Syn.: Omphalina gerardiana, Omphalina sphagnicola s. auct.

Roztroušeně se vyskytující kalichovka rostoucí od léta do podzimu v porostech rašeliníku. Význačná svou ekologií a tmavšími šupinkami na povrchu klobouku. Nedávno odlišená kalichovka Arrhenia bigelowii je velmi podobná a obtížně odlišitelná, má o něco větší spory a tendenci k černání. Kalichovka vodnatá (Omphalina philonotis) se odlišuje velmi jemnými šupinkami na klobouku v barvě podkladu, které neodstávají a odlišným tvarem spor. Kalichovka černohnědá (Arrhenia oniscus) má hladký povrch klobouku. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Arrhenia gerardiana NPR Ruda, otevřené rašeliniště, Sphagnum sp., 18.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Antrodiella semisupina s. auct. eur., Antrodiella beschidica, Antrodiella farinacea

Hojný(?), polorozlitý a jednoletý choroš rostoucí na dřevě listnáčů, často ve společnosti troudntace kopytovitého (Fomes fomentarius). Od podobných druhů z rodu Antrodiella se rozpozná jen mikroskopicky (a to ještě obtížně). Podobné druhy: např. outkovečka buková (Antrodiella faginea), outkovečka kručinková (Antrodiella genistae) či outkovečka bezpřezkatá (Antrodiella onychoides). Rozlité formy není snadné rozlišit od outkovečky Romellovy (Antrodiella romellii). Makroskopicky může být podobná i outkovička olšová (Antrodiella ichnusana) s válcovitými výtrusy.

Antrodiella pallescens NPR Velká niva, rašelinná smrična, padlý kmen Betula, stará plodnice Fomes, 22.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Antrodiella pallescens PP Tiské stěny, pískovcové skalní město, padlý kmen Betula, stará plodnice Fomes fomentarius, 9.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Antrodiella pallescens PP Tiské stěny, pískovcové skalní město, padlý kmen Betula, soc. Fomes fomentarius, 9.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Vzácný, zcela rozlitý, jednoletý (vz. dvouletý) choroš rostoucí na dřevě jehličnanů (smrk, jedle, borovice) i listnáčů (buk). Nápadná svou zářivě zlatooranžovou barvou a aromatickou vůní připomínající kari. Pidobná může být například pórnatka placentová (Rhodonia placenta) nebo hlinák cihlový (Erastia ochraceolateritia). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Auriporia aurulenta NPR Velká niva, rašelinný bor, kmen Pinus, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Auriporia aurulenta NPR Ruda, rašelinný bor, padlý kmen Pinus, 18.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Auriporia aurulenta NPR Ruda, rašelinný bor, padlý kmen Pinus, 18.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Auriporia aurulenta NPR Žofinka, blatkové rašeliniště, padlý kmen Pinus, 13.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Auriporia aurulenta NPR Červené Blato, rašelinný bor, kořen vývratu Pinus, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Auriporia aurulenta PR Borkovická blata, okraj rašeliniště, padlý kmen Betula, 20.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Auriporia aurulenta Tetřevská slať, podmáčená smrčina, řezná plocha kmenu Picea, 3.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Auriporia aurulenta NPR Velká niva, rašelinný bor, stojící kmen Pinus, 22.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí roztroušeně na jaře na loňských mumifikovaných plodech hlohu. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Monilinia johnsonii Bělušice, křovinatá mez, loňské plody Crataegus sp., 21.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Monilinia johnsonii Ústí nad Labem, Střížovický vrch, křoviny, mumifikovaná malvice Crataegus, 28.3.2021, (c) Lucie Zíbarová

Monilinia johnsonii Radostice, křovinatá mez, plody Crataegus 31.3.2014, (c) Lucie Zíbarová

Monilinia johnsonii PR Milá, porost krovin, loňské plody Crataegus sp., 13.4.2008, (c) Lucie Zíbarová

Monilinia johnsonii PR Milá, porost krovin, loňské plody Crataegus sp., 13.4.2008, (c) Lucie Zíbarová

Monilinia johnsonii PR Milá, porost křovin, loňské plody Crataegus sp., 18.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Sclerotinia tuberosa

Vřeckovýtrusá houba parazitující na oddencích sasanek, zvl. sasanky hajní (Anamone nemorosa). Její plodnice můžeme najít v době květu jejího hostitele, cca v březnu až dubnu. Roztroušený, místy hojný druh. Viz hlizenka hlíznatá (Sclerotinia sclerotiorum).

Dumontinia tuberosa Poplze, údolí Evaňského potoka, potoční luh, oddenek sasanky, 17.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Dumontinia tuberosa Mentourov u Litoměřic, údolní luh, oddenek Anemone nemorosa, 30.3.2008, (c) Lucie Zíbarová

Dumontinia tuberosa NPR Oblík, okraj cesty, oddenek sasanky, 13.4.2008, (c) Lucie Zíbarová

Dumontinia tuberosa České Budějovice - U Hada, smíšený kulturní les (Picea, Quercus, Pinus), oddenek Anemone nemorosa, 9.4.2008, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující břichatkovitá houba z příbuzenstva klouzků. Mykorhizní. Podobné druhy: např. kořenovec žlutavý (Rhizopogon luteolus), k. obecný (Rhizopogon vulgaris) a další.

Rhizopogon roseolus Rábí, vápencový lom, sub Betula, Pinus, 2.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Rhizopogon roseolus Rábí, vápencový lom, sub Betula, Pinus, 10.5.2008, (c) Lucie Zíbarová

Rhizopogon roseolus Havraníky, smíšený les, sub Pinus, Quercus, 8.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Rhizopogon roseolus Rábí, vápencový lom, sub Betula, Pinus, 2.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný jednoletý choroš rostoucí na mrtvém dřevě nejrůznějších listnáčů, vzácněji i jehličnanů. Způsobuje bílou hnilobu. Nápadná a dobře poznatelná podle šedých rourek kontrastujících s bělavou dužninou. Viz též vzácnější šedopórka zakouřená (Bjerkandera fumosa), je větší, má světleší póry a tlustší dužninu s tmavou linkou na rourkami.

Bjerkandera adusta NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, kmen Fagus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Bjerkandera adusta PR Pavlínino údolí, kůrovcová smrčina, stojící mrtvý kmínek, 5.8.2024, (c) Lucie Zíbarová

Bjerkandera adusta (řez plodnicí) PP Černovice, kulturní smíšený les, padlý kmínek Sorbus, 19.12.2024, (c) Lucie Zíbarová

Bjerkandera adusta (detaily pórů) PP Černovice, kulturní smíšený les, padlý kmínek Sorbus, 19.12.2024, (c) Lucie Zíbarová

Bjerkandera adusta NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, kmen Fagus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Bjerkandera adusta NPP Medník, acidofilní bučina, pařez Carpinus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Drobnější a proměnlivá houbička rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. Roztroušeně se vyskytující druh. Další druhy rodu: např. kržatka hnědoolivová (Simocybe centunculus) se subtilnějšími plodnicemi a kratšími pileocystidami či k. jazykovitá (Simocybe rubi) s drobnými plodnicemi s excentrickým třeněm, bisporickými bazdiemi a odlišnou strukturou pokožky klobouku. Může připomínat i polničku pevnou (Agrocybe firma) s moučným pachem.

Simocybe sumptuosa NPR Libický luh, tvrdý luh, trčící větev na padlém kmeni Quercus, 5.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe sumptuosa Konětopy, teplomilná doubrava, silná větev Quercus, 30.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe sumptuosa PR Království, dubohabřina, větev Tilia, 24.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe sumptuosa NPR Břehyně-Pecopala, Luzulo-Fagion, kmen Fagus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe sumptuosa NPR Břehyně-Pecopala, Luzulo-Fagion, kmen Fagus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe sumptuosa NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, fragment kmene Fagus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe sumptuosa Houština u Mašťova, teplomilná doubrava, fragment kmínku Quercus(?), 3.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hojná tvrdohouba ze skupiny korovitky tečkované (Diatrype stigma) rostoucí po celý rok na větvích listnáčů především buku, ale i lísky či javorů.

Diatrype decorticata NPR Karlštejn, dubohabřina, opadlá větev Fagus, 10.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Diatrype decorticata NPR Břehyně-Pecopala, kyselá bučina, větev Fagus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Piptoporus quercinus, Fomitopsis pulvina

Vzácný druh jednoletého choroše rostoucí na mrtvém dřevě dubů a to jak na kmenech, tak na pařezech, často značného stáří. Způsobuje hnědou kostkovitou hnilobu. Hlavní období tvorby plodnic je v časném létě. Podobný je velmi hojný březovník obecný (Piptoporus betulinus) rostoucí na bříze, na duch roste pstřeň dubový (Fistulina hepatica). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh). a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Buglossoporus quercinus NPR Břehyně-Pecopala, dubo-bukový porost na třetihorních vyvřelinách, padlý kmen Quercus, 2.7.2022, (c) Lucie Zíbarová

Buglossoporus quercinus NPR Břehyně-Pecopala, dubo-bukový porost na třetihorních vyvřelinách, padlý kmen Quercus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Buglossoporus quercinus NPR Břehyně-Pecopala, dubo-bukový porost na třetihorních vyvřelinách, padlý kmen Quercus, 2.7.2022, (c) Lucie Zíbarová

Buglossoporus quercinus (mladá plodnice) NPR Břehyně-Pecopala, dubo-bukový porost na třetihorních vyvřelinách, padlý kmen Quercus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Buglossoporus quercinus NPR Břehyně-Pecopala, dubo-bukový porost na třetihorních vyvřelinách, padlý kmen Quercus, 2.7.2022, (c) Lucie Zíbarová

Buglossoporus quercinus NPR Břehyně-Pecopala, dubo-bukový porost na třetihorních vyvřelinách, padlý kmen Quercus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Buglossoporus quercinus PP Kozinecká stráň, teplomilná doubrava, báze živého Quercus, 5.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Buglossoporus quercinus NPR Břehyně-Pecopala, dubo-bukový porost na třetihorních vyvřelinách, padlý kmen Quercus 15.6.2021, (c) Lucie Zíbarová

Buglossoporus quercinus Veselí nad Moravou, zámecký park, vyvrácený pařez Quercus, 11.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující štítovka ze skupiny štítovky jelenní (Pluteus cervinus). Roste od léta do podzimu na kmenech listnáčů v pozdějším stadiu rozkladu, na zbytcích dřeva či zemi smíšené s pilinami. Význačná bělavým kloboukem s hnědě žíhaným až šupinkatým povrchem a podobně žíhaným třeněm.

Pluteus petasatus NPR Břehyně-Pecopala, Eu-Fagion, zetlelý kmen Fagus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus petasatus NPR Břehyně-Pecopala, Eu-Fagion, zetlelý kmen Fagus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Stereum arcticum

Velmi hojný druh pevníku rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě listnáčů, nejčastěji olše a břízy, méně buku a vrby aj. Nápadný výrazně úzce přisedlými k substrátu, kloboukatými, svrchu plstnatými a zónovanými plodnicemi, se světlým okrajem a žloutnutím hymenia po poranění. Starší plodnice často nabývají zelených odstínů kvůli přichyceným řasám. Teplomilný a ve střední Evropě velmi vzácný pevník význačný (Stereum insignitum) je velmi podobný, živěji zbarvený a mikroskopicky s akantofýzami v hymeniu. Viz též pevník chlupatý (Stereum hirsutum), který je výrazněji chlupatý, široce přisedlý a často sbíhá na substrát, a po poranění nežloutne. Na první pohled by snad mohl připomínat nějaký druh outkovky (Trametes, viz např. outkovka pestrá - Trametes versicolor), nicméně ta má hymenium uspořádané v rourky, nikoli hladké jako u pevníků. Viz též pevník dvoubravý (Laxitextum bicolor).

Stereum subtomentosum NPR Řežabinec a Řežabické tůně, náletový porost, kmínek Betula, 8.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Stereum subtomentosum PR Holý vrch u Jílového, suťový les, padlý kmen Acer, 3.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Stereum subtomentosum NPR Řežabinec a Řežabické tůně, náletový porost, kmínek Betula, 8.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Stereum subtomentosum PP Stráně Hlubokého bolu, dubohabřina, padlý kmen Fagus, 15.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Stereum subtomentosum Broumov, Rožmitál, květnatá bučina, kmen Fagus 27.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Stereum subtomentosum Broumov, Rožmitál, květnatá bučina, kmen Fagus 27.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hojný drobný druh helmovky rostoucí na mechaté borce obvykle živých kmenů listnáčů. Jakkoli druhové jméno naznačuje růst v zimní polovině roku, zcela běžně se za vlhkého počasí vyskytuje již od počátku léta. Dává přednost stanovištím s vysokou vzdušnou vlhkostí. Význačná ekologií a uzce připojenými (nesbíhavými lupeny). Od podobné helmovky žlutavotemenné (Phloeomana minutula) rostoucí na obdobných stanovištích a substrátu se spolehlivě pozná pouze mikroskopicky (divertikulátní pokožka klobouku u M. hiemalis), nicméně plodnice h. zimní bývají obvykle intenzivněji pigmentované. Helmovka bílá (Phloeomana alba) má široce připojené až sbíhavé lupeny. Na mechaté kůře roste taktéž helmovka hořkomléčná (Mycena erubescens) s hořkou chutí a třeněm, který roní bezbarvý latex.

Phloeomana hiemalis Šanov, potoční luh, borka padlého kmene Salix, 3.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Phloeomana hiemalis Liberec, Opičák, lužní les, borka živého Populus, 24.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phloeomana hiemalis NPP Polabská černava, vrbina, mechatá borka Salix, 2.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Phloeomana hiemalis PP Radobýl, zarůstající sad, mechatý živý kmen Juglans, 20.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Phloeomana hiemalis PR Pístecký les, tvrdý luh, borka Salix, 10.1.2018, (c) Lucie Zíbarová

Phloeomana hiemalis NPP Dlouhoposko, vrbina, mechatá borka Salix, 16.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Phloeomana hiemalis Kunžak, údolí potoka, mechatý kmen Tilia na okraji cesty, 6.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh ze skupiny holubinky hřebenité (Russula pectinata), od které se odlišuje tmavším, spíše hnědým kloboukem. Od holubinky hřebínkaté (R. pectinatoides) a h. pruhované (R. insignis) pak zřetelně palčivou dužninou. H. nelibá (R. amoenolens) je též palčivá, ale tvoří drobnější plodnice a báze třeně s KOH nerezaví jako je tomu u h. sesterské. Nejedlá.

Russula sororia NPR Velký a Malý Tisý, hráz rybníka, sub Quercus, 5.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula sororia (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 5.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh lupenaté houby ze skupiny penízovky dubové (Gymnopus dryophilus). V jejím rámci se vyznačuje tmavěji hnědým kloboukem a mikroskopickými znaky (tvar cheilocystid). Podobně tmavý klobouk má penízovka Gymnopus alpinus s poněkud odlišnými cheilocystidami a o něco málo většími sporami.

Gymnopus ocior NPR Horný les [SK], tvrdý luh, sub Carpinus, Fraxinus, 25.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus ocior PP Na Plachtě, náletové dřeviny, okraj pěšiny, sub Betula, Salix, Quercus, 8.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus ocior Lázně Bohdaneč, štěpka, 12.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hojná holubinka rostoucí v listnatých lesích od léta do počátku podzimu. Význačná u třeně anastomózovanými a vidlenými lupeny a bílým výtrusným prachem. Od zelené formy holubinky namodralé (Russula cyanoxantha f. peltereaui) se pozná křehkými lupeny a růžovooranžovou reakcí na síran železnatý. Rozlišení od některých barevných forem holubinky mandlové (Russula vesca) však může být značně nesnadné, h. mandlová má o něco větší výtrusy. Jedlá.

Russula heterophylla Chlum u Dobrušky, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, Carpinus, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula heterophylla Bukovka, borová doubrava, sub Quercus, Pinus, 17.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Russula heterophylla NPR Velký a Malý Tisý, hráz rybníka, sub Quercus, 5.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula heterophylla (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hyphodontia flavipora, Xylodon flaviporus

Hojný druh rozlitého choroše rostoucí na dřevě listnáčů, nejčastěji na dubových a bukových větvích, velmi vzácně i na jehličnech. Příbuzná pórnovitka obecná (Schizopora radula) má větší póry, větší spory a jinou inkrustaci na terminálních hyfách. Podobným druhem je též například pórnatka krásnopórá (Junghuhnia nitida) s pravidelnějšími póry. Mikroskopicky velmi podobný je kornatcovitý rod Xylodon, novější prace ji do něj i zařazují.

Schizopora flavipora EVL Království, tvrdý luh, kmen Tilia, 19.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

Schizopora flavipora NPP Polabská černava, borový lesík, kmínek Pinus, 1.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Schizopora flavipora PR Myslivna, dubohabřina, větev Corylus, 19.4.2014, (c) Lucie Zíbarová

Schizopora flavipora NPR Velký a Malý Tisý, hráz rybníka, spodní strana větve Quercus, 5.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Schizopora flavipora PR Fabián, květnatá bučina, kmen Fagus, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Schizopora flavipora PP Kozinecká stráň, vápnomilná bučina, větev Fagus, 30.5.2014, (c) Lucie Zíbarová

Schizopora flavipora PR Mokřady dolní Liběchovky, mokřadní olšina, kmínek Alnus, 30.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Schizopora flavipora PR Mokřady dolní Liběchovky, mokřadní olšina, kmínek Alnus, 30.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Psathyrella prona f. cana

Drobná křehutka rostoucí na zemi, často na nitrofilních stanovištích, vzácně i přímo na exkremetech.

Psathyrella potteri NPR Velký a Malý Tisý, lesní cesta, na holé půdě, 5.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella potteri NPR Velký a Malý Tisý, lesní cesta, na holé půdě, 5.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojná a drobná houbička rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů či rostlinných zbytcích, typicky na vlhkých až podmáčených stanovištích. Nejhojnější v časném létě (druhá polovina června až červenec), sporadičtěji se vyskytuje až do podzimu. Význačná anastomózovanými lupeny a mikroskopicky amyloidními sporami.

Delicatula integrella NPP Peklo, potoční luh, větev Alnus, 20.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

Delicatula integrella NPP Peklo, mokřadní olšina, kmen Alnus, 9.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Delicatula integrella NPR Velký a Malý Tisý, kmínek Salix cinerea, 5.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Delicatula integrella NPP Jestřebské slatiny, mokřadní olšina, mechatý bult, 23.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Colllybiopsis vaillantii

Roztroušeně se vyskytující druh špičky rostoucí od jara do podzimu na živých i odumřelých stéblech trav a jiné vegetaci, vzácně i na větvičkách listnáčů apod. Plodnice rostoucí na dřevním substrátu mohou být zaměněny za hojnou špičku větevnou (Marasmiellus ramealis) s odlišnými mikroskopickými znaky (zejm. tvar cheilocystid). Viz též špička trojbarvá (Marasmiellus tricolor) a špička kvítková (Marasmiellus humilimus).

Marasmiellus vaillantii NPP Swamp, mokřadní olšina, list Carex, 20.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Marasmiellus vaillantii Liberec, Opičák, rostlinné zbytky, 24.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Marasmiellus vaillantii Třeboň, parčík u žel. zastávky, živé stéblo Poa sp., 5.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná houba rostoucí od pozdního jara do podzimu v sušších travnatých porostech (kde vytváří "čarodějné kruhy".), lesních okrajích, parcích apod., vzácněji i v lesích. Dobře poznatelná podle řídkých lupenů, tuhého a elastického třeně a žemlové barvy plodnic. Jedlá.

Marasmius oreades Střížovický vrch, mezofilní louka, 5.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius oreades Břvany, suchá louka, 7.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius oreades Střížovický vrch, mezofilní louka, 5.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius oreades (detail lupenů) Střížovický vrch, mezofilní louka, 5.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius oreades Česká Lípa, parčík, sub Acer, Picea pungens, Betula, 5.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius oreades Třeboň, parčík u žel. stanice, 5.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius oreades PP Jalovcové stráně nad Vrbičkou, suchý trávník, 11.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius oreades Provodín, trávník v obci, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius oreades Střížovický vrch, mezofilní louka, 5.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh šupinovky rostoucí na mrtvém, často již zetlelém dřevě jehličnanů (především smrku) a vzácně i listnáčů. Od velmi podobné plaménky nevonné (Gymnopilus penetrans), která roste na stejných substrátech, se pozná bezpečně jen mikroskopicky, avšak určitým vodítkem může být fenologie (G. sapineus fruktifikuje spíše v létě, zatímco G. penetrans spíše na podzim), živější barvy a plstnatý až plstnatě šupinatý povrch klobouku (u G. penetrans je +- hladký).

Gymnopilus sapineus Kaproun, kulturní smrčina, pařez jehličnanu, 6.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopilus sapineus Bukovka, borová doubrava, sub Quercus, Pinus, 17.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Gerronema strombodes s. auct. eur., Chrysomphalina strombodes s. auct. eur., Omphalina strombodes s. auct. eur.

Vzácnější druh kalichovky rostoucí od léta do podzimu na silněji rozloženém dřevě jehličnanů, nejčastěji smrku a jedle. Viz kalichovka matná (Chrysomphalina grossula). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Gerronema xanthophyllum EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, potoční luh, pařez jehličnanu, 17.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Gerronema xanthophyllum PP Vlásenický potok, potoční luh, silně zetlelý kmínek jehličnanu, 23.7.2019, (c) Lucie Zíbarová

Gerronema xanthophyllum EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, potoční luh, kmen Picea, 17.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Gerronema xanthophyllum EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, potoční luh, pařez jehličnanu, 17.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Gerronema xanthophyllum Kunžak, podmáčená smrčina, zbytky dřeva smrku porostlé mechy, 6.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Gerronema xanthophyllum PR Maštale, kulturní smíšený les, pařez jehličnanu, 18.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Gerronema xanthophyllum Malonty, podmáčená smrčina, zetlelá větev Picea, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Gerronema xanthophyllum Bílé, vlhká smrčina, pařez jehličnanu, 25.6.2021, (c) Lucie Zíbarová

Gerronema xanthophyllum Obírka, jedlobučina, pařez Abies, 15.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Marasmius androsaceus, Setulipes androsaceus

Velmi hojná špička rostoucí v opadu jehličnatých lesích, případně na větvičkách a podobných substrátech. Na jehličí roste též o něco mohutnější špička provrtaná (Gymnopus perforans) s pachem po hnijícím zelí a dvoubarevným třeněm a špička Wettstienova (Marasmius wettsteinii) s kolárkem kolem třeně. Viz také špička dubomilná (Gymnopus quercophilus).

Gymnopus androsaceus PR Údolí Teplé, smrkoborový les, mechatý kmen Picea, 21.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus androsaceus Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, kmínek Pinus, 9.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus androsaceus Staré Hamry, kulturní smrčina, v opadu, sub Picea, 20.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus androsaceus PR Údolí Teplé, kulturní smrčina, větev Picea, 28.8.2022, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus androsaceus PR Údolí Teplé, kulturní smrčina, větev Picea, 28.8.2022, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus androsaceus PR Údolí Teplé, smrkoborový les, mechatý kmen Picea, 21.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus androsaceus NP Šumava, Poledník, pařez Picea, 28.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus androsaceus Kunžak, kulturní smrčina, šiška Picea, 6.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus androsaceus Kunžak, kulturní smrčina, větvička Picea, 6.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus androsaceus (vlevo) a Gymnopus perforans (vpravo) Kovářská, horská kulturní smrčina, opad Picea, 20.6.2024, (c) Lucie Zíbarová

Saprotrofní druh rostoucí na zemi v listnatých lesích, parcích a zahradách. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Volvariella taylorii Mariánské lázně, lesopark, 27.8.2008, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Fomitopsis quercina

Velmi hojný víceletý choroš rostoucí na živém i mrtvém dřevě dubů, velmi vzácně i jiných listnáčů (javor, akát). Pro svou korkovitou konsistenci, ekologii a protažené póry nezaměnitelný druh. Způsobuje hnědou hnilobu. Viz síťkovec načervenalý (Daedaleopsis confragosa) se širší ekologickou amplitudou, způsobující bílou hnilobu a rourkami jež po otlačení hnědnou a outkovka hrbatá (Trametes gibbosa).

Daedalea quercina NPR Malý a Velký Štít, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 6.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Daedalea quercina (detail hymenoforu) PR Loužek, tvrdý luh, kmen Quercus, 16.2.2022, (c) Lucie Zíbarová

Daedalea quercina Senomaty, akátina, vysoký pařez Robinia, 10.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Daedalea quercina NPR Libický luh, tvrdý luh, pařez Quercus, 5.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Daedalea quercina PP Peklo, řezná plocha kmene Quercus, 22.8.2008, (c) Lucie Zíbarová

Daedalea quercina Stará obora u Hluboké nad Vltavou, padlý kmen Quercus, 29.5.2007, (c) Lucie Zíbarová

Hojná helmovka rostoucí od konce jara do podzimu na dřevě jehličnanů, zpravidla smrku. Význačná olivovými tóny a pachem po kyselině dusičné. Olivové lemovaní ostří lupenů, ke kterému se vztahuje druhové jméno, nemusí být vždy dobře patrné. Helmovka smrková (Mycena silvae-nigrae) a h. louhová (Mycena stipata), které se vyznačují stejným pachem a substrátem, však postrádají olivový odstín i tmavé ostří lupenů. Trochu podobná může být i helmovka hnědobřitá (Mycena olivaceomarginata), která však roste na zemi v suchých trávnících.

Mycena viridimarginata PP Peklo, inverzní zařízlé údolí, zetlelý kmen smrku, 22.8.2008, (c) Lucie Zíbarová

Mycena viridimarginata Dluhoště, podmáčená smrčina, pařez jehličnanu, 5.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Mycena viridimarginata PR Polom, květnatá bučina, kmen Abies, 14.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná muchomůrka rostoucí na podmáčených stanovištích výhradně pod olšemi. Nápadná ekologií, výraznými zbytky vela na klobouku, absencí prstenu, vločkatým třeněm a nevýraznou pochvou na bázi. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh) a navržená mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Amanita friabilis NPP Swamp, mladá olšina, sub Alnus, 18.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Amanita friabilis Jestřebí, olšina, sub Alnus, 11.9.2008, (c) Lucie Zíbarová

Amanita friabilis NPP Hojkovské rašeliniště, olšina, sub Alnus, Betula, 9.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Amanita friabilis Jestřebí, olšina, sub Alnus, 1.9.2006, (c) Lucie Zíbarová

Amanita friabilis NPP Jestřebské slatiny, olšina, sub Alnus, Frangula, 27.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hojná drobná helmovka rostoucí od jara do podzimu ze zbytků dřeva, často na mechatých kmenech v listnatých i jehličnatých lesích, často na stinných a vlhkých stanovištích. Podobná helmovka oregonská (Mycena oregonensis) má široce připojené a zoubkem sbíhavé či sbíhavé lupeny s oranžovým ostřím. Viz kalichovka oranžová (Rickenella fibula).

Mycena acicula NPP Dlouhopolsko, vrbina, mechatá borka Salix, 16.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Mycena acicula Rabí, potoční luh, fragment dřeva Salix, 2.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Mycena acicula PR Pavlínino údolí, potoční luh, fragment borky Alnus, 8.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Mycena acicula PP Líska, suťový les, fragment dřeva Fagus, 8.5.2020, (c) Lucie Zíbarová

Mycena acicula NPP Peklo, mokřadní olšina, báze pahýlu Alnus, 29.8.2015, (c) Lucie Zíbarová

Mycena acicula Jestřebí, olšina, větev listnáče, 11.9.2008, (c) Lucie Zíbarová

Hojná lupenitá hřibovitá houba rostoucí od léta do podzimu pod borovicemi. Jedlý. Podobný slizák švýcarský (Chroogomphus helveticus) má suchý, nikoli lepkavý klobouk a je vázaný smrky. Komplex více druhů, rozpoznatelných kombinací makro- a mikroskopických znaků. Slizák lepkavý v úzkém pojetí je mikroskopicky dobře poznatelný tlustostěnnými hymeniálními cystidami. Třeň bez purpurových tónů. Trama amyloidní. Jedlý. Viz slizák Chroogomphus mediterraneus a Chroogomphus purpurascens.

Chroogomphus rutilus agg. Milovice, pastvina, sub Pinus, 26.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Chroogomphus rutilus agg. Jestřebí, v obci, pod vysazenou borovicí, 11.9.2008, (c) Lucie Zíbarová