. Sběry pod jehličnany se někdy oddělují jako samostatný druh čirůvka lesklá (Tricholoma pseudonicticans) rostoucí pod jehličnany. Ostatní podobné hnědé čirůvky mají dužininu vícméně bílou např. čirůvka pochybná (Tricholoma stans), čirůvka masitá (Tricholoma pessundatum), čirůvka osmahlá (Tricholoma ustale) či čirůvka topolová (Tricholoma populinum).

Tricholoma fulvum NPP Jestřebské slatiny, okraj slatinné louky, sub Betula, Pinus, 27.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma fulvum Halámky, pískovna, sub Pinus, Betula, 13.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma fulvum NPR Velký a Malý Tisý, smíšený kulturní les, sub Pinus, Betula, Quercus, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Drobnější bedla rostoucí roztroušeně převážně pod jehličnany (borovice, smrk), vzácněji listnáči (bříza), na vápnitých i kyselých substrátech. Význačná černohnědými šupinkami na klobouku. Spory eliptické až téměř mandlovité, cheilocystidy přítomny, Pokožka typu trichoderm se spodní vrstvou typu hymeniderm.

Lepiota felina Halámky, pískovna, sub Pinus, Betula, 13.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota felina Dluhoště, Dálava, kulturní smrčina, sub Picea, Populus tremula, 26.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh drobnější až středně veké čepičatky rostoucí od léta do podzimu, na zemi či silně rozloženém dřevě, vždy v meších, převážně v mechatých jehličnatých lesích na kyselém substrátu. Význačná mikroznaky (zejm. pileocystidy na klobouku, viditelné u mladých plodnic již pod lupou; pleurocystidy přítomny, bazidie bisporické). Viz čepičatka pruhovná (Galerina vittiformis).

Galerina atkinsoniana NPP Peklo, mokřadní olšina, mechatý pahýl Alnus, 20.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

Galerina atkinsoniana Halámky, pískovna, v mechu, sub Pinus, Betula, 13.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Galerina atkinsoniana Pec pod Sněžkou, kulturní smrčina, mechatý balvan, 23.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Galerina atkinsoniana NPP Rečkov, mokřadní olšina, mechatý pařez Alnus, 10.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Galerina atkinsoniana NPP Peklo, mokřadní olšina, sub Alnus, v mechu, 18.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Galerina atkinsoniana (detail pileocystid) NPP Peklo, mokřadní olšina, sub Alnus, v mechu, 18.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Lošákovitá houba rostoucí od léta do podzimu pod listnáči (dub) na živinami chudých a kyselých půdách. Určování jednotlivých druhů z komplexu Hydnellum concresecens je poměrně složité. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Hydnellum concrescens Kostelecké Horky, hráz rybníka, sub Quercus, Quercus rubra, Picea, Alnus, 4.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum concrescens Kostelecké Horky, hráz rybníka, sub Quercus, Quercus rubra, Picea, Alnus, 4.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum concrescens Kostelecké Horky, hráz rybníka, sub Quercus, Quercus rubra, Picea, Alnus, 4.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Clitocybe "ditopa"

Hojná strmělka rostoucí na podzim pod jehličnany v opadu, na kyselé půdě. Význačná šedými barvami, zatuchle moučnou vůní a bělavým ojíněním na klobouku. Mikroskopicky význačná drobnými výtrusy (3-4 x 2-3 µm). Viz strmělka žlábkovitá (Clitocybe vibecina) se stejným pachem a na podobných stanovištích s většími výtrusy.

Clitocybe ditopus Hříškov, kulturní jehličnatý les, hromada větví, sub Picea, 26.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe ditopus Bor u Skutče, hřiště, zbytky kůry, sub Picea, 19.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe ditopusPR Údolí Doubravy, potoční luh, mechatý kmen Alnus, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe ditopus Halámky, pískovna, sub Pinus, 13.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe ditopus Halámky, pískovna, sub Pinus, 13.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Legaliana badia

Vřeckovýtrusá houba, jejíž tmavě hnědá apothecia je možné nalézt od léta do podzimu, nejčastěji pod jehličnany na kyselých, obnažených půdách, často ve štěrku při okrajích lesních cest. Místy hojná. Od podobných druhů se pozná bezpečně jen mikroskopicky (spory se síťovitou ornamentikou, se dvěma kapkami, cca 16-19 x 9-11 μm, aj.).

Peziza badia Cep, pískovna, sub Pinus, Betula, 11.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Peziza badia Sokolov, předpolí lomu Jiří, struska, 30.9.2008, (c) Lucie Zíbarová

Peziza badia Lítovská výsypka, sub Betula, Pinus, 21.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Peziza badia NP Krkonoše, údolí Mumlavy, kulturní les, obnažená půda v zářezu cesty, sub Picea, Fagus, 3.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Peziza badia (spory, cotton blue, 1000x), 23.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až hojně se vyskytující jednoletý choroš rostoucí od léta do podzimu převážně na živých kmenech dubů, často při bázi. Způsobuje hnědou hnilobu. V mládí jedlý, avšak nepříliš chutný.

Fistulina hepatica, NPR Velký a Malý Tisý, hráz rybníka, živý strom dubu, 10.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Fistulina hepatica (detail hymenoforu), Deštnice, teplomilná doubrava, báze živého Quercus, 5.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Fistulina hepatica Solopysky, teplomilná doubrava, báze živého Quercus, 5.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Fistulina hepatica (řez) Zlatnická dolina [SK], dubohabřina, báze živého kmenu Quercus, 14.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Fistulina hepatica Zlatnická dolina [SK], dubohabřina, báze živého kmenu Quercus, 14.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Fistulina hepatica NPR Koda, dubohabřina, pařez Quercus, 9.7.2022, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hypholoma sublateritium

Hojná lignikolní houba rostoucí jednotlivě až svazčitě od konce jara do podzimu na dřevě listnáčů. Hořká. Od poněkud podobné a ještě hojnější třepenitky svazčité (Hypholoma fasciculare) se pozná mohutnějšími plodnicemi, kloboukem s cihlově oranžovými odstíny a absencí 'jedovatě' zelených tónů v lupenech i jinde na plodnici. Hořká.

Hypholoma lateritium PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, kmen listnáče, 30.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hypholoma lateritium Vlčice, acidofilní bučina, silně rozložený kmen Fagus, 2.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hypholoma lateritium Dluhoště, Dálava, podmáčená smrčina, silně zetlelý pařez listnáče (Alnus?), 26.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hypholoma lateritium PR Polom, květnatá bučina, kmen Fagus, 5.11.2015, (c) Lucie Zíbarová

Poměrně hojný a dobře rozpoznatelný druh pavučince rostoucí od konce léta do podzimu ve smíšených lesích s břízou, případně pod solitérními břízami. Mykorhizní. Význačný okrověoranžovými pásky vela na třeni. Viz pavučinec psí (Cortinarius caninus) a pavučinec Cortinarius luteo-ornatus.

Cortinarius armillatus NPP Swamp, vlhký bor, sub Pinus, Betula, 22.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius armillatus Dluhoště, Dálava, mladá smrčina, sub Picea, Betula, 5.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius armillatus Dluhoště, Dálava, mladá smrčina, sub Picea, Betula, 5.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius armillatus PR Miletínky, hadcový bor, sub Pinus, Betula, 27.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius armillatus Vlkov, kulturní smíšený les, sub Pinus, Picea, Betula, 10.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná holubinka rostoucí od pozdního léta do pozdního podzimu pod listnáči i jehličnany, především na humózních a kyselých půdách. Jedna z mykorhizních hub, která nejlépe snášela kyselé deště. Třeň ve stáří mírně šedne. Slabě palčivá, zejména v lupenech. Viz též holubinka chromová (Russula claroflava), h. žlučová (Russula fellea) a h. sluneční (Russula solaris).

Russula ochroleuca Volary, podmáčená smrčina, sub Picea, 10.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Russula ochroleuca Dluhoště, Dálava, kuturní smrčina, sub Picea, 8.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Russula ochroleuca Vlkov, smíšený kulturní les, sub Pinus, Picea, Betula, 10.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Drobnější, roztroušeně se vyskytující vláknice rostoucí od léta do podzimu na úživnějších, humózních půdách pod listnáči, nejčastěji buky. Častá je v bučinách podél potůčků, vlhčích depresích apod. Poměrně dobře poznatelná podle okrověžlutých lupenů a plstnatého klobouku s tmavým středem. Poněkud podobná vláknice Jacobova (Inocybe jacobi) roste pod borovicemi na písčitých půdách a nemá v mládí okrové lupeny.

Inocybe petiginosa Jirkov, Najštejn, acidofilní bučina, sub Fagus, 4.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe petiginosa NPR Břehyně-Pecopala, kyselá bučina, zetlelý kmen Fagus, sub Fagus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe petiginosa NPR Břehyně-Pecopala, kyselá bučina, zetlelý kmen Fagus, sub Fagus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe petiginosa EVL Evaňská rokle, teplomilná doubrava, sub Quercus, 7.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe petiginosa NPR Břehyně-Pecopala, kyselá bučina, sub Fagus, 9.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe petiginosa Drmaly, acidofiní bučina, dřevní drť pod bukovým kmenem, sub Fagus, 3.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Albatrellus cristatus

Pozemní mykorhizní choroš rostoucí roztroušeně od pozdního léta do podzimu pod listnáči (buky a duby), převážně na bázemi bohatších půdách. Nápadná žlutoolivovým povrchem klobouku. Nejedlá. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Laeticutis cristata PR Maštale, smíšený kulturní les, sub Picea, Abies 18.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Laeticutis cristata PP Stříbrný roh, květnatá bučina, sub Fagus, 4.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Menší druh kyje rostoucí od léta do podzimu roztroušeně na kyselých substrátech pod smrkem, často ve velkých skupinách. Viz velmi vzácný kyj uťatý (Clavariadelphus truncatus) a kyje Herkulův (Clavariadelphus pistillaris). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Clavariadelphus ligula Soumarský most, kulturní smrčina, sub Picea, 29.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Clavariadelphus ligula Soumarský most, kulturní smrčina, sub Picea, 29.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Clavariadelphus ligula Malonty, směr Pohorská ves, smrčina, sub Picea, 20.9.2006, (c) Lucie Zíbarová

Clavariadelphus ligula Malonty, směr Pohorská ves, smrčina, sub Picea, 20.9.2006, (c) Lucie Zíbarová

Clavariadelphus ligula Malonty, směr Pohorská ves, smrčina, sub Picea, 20.9.2006, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh vřeckovýtrusé houby rostoucí od léta do podzimu, především ve vlhčích bučinách. Její plodnice (silně modifikovaná stopkatá apothecia) jsou nápadná rosolovitou konzistencí. Způsob výživy u tohoto druhu není zcela objasněn, běžně se udává jako saprotrof, nicméně je zřejmě schopná vstupovat do nějakého typu biotrofního (symbiotického?, parazitického?) vztahu s kořeny stromů. Pravděpodobně jedlá, ale bez významu.

Leotia lubrica Těchlovice, vlhká bučina, sub Fagus, 4.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Leotia lubrica PR Vápenka, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 21.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Leotia lubrica Dluhoště, osamělý buk v kulturní smrčině, 5.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až hojně se vyskytující druh čirůvky vázaný na buky. Vyznačuje se hnědnutím až černáním plodnic ve stáří a moučnou, někdy nahořklou chutí a vůní. Jedlá. Od podobné a vzácnější čirůvky opálené (Tricholoma ustaloides), rostoucí na podobných stanovištích, se liší absencí pseudoanulární zóny na třeni. Podobné druhy s odlišnou ekologií: čirůvka bělohnědá (Tricholoma albobrunneum), čirůvka pochybná (Tricholoma stans), čirůvka masitá (Tricholoma pessundatum) či čirůvka topolová (Tricholoma populinum). Čirůvka plavohnědá (Tricholoma fulvum) roste pod břízou a má nažloutlé lupeny a dužninu.

Tricholoma ustale PR Studený vrch, květnatá bučina, sub Fagus, 18.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma ustale Ruda nad Moravou, acidofilní bučina, sub Fagus, Picea, 12.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma ustale NPR Ve Studeném, květnatá bučina, sub Fagus, 28.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma ustale Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, sub Fagus, 5.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma ustale Těchlovice, květnatá bučina, sub Fagus, 4.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Clavulina cristata

Velmi hojná mykorhizní houba rostoucí od léta do podzimu pod listnáči a jehličnany, častěji na kyselém substrátu. Velmi proměnlivý druh s řadou popsaných forem. Kuřátečko popelavé (C. cinerea) a k. měnlivé (Clavulina reae) se odlišují plodnicemi, které jsou celé v šedavých barvách (forma bicolor kuřátečka hřebenitého má šedou střední část, ale bělavé větve). Kuřátečko svraskalé (C. rugosa) má nevětvené plodnice a větší spory (f. subrugosa kuřátečka hřebenitého má sice obdobný vzhled ale menší spory). Často napadena červovkou kyjankovou (Helminthosphaeria clavariarum).

Clavulina coralloides České Budějovice, Stromovka, park, sub Quercus, Picea, 2.6.2006, (c) Lucie Zíbarová

Clavulina coralloides Prášily, kulturní smrčina, sub Picea, 20.6.2006, (c) Lucie Zíbarová

Clavulina coralloides f. bicolor PP Stříbrný roh, kyselá bučina, sub Fagus, 4.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až hojně se vyskytující liškovitá houba rostoucí v létě a na podzim, často ve velkých skupinách, pod listnáči, především bukem, méně často i dubem, typicky v kyselých bučinách. Jedlý. Takřka nezaměnitelná houba; podobné druhy: liška kadeřavá (Pseudocrarerellus sinuosus), liška nálevkovitá (Cantharellus tubaeformis) či liška šedá (Cantharellus cinereus).

Craterellus cornucopioides Těchlovice, mladá bučina, sub Fagus, 4.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Craterellus cornucopioides NPR Karlovské bučiny, květnatá bučina, sub Fagus, 19.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Craterellus cornucopioides NPR Karlovské bučiny, květnatá bučina, sub Fagus, 19.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Craterellus cornucopioides PR Pod Trlinou, acidofilní bučina, sub Fagus, 13.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Craterellus cornucopioides Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, sub Fagus, 8.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Craterellus cornucopioides Drmaly, acidofilní bučina, sub Fagus, 3.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Craterellus cornucopioides PR Račí údolí, květnatá bučina, sub Fagus, 6.9.2022 (c) Lucie Zíbarová

Craterellus cornucopioides Těchlovice, mladá bučina, sub Fagus, 4.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cantharellus cinereus

Tento nenápadný, roztroušeně až vzácně se vyskytující druh roste v létě a na podzim, nejčastěji v kyselých až květnatých bučinách, kde obvykle doprovází stročka trubkovitého (Craterellus cornucopioides). Podobné druhy: liška kadeřavá (Craterellus undulatus), liška žlutavá (Craterellus aurora), nebo liška nálevkovitá (Craterellus tubaeformis). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Cantharellus cinereus PP Stříbrný roh, kyselá bučina, sub Fagus, 4.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Cantharellus cinereus PP Stříbrný roh, kyselá bučina, sub Fagus, 4.9.2010, (c) Lucie Zíbarová