Syn.: Cystoderma lilacipes

Tato varieta zrnivky dlouhovýtrusé (Cystoderma jasonis) se od typické variety odlišuje fialově zbarveným třeňem a tmavším kloboukem. Vyskytuje se roztroušeně, na obdobných stanovištích jako typická varieta - podhorské a horské smilkové trávníky, mechaté okraje lesních cest, apod. vždy na kyselých, živinami chudých půdách.

Cystoderma jasonis var. lilacipes Hora sv. Šebestiana, mechatý okraj lesníce cesty, sub Picea, 8.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Cystoderma jasonis var. lilacipes NPP Na Požárech, horský smilkový trávník, 20.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cystoderma jasonis var. lilacipes NPP Na Požárech, horský smilkový trávník, 20.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus semitalis

Vzácnější druh hnojníku rostoucí na zemi, často na živinami chudých, otevřených stanovištích. Bazidie tetrasporické, spory (10,5 -12 x 5-5.5 μm) s kńockou bází a silně se uvolňujícím perisporem. Viz hnojník Coprinopsis cinereofloccosa s bisporickými bazidiemi a většími sporami. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Coprinopsis semitalis Hora sv. Šebestiana, okraj mladé podmáčené smrčiny, odvodňovací příkop, 8.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hojnější druh sametovky rostoucí na podzim na zemi a zbytcích dřeva na živinami bohatších stanovištích. Určitelná podle mikroznaků (mj. velké spory a bisporické bazidie).

Pholiotina teneroides PR Vápenka, květnatá bučina, sub Fagus, 17.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Pholiotina teneroides Domoušice, paseka, zbytky dřeva, 26.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Pholiotina teneroides NPR Libický luh, olšina, zbytky dřeva listnáče, 6.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Teplomilná holubinka rostoucí od léta do počátku podzimu pod listnáči, zejména duby, na úživnějších, bazických půdách. Zprvu mírná, po chvíli palčivá. Klobouk často s rezavými skvrnami. Výtrusný prach středně až tmavě žlutý. Holubinka Russula nympharum je velmi podobná a odlišuje se mikroskopickými znaky (šířka pileocystid, podíl zašpičatělých terminálních elementů v pokožce klobouku a výškou ornamentiky). Viz např. holubinka kulatovýtrusá (Russula globispora), holubinka broskvová (Russula persicina) či holubinka hájová (Russula decipiens). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Russula maculata Houština u Mašťova, teplomilná doubrava, sub Quercus, 3.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula maculata Houština u Mašťova, teplomilná doubrava, sub Quercus, 3.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula maculata PR Na Voskopě, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 8.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula maculata PR Na Voskopě, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 8.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Phlebiella pseudotsugae, Aphanobasidium filicinum s. auct.

Velmi hojná, avšak poměrně nenápadná kornatcovitá houba s tenkými, voskovitými plodnicemi. Mikroskopicky význačný přezkami na hyfách, pleurálními bazidiemi a eliptickými, neamyloidními, neornamentovanými a mírně silnostěnnými sporami. Roste typicky na dřevě jehličnanů, méně často listnáčů. Plodnice se vyznačují typickým nepříjemným "chemickým" pachem (naftalín?). Voskovec Aphanobasidium subnitens je velmi podobný, ale má drobnější spory a zejména bazidie. Viz voskovec kapradinový (Aphanobasidium filicinum).

Aphanobasidium pseudotsugae PP Prameniště Chomutovky, klečové rašeliniště, kmínek Pinus mugo, 8.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Aphanobasidium pseudotsugae NPR Břehyně-Pecopala, podmáčená smrčina, kmen Picea, 29.3.2014, (c) Lucie Zíbarová

Aphanobasidium pseudotsugae PP Prameniště Chomutovky, rašelinná smrčina, kmen Picea, 26.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Aphanobasidium pseudotsugae PR Vápenka, květnatá bučina, fragment kmene Fagus, 3.5.2016, (c) Lucie Zíbarová

Aphanobasidium pseudotsugae PP Nemošická stráň, kmínek Acer campestre, 9.3.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Postia subcaesia, Cyanosporus subcaesius

Vzácný druh jednoletého choroše rostoucí na dřevě listnáčů, v ČR pouze v teplých nížinách, typicky v lužních lesích. V Čechách je velmi vzácný, na Moravě hojnější. Způsobuje hnědou hnliobu. Výtrusy šedavé, rohlíčkovité, alantoidní, 4-5 x 1-1.5 μm. Význačný masitými plodnicemi, chlupatou svrchní částí klobouku a jen nevýraznými šedomdravými tóny. Ve Středomoří se vyskytuje sytějí zbarevný bělochoroš Postia mediterraneocaesia se širšími sporami (4.3-6.2 x 1.5-1.7 μm.). V ČR se vyskytují mnohé další modravé druhy viz bělochoroš modravý (Postia caesia). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Postia subcaesia PR Kopáčsky ostrov [SK], měkký luh, větev Salix, 4.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Postia subcaesia PR Kopáčsky ostrov [SK], měkký luh, větev Salix, 4.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Postia subcaesia NPR Šúr [SK], měkký luh, kmen Populus, 3.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Postia subcaesia PR Topoľové hony [SK], tvrdý luh, opadlá větev Crateagus, 10.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Postia subcaesia NPR Horný les [SK], tvrdý luh, padlý kmen Populus, 18.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh sametovky z rodu Pholiotina, roste na podzim na zemi či silně zetlelém dřevě, často podél cest. Význačná bělavými až naokrovělými útržky vela na okraji klobouku, absencí prstenu a mikroznaky.

Pholiotina brunnea NPR Libický luh, okraj lesní cesty, 11.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pholiotina brunnea PR Myslivna, okroticová bučina, silně zetlelý kmen Fagus, 9.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Pholiotina brunnea PR Vápenka, suťový les, silně rozložený kmínek listnáče, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Pholiotina brunnea NPP Peklo, potoční luh, silně zetlelý kmen Picea, 29.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hojná kornatcovitá houba rostoucí na podzim a v zimě především na suchém mrtvém dřevě jehličnanů, vz. listnáčů. Způsobuje hnědou kostkovitou hnilobu. Varieta suffocata se odlišuje inkrustovanými hyfami v subiklulu. Pravděpodobně komplex více kryptických druhů. Od příbuzné a též hojné poprašky sklepní (Coniophora puteana) se pozná tenčími, méně kompaktními plodnicemi a odlišným stupněm dextrinoidity (červenohnědá reakce s roztokem jódu) výtrusů. Popraška olivová (Coniphora olivacea) se liší přítomností septovaných cystid. Viz též popraška vřetenovýtrusá (Coniophora fusispora) s vřetenovitými, nikoli eliptickými sporami.

Coniophora arida Vinařice, výsadba borovice černé, větev Pinus nigra, 21.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Coniophora arida NPR Karlštejn, dubohabřina, fragment dřeva Pinus, 10.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Coniophora arida PR Žernov, podmáčený bor, větev Picea, 6.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Coniophora arida Hora sv. Šebestiana, klečové rašeliniště, 8.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Oligoporus sericeomollis

Rozlitý choroš rostoucí na dřevě listnáčů. Nápadný hořkou chutí a mikroznaky (inkrustované cystidy). Může připomínat rozlité např. plodnice bělochoše nahořklého (Postia leucomallella s. l.). Mikroznaky je dosti podobný nedávno popsanému bělochoroši Postia balsmina s kloboukatými plodnicemi. Viz též bělochoroš Romellův (Postia romellii).

Postia sericeomollis Hora sv. Šebestiana, klečové rašeliniště, větev Pinus mugo, 8.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější druh strmělky rostoucí na podzim na mrtvém, často silně rozloženém dřevě listnáčů. Báze třeně často s rhizomorfami. Pach nevýrazný či slabě zemitý, výtrusný prach bílý. Spory 4.5-5.5 x 3-4 μm. Od podobných bílých druhů s ojíněným kloboukem (např. strmělka listomilná - Clitocybe phyllophila) se pozná ekologií a některými mikroznaky. Na dřevě roste i strmělka cibulkatá (Clitocybe subbulbipes). Viz též strmělka drobnovýtrusá (Ossicaulis lachnopus) a s. dřevní (Ossicaulis lignatilis) s okurkově-moučnou vůní. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Clitocybe truncicola Kyšperk, acidofilní bučina, fragment kmene Fagus, 4.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe truncicola NPR Libický luh, měkký luh, padlý kmen Populus, 6.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe truncicola Šanov, potoční luh, kmen Salix, 3.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe truncicola Nová Ves u Loun, potoční luh, padlý kmen Populus, 8.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe truncicola PR Kopáčeský ostrov [SK], měkký luh, kmen Salix, 5.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující vřeckovýtrusá houba rostoucí na spáleništích. Význačná ekologií a jemně ostnitými (ornamentika na pólech výraznější) výtrusy bez kapének (14-18 x 8-10 μm). Viz řasnatka Petersova (Peziza petersii) s menšími sporami se dvěma kapénkami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Peziza echinospora NPP Medník, lesní spáleniště, 5.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Peziza echinospora Staňkov, lesní spáleniště, 24.4.2008, (c) Lucie Zíbarová

Peziza echinospora (spory, cotton blue, 1000x), 28.5.2022, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Boletus impolitus

Hřibovitá houba rostoucí roztroušeně až hojně od léta do podzimu pod listnáči (zejm. dubem) na nepříliš kyselých půdách spíš v teplejších oblastech, ale v posledních letech se šíří i do středních poloh. Nepříjemně zapáchá po jodoformu (zejména při bázi třeně). Na třeni není síťka ale drobná zrníčka stejné barvy jako podklad. Jedlý, ale pro pach k jídlu neláká. Blízce příbuzný hřib skvrnitý (Hemileccinum depilatum) se liší jamkatým a skvrnitým kloboukem. Někdy podobný hřib přívěskatý (Boletus appendiculatus) má na třeni síťku. Na obdobných stanovištích často roste i kozák dubový (Leccinum crocipodium). Byl uvedený v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšel do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Hemileccinum impolitum Mikulovický vrch u Kadaně, teplomilná doubrava, sub Quercus, 24.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hemileccinum impolitum Radonický vrch, teplomilná doubrava, sub Quercus, Prunus, Fraxinus, 6.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hemileccinum impolitum Dymokury, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 3.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hemileccinum impolitum Vintířovský vrch, teplomilná doubrava, sub Quercus, Pinus, 6.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hemileccinum impolitum Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, sub Quercus, Crataegus, 20.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hemileccinum impolitum Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, sub Quercus, Crataegus, 20.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hemileccinum impolitum Houština u Mašťova, teplomilná doubrava, sub Quercus, 15.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hemileccinum impolitum Houština u Mašťova, teplomilná doubrava, sub Quercus, 15.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Inocybe splendens var. phaeoleuca

Vláknice rostoucí pod listnáči na úživných, bázemi bohatých půdách. Nápadná třeněm bez výrazné hlízy, po celé délce ojíněným (kaulocystidy) a mikroznaky. Od vláknice nádherné (Inocybe splendens), se kterou byla v minulosti často spojována, se pozná méně vyvinutou velipelis, štíhlejšími plodnicemi a třeněm bez obroubené hlízy.

Inocybe splendens var. phaeoleuca Sokolov, Podkrušnohorská výsypka, sub Populus tremula, Betula, Salix caprea, (c) Lucie Zíbarová

Patrně celkem hojný druh z okruhu čechratky podvinuté (Paxillus involutus), od které se odlišuje většími plodnicemi, často s krátkým třeněm, tmavě rezavým výtrusným prachem a některými mikroznaky.

Paxillus obscurisporus Krupka, parčík, sub Tilia, 10.5.2022, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Leccinum versipelle

Hojná hřibovitá houba rostoucí od léta do podzimu pod břízou, se kterou vytváří mykorhizu. Od podobných příbuzných druhů křemenáčů (např. křemenáč osikový - Leccinum rufum) se pozná bradavkami na třeni již odpočátku černými, v mládí tmavým ústím rourek a vazbou na břízu. Jedlý

Leccinum versipelle PP Zadní rybník, bor s lískou, sub Pinus, Betula, Corylus, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Leccinum versipelle Stará Lesná [SK], smíšený kulturní les, sub Betula, Picea, 22.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Leccinum versipelle Stará Lesná [SK], smíšený kulturní les, sub Betula, Picea, 22.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Leccinum versipelle Sokolov, Podkrušnohorská výsypka, porost náletových dřevin, sub Betula, 1.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná houba rostoucí na podzim v mechatých listnatých lesích i mimo les. Od typické variety (Clitopilus scyphoides var. scyphoides) se pozná drobnějšími plodnicemi, excentrickým až postranním třeněm a většími výtrusy.

Clitopilus scyphoides var. intermedius Sokolov, Podkrušnohorská výsypka, porost náletových dřevin, sub Salix caprea, Populus tremula, 2.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný mykorhizní symbiont modřínu. Roste od léta do podzimu na kyselých i vápnitých půdách. Jedlý. Pod modřínem u nás rostou i další dva druhy klouzků: k. slizký (Suillus viscidus) a vzácnější k. tridentský (Suillus tridentinus); dále také hřib dutonohý (Boletinus cavipes) a slizák modřínový (Gomphidius maculatus). Další druhy klouzků rostou pod borovicemi - např. k. zrnitý (Suillus granulatus) či k. obecný (Suillus luteus) a jinými dřevinami. Všechny jsou jedlé.

Suillus grevillei Dluhoště, kulturní smrčina, sub Picea, Larix, 9.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Suillus grevillei Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina s vtroušeným modřínem sub Larix, Carpinus, Betula, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Suillus grevillei Výsluní, mladá výsadba modřínu, sub Larix, 23.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější klouzek mykorhizně vázaný na modříny. Oproti běžnému klouzku modřínovému (Suillus grevillei) je mnohem zřídkavější a roste pouze na vápnitých půdách. Význačný celými oranžovými plodnicemi (vč. rourek) a často žíhaným kloboukem. Záměna je možná i za hřib dutonohý (Boletinus cavipes), rovně rostoucím pod modříny s výrazně sbíhavými rourkami na třeň, nápadně dutým třeněm a i za vlhka suchým kloboukem. Viz též klouzek douglaskový (Suillus lakei). Byl uvedený v předchozím červeném seznamu (2006), při přípravě toho současného (2024) však nesplňoval podmínky pro hodnocení (v ČR převážně na stanovištích mimo přirozený výskyt modřínu).

Suillus tridentinus Sokolov, Podkrušnohorská výsypka, mladá výsadba modřínu, sub Larix, Betula, 2.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Suillus tridentinus Sokolov, Podkrušnohorská výsypka, mladá výsadba modřínu, sub Larix, Betula, 2.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Suillus tridentinus Bílichov, příkop u lesní cesty, zmlazení modřínu, sub Larix, Picea, Quercus, 16.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Suillus tridentinus NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, sub Quercus, Larix, 30.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Suillus tridentinus Sokolov, výsypka Antonín, sub Larix, 11.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Suillus tridentinus Sokolov, výsypka Antonín, sub Larix, 11.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lactarius aurantiacus

Hojný ryzec rostoucí zejména pod jehličany, méně často listnáči na kyselých i bazických půdách. Pach štěničný nebo po gumě. Dužnina mírná. Mléko bílé, neměnné, mírné. Ryzec modřínový (Lactarius porninsis) má mramorovaný, často kruhatý klobouk a roste výhradně pod modřínem. Ryzce sekce Dapetes (např. ryzec pravý - Lactarius deliciosus) roní oranžové až vínově červené mléko. Viz též ryzec žlutohnědý (Lactarius fulvissimus).

Lactarius mitissimus Krakonošova snídaně, horská smrčina, sub Picea, 24.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius mitissimus PR Pučanka, vápnitá bučina, sub Fagus, Picea, 9.10.2007, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější šupinovka z okruhu běžné šupinovky slizké (Pholiota adiposa). V rámci komplexu se vyznačuje drobnějšími tmavými šupinkami na klobouku, štíhlejšími plodnicemi, růstem často v početných trsech a preferencí pro dřevo ukryté v půdě (zdánlivě roste přímo ze země) a mikroznaky. Dává přednost spíše nižším polohám a úživnějším půdám. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Pholiota jahnii Poněšice, lipová doubrava, lesní cesta, na zemi, 19.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Stropharia thrausta, Stropharia autrantiaca s. auct

Roztroušeně se vyskytující odrůda límcovky šupinaté (Leratiomyces squamosus var. squamosus), od které se odlišuje rezavými či oranžovými tóny na plodnici. Roste na obdobných stanovištích. V minulosti byla zaměňována za introdukovanou a synatropní límcovku oranžovou (Leratiomyces ceres), původem z Austrálie.

Leratiomyces squamosus var. thraustus Poněšice, lipová doubrava, větev listnáče, 19.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Leratiomyces squamosus var. thraustus Poněšice, lesní paseka, zbytky dřeva a vegetace, 15.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na humózních a živinami bohatých stanovištích na holé půdě a z rostlinných zbytků.

Cheilymenia vitellina Vápenný Podol, porost křovin, okraj cesty, sub Crataegus, Corylus, Swida, 15.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cheilymenia vitellina Sokolov, výsypka Antonín, sub Picea, 18.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Cheilymenia vitellina Poněšice, Nová obora, porost vysokých bylin, 19.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Cheilymenia vitellina Sokolov, výsypka Antonín, sub Picea, 18.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující vřeckovýtrusá houba parazitující na ryzci kravském (Lactarius torminosus) a r. pýřitém (Lactarius pubescens). Houba způsobuje, že si hostitel nevyvine lupeny a na jejich místě se vytvářejí drobné plodičky (typu perithecí) parazita. Viz nedohub cihlový (Hypomyces lateritius) parazitujcí převážně na ryzcích s oranžovým lékem.

Hypomyces spadiceus Poněšice, areál AMU, plodnice Lactarius pubesces, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hypomyces spadiceus Poněšice, areál AMU, plodnice Lactarius pubesces, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh trepkovitky rostoucí později na podzim na dřevě i lodyhách bylin. Druh nápadný ekologií a nažloutlými plodnicemi. Z trepkovitek má zbarvené plodnice ještě např. t. šafránová (Crepidotus crocophyllus), t. Ehrendorfova (Crepidotus ehrendorferi) či trepkovitka karpatská (Crepidotus carpaticus), většina však má víceméně bílé plodnice (např. Crepidotus cesatii, Crepidotus variabilis).

Crepidotus luteolus Poněšice, jasenina, lodyha Urtica, 19.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus luteolus Mikulov, Nové Město, potoční niva, stonek Epilobium, 20.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus luteolus Domoušice, paseka, větev Fagus, 26.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus luteolus Kyšperk, suťový les, opadlá větvička listnáče (Acer?), 4.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Crepidotus luteolus NPP Polabská černava, rákosina, opadlá větévka Salix, 2.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Nenápadná cyfeliodní houba rostoucí roztroušeně na silně zetlelém dřevě jehličnanů. Nápadná nahloučenými  a trubičkovitě protaženými plodničkami. Velmi podobný číšovec pýřitý (Henningsomyces puber) má o něco větší, více nahloučené, zvnějšku chlupaté a trochu gelatinózní plodnice, mikroskopicky se odlišuje nevětvenými až jen slabě větvenými chloupky na obústí. Od dalších podobných rodů se pozná mikroskopicky viz např. číšovec osikový (Phaeosolenia densa) s hnědými chloupky a hnědými výtrusy či číšovec Merismodes ochracea s hyalinními výtrusy a hnědými chloupky.

Henningsomyces candidus NPR Karlštej, dubohabřina, fragment kmene listnáče, 26.8.2024, (c) Lucie Zíbarová

Henningsomyces candidus PR Milešický prales, jedlobučina, kmen Picea, 15.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Henningsomyces candidus Vinařice, potoční luh, ohořelé dřevo Salix, 27.3.2014, (c) Lucie Zíbarová

Henningsomyces candidus PP V Hlubokém, dubohabřina, větev Quercus, 11.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Henningsomyces candidus PR Polom, fragment kmene Fagus, 18.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Trichoderma sinuosum

Hojný druh vřeckovýtrusé houby rostoucí na dřevě listnáčů. Nápadná stromaty s nepravidelným obrysem a zelenými výtrusy. Příbuzná masenka rosolovitá (Hypocrea gelatinosa) se liší průsvitnými, až rosolovitými plodnicemi.

Hypocrea sinuosa NPR Libický luh, tvrdý luh, padlý kmínek Padus, 18.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Hypocrea sinuosa PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, kmen Salix, 21.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hypocrea sinuosa NPR Libický luh, tvrdý luh, padlý kmínek Padus, 18.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Hypocrea sinuosa PR Libochovka, lipová doubrava, větev Fagus, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hypocrea sinuosa PR Myslivna, svahové prameniště, fragment dřeva listnáče, 9.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pulvinula constellatio

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na obnažené půdě, často na minerálním, na humus chudém substrátu. Mykorhizní. Nedořešná taxonomická skupina.

Pulvinula convexella Poněšice, aréal terénní stanice AVU, pata zídky, sub Betula, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pulvinula convexella Srní u České Lípy, pískovna, okraj lesní cesty, sub Pinus, 2.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Pulvinula convexella Papradno [SK], potoční luh, sub Petasites, 30.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Široce rozšířená a hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů, vz. jehličnanů, plodnice tvoří nejčastěji později na podzim. Nápadná voskovitýmí plodnicemi s nafialovělými odstíny v mladších částech, pach po naftalínu, oranžovými ve starších a mikroskopickými znaky (silnostěnné široce eliptické spory, cca 6-8 x 5,5-7,5, které mohou být hladké nebo velmi jemně ornamentované, přítomnost řídce větvených hyfidií v hymeniu, hyfy s přezkami, bazidie tetrasporické, cystidy nepřítomny). Viz též struhák Radulomyces rickii.

Radulomyces confluens NPR Libický luh, tvrdý luh, kmen Ulmus, 6.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Radulomyces confluens NPP Polabská černava, potoční luh, kůra padlého kmene Salix alba, 20.12.2015, (c) Lucie Zíbarová

Radulomyces confluens PR Žernov, mokřadní olšina, kmen Alnus, 6.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Radulomyces confluens Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, větev Acer pseudoplatanus, 30.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Radulomyces confluens PR Libochovka, lipová doubrava, větev Fagus, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Skvortzovia furfuracea

Nenápadná voskovitá kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů. Ve vyšších a chladnějších polohách patrně nepříliš vzácný a dosti proměnlivý druh. Příbuzný a hojný ostnáček dvobarvý (Resinicium bicolor) roste předvším na jehličnanech, se liší přítomností cystid s hvězdicovitě uspořádanými krystaly a zubatým hymenoforem.

Resinicium furfuraceum NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, padlý kmen jehličnanu, 1.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Resinicium furfuraceum Kyjov, podmáčená smrčina, fragment Picea, 2.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Resinicium furfuraceum Velká Javorská, Bobří soutěska, suťový les, kmen Abies, 20.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Resinicium furfuraceum NPP Peklo, inverní smrčina, kmen Picea, 25.3.2015, (c) Lucie Zíbarová

Resinicium furfuraceum PR Dětanský chlum, teplomilná doubrava, kmen Pinus, 27.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Resinicium furfuraceum PR Libochovka, květnatá bučina, padlý kmen Picea, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Resinicium furfuraceum NPP Peklo, inverzní smrčina, padlý kmen Picea, 23.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Skrytě rostoucí kornatcovitá houba tvořící plodnice od léta do podzimu ze spodu kmenů a větví, v dutinách pařezů apod., často na silně rozloženém dřevě, jejíž pavučinovité plodnice s rhizomorfami a snadno oddělitelné od substrátu lze nalézt na dřevě listnáčů (zejm. buku), vz. jehličnanů. V rámci velkého rodu Trechispora paří do skupiny s hladkými sporami bez bradavek. Od podobných druhů se pozná pouze mikroskopicky, viz. trechispora hedvábitá (Trechispora byssinella) s eliptickými sporami či Trechispora confinis s plodnicemi pevně přirostlými k substrátu a menšími sporami. Zaměnitelná i např. s kristinií zrnitou (Cristinia helvetica).

Trechispora cohaerens PR Stříbrný luh, suťový les, fragment dřeva jehličnanu, 29.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora cohaerens Bouřňák, acidofilní bučina, silná větev Fagus, 12.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora cohaerens EVL Údolí Lužince a Vlásenického potoka, suťový les, dutina silně rozloženého pařezu jehličnanu, 18.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora cohaerens PR Myslivna, dubohabřina, větev Tilia, 2.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora cohaerens Bouřňák, acidofilní bučina, silná větev Fagus, 12.6.2015, (c) Lucie Zíbarová