Syn.: Thelephora lapida

Hojnější vatičkovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě, detritu, půdě apod. v listnatých i jehličnatých lesích různých tpů. Od podobných druhů vatiček se pozná jen mikroskopicky (kulovité dlouze ostnité spory a inkrustované hyfy v subikulu).

Tomentella lapida agg. EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, opadlá borka Populus tremula, 24.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tomentella lapida agg. NPP Hrabanovská černava, slatiniště, list Cladium mariscus, sub Salix, 12.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější bedla rostoucí od léta do podzimu na živinami a bázemi bohatších půdách, často ze zbytků dřeva, nevyhýbá se ani člověkem ovlivněným místům (ruderály, kompost, pařeniště, ...). Plodnice se po dotyku okamžitě zbarvují do krvavě červené barvy. Podobnou reakci má i bedla bedla šafránová (Leucoagaricus croceovelutinus) s menšími citronovitými sporami a bedla Jiřinina (Leucoagaricus georginae) s drobnými útlými plodnicemi. Viz bedla Bresadolova (Leucoagaricus americanus).

Leucoagaricus badhamii EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, silně rozložený kmen Tilia, 24.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Leucoagaricus badhamii EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, silně rozložený kmen Tilia, 24.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Bisporella claroflava, Bisporella sulfurina s. auct., Calycina sulfurina s. auct.

Roztroušeně se vyskytující druh vřeckovýtrusé houby rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, často ve společnosti tvrdohub. Podobná a hojná voskovička citronová (Calycina citrina) tvoří větší, tepleji zbarvené plodnice a odlišuje se zejména mikroskopickými znaky.

Calycina claroflava EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, kmen Tilia, stará plodnice Biscogniauxia cinereolilacina, 24.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Calycina claroflava EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, kmen Tilia, stará plodnice Biscogniauxia cinereolilacina, 24.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná vřeckovýtrusá houba rostoucí od léta do podzimu na sušších vápnitých půdách, hlavně pod jehličnany (smrk). Od ostatních druhů rodu se pozná velikostí a ornamentikou spor. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Smardaea protea Heřmanův Městec, dubohabřina, paseka, kolem poraženého smrku, 15.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Smardaea protea Heřmanův Městec, dubohabřina, paseka, kolem poraženého smrku, 15.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Smardaea protea Heřmanův Městec, dubohabřina, paseka, kolem poraženého smrku, 15.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Smardaea protea Heřmanův Městec, dubohabřina, paseka, kolem poraženého smrku, 15.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Smardaea protea Heřmanův Městec, dubohabřina, paseka, kolem poraženého smrku, 15.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Smardaea protea Heřmanův Městec, dubohabřina, paseka, kolem poraženého smrku, 15.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lyophyllum immundum

Vzácná lupenatá houba rostoucí na zemi pod listnáči i jehličnany, především na živinami a bázemi bohatých půdách, často v parcích. Plodnice po poranění zprvu modrají, pak černají. Pach okurkově moučný. Taxonomicky nesnadná skupina. Od ostatních příbuzných druhů černajících líh - např. líhy zakouřené (Lyophyllum deliberatum) či líhy šedookrové (Lyophyllum leucophaeatum) se pozná především mikroskopickými znaky. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii DD (druh s nedostatečně známým rozšířením). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Lyophyllum paelochroum Vápenný Podol, haldy po těžbě vápence, sub Betula, Salix Corylus, 15.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lyophyllum paelochroum PR pod Rudným vrchem, mladá kulturní smrčina na vápenci, sub PIcea, 12.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Málo známá kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě, patrně hlavně jehličnanů. Od příbuzné žilnatky lilákové (Phlebia lilascens) se odlišuje barvou a mikroskopicky uspořádáním subikula. Taxonomicky nedořešená skupna.

Phlebia lacteola cf. PP Vlásenický potok, suťový les, vývratové těleso Picea, 23.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hygrophorus lindtneri var. unicolor

Patrně vzácná šťavnatka rostoucí na podzim pod bukem na bázemi bohatších půdách. Viz štavnatka Lindtnerova (Hygrophorus lindtneri) se slizkým třeněm a rostoucí pod lískami a š. habrová (Hygrophorus carpini) pod habry, se kterými je někdy spojována. Pod buky ze šťavnatek roste ještě např. š. slonovinová (Hygrophorus eburneus), š. buková (Hygrophorus penarius), šťavnatka básnická (Hygrophorus poetarum) a velmi vzácná š. šedobílá (Hygrophorus mesotephrus). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Hygrophorus unicolor PP Líska, květnatá bučina, okraj cesty, sub Fagus, Acer, 22.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus unicolor PP Líska, květnatá bučina, okraj cesty, sub Fagus, Acer, Picea, 22.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius erubescens

Patrně roztroušeně se vyskytující pavučinec z podrodu Telamonia (telamonka, pásenka) rostoucí na podzim v jehličnatých a smíšených lesích pod různými druhy dřevin na nevápnitých, živinami chudých půdách. Význačný světlými lupeny, červenáním třeně (velum) ve stáří a po poškození. Existuje více příbuzných druhů s červenajícím velem (např. Cortinarius praestigiosus, C. bonachei, C. roseocastaneus, ...), odlišení je bez molekulárně-genetických metod složité. Příbuzný pavučinec červenokaštanový (Cortinarius vernus) má široce elipsoidní až téměř kulovité spory.

Cortinarius inconspicuus NPR Břehyně-Pecopala, boreokontinentální bor, sub Pinus, Betula, v lišejnících, 22.10.2019, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Cortinarius inconspicuus NPR Drbákov-Albertovy skály, acidofilní teplomilná doubrava, sub Quercus, v lišejnících, 31.10.2024, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Vzácná lupenatá houba rostoucí od poloviny léta do podzimu pod jehličnany, méně i listnáči na vlhčích místech, často mezi mechy (včetně rašeliníku). Pach nevýrazný až slabě spermatický či zatuchle moučný. Význačná zejména mikroskopickými znaky: bisporickými bazidiemi a především kulovitými výtrusy s dvouvrstevnou stěnou (ostnitým neamyloidním episporem a amylodním hladkým perisporem). Od ostatních druhů rodu Fayodia se pozná světlým kloboukem bez hrbolu a velkými sporami. Drobná fajodka spáleništní (Fayodia anthracobia) roste na spáleništích, má menší spory a obvykle čtyřvýtrusé bazidie. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Fayodia bisphaerigera PP Noldenteich, okraj rašeliniště, sub Pinus strobus, 22.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Fayodia bisphaerigera NPR Božídarské rašeliniště, rašelinná smrčina, sub Picea, 18.8.2025, (c) Lucie Zíbarová

Fayodia bisphaerigera NPR Božídarské rašeliniště, rašelinná smrčina, sub Picea, 18.8.2025, (c) Lucie Zíbarová

Vzácný nenápadný jednoletý choroš rostoucí na spodní straně mrtvém dřeva, rostlinných zbytcích apod. Plodnice jemné a měkké, někdy s nažloutlým odstínem. Bazidie (bi-)tetrasporické, spory kulovité 4-6 μm v průměru. Podobné pórnaté druhy rodu - rozděrka Dennisova (Sistotrema dennisii) a r. blanitá (Sistotrema muscicola) se liší bazidiemi se 6-8 sterigmaty a odlišnými sporami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Sistotrema alboluteum Borohrádek, opuštěná pískovna, kmínek Pinus, 21.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Sistotrema alboluteum Borohrádek, opuštěná pískovna, kmínek Pinus, 21.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Neobvyklá lupenatá houba parazitující na podzim na zdeformovaných a následně odumírajících plodnicích strmělky mlženky (Clitocybe nebularis). Ačkoli je jeho hostitel velmi hojný, nálezy kukmáku cizopasného jsou dosti vzácné. Může se však vyskytovat na stejné lokalitě opakovaně. Pro svou ekologii nezaměnitelný druh, podobný kukmák bělovlnný (Volvariella bombycina) roste na dřevě. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Volvariella surrecta Borohrádek, opuštěná pískovna, okraj cesty, 21.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella surrecta Borohrádek, opuštěná pískovna, okraj cesty, 21.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella surrecta Borohrádek, opuštěná pískovna, okraj cesty, 21.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella surrecta Borohrádek, opuštěná pískovna, okraj cesty, 21.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cristinia gallica

Vzácná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, velmi vzácně i jehličnanů, především v lužních lesích, ale i dubohabřinách či bučinách. Od ostatních druhů rodu Cristinia se pozná zubatým až ostnitým hymenoforem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Cristinia eichleri NPR Vrapač, tvrdý luh, kmen listnáče, 20.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cristinia eichleri NPR Karlovské bučiny, květnatá bučina, fragment kmene Fagus, 29.6.2025, (c) Lucie Zíbarová

Dosti vzácný choroš rostoucí od pozdního léta do podzimu na mrtvém dřevě různých listnáčů typicky v zaplavovaných částech lužních lesů. Význačný obvykle šedavým povrchem klobouku a zejména eliptickými sporami (3-4 × 2.5-3 μm). Podobné druhy - např. bělochoroš našedlý (Oligoporus tephroleucus) či bělochoroš sněhobílý (Tyromyces chioneus) - mají užší alantoidní spory. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).

Tyromyces fumidiceps NPR Vrapač, tvrdý luh, kmen Fraxinus, 20.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tyromyces fumidiceps NPR Vrapač, tvrdý luh, kmen Fraxinus, 20.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tyromyces fumidiceps NPR Šúr [SK], mokřadní olšina, kmen Alnus, 6.11.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius terpsichores var. calosporus

Vzácnější nápadně zbarvený pavučinec z podrodu Phlegmacium rostoucí na podzim na vápnitých půdách pod listnáči (dub, buk). Nápadný sytě zbarvenými plodnicemi, které příliš nevybledají a eliptickými sporami. Pavučinec tančící (Cortinarius terpsichores) má rovněž elepitické spory, ale je méně intenzivně zbarven a záhy vybledá na temeni do okrové barvy, roste spíše pod jehličnany (smrk, borovice) a má o něco menší spory. Ostatní podobné pavučince mají spory mandlovité až citronovité. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Cortinarius eucaeruleus NPP Zlatý kůň, vápnomilná bučina, sub Fagus, 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius eucaeruleus NPP Zlatý kůň, vápnomilná bučina, sub Fagus, 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius eucaeruleus PR Klapice, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 10.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius eucaeruleus NPR Velký a Malý štít, dubohabřina, sub Quercus, Fagus, 18.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius eucaeruleus NPR Koda, dubohabřina, sub Fagus, Quercus, Carpinus, Acer campesrie, Sorbus torminalis, 14.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius eucaeruleus NPR Špraněk, vápnomilná bučina, sub Fagus, 19.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Patrně vzácnější pavučinec z tradičného podrodu Plegmacium (pahřib) rostoucí na podzim pod listnáči (buk, habr, dub) na vápnitých půdách. Druh z komplikované sekce Calochroi. Význačný nápadně širokou hlízou, bledým kloboukem, v mládí bledě fialovými lupeny a negativní reakcí na KOH pod celé plodnici. Pach nevýrazný či slabě ovocný. Pavučinec Cortinarius lilacinovelatus má často fialové velum na hlíze. Pavučinec Albertův (Cortinarius albertii) a p. Kateřinin (Cortinarius catharinae) mají pozitivní reakci na klobouku a hlíze

Cortinarius cf. platypus NPR Špraněk, vápnomilná bučina, sub Fagus, 19.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná mykorhizní lupenatá houba rostoucí na podzim pod bukem převážně na vápnitých půdách. Klobouk lepkavý jen v mládí, záhy suchý. Pach uváděn různý (sladce-chemický, skořicový, ovocný, zatuchlý) a nejspíš i variabilní mezi různými sběry. Druh není v literatuře interpretován úplně jednoznačně. Viz šťavnatka oranžová (Hygrophorus abieticola), š. buková (Hygrophorus penarius) a š. hajní (Hygrophorus nemoreus). Pod buky roste i slizká šťavnatka slonovinová (Hygrophorus eburneus). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Hygrophorus poetarum PR Průchodnice, vápnomilná bučina, sub Fagus, 19.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus poetarum PR Průchodnice, vápnomilná bučina, sub Fagus, 19.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus poetarum PR Průchodnice, vápnomilná bučina, sub Fagus, 19.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Thelephora eucoerulea, Tomentella 'coerulea'

Poměrně hojná vatičkovitá houba rostoucí na zbytcích dřeva, vegetaci apod. na živinami bohatších půdách pod listnáči.

Tomentella caerulea NPR Karlovské bučiny, květnatá bučina, opadlá větev Acer, sub Fagus, 19.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Tomentella caerulea NPR Karlštejn, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, Carpinus, opadlá větev listnáče, 11.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná bedla rostoucí od léta do podzimu pod listnáči, často na písčitých půdách. Pach pestercový. Výtrusy střelovité, pokožka typu trichoderm. Od typické odrůdy se var. brunneoaurantia odlišuje hnědooranžovými odstíny na klobouku (var. subalba je bělavá) a drobnými rozdíly v mikroskopických znacích. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Lepiota subalba var. brunneoaurantia PR U Spálené, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 18.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Patrně hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí po celý rok na borce a mrtvém dřevě listnáčů. Od podobného skulinatce rýhovaného (Hysterium angustatum) se pozná světlými buňkami na obou koncích výtrusů (jsou ± stejnobarvé u H. angustatum).

Hysterium pulicare PR U Spálené, dubohabřina, borka padlého kmene Quercus, 18.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Entoloma juncinum, Entoloma nitens s. auct.

Velmi hojná závojenka z podrodu zvonovka (Nolanea) rostoucí od pozdního léta do podzimu roztroušeně pod listnáči na různých typech půd, často na vlhčích stanovištích. Význačná silně hygrofánním kloboukem, za vlhka téměř do středu prosvítavě čárkovaným, často s blýskavými vlákny při zasychání, úzce připojenými lupeny, mikroskopicky pak isodiametrickými sporami a absencí cheilocystid. Vůně moučná nebo po posečené trávě (plodnice bez moučného pachu chybně určované jako závojenka lesknoucí - Entoloma nitens). Uvedená v předchozím Červeném seznamu makromycetů ČR (jako Entoloma juncinum) v kategorii EN (ohrožený druh).

Entoloma minutum Proboštov, odkaliště, sub Betula, Populus tremula, Alnus, 12.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma minutum Provodín, acidofilní doubrava, sub Quercus, Betula, Pinus, 5.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma minutum PP Vlásenický potok, potoční luh, silně rozložený kmen Alnus, 23.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma minutum PR U Spálené, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, Carpinus, 18.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma minutum Domaslavické údolí, potoční luh, sub Fraxinus, Fagus, 18.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma minutum PP Údolí Podbradeckého potoka, teplomilná doubrava, sub Quercus, 2.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácný pavučinec z podrodu Phlegmacium (pahřib) rostoucí na podzim pod listnáči (především dubem a lípou) v teplejších oblastech, převážně na vápnitých půdách či na hrázích rybníků. Význačný ± zprvu fialovými odstíny na klobouku (se žlutým okrajem), které přecházejí ve stáří do měďové barvy a kontrastujícími žlutými lupeny. KOH v dužnině po chvíli s vínově červenou reakcí. Pach nevýrazný. Podobný je pavučinec anýzový (Cortinarius odorifer) s nápadnou anýzovou vůní rostoucí pod jehličnany či pavučinec nádherný (Cortinarius cupreorufus) rovněž pod jehličnany a bez fialových odstínů a méně výrazně zbarvenými lupeny. Viz též pavučinec šípákový (Cortinarius splendificus) a pavučinec hnědoolivový (Cortinarius rufoolivaceus). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii DD (druh s nedostatečně známým rozšířením).

Cortinarius xanthophyllus PP U Senné cesty, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, Acer campestre, 17.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius xanthophyllus PP U Senné cesty, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, Acer campestre, 17.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí od léta do podzimu na dřevě listnáčů, často vrby. Taxonomicky komplikovaná a nedořešená skupina.

Lachnum pubescens NPP Hrabanovská černava, křovité vrbičky, větev Salix, 16.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná vatičkovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě a rostlinných zbytcích, často na vlhčích stanovištích pod topoly a vrbami. Spory se v preparátech zbarvují (různou rychlostí podle použitého média) do sytě modré barvy. Od ostatních druhů rodu se pozná hladkými, neornamentovanými sporami (4.5-5 x 3.5-4 μm). Viz pavučiník modrozelený (Byssocorticium atrovirens) se sporami bez modré reakce. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Amaurodon mustialaensis NPP Hrabanovská černava, podmáčené vrbičky, kmínek Salix, 16.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Amaurodon mustialaensis NPP Hrabanovská černava, křovité vrbičky, kmínek Salix, 16.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Amaurodon mustialaensis PR Ostrovné lúčky [SK], měkký luh, poleno Fraxinus, 4.11.2019, (c) Lucie Zíbarová

Méně běžná slzivka rostoucí na podzim převážně na vlhkých půdách ve vazbě na vrby či topoly. Pach ředkvový, kortina chybí. Od podobných druhů se pozná kombinací mikroskopických znaků.

Hebeloma vaccinum NPP Habanovská černava, podmáčené vrbičky, sub Salix, 16.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Vzácný pavučinec z podrodu Myxacium rostoucí na podzim pod listnáči, především na vápnitých půdách či hrázích rybníků. Nápadně zbarvený druh, význačný hořkou pokožkou. Podobné pavučince ze skupiny pavučince nafialovělého (Cortinarius salor) nemají hořkou pokožku a mají kulovité výtrusy. Ostatní hořká Myxacia - např. pavučinec míhavý (Cortinarius vibratilis) nemají fialové tóny. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Cortinarius croceocoeruleus PR Vápenka, vápnomilná bučina, sub Fagus, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius croceocoeruleus PR Vápenka, vápnomilná bučina, sub Fagus, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius croceocoeruleus NPR Špraněk, vápnomilná bučina, sub Fagus, 19.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius croceocoeruleus PR Vápenka, vápnomilná bučina, sub Fagus, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius croceocoeruleus PR Vápenka, vápnomilná bučina, sub Fagus, 17.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Patrně vzácnější kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů. Od kornatky Hyphoderma obtusum se pozná většími a relativně o něco užšími sporami.

Hyphoderma obtusiforme NPR Klenovský Vepor [SVK], suťový les, kmen Picea, 11.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hyphoderma obtusiforme PR Království, tvrdý luh, kmen Tilia, 24.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Velmi vzácný rozlitý jednoletý choroš rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, především buku v zachovalých pralesovitých porostech. V ČR má jen ojedinělé lokality (Boubín a okolí, Žofínský prales, Razula). Způsobuje bílou hnilobu. Význačná bohatými rhizomorfami při okraji a pod plodnicí, mikroskopicky pak nápadnými velkými inkrustovanými pseudocystidami a drobnými sporami (3-3.5 x 1.75-2 μm); hyfový systém dimitický. Hojnější pórnatka třásnitá (Junghuhnia lacera) má větší spory a méně nápadné pseudocystidy, pórnatka krásnopórá (Junghuhnia nitida) netvoří rhizomorfy. Viz pórnatka Donkova (Porpomyces mucidus) s měkčími plodnicemi (monomitický hyfový systém) a eliptickými sporami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh) a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Junghuhnia fimbriatella NPR Zadná Poľana [SVK], suťový les, kmen Fagus?, 10.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Mycena "cyanorrhiza"

Vzácná či přehlížená helmovka rostoucí v létě a na podzim na větvičkách, mrtvém dřevě či kůře jehličnanů (smrk, borovice). Charakteristický druh, ovšem modrá báze třeně může u starších plodnic vybledat. Ostří lupenů gelatinizované a oddělitelné od substrátu, klobouk ojíněný. Jihoevropská Mycena pseudocyanorrhiza roste na listnáčích a liší se i určitými drobnými rozdíly v mikroskopických znacích. Podobnou ekologii jako h. modrokořenná má i helmovka Phleomana clavata.

Mycena cyanorhiza NPR Klenovský Vepor [SVK], suťový les, borka na kmeni Picea, 11.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Mycena cyanorhiza NPR Klenovský Vepor [SVK], suťový les, borka na kmeni Picea, 11.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Skeletocutis vulgaris, Sidera tibetica

Vzácná rozlitá chorošovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů (smrk, jedle) i vzácněji i listnáčů, převážně v zachovalých porostech. Rod Sidera se od rodu Skeletocutis liší přítomností hvězdovitých agregátů krystalků na hyfách. Význačná drobnými silně zahnutými, alantoidními výtrusy (3-3.5 x 1.25-1.5μm). Pórnatka mírná (Sidera lenis) má větší spory (4-5 x 1.5-2μm), širší skeletové hyfy a často roste na dřevě jehličnanů (převážně borovice) silně rozloženém hnědou hnilobu; jde o severský druh ve střední Evropě je velmi vzácná. Ze severní Evropy jsou známé další dva druhy rodu - Sidera americana a Sidera borealis, jejich odlišení na jen základě morfologických znaků je pravděpodobně problematické. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Sidera vulgaris PR Libochovka, suťový les, padlý kmen Abies?, 13.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Sidera vulgaris NPR Klenovský Vepor [SVK], suťový les, kmen Picea, 11.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Sidera vulgaris PR Libochovka, suťový les, padlý kmen Abies?, 13.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Sidera vulgaris NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen Abies?, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Sidera vulgaris PR Libochovka, suťový les, padlý kmen Abies?, 13.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Sidera vulgaris PP Jilmová skála, suťový les, padlý kmen Abies, 23.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Sidera vulgaris PR Hrubovodské sutě, suťový les, padlý kmen jehličnanu, 11.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Sidera vulgaris PR Hrubovodské sutě, suťový les, padlý kmen jehličnanu, 11.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Amylocystis "lapponicus"

Ve střední Evropě velmi vzácný jednoletý choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů (téměř výhradně smrku) v zachovalých pralesovitých porostech. V ČR se vyskytuje pouze v Boubínském pralese, souvislejší rozšíření má v severní Evropě. Plodnice se po poranění a ve stáří zbarvují do rezavohněda a mají specifický aromatický pach. Mikroskopicky význačná silnostěnnými amyloidními cystidami (tj. zbarvujícími se v roztoku jódu šedomodře, k čemuž se vztahuje i její trochu matoucí české jméno), někdy s krystalickou čepičkou. Podobný a mnohem hojnější bělochoroš křehký (Oligoporus fragilis) nemá výraznou vůni, má pravidelnější rourky a liší se mikroskopickými znaky (zejména absencí zmíněných amyloidních cystid). Jedná se o zvláště chráněný druh podle vyhlášky MŽP č.395/1992 Sb. (kriticky ohrožený druh), uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh). a zůstává v návrhu novelizace vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Amylocystis lapponica NPR Boubínský prales, jedlobučina, padlý kmen Picea, 21.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Amylocystis lapponica NPR Boubínský prales, jedlobučina, padlý kmen Picea, 21.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Amylocystis lapponica NPR Boubínský prales, jedlobučina, padlý kmen Picea, 21.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Amylocystis lapponica NPR Klenovský Vepor [SVK], jedlobučina, kmen Picea, 11.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Amylocystis lapponica (hymeniální cystidy a spory, Melzerovo reagens, 1000x), 11.10.2019, (c) Lucie Zíbarová