Syn.: Boletus badius

Velmi hojná hřibovitá houba rostoucí nejčastěji ve kulturních i přirozených smrčinách, popř. borech, od léta do podzimu, typicky na kyselých půdách. Jedlý. Třeň bez síťky, rourky po otlačení modrají.

Imleria badia NPR Břehyně-Pecopala, lišejníkový bor, sub Pinus, Picea, 23.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Imleria badia PR Niva Doubravy, kuturní smrčina, sub Picea, Alnus, 11.10.2018, , (c) Lucie Zíbarová

Imleria badia PR Údolí Doubravy, kuturní smrčina, sub Picea, 26.9.2021, , (c) Lucie Zíbarová

Imleria badia NPP Klokočka, vlhký bor, sub Pinus, Betula, 27.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Imleria badia Stožec, vlhká smrčina, příkop u cesty, sub Picea, Fagus, 3.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Imleria badia Habří u Č. Budějovic, kulturní smrčina, sub Picea, 28.7.2011, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná mykorhizní houba rostoucí od léta do podzimu pod listnatými i jehličnatými stromy, nejčastěji v bučinách, ale i v jiných typech lesů. Pro fialovou barvu plodnic a řídké a tlusté lupeny takřka nezaměnitelná, snad při velké nepozornosti jen za helmovku ředkvičkovou (Mycena pura) a příbuzné druhy. Akumuluje radioizotop cesia. Lakovka dvoubarvá (Laccaria bicolor) má fialové jen bazální mycelium, jinak je hnědorůžová jako většina ostatních lakovek (např. l. obecná - Laccaria laccata).

Laccaria amethystina PP Tiské stěny, mladá acidofilní bučina, sub Fagus, 1.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Laccaria amethystina PR Vlčí roh, acidofilní bučina, sub Fagus, 26.8.2010, (c) Lucie Zíbarová

Laccaria amethystina Drmaly, acidofilní doubrava, sub Quercus, Larix, 3.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Laccaria amethystina NPR Ve Studeném, květnatá bučina, sub Fagus, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Laccaria amethystina Stožec, kulturní smrčina, sub Picea, Fagus, 3.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Laccaria amethystina (vlevo) a Mycena pura (vpravo) PP Tiské stěny, mladá acidofilní bučina, sub Fagus, 1.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná helmovka rostoucí na zemi na podmáčených a rašelinných stanovištích, na otevřených stanovištích i v lesních porostech. Druh se severským rozšířením. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Mycena megaspora NPP Swamp, rašelinný bor, 20.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Mycena megaspora NPR Břehyně-Pecopala, podmáčené stanoviště podél odvodňovacího kanálu, řídký porost Molinia, 7.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Mycena megaspora NPR Břehyně-Pecopala, rašelinný bor, 2.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Mycena megaspora NPR Červené blato, podmáčený bor, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Mycena megaspora PP Prameniště Chomutovky, otevřené klečové rašeliniště, in Miolinia, 23.8.2014 (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující mykorhizní houba rostoucí od léta do podzimu, nejčastěji v mladých, humózních vlhčích smrčinách. Nepříjemně zapáchá po hnijícím zelí. Podobný je např. plesňák měnlivý (Thelephora anthocephala) bez zápachu a rostoucí pod listnáči.

Thelephora palmata Černý Kříž na Šumavě, mladá smrčina, sub Picea, 3.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora palmata NPP Na Požárech, vlhká smrčina, sub Picea, 20.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora palmata Ždánidla, lesní prameniště, sub Picea, Salix, 4.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora palmata Dobčice, mladá kulturní smrčina, sub Picea, 25.10.2005, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora palmata NPP Rečkov, vlhká acidofilní doubrava, sub Alnus, Picea, Quercus, 27.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora palmata PR Údolí Teplé, lesní prameniště, sub Picea, 21.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Thelephora palmata NPR Trčkov, bývalá skládka dřeva, sub Picea, Acer, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující pavučinec z "tradičního" podrodu kožnatka (Dermocybe). Roste od druhé poloviny léta do podzimu pod jehličnany, často na starých pařezech. Od pavučince krvavého (Cortinarius sanguineus), za jehož varietu byl dříve považován, se liší kalněji zbarvenými plodnicemi, růžovou, nikoli oranžovou myceliální plstí na bázi plodnice a absencí mrkvového pachu.

Cortinarius vitiosus Bílá, mladá vlhká smrčina, silně rozložený pařez, sub Picea, 29.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius vitiosus PP U Tří můstků, rašelinná smrčina, sub Picea, 3.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius vitiosus Černý Kříž, rašelinná smrčina, sub Picea, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius vitiosus Černý Kříž na Šumavě, mladá podmáčená smrčina, 3.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius vitiosus Černý Kříž na Šumavě, mladá podmáčená smrčina, mechatý pařez jehličnanu, 3.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius vitiosus NPR Žofinka, podmáčená smrčina, mechatý pařez jehličnanu, 13.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojná mykorhizní houba vázaná na smrky, roste především ve vlhčích lesích na kyselém, živinami chudém podloží. Význačná štíhlými, za vlhka lepkavými plodnicemi s výrazně žíhaným třeněm. Pod smrkem roste i šťavnatka Korhonenova (Hygrophorus korhonenii) s menšími výtrusy a preferující živinami bohatší podloží, pod borovicí na vápnitém podkladu pak š. hnědobílá (Hygrophorus latitabundus) se zavalitými plodnicemi a méně výraznou ornamentikou na třeni. Podobná a vzácná štavnatka Persoonova (Hygrophorus persoonii) roste pod listnáči na vápnitých půdách. Jedlá.

Hygrophorus olivaceoalbus Černý Kříž na Šumavě, podmáčená smrčina, sub Picea, Alnus, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus olivaceoalbus PP Prameniště Chomutovky, podmáčená smrčina, sub Picea, 21.8.2014 (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus olivaceoalbus Dluhoště, Dálava, kulturní smrčina, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující pohledná houba rostoucí od léta do podzimu na zetlelém dřevě jehličnanů, ve vyšších polohách až hojně. Šafránka červenožlutá (Tricholomopsis rutilans) se liší červenonachovými šupinkami na klobouku a masitějšími plodnicemi. Šafránka plaménková (Trichlomopsis flammula) je podobná štíhlými plodnicemi a oba druhy mohou růst pospolu, ale podobně jako u š. červenožlutá má klobouk červenofialovými šupinkami nebo vlákny. Ve střední Evropě velmi vzácná šafránka žlutookrová (Tricholomopsis sulfureoides) má klobouk s přitisklými žlutými, okrovými až oranžovohnědými vlákny.

Tricholomopsis decora PR Údolí Doubravy, suťový les, padlý kmen Picea, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Tricholomopsis decora Stožec, padlý kmen Picea, 3.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Tricholomopsis decora Tetřevská slať, podmáčená smrčina, kmen Picea, 3.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tricholomopsis decora Černý Kříž na Šumavě, podmáčená smrčina, mechatý kmen Picea, 3.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Tricholomopsis decora Stožec, padlý kmen Picea, 3.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Tricholomopsis decora (vlevo) a Tricholomopsis flammula (vpravo) - srovnání šupinek na klobouku NPR Žofínský prales, 26.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

Drobná šupinovka rostoucí od léta do podzimu na silně zetlelém dřevě jehličnanů, typicky ve vyšších polohách. Roztroušeně se vyskytující druh.

Pholiota scamba NP Šumava, Černý Kříž, podmáčená smrčina, mechatý kmen Picea, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota scamba NPR Rašelinště Skřítek, rašelinná smrčina, silně rozložený kmen Picea, 13.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota scamba NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, silně rozložený kmen Picea, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota scamba NPR Červené Blato, podmáčená smrčina, kmen Picea, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota scamba NPR Červené Blato, podmáčená smrčina, kmen Picea, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota scamba NP Krkonoše, Horní Malá Úpa, kulturní smrčina, pařez Picea, 26.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota scamba NP Šumava, Černý Kříž, podmáčená smrčina, mechatý kmen Picea, 3.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota scamba PR Černý důl, jedlobučina, kmen Picea?, 16.7.2018, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota scamba NP Krkonoše, Krakonošova snídaně, horská smrčina, kmen Picea, 2.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná vřeckovýtrusá houba rostoucí na zemi ve vlhčích jehličnatých lesích, často na obnažené půdě či v mechu. Uvedený ve vyhlášce MŽP č.395/1992Sb. (silně ohrožený druh) i Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh). Podobný je pazoubek šedozelený (Microglossum griseoviride) rostoucí pod listnáči se šedozelenými až modrozelenými plodnicemi.

Microglossum viride Černý Kříž na Šumavě, podmáčená smrčina, mechatý břeh potůčku, 3.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Microglossum viride Černý Kříž na Šumavě, podmáčená smrčina, mechatý břeh potůčku, 12.10.2008, (c) Lucie Zíbarová

Microglossum viride Černý Kříž na Šumavě, podmáčená smrčina, mechatý břeh potůčku, 12.10.2008, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná drobnější houbička rostoucí od časného jara do podzimu ve větších či menších skupinkách na mechatém, silně zetlelém dřevě jehličnanů, obvykle na vlhčích stanovištích. Nápadná způsobem růstu, mírnou chutí, oranžovými barvami a sbíhavými lupeny. Podobné druhy z rodu Xeromphalina se vyznačují odlišnou ekologií, jednotlivým růstem a mikroskopickými znaky; jsou všeobecně dosti vzácné. Viz kalichovka oranžová (Rickenella fibula) či kalichovka matná (Chrysomphalina grossula).

Xeromphalina campanella NP Šumava, Strážný, podmáčená smrčina, kmen jehličnanu, 15.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Xeromphalina campanella PR Polom, květnatá bučina, kmen Abies, 3.4.2019, (c) Lucie Zíbarová

Xeromphalina campanella Černý Kříž na Šumavě, podmáčená smrčina, mechatý pařez smrku, 3.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Xeromphalina campanella Kaproun, kulturní smrčina, pařež Picea, 6.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Xeromphalina campanella Kaproun, kulturní smrčina, pařež Picea, 6.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Xeromphalina campanella Nový Vojířov, Pstruhový potok, vlhká smrčina, zetlelý pařez Picea, 27.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Xeromphalina campanella NP České Švýcarsko, Jelení louže, rašeliniště, kmen jehličnanu, 25.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Xeromphalina campanella Smrčina, květnatá bučina, pařez Abies, 19.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Amanitopsis vaginata

Hojná muchomůrka ze skupiny pošvatek (Amanitopsis) rostoucí od léta do podzimu pod listnatými i jehličnatými stromy. Od podobných druhů se pozná bělavou až šedou, nízkou pochvou bez rezavých skvrn a šedým kloboukem bez hnědých tónů. Taxonomicky nedořešená skupina. Spory kulovité, velum s převahou vláknitých elementů. Jedlá, alespoň po uvaření.

Amanita vaginata s.l. PR Maštale, opuštěný lůmek, sub Betula, Pinus, 18.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Amanita vaginata s. l. PR Maštale, opuštěný lůmek, sub Betula, Pinus, 18.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější druh kukmáku, rostoucí od léta do podzimu na zetlelém dřevě listnáčů, ze zbytků dřeva či pilin. Vyskytuje se i na synantropních stanovištích, kolem cest. Význačný šedou pochvou a mikroskopicky cheilocystidami s prstovitými výběžky. Viz kukmák myší (Volvariella murinella). Zvláště chráněný druh uvedený ve vyhlášce MŽP č. 395/1992Sb. (silně ohrožený druh). Byl uvedený v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšel do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Volvariella caesiotincta PP U Pohránovského rybníka, náletové dřeviny při břehu rybníka, fragment kmene Populus, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella caesiotincta Dobčice, kulturní smrčina, pařez Betula, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella caesiotincta NPP Peklo, potoční luh, silně rozložený kmen Acer, 7.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella caesiotincta NPP Medník, acidofilní bučina, zbytky dřeva Fagus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella caesiotincta NPR Čtvrtě,dubohabřina, trouch pod kmenem Tilia, 30.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella caesiotincta Dobčice, kulturní smrčina, pařez Betula, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella caesiotincta NPR Kohoutov, květnatá bučina, silně rozložený kmen Fagus, 22.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella caesiotincta Zlatnická dolina [SK], dubohabřina, kmen listnáče, 14.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až vzácně se vyskytující druh slizáku rostoucí od léta do podzimu, mykorhizně je vázaný na modříny. Lupeny po otlačení nejprve červenají, poté černají. Jedlý.

Gomphidius maculatus PR Pod Rudným vrchem, kulturní smíšený les, sub Larix, Picea, Corylus, 12.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Gomphidius maculatus Hříškov, kulturní jehličnatý les, lesní cesta, sub Larix, Pinus, Picea, 26.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Gomphidius maculatus PR Niva Doubravy, vlhká louka, dub Larix, 11.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Gomphidius maculatus Dobčice, kulturní smíšený les, sub Larix, Picea, Alnus, Fagus, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Gomphidius maculatus Dobčice, kulturní smíšený les, sub Larix, Picea, Alnus, Fagus, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný a obecně známý hřib rostoucí od podzního jara do podzimu pod jehličnany (smrk, borovice) i listnáči (dub, buk), především na kyselých a/nebo vlhčích půdách. Jedlý. Do skupiny tzv. "pravých" či "bílých" hřibů (Boletus s. str.) patří u nás ještě hojný hřib dubový (Boletus reticulatus) a vzácnější h. bronzový (Boletus aereus) a h. borový (Boletus pinophilus). Při velké nepozornosti hrozí záměna za hořký hřib žlučový (Tylopilus felleus) v dospělosti s růžovými rourkami.

Boletus edulis Lipová-lázně, smíšený kulturní les, sub Picea, Fagus, 15.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Boletus edulis Východná, Kundrátovo, [SK], smrčina na bývalých pastvinách, sub Picea, 21.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Boletus edulis Bílá, podmáčená kulturní smrčina, sub Picea, 26.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Boletus edulis PR Údolí Teplé, smrkoborový les, sub Pinus, Picea, 29.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Boletus edulis Litvínov, Šumná, acidofilní bučina, sub Fagus, 29.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Boletus edulis Stožec, kulturní smrčina, sub Picea, 3.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Boletus edulis Dobčice, smíšený kulturní les, sub Fagus, Betula, Picea, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Boletus edulis Černý Kříž na Šumavě, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, 3.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Boletus edulis Habří u Č. Budějovic, okraj kulturní smrčiny, sub Quercus, Betula, Prunus, 28.7.2011, (c) Lucie Zíbarová

Boletus edulis NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojná holubinka rostoucí od počátku léta do první poloviny podzimu v listnatých a jehličnatých lesích. Význačná masovými odstíny na klobouku, matnou pokožkou, která často nedosahuje okraje klobouku. Oříšková chuť. Výtrusný prach bílý. Rekce na KOH lososová. Jedlá a chutná. Typické plodnice není problém poznat, nicméně vyskytují se i formy s různě odlišně zbarveným kloboukem, některé mohou připomínat např. holubinku bukovku (Russula heterophylla), taktéž s bílým výtrusným prachem, ale s o něco drobnějšími výtrusy.

Russula vesca Osek, acidofilní doubrava, sub Quercus, 9.7.2006, (c) Lucie Zíbarová

Russula vesca Dobčice, mladá bučina, sub Fagus, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Russula vesca Malonty, mladá vlhká kulturní smrčina, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula vesca f. lactea NP Šumava, Strážný, Lískový vrch, acidofilní bučina, sub Fagus, Picea, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Dobře známá jedlá a chutná houba rostoucí hojně od počátku léta do podzimu v jehličnatých lesích na kyselých půdách. Častější je ve vyšších polohách. Mykorhizní druh. Jedlá a chutná. Podobné druhy: např. liška bledá (Cantharellus pallens), liška ametystová (Cantharellus amethysteus), liška Friesova (Cantharellus friesii), liška rezavějící (Cantharellus ferruginascens), liška nálevkovitá (Cantharellus tubaeformis), liška žlutavá (Cantharellus aurora) nebo liška šedá (Cantharellus cinereus) aj. Viz též lištička pomerančová (Hygrophoropsis aurantiaca) s pravými a hustými lupeny, měkkou konsistencí a oranžovou dužninou.

Cantharellus cibarius NPR Červené Blato, podmáčená smrčina, sub Picea, Pinus, 1.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cantharellus cibarius NP Šumava, Vltavský luh (I. zóna), rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, Pinus, 19.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cantharellus cibarius Alp Flix [CH], horská smrčina, sub Picea, 11.8.2022, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná houba bučin, obzvláště se silnější vrstvou opadu. Roste od léta do podzimu na kyselých až neutrálních půdách. Mléko bílé, nasládlé, nemění barvu. Nejedlý. Podobné druhy: např. ryzec žlutohnědý (Lactarius fulvissimus), r. liškový (Lactarius tabidus) či r. játrový (Lactarius hepaticus). V bučinách je hojný např. i ryzec zelený (Lactarius blennius).

Lactarius subdulcis NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius subdulcis NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius subdulcis PR Myslivna, mladá bučina, sub Fagus, Larix, 12.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius subdulcis NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius subdulcis Dobčice, mladá bučina, sub Fagus, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius subdulcis Osek, acidofilní bučina, silně rozložený kmen Fagus, 20.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Boletus erythropus sensu auct., Boletus luridiformis, Boletus praestigiator?

Hojný druh rostoucí od konce jara do podzimu pod listnáči i jehličnany na kyselých i zásaditých půdách. Jeden z našich prvních hřibů, běžně se vyskytuje již od poloviny května. Po dostatečné tepelné úpravě jedlý. Druh nápadný červeným ústím rourek a absencí sïťky na třeni. Viz hřib odbarvený (Neoboletus xanthopus). Podobný je i hřib koloděj (Suillellus luridus) a hřib polosíťkovaný (Suillellus mendax), oba s vyvinutou síťkou.

Neoboletus luridiformis Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, sub Fagus, 18.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Neoboletus luridiformis NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, 16.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Neoboletus luridiformis (detail rourek) NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, 16.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Neoboletus luridiformis (detail třeně) NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, 16.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Neoboletus luridiformis Ralsko, Boreček, výsadba dubu červeného, sub Quercus rubra, 1.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Neoboletus luridiformis Klínovec, horská smrčina, sub Picea, 26.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Neoboletus luridiformis Dobčice, kulturní smrčina, sub Picea, Betula, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Neoboletus luridiformis Dobčice, kulturní smrčina, sub Picea, Betula, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Typický druh bučin. Roste velmi hojně od léta do podzimu spíše ve vlhčích a humózních bučinách. Mléko bílé, šedozelenající, po chvilce palčivé. Viz též ryzec bledoskvrnitý (Lactarius fluens).

Lactarius blennius Dobčice, mladá bučina, sub Fagus, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius blennius PR Tiské stěny, acidofilní bučina, sub Fagus, Betula, 1.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Hojná drevorozkladná houba rosotucí od léta do podzimu na zetlelém dřevě jehličnanů, nejčastěji smrku, typicky na mechatých pařezech. Pro svou gelatinózní konzistentenci a ostnitý hymenofor nezaměnitelný. Proměnlivý druh, vyskytují se dvě barevné formy - s hnědavým kloboukem a celá bílá. Jedlý, ale bez chuti. Z Evropy byl nedávno popsán nový druh Pseudohydnum alienum rozlišitelný jen mikroskopicky.

Pseudohydnum gelatinosum NPR Velký a Malý Tisý, smíšený kulturní les, pařez Picea, 27.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pseudohydnum gelatinosum NP Šumava, Strážný, podmáčená smrčina, pařez Picea, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Pseudohydnum gelatinosum Malonty, vlhká smrčina, zetlelý pařez Picea, 6.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Pseudohydnum gelatinosum NP Šumava, Strážný, podmáčená smrčina, pařez Picea, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Pseudohydnum gelatinosum Dobčice, výsadba jedle, pařez jehličnanu, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Pseudohydnum gelatinosum Dluhoště, vlhká smrčina, zetlelý pařez jehličnanu, 4.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Drobný druh štítovky rostoucí od léta do podzimu na zemi nebo na silně zetlelém dřevě listnáčů, často na vlhčích lokalitách. Od podobné štítovky huňaté (Pluteus hispidulus) se pozná tvarem cystid. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Pluteus exiguus NPP Rečkov, okraj mokřadní olšiny, na zemi, sub Alnus, Betula, Pinus, 20.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus exiguus NPP Jestřebské slatiny, podmáčená březina, na zemi, sub Betula, Pinus, Salix, 11.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus exiguus PR Údolí Doubravy, suťový les, silně rozložený kmen Fagus, 7.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus exiguus NPP Rečkov, mokřadní olšina, větvička Rubus, 20.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus exiguus PR Myslivna, jasenina, na zemi, sub Fraxinus, 12.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus exiguus PR Myslivna, jasenina, na zemi, sub Fraxinus, 12.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Oligoporus ptychogaster

Hojně se vyskytující druh choroše, rostoucí na značně ztrouchnivělém dřevě jehličnanů, často z kořenů kolem pařezů. Často roste kolem z kořenů starých smrkových pařezů. Nápadný tvorbou poduškovitého stadia produkujícího rezavé silnostěnné nepohlavní výtrusy (chlamydospory), samotná pohlavní fáze se nachází zřídka.

Postia ptychogaster NPR Žofinka, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 5.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Postia ptychogaster PR Maštale, mladá smrčina, pařez jehličnanu, 18.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Postia ptychogaster (nepohlavní fáze) Rudolfov u Českých Budějovic, kulturní smrčina, na zemi kolem pařezu Picea, 30.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Postia ptychogaster (nepohlavní fáze) Rudolfov u Českých Budějovic, kulturní smrčina, na zemi kolem pařezu Picea, 30.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Postia ptychogaster PR Pavlínino údolí, podmáčená smrčina, padlý kmen jehličnanu, 21.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Postia ptychogaster NPR Žofinka, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 5.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Postia ptychogaster PR Čabel, kulturní smíšený les, padlý kmínek Pinus, 4.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Postia ptychogaster Houština u Mašťova, acidofilní doubrava, kmínek Pinus, 3.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Postia ptychogaster (nepohlavní fáze) PP Přesyp u Malolánského, kulturní bor, větev Pinus, 8.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Postia ptychogaster Jaroslavický vrch, vlhká kulturní smrčina, kmen Picea, 14.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Nápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí roztroušeně od pozdního léta do podzimu v lesích i mimo les obvykle na obnažené půdě, kolem cest apod., často na narušených a synatropních stanovištích. Preferuje hlinité půdy. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006) při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Aleuria aurantia Rudolfov u Českých Budějovic, okraj lesní cesty, 30.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Aleuria aurantia České Žleby, okraj lesní cesty, 10.10.2008, (c) Lucie Zíbarová

Aleuria aurantia NPP Libický luh, tvrdý luh, okraj lesní cesty, sub Robinia, Carpinus, Tilia, Alnus, 7.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Aleuria aurantia NPR Libický luh, (spory, Cotton blue, 1000x) 7.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Inocutis tamaricis

Ve Středomoří (aneb suvenýr z Mykologického kongresu) velmi hojný druh jednoletého choroše rostoucí na živých i mrtvých kmenech tamaryšků. V ČR nejspíš neroste.

Inonotus tamaricis Neos Marmaras, Chalkidiki, Řecko, kmen Tamarix sp. na pláži, 19.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Tylopilus porphyrosporus, Porphyrellus pseudoscaber

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující druh rostoucí od léta do podzimu v humózních jehličnatých a smíšených lesích především pod smrky od středních do vyšších poloh. Pro svou tmavě zbarvenou plodnici nezaměnitelný. Dužnina bílá, na řezu pomalu červená, někdy i mírně modrá nebo zelená. Jedlý.

Porphyrellus porphyrosporus PR Dlouhý vrch, suťový les, sub Picea, Fagus, Acer, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Porphyrellus porphyrosporus Domalsvické údolí, květnatá bučina, sub Fagus, 10.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Porphyrellus porphyrosporus Radčice u Malont, suťový les, sub Corylus, Acer pseudoplatanus, Populus tremula, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Porphyrellus porphyrosporus NPR Lichnice-Kaňkovy hory, suťový les, sub Picea, Fagus, Acer, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Apioperdon pyriforme

Velmi hojný druh pýchavky rostoucí od léta do podzimu ve skupinách na dřevě listnáčů. Typická ekologií, drobnými bradavkami, přítomností myceliálních provazců na bázi plodnice a v dospělosti bělavou subglebou; mikroskopicky pak hladkými sporami. V současnosti se odděluje do samostatného rodu Apioperdon.

Lycoperdon pyriforme NPP Jeskyně Na Pomezí, náletové dřeviny v opuštěném lomu, větev listnáče (Alnus?), 15.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon pyriforme Jestřebí, olšina, kmen listnáče, 11.9.2008, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon pyriforme PR Podtrosecká údolí, potoční luh, pařez Alnus, 11.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon pyriforme PR Podtrosecká údolí, potoční luh, pařez Alnus, 11.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon pyriforme PR Dlouhý vrch, suťový les, pařez Acer pseudoplatanus, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon pyriforme NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, zetlelý pařez Fagus, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější druh ryzce z okruhu "pravých" ryzců (sect. Dapetes) vázaný na jedle, častěji na neutrálních nebo bázemi bohatších půdách. Mléko oranžové, po určité době hnědovínové, mírné až nahořklé. Viz též r. borový (Lactarius deliciosus), r. osmahlý (Lactarius quieticolor) rostoucí pod borovicemi a r. smrkový (Lactarius deterrimus) pod smrky. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Lactarius salmonicolor PR Údolí Doubravy, fragment jedlobučiny, břeh říčky, sub Alnus, Fagus, Picea, Abies, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius salmonicolor Plánička, mladá jedlina, sub Abies, Picea, 30.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius salmonicolor PR Údolí Doubravy, fragment jedlobučiny, břeh říčky, sub Alnus, Fagus, Picea, Abies, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius salmonicolor Plánička, mladá jedlina, sub Abies, Picea, 30.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius salmonicolor PR Zátoňská hora, jedlobučina, sub Fagus, Abies alba, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius salmonicolor PR Zátoňská hora, jedlobučina, sub Fagus, Abies alba, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius salmonicolor PR Zátoňská hora, jedlobučina, sub Fagus, Abies alba, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Vzácný a nápadný ryzec rostoucí od léta do podzimu ve vyšších polohách pod smrkem na podmáčených stanovištích. Mléko bílé, fialovějící při zasychání; mírné, po chvíli hořké. Obtížně zaměnitelný druh, trochu podobný může být ryzec ďubkovaný (Lactarius scobiliculatus) se žloutnoucím mlékem. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh) a nachází se mezi druhy navrženými pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Lactarius repraesentaneus Povydří, lesní prameniště, sub Betula, Picea, 6.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius repraesentaneus Tatranský národný park, Tichá dolina [SK], rašelinná smrčina, sub Picea, 19.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius repraesentaneus NPR Velká niva, rašelinná smrčina, sub Picea, Pinus, Betula, 13.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius repraesentaneus Ždánidla, lesní prameniště, sub Picea, Salix, 4.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius repraesentaneus NPR Velká niva, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, Pinus, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná límcovka se severským rozšířením, u nás roste vzácně, především v horách, ve vlhkých jedlobučinách, podmáčených smrčinách a na rašeliništích na zemi či na silně rozloženém dřevě jehličnanů i listnáčů. Viz límcovka vrásčitoprstenná (Stropharia rugosoannulata) nebo límcovka vroubkovaná (Hemistropharia albocrenulata). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Stropharia hornemannii NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, kmen Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia hornemannii NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, kmen Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia hornemannii NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, kmen Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia hornemannii NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, kmen Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia hornemannii NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, kmen Betula, 22.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia hornemannii NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, kmen Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia hornemannii NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, kmen Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia hornemannii NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, dřevní zbytky, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia hornemannii NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, zbytky dřeva, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia hornemannii NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, zbytky dřeva, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná lupenatá houba rostoucí od pozdního léta do podzimu na dřevě listnáčů (nejčastěji břízy, méně i olší, jeřábů či buku), vzácněji jehličnanů na chladnějších a podmáčených stanovištích, typicky na rašeliništích a jejich okrajích. Jediný druh rodu Tubaria s prstenem v Evropě. Vzdáleně podobná může být například čepičatka jehličnanová (Galerina marginata) nebo opeňka měnlivá (Kuheneromyces mutabilis). Uvedená ve vyhlášce MŽP 395/1992Sb. (ohrožený druh), Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh) a zůstává i mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích. 

Tubaria confragosa NPR Červené Blato, blatkové rašeliniště, zetlelý kmen Betula, 12.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria confragosa Světlík, podmáčená smrčina, kmen Betula, 27.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria confragosa NPR Velká niva, podmáčená smrčina, kmen Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria confragosa NPR Velká niva, rašeliniště, zetlelý kmen Betula, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria confragosa NP Šumava, podmáčená smrčina, kmen Sorbus, 6.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria confragosa Světlík, podmáčená smrčina, kmen Betula, 27.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria confragosa NPR Velká Niva, rašeliniště, zetlelý kmen Betula, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria confragosa NP Šumava, podmáčená smrčina, kmen Betula, 6.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria confragosa Benešov nad Černou, vlhký kuturní jehličnatý les, zanořený kmínek Betula, 7.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria confragosa NPR Velká niva, podmáčená smrčina, kmen Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová